úterý 9. března 2010

Ty částice neurychlovat!

Když se ve filmu Andělé a Démoni vznese zlotřilý camerlengo ve vrtulníku k nebi s antihmotou, u které dochází baterka, aby zachránil město i svět, k nebi se vznesly i mé oči, které jsem obrátil při sledování filmu v sloup s tím, že tohle už je vážně úlet. Nevím, kterým směrem zamířily oči členů druhého senátu Spolkového ústavního soudu poté, co jim na stole přistála ústavní stížnost se scénářem nikoliv nepodobným dějové zápletce Dana Browna.

Stěžovatelka, která je německá státní občanka s trvalým pobytem ve Švýcarsku, se domnívá, že nová série pokusů, kterou plánuje CERN, zničí zemi. CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) dostavěla urychlovač částic a chystá s ním pokusy. Stěžovatelka se domnívá, že pokusy vytvoří miniaturní černé díry, které mohou zničit planetu.

Spolkový ústavní soud stížnost odmítl pro „zjevnou neopodstatněnost“ (nepřijal ji k projednání). Jádro odůvodnění je v odstavci 21 a 22 usnesení – většinový vědecký názor současnosti říká, že urychlovač částic žádné ohrožení způsobit nemůže. Z většinové názoru také vychází německá spolková vláda; za této situace mohou soudy dělat asi těžko cokoliv jiného, než vycházet ze stejného většinového názoru. Kauza plasticky ilustruje problém, se kterým se správní a ústavní soudy vždy potýkají při přezkumu velice technických či odborných otázek – jak může soud věcně přezkoumávat otázky, kterým rozumí přibližně pět až deset lidí v Republice? Buď to bude nekonečný řetězec znaleckých posudků, anebo se přezkum musí omezit na principy a proces.

Zmiňovaná kauza Spolkového ústavního soudu má však v tomto ohledu ještě jedno kouzlo: pokud by měla pravdu stěžovatelka a nikoliv většinové vědecké názory, tak lze předpokládat, že nikdo si už potom nebude moci stěžovat, že Spolkový ústavní soud neměl pravdu.

17 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Správně měla podat žádost na analogii našeho úřadu pro jadernou bezpečnost na zákaz CERnu a pak se domáhat správní žalobou vydání zrušení zamítavého rozhodnutí a vydání zákazu. Jsem si jist, že u některého českéhou sodu by při troše snahy (viz. současné sprváně stavební šílenosti) znalecké posudky lítaly jeden za druhým a zákaz by byl na světě.



Ivan Kratina

Jan Petrov řekl(a)...

Kautely ve střetu s atto-kvasary a superfluiditou (odst. 24) dosáhly přesvědčivého vítězství.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Energie, se kterými pracuje urychlovač v CERNu, jsou o mnoho řádu nižší než energie běžně se vyskytující např. na Slunci, a žádné černé mikrodíry schopné absorbovat hmotu tam zjevně nevznikají, ale na druhé straně stížnost rozhodně není zjevně neopodstatněná a obecně lze stížnosti proti riskantním vědeckým experimentům pokládat za legitimní: řečeno slovy klasika, kromě known unknowns se ve vědě vždy musí počítat i s unknown unknowns.

Anonymní řekl(a)...

To je velmi zajímavé téma, spíše z fyzikálního (případně existenciálního) hlediska. Pro doplnění - právní hlediska případného pozastavení LHC (Large Hadron Collider) v Ženevě rozebírá mimo jiné Eric. E Johnson (právník) ve vydání New Scientist z 23. 2. 2010 ("CERN on trial: could a lawsuit shut the LHC down?" - článek je dostupný na internetu).

Ovšem ve fyzikálních kruzích existuje o teoretických rizicích zániku nejen Země, ale i celého vesmíru, v důsledku provozu LHC vcelku seriózní debata - viz např. stránku CERN (http://public.web.cern.ch/public/en/LHc/Safety-en.html).

Pavel Caban

Jan Vučka řekl(a)...

Ad Ivan Kratina: jistě by nebyl problém doložit u soudu, že příslušný úřad nepřibral při projednávání bezpečnosti LHC jako vedlejšího účastníka občanské sdružení "Kulatý stůl pro bezpečný svět" a hned by se mohlo vydat předběžné opatření o zákazu urychlování ... :-)
Ale teď vážně: v jednom komentáři jsem upozorňoval na krajně zajímavé fyzikálně-právní souvislosti experimetů v LHC. Superstrunová teorie a podobné šílenosti počítají v vícerozměrnými časoprostory. Část teorií předpokládá dva časové rozměry (na sebe kolné, ač si to neumím dost dobře představit).
Představte si, že v LHC nebo postLHC proběhne experiment v 26rozměrném prostoru a vznikne při tom škoda (naštěstí bez úplného zničení Země). Stará dobrá teorie kauzality nám vybouchne do očí.
P.S. Dle mě dostupných informací má kosmické záření dopadající na Zemi někdy i vyšší energie než ty v urychlovačích.

Jan Vučka řekl(a)...

A nemohu nezmínit své oblíbené téma výpočtu škody způsobené provozem kvantového počítače. :-)))
(samozřejmě při styku s jiným kvantovým zařízením)
Ví někdo ještě o dalším zajímavém fyzikálně-právním problému?

Anonymní řekl(a)...

Pecina,
co vy jste vlastně studoval ? Už delší dobu vás podezíram, že právo to nebylo.

Ladislav Vrzal

Tomáš Pecina řekl(a)...

Nebylo (ale chystám se začít :-) ).

Navzájem orthogonální časové dimense si představit nemůžete, ale tím se netrapte, celá theoretická fysika je mimo meze lidské představivosti. Poslední jakž-takž představitelný koncept byla obecná theorie relativity, principy kvantové theorie, např. princip neurčitosti, si nedokáže představit žádný žijící člověk.

Anonymní řekl(a)...

Ad Pecina

"celá theoretická fysika je mimo meze lidské představivosti"

Zajímavý názor. Těžko si představit jakoukoli lidskou činnost (včetně theoretické fyziky - mám rád Vaše "th" - je krásně pathologické:o) bez člověka a jeho představivosti. Jak je pak možné, že se jí někdo seriózně zabývá resp. že je za svou snahu respektován většinovou společností dokonce jako vědec, dosáhl v tomto oboru třeba i profesury a je za ní udělována i Nobelova cena (což nevím jistě, neboť mě tento obor nezajímá)? Neprotiřečíte si trochu, pane kolego? Pokud dospějete k názoru, že nikoliv, tak navrhuji rozprášit všechny školy a ústavy, kde se theoretickou fyzikou zabývají, neboť je to mrhání penězi a relevance oboru je na úrovni psychotroniky, proutkaření, věštění z karet apod.

Obecně k tématu - brojit soudně proti současnému "poznání" vědy resp. vědeckému establishmentu je podle mne velké právní téma. Zkuste si představit, že jste umístěni v psychiatrické léčebně (na základě jakékoli myslitelné události, třeba se Vás chce zbavit soused nebo příbuzenstvo a nějak se jim to povede - uznávám, že to je slabina mého příkladu, ale klidně to vymyslím) a Vaše propuštění závisí pouze na dobrozdání lékařů, resp. soudu, který se bude řídit pouze zprávou (posudkem) lékaře. Nebude-li umístěným předložen oponentský posudek, zcela v duchu zásady vigilantibus iura, jejíž naplnění samotným "chovancem" léčebny bez právního zástupce či jiné intervenující osoby je iluzorní, tak je na tom hůře než osoba ve výkonu trestu odnětí svobody. Nedávno jsem na toto téma zaregistroval článek, kterak v souvislosti s nepodepsáním Lisabonu e-mailem komunikovalo několik lékařů na téma, jak zbavit/omezit způsobilost k právním úkonům u naší hlavy státu. Bylo to hororové čtení, ale podle mne žel nikoli nerealizovatelný záměr. Takže detence forever!

Vážný

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad Vážný:

Na tom není nic divného. Už základní koncepty kvantové mechaniky jsou nepředstavitelné, např. elektron, který projde dvěma štěrbinami ve stínítku zároveň, ale dopadne přitom na jedno určité místo na stínítko, je mimo lidskou představivost. V tomto se fysika mathematisuje: v mathematice se také netrápíte tím, že si neumíte představit pojmy, se kterými pracujete, důležité je, že o nich umíte dokázat určitá významná tvrzení.

Právní výhodnost detence choromyslného pochopili už sovětští psychiatři, kteří se tak snadno zbavovali disidentů. V nedávné minulosti byl tento přístup aplikován na Vladimíra Hučína, jehož umístili v bohunické vazební věznici na několik týdnů na pozorování na psychiatrii ve snaze prokázat, že je psychicky nemocný. Jak skvělého a právně nenapadnutelného řešení by bývala BISka dosáhla, kdyby se to bylo povedlo…

Anonymní řekl(a)...

Nechápu, co je na kvantech nepředstavitelného. Pokud se např. elektron chová jak klasicky mechanicky jako hmotný bod a současně jako vlnění, tak si to lze celkem slušně představit (např. nespojitý pohyb).

Některé aspekty založené na pravděpodobnosti u KF jsou atraktivní tak maximálně pro posluchače prvního ročníku MFF UK. Ti (a nejen oni) si zpravidla nedovedou představit ani vlastní soulož se ženou.

Ladislav Vrzal

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad LV:

Jde o kvalitu té představy. Na určité úrovni zjednodušení si můžete představit leccos, řekněme interakci vazebních elektronů v molekule H2O, ale komplexní představa postihující celý jev to nebude.

Christabel řekl(a)...

Ad L.Vrzal - to mne pobavilo. Nejvýznamnější vědci, kteří se kvantové fyzice věnují, přiznávají, že přesahuje meze jejich představivosti, ale vy si to bez problémů představit dokážete:))
Sedmirozměrný prostor jistě také?

Ovšem bez legrace by mne zajímalo, zda při vědomí, že tyto problémy jsou skutečně ve své podstatě nepochopitelné, že fungování mikrosvěta dosud nerozumíme, je etické spouštět experimenty typu CERN? Je skutečně vyloučeno, že se v urychlovači stane něco nezamýšleného s katastrofálními následky?
A kdo je legitimován si na to stěžovat a kde?

Anonymní řekl(a)...

Já si tedy dokáži spočítat (či spíše odvodit), kolik minimálně bodů, hran, ploch atd. musel mít osmirozměrný ekvivalent tetraedru, ale představit si ho neumím.

A docela by mne zajímalo, zda chyba je v nedostatečné představivosti lidského mozku nebo ve fyzice.

Btw, když už jsme u té fyziky, kontrolní dotaz na Tomáše Pecinu: Může reálně existovat něco dvou- či jednorozměrného?

Jinak soudím, že studium matematiky a fyziky by právníkům prospělo, měli by pak tendenci uvažovat analytičtěji a precizněji.

Pavel Hasenkopf

Tomáš Pecina řekl(a)...

Může reálně existovat něco dvou- či jednorozměrného?

Omezíme-li význam termínu "existovat" na náš čtyřrozměrný časoprostor, pak zajisté nikoli.

Jan Vučka řekl(a)...

Jinak soudím, že studium matematiky a fyziky by právníkům prospělo, měli by pak tendenci uvažovat analytičtěji a precizněji.

100% pravda! Vždy, když slyším "já jsem šel na práva, protože mi nešla matika, he-he-he", tak se mi otevírá kudla v kapse.
Není lepšího tréninku pro budoucí právníky než Bělounova sbírka úloh. ;-) To by se ovšem na našich školách musela matematika učit tak, jak se má učit, tj. jako prostředek k osvojení si schopnosti hledat logické řešení. Tradiční model matematiky jako předmětu, kde se memorují věty, je na dvě věci.
Na druhou stranu třeba dodat, že matematická a právní logika se liší a nejšílenější nápady v soudních síních trousí a o život přítomným právníkům usilují matematici a informatici.

Anonymní řekl(a)...

Kubát a Běloun :-))) nádherné vzpomínky.

ad Christabel: představit i vlnění, kvanta nebo chování elektronu v naší soustavě je docela dobře možné.

Vícedemenzionální prostory, s jejichž představou se nemá cenu zabývat . prostě to nejde, s tím nijak zásadně nesouvísií.

Ladislav Vrzal