čtvrtek 19. dubna 2007

Cizinče, zvěstuj Lakedaimonským ...

... že jsem se smíšenými pocity zhlédl „300“. Jsem fanouškem Franka Millera a jeho komiksů: nádherná, stylizovaná, temná tuš a grafika, mile tvrďácké texty a glosy. Nedávno bylo zfilmováno Sin City, které se dle mého názoru povedlo, tak jsem byl zvědav, jak dopadlo „300“.

„300“ je starší a méně známý kus z tuše Franka Millera. V typicky stylizovaném formátu Millerově, který poté dovedl k dokonalosti v Sin City, vypráví příběh krále Leonida a jeho 300 členné osobní gardy, která se v bitvě u Thermopylu utká s neskonale větší perskou armádou. Historické reálie ustupují mírně do pozadí (čísla, fakta apod.), vše se soustředí na zápas mezi odvážnými a disciplinovanými Sparťany, kteří představují svobodu a zodpovědnost rodící se západní civilizace vzdorující tupé východní despocii představované perským vojském Xerxésovým.

Zfilmování „300“ se snaží uchopit stejný formát, jako zfilmované Sin City: formát, záběry a jednotlivé scény jsou v podstatě komiksového charakteru, stejně jako množství trikových efektů. Zatímco Sin City (film) se držel černo-bílého provedení komiksu, jen občas proříznutého rudou rtěnkou či krví, „300“ přechází do barvy. Tedy do „stylizovaných“ barev a triků, které ve svém součtu působí  už dost nevěrohodně a kýčovitě, něco ve stylu béčkového akčního videa konce 80tých let. Postavy jsou navíc trochu ploché. Na jednu stranu je zřejmé, že dějová linie je velice jednoduchá (vše jasně spěje ke konečné bitvě a oběti), na druhou stranu je ale právě v podobně dějově jednoduchých filmech vhodné zpestřit děj sílou postav či jejich proměnami. S tím se ale nikdo nezatěžuje: režisér si již před polovinou připíná řeznickou zástěru a zbytek je prostě krvák. No ale i to je vlastně součástí stylizace ...

Tento post nicméně nevznikl proto, že si chci hrát na filmového kritika (Tomáš Baldýnský promine, ale to umí každý). Co mě při přemítání o filmu zaujalo bylo, zda si při utváření a uvedení tohoto filmu do kin americká propagandistická studia ze Svatého lesa (Hollywood) uvědomila tu vtipnou paralelu, do které se tímto snímkem pouští. Film je oslavou hrstky fousatých, zarostlých a tvrdě trénovaných mužů, kteří věří ve své ideály a brání je i za cenu svého života proti neskonale silnějšímu okupantovi, který je představován obrovskou a dekadentní armádou vazalů a otroků, jenž sází na svojí velikost a technickou převahu. Odhodlaní jedinci se ale postaví kolonizační moci. Jejich odvaha má silnou motivaci na ostatní Řeky, kteří se sjednotí a následně se postaví proti okupační moci a vítězí na moři (Salamis) i na souši (Platea) a vyhánějí Peršany z Peloponésu a tím i zastavují jejich další expansi do Evropy. Jsem zvědav, zda někdo z Pentagonu zhlédne „300“ předtím, než se tam začne rozhodovat o Iránu ...

10 komentářů:

lubo. m. řekl(a)...

300 bych spis chapal jako oslavu zanru. Z tohoto pohledu mi vubec nevadila kycovitost, stylizace, duraz na dej a nedostatek niternych sond do psychologie postav. To je prece podstata komiksu. A prirovnani chrabri a autenticti domorodci vs dekadentni okupanti s dneskem take imho lehce kulha, uz v uvodni scene vidime, jak se Leonidas radi se svou zenou, ktera hraje i pozdeji dulezitou roli. Toho bych se u Ahmadinedzada moc neobaval.

peter brezina řekl(a)...

No... ja som si este pred filmom "precital" Millerov comix, co bola mozno chyba. Ono totiz najvacsim nedostatkom toho filmu su prave tie momenty, kedy sa reziser od predlohy (vyraznejsie) odchyluje. To su hlavne vsetky prestrihy do Sparty (ze tam Millerovi dokreslil nosorozca, to mi je fakt jedno, aj ked to bolo dost smiesne. Holt, P. Jackson sa stal velkym zvorom, ze...). Ani by mi tak nevadilo, ze ten dej nielen rozvija, ale aj doplna, ale fakt mi bolo proti srsti, ze sa (v tych spartanskych prestrihoch) ani trochu nedrzi atmosfery originalu.
Vrcholom je podla mna senatna rec "Hillary" Leonidasovej - v tej chvili som naozaj nechcel nebyt v kine... Ono to totiz do Millerovho pribehu nezapada vobec nicim - a hlavne ani textovo. Cely film je plny patetickych, strohych millerovskych viet, aby sa nakoniec behom asi minuty pocet vyslovenych slov prakticky zdvojnasobil...

Najvacsou silou Millerovho comixu je podla mna totiz prave specificka atmosfera, ktora vsetky (v originali skor drobne) odchylky od historickych realii ospravedlnuje, prekryva, zbavuje vyznamu a rusivosti. Millerov pribeh nie je o ludoch, ale o troch stovkach spartanov a ich kralovi. Prave taky je Millerov comix - neuprosny, drsny, tvrdy.
Reziser tuto tvrdost zmakcuje, snazi sa Leonidasovi a Sparte nasadit akusi ludsku tvar. Niekedy to je celkom ok (ked sa smeju pod dazdom sipov), niekedy to je len mierne nelogicke (Leonidas Efialtovi samozrejme v comixe ziadnu "satitnu sluzbu" neponuka - oni ti spartani so sebou vobec ziadny obsluzny personal nemali, ze...). No a niekedy to skoro az kazi dojem z filmu.

Ale aby som len nehanil: vlastny comix je na film prevedeny vyborne, zvlast vynikajuce su tie bojove sceny (ked pominieme matrixovsky individualizmus, ale aj ten je cool ;). A propos bojove sceny: film je ROZHODNE NUTNE vidiet v dobrom kine s DOBRYM ZVUKOM. TO je ten zasadny rozdiel oproti comixu.

PS: a kto by mal o ten comix eminentny zaujem, jednak sa da za asi 1000 Kc kupit cesky preklad, jednak snad nekde mam original, tak sa ozvite ;)

kristyna sateckova řekl(a)...

Ja chci jenom dodat, ze Baldynsky po tve "recenzi" muze klidne spavat dal... (omlouvam se vsem za tu kapku jedu, ale veta, ze filmove recenze muze psat kazdy, me nadzvedla a rekla jsem si, tak se podme podivat...)

Michal Bobek řekl(a)...

Vazena Krystino, jsem velice rad, ze nesouhlasite (pokud je jed podavan pouze po kapickach, muze stimulovat debatu): mohl bych se zeptat, jake kvality musi vykazovat dobry filmovy kritik, ktere nejsou pristupne vkusu bezneho smrtelnika?

Rad se dozvim neco blize, me znalosti filmove kritiky v CR se omezuji prave na T. Baldynskeho (ktereho jsem zminil nikoliv proto, ze bych chtel znevazovat jeho clanky, prave naopak - byl to jediny filmovy kritik, na ktereho jsem si byl bezprostredne schopen vzpomenout, takze bych to bral spis jako kompliment) a na obcasne prolistovani Cinepuru (http://www.cinepur.cz). Takze jestli se filmem a kritikou zabyvate, tak me prosim berte jako uplneho amatera, ktery by byl rad osvicen.

Na okraj: jak v postu vyslovne zminuji, NEJEDNA se o pokus nejake recenze filmu, ale o uvod k zaverence paralele se soucasnosti. Ale i zde mi vyvstave puvodni otazka: co dela filmovy kritik a filmova kritika jineho, nez promitnuti vlastiho vkusu, zhodnoceni a zasazeni do sirsiho ramce (proudu, smeru, vysvetleni pozadi apod.)?

petra řekl(a)...

Ad Michal Bobek a Tomáš Baldýnský
Ta zmínka o TB je docela zábavná, protože on ve svém hodnocení filmu (já jsem 300 neviděla - nemůžu posoudit) měl zásadní výtky k vyznění filmu, který považoval vpodatě za fašistický, rasistický, homo-, xeno- a jinak fóbní. Tedy ve smyslu hrstka odvážných bílých civilizovaných můžů poráží barevné, zjevně homosexuální, tělesně postižené barbary, kteří jsou poražení jen díky těmto svým charakteristikám, poněvadž tyto jsou původem všeho zla na světě. Takže s ohledem na poznámku o Iránu to pochopil v přesně opačném smyslu.

lubo m. řekl(a)...

"Ale i zde mi vyvstave puvodni otazka: co dela filmovy kritik a filmova kritika jineho, nez promitnuti vlastiho vkusu, zhodnoceni a zasazeni do sirsiho ramce (proudu, smeru, vysvetleni pozadi apod.)?"

Imho ma hodne nakoukano, ekvivalent naseho "nacteno". A to Baldynsky bezesporu ma, svymi znalostmi filmu nejen dnesniho, ale i zlateho fondu a ruznych obskurnich evropskych a asijskych kinematografii me neprestava prekvapovat. Z toho je schopny dale tezit a nejen hodnotit, ale predesvim srovnavat. Srovnat aktualni dilo s jinymi podobnymi napric historii, s filmografii rezisera, zachytit jeho vyvoj, atd.

Dobry kritik je podle me take schopny onen zminovany subjektivni nazor potlacit. Rict napr. ze se mu hudba nelibi, ale do kontextu filmu vyborne zapada. Ze toho ktereho herce normalne nerad, ale tady podava zivotni vykon.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ten film jsem neviděl, ale tato věta mi přijde zábavná:

"Sparťany, kteří představují svobodu a zodpovědnost rodící se západní civilizace vzdorující tupé východní despocii představované perským vojském Xerxésovým."

Organizace a životní styl Sparty rozhodně nepředstavují hodnoty rodící se západní civilizace. Pro Athéňany byli Lakeidaimonští mnohem větší exoti a násilníci než Peršané.
Tím ovšem nijak nesnižuji vojenský výkon oněch 300 gayů s dredama u Thermopyl.

Tomáš Elbert řekl(a)...

Děkuji za tento post. Na 300 jsem dosud také pohlížel z úhlu p. Baldýnského, tak jak o tom také psal Jan Gregor v článku Pubertální propaganda, Respekt 13/2007. Paralela s okupací mě tedy značně pobavila a zároveň přiměla přestat o sdělení těchto vizuálních jatek přemýšlet.
P.S.: Technická poznámka: V názvu Hollywood jsou dvě L a tudíž označuje něco jako „cesmínový les“ ne svatý.

Kristyna Sateckova řekl(a)...

Michale, (muzeme si klidne tykat, na netu jsme si vsichni rovni). Je to KristYna a vaze se k tomu zajimava rodinna historie. Do filmu nedelam, ale domnivam se, ze s DOBROU filmovou kritikou je to jako se smlouvou - laik si casto mysli, ze v tom nic neni, co by nesved...

Michal Bobek řekl(a)...

Aj, omlouvam se za spatne uvedene jmeno.

Ze se k tomu vaze rodinna anamneza je sice hezke, nicmene si to dovolim nepovazovat za odpoved na svoji puvodni otazku. Nedomnivam se, ze by "laik" nebyl schopen napsat dobrou smlouvu (naopak laik bude pro vetsinu normalnich lidi psat smlouvy naprosto skvele, nezabahnene nanosem pravnich floskuli a zbytecnosti). Co je skutecne obsahem dobre anotace a co je pouhy ritual intelektualniho snoba? (zase kapicka jedu ;-).