středa 2. září 2009

To jako ty volby nebudou…..?!

Asi většina z nás má ráda Vánoce. Leckdo z nás – zvláště pokud nás čtou i děti – už někdy propadl při probuzení 25. 12. nebo při prvním vstávání do školy po vánočních prázdninách pocitu, jak by to bylo hezké, kdyby ty Vánoce mohly trvat déle, nebo být třeba 4. ledna znovu. Nejde to, věděli jsme, dokonce i jako děti. Jen ty nejmenší ještě škemraly, jestli by Ježíšek přeci jen nemohl…. My rozumní ale už víme, že nemohl. Těžko by se vymýšlely nové dárky, sháněla ryba, půlka stromečku už je opadaná, sníh taky nevydrží věčně, tatínkovi by stoupl cholesterol za hranice únosnosti a svátečno je svátečné právě tím, že je jen občas. Navíc v pondělí na nás pracující čeká ten úkol, co má uzávěrku ve středu…no prostě to nejde.
Když na jaře padla vláda uprostřed předsednictví a rozjel se kolotoč přípravy předčasných voleb, určitě leckdo nebyl nadšen. Leckomu je snad i sympatická současná úřednická vláda. Ale všichni jsou tak nějak smířeni s tím, že si 9. a 10. října odbudou předčasné volby, po nich bude sestavena nová vláda, s politickým mandátem. Na tento scénář je teď státní mechanismus, zejména ten volební, nastaven. Je to koneckonců dáno ústavním (!) zákonem 195/2009 Sb. Ten byl sice napaden návrhem na zrušení spojeným s ústavní stížností poslance Melčáka, ovšem zrušení ústavního zákona je myšlenka, která je sice roztomilým tématem debat v anarchistických kroužcích (i Jiné právo je jedním z nich, a to i aktuálně v postu Zdeňka Kühna), někteří konstitucionalisté občas nadšeně zmíní, oč by se takový krok Ústavního soudu mohl opřít, vždy je to však spíš v úrovni toho archimédovského volání: „Dejte mi pevný bod ve vesmíru….“ a uvidíte!
Po včerejším rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) ve věci Pl ÚS 24/09 se nicméně zdá, že je vše možné. ÚS odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny. Tím dal najevo určitou míru vůle (jinak řečeno nevyloučil – a už to je ve vztahu k možnosti rušení ústavního zákona ÚS silné rozhodnutí) ke zrušení ústavního zákona. Uf. Země se pohnula a děti mají naději, že i v lednu na ně přeci jen nějaký ten dáreček čeká. Nezbývá než čekat, jak ÚS rozhodne jednak o ústavní stížnosti poslance Melčáka, ale zejména jak – ještě předtím, nejpozději souběžně – rozhodne o návrhu na zrušení ústavního zákona o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny.
Nepřísluší mi toto procesní rozhodnutí ÚS kritizovat (byť poslední odstavec o absenci veřejného zájmu, který by odložení vykonatelnosti bránil, je mi skutečně záhadou, ostatně od jeho vydání se nemluví o ničem jiném, než o škodách, které může způsobit). Jen bych si dovolil načrtnout několik scénářů, které v této chvíli mohou podle mne následovat.
Scénář první: ÚS rozhodne o tom, že ústavní zákon skutečně zruší. V tomto případě je – při stavu zmražení voleb odložením vykonatelnosti prezidentova rozhodnutí – jedno, zda to stihne před volbami nebo po nich. Mezi konstitucionalisty zavládne poprask, politici se pustí jak vosy do ÚS, který jim dal najevo, že dokáže vetovat jakékoli jejich rozhodnutí, a manažeři politických stran, zejména některých, budou plakat nad milióny rozlitými na volební kampaň. Fanynky si na památku vystřihnou nadživotního Topolánka v plavkách z plakátů náhle zbytečných... David Kosař přehodnotí svou teorii koulí. Jinak je to ale pořád ještě řešení, které v ústavním mechanismu státu vyvolá nejmenší zemětřesení. Současná úřednická vláda dovládne, poslanci doposlancují, vše do řádného termínu voleb. Poslanec Melčák se dočká své spravedlnosti a teplého místečka. ÚS bude patrně rozehnán Hradní stráží, to lze ovšem chápat jen jako roztomilou připomínku stošedesátého výročí rozehnání Kroměřížského sněmu. Azyl mu v sídle své pražské pobočky nabídne firma ADIDAS jako odměnu za to, že empiricky dokázal, že „impossible is nothing“.
Scénář druhý: ÚS návrh na zrušení ústavního zákona před volbami zamítne. Pro tento případ by se měli nad ČR už pomalu slétnout volební pozorovatelé OBSE, protože jak se podaří přesně načasovaný mechanismus přípravy voleb na několik týdnů zamrazit a pak zase rozmrazit (nejlépe dva dny před volbami), je otázkou, na kterou bych v roli úředníka obecních samospráv či Ministerstva vnitra v odboru voleb nechtěl odpovídat. Václav Klaus si možná vzpomene na svůj zdařilý příměr o tom, že zavést plánované hospodářství místo tržního je jako uvařit obsah akvária a vytvořit tak rybí polévku, to není takový problém. Horší je, jak z rybí polévky zase udělat akvárium plné čilých rybek, čili tržní hospodářství…. Rozmražení volebního procesu pár dní před volbami bude patrně také sousto jen pro opravdové gurmány.
Scénář třetí: ÚS návrh na zrušení ústavního zákona zamítne po volbách. Toto řešení je mi jako nezodpovědnému účastníkovi silničního provozu blízké. Já taky, když nevím, co si počít s komplikovanou situací na silnici, tak se většinou zamyslím…. Ostatní účastníci silničního provozu pro cyklistu stojícího uprostřed silnice ale obvykle nemají pochopení. Být na místě ÚS, nečekal bych ho ani od od ostatních součástí politického systému. Takhle se totiž třeba v půlce listopadu dozvíme, že volby vlastně proběhnout mohly, ale ….aha, tak v tom říjnu to už asi nestihneme, i když vlastně proběhnout měly, nechcete to zkusit někdy později…? Tento scénář je nejméně příznivý k obrazu ÚS ve společnosti, a přitom po svém dnešním kroku už ÚS nemůže příliš ovlivnit, zda nastane tento scénář nebo ten druhý, neboť teď bude záležet nejvíc na procesní aktivitě účastníků řízení. A oni, budou-li chtít, mají lhůty pekelně dlouhé….Navíc díky formulaci čl. 1 toho ústavního zákona („Volební období Poslanecké sněmovny zvolené v roce 2006 skončí v roce 2009 dnem voleb do Poslanecké sněmovny, které se budou konat do 15. října 2009.“), nebude úplně jasné, zda se má PS přeci jen rozpustit 15. 10. („do 15. října“) nebo 31. 12. („v roce 2009“) a zda skončení jejího volebního období znamená totéž, co její rozpuštění, a zda tedy přechází celá legislativní pravomoc (ano, zákonná opatření existují!) na Senát.
Scénář čtvrtý: Vyděšený Parlament (a jeho "whippové" s účtenkami od propagačních agentur) pochopí již toto rozhodnutí jako dostatečně silné klepnutí přes prsty, vzchopí se k nadlidskému výkonu a provede v řádu dnů (viz včerejší Otázky Václava Moravce, kde se Paroubek s Topolánkem předháněli v akčnosti a tom, zda ústavní zákon schválit ve čtvrtek nebo pátek, a Vojtěch Filip nás ohromil tím, že se teorií státu zabývá již třicet let, což bylo rozhodně poznat…;-) novelu Ústavy upravující nový obecný model rozpouštění Poslanecké sněmovny, prezident ji rychle využije, Sněmovnu rozpustí a tím pádem získá jeho rozhodnutí o vyhlášení voleb snad nezpochybnitelný ústavní základ. V tom případě splní ÚS svou pedagogický funkci a možná i vymýtí ústavní ad hocismus.
Nechme se překvapit tím, který ze scénářů nastane, a kdo ví, třeba jsem na nějaký v té rychlosti zapomněl. Za závorkou je ovšem třeba na postupu ÚS alespoň ocenit, že skutečně zabránil tomu, aby jeho výrok ve věci samé, ať už bude jakýkoli, byl toliko akademický.
Vojtěch Šimíček s oblibou používá přirovnání, že ústavní systém má fungovat jako vzájemně se doplňující filharmonie. Dosavadní kroky po jarním pádu vlády byly jako melodie, která se poslouchá špatně, ale pořád je to melodie. Včerejším kakofonickým výkřikem ÚS dorazila do našeho ústavního systému opravdová moderna. Jako muzikanta mě to těší. Jako právník zvědavě poslouchám co přijde. Jen aby pro společnost už nebylo té kakofonie moc…

P.S.: Až bude někdo chtít ÚS kritizovat, jen připomínám, že přinejmenším cimrmanovskou poučku o zapamatovatelných datech, naplnil hezky. Trefil se do prvního dne v měsíci, prvního dne školy a ještě výročí začátku druhé světové války.

44 komentářů:

Jan Jirásek řekl(a)...

Přikláním se ke čtvrtému scénáři, který bych ovšem doplnil o možné pokračování. Pokud parlament ústavním zákonem skutečně schválí obecný proces rozpouštění sněmovny a prezident svým rozhodnutím vyhlásí znovu volby, pak poslanci Melčákovi nic nebrání, aby toto nové rozhodnutí prezidenta opětovně (a tentokrát ryze účelově) napadl další ústavní stížností s návrhem na odklad. Jak by k takové situaci přistoupil ÚS by bylo opravdu zajímavé:-)

Dan Dvoracek řekl(a)...

Já bych se jako právník na rozhodnutí ÚS těšil, nebýt toho, že jako pravidelný čtenář této literatury mám o odborné úrovni této instituce mínění nelichotivé. Ostatně již odůvodnění suspensivního usnesení (s ním věcně jakž takž souhlasím) je jasnou ukázkou právního analfabetismu kombinovaného se samolibou svévolí.

Apropo - nevím přesně jaké jsou šance dle rozvrhu práce, ale to, že věc zpravodajuje P. Holländer je náhoda nebo "náhoda"?

Lada Vyhnánek řekl(a)...

Rozvrh práce je v tomhle prakticky neprůstřelný, čili je to náhoda.

Anonymní řekl(a)...

Článek je napsán výborně. Jen mi přijde, že tak chatrné odůvodnění rozhodnutí by si slušný právník nedovolil napsat.

Rozvrh práce je v tomto případě krásně průstřelný, stačí se domluvit s jednou paní (a platí to i na jakémkoli jiném soudě). JUDr. Kalvoda to dobře ví.

Marek Brož

Petr Bříza řekl(a)...

Pro všechny čtenáře, co na JP nechodí pravidelně a teď se třeba diví, že jejich komentář nebyl publikován, připomínám pravidla komentování, která jsou zde.“

Díky za pochopení.

Kubat řekl(a)...

A nebylo by prostě možné, aby vláda Fischera složila demisi, prezident, jmenuje nového předsedu vlády, ten stihne vládu sestavit za jeden den, předstoupí před poslance, nedostane důvěru, postup zopakovat podruhé se stejným výsledek a na potřetí jen s tím rozdílem, že předsedu vlády navrhne předseda Poslanecké sněmovny (pokud se nepletu)? Pak by prezident Poslaneckou sněmovnu mohl rozpustit a vypsat volby na stejný termín? Ptám se jen jako laik ze zájmu. Podle mě by to byl menší zásah do Ústavy než narychlo schválený zákon vypracovaný Senátem na změnu poslaneckého mandátu

Jakub Moc řekl(a)...

Ad Kubat - dovoluji si zásadně nesouhlasit. Takováhle šaškárna předvedená proto, aby bylo Ústavě učiněno "zadost", je o několik řádů méně důstojná než jakýkoliv "adhocismus" při zkracování volebního období PSP.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Ad LV + MB - přesně tak. Samozřejmě nevím, jak konkrétně to funguje na ÚS, nicméně na obecných soudech lze v tomto ohledu zařídit ledasco, a to i z pozice obyčejného smrtelníka/advokáta. Pokládal bych tedy za spíše méně pravděpodobné, že by to nešlo na soudě ústavním v kauze "na které je zájem". Že z celého pléna padla věc zrovna soudci, který je ze své soudcovské i pedagogické a literární činnosti znám nekritickou adorací soudnictví a ústavního soudu zvláště a který je zastáncem pokoutného loupení více a více pravomocí pro ÚS, mi připadá, zcela subjektivně a bez důkazů, příliš mnoho náhod najednou.

Anonymní řekl(a)...

ad Kubát : vzhledem k silné mlze v odůvodněních současného ÚS lze předpokládat, že by se pokusili o totež řka, že šlo o simulované právní úkony.
Navíc by se museli najmenovat noví ministři, zaplatit jim plat a odstupné atp.

Jindra Vostrá

Kubat řekl(a)...

Aha, tak díky za informace

Anonymní řekl(a)...

Aronošt Kobylka:

Problém může být s rozpuštěním sněmovny v posledních 3 měsících.

Pozastaveno je totiž pouze rozhodnutí prezidenta, nikoli samotný ústavní zákon. Takže je nejistota, zda v současné době jsou nebo nejsou poslední 3 měsíce.

Anonymní řekl(a)...

To by nevadilo. Předchozí ústavní zákon by zrušili sami poslanci a pak buď zavedli obecný ÚZ o rozpuštění anebo by nechali vládu opakovaně padnout.

Případně je možné příslušným stavebním úřadem dočasně zakázat obývání prostor ÚS z nějakého malicherného důvodu a vzhledem k stavu rozpočtu zdržovat přestěhování do dne voleb. Státní byrokracie je v některých případech schopná i vysokých výkonů. Nepodceňovat !

Milan Drobný

Jakub Kocmánek řekl(a)...

Pane Molku, máte naprostou pravdu! Zní to jako Alfred Schnittke, strašně se mi to líbí, ale taky se trochu obávám, že se jedná o hudbu, pro naprostou většinu občasntva neposlouchatelnou... :)

Anonymní řekl(a)...

ad "trefil se do prvního dne v měsíci, prvního dne školy a ještě výročí začátku druhé světové války. "

Žádám důrazně Ústavní soud, aby tedy meritorně rozhodl ve stejné logice dne 9.9.2009 !

Ladislav Pohrobek

Pavel Molek řekl(a)...

Ad Jakub Moc: Dovoluji si zásadně nesouhlasit. Na jednu stranu je jistě pravda, že by to byla trochu "šaškárna", na druhou stranu to, "aby se Ústavě učinilo zadost", rozhodně nepovažuji za malichernou hodnotu. Současná politická reprezentace (snad s výjimkou dvojice politických stran, které už se smířily s tím, že na předčasných volbách prodělají) prezentuje jako důvod svého ústavního "adhocismu" všeobecnou shodu o tom, že v této situaci politickou vládu sestavit nelze. Je-li taková shoda, pak výše popsaná "šaškárna" byla patrně nejférovějším způsobem, jak v souladu s Ústavou PS rozpustit. Nestalo-li se tak, pak patrně zejména z obavy, že některý z aktérů tohoto postupu by nedodržel dohodu a zkomplikoval ho např. svým otálením (např. nově jmenovaný premiér by si užil aspoň svých třicet dnů bez důvěry, předseda PS by si musel vzpomenout na slib, že nikdy nevyužije své kompetence podle čl. 68 odst. 4 Ústavy, prezident neodolá pokušení překvapit čímkoli). Obava, že by ÚS nějak zpochybnil i takový postup, se mi zdá zcela nepodložená. Jinak řečeno, tento postup by byl možný, rychlý a souladný s Ústavou. Má jen tu chybu, že ho lze realizovat pouze v systému, kde si jednotliví aktéři aspoň základně důvěřují.

Anonymní řekl(a)...

Trochu OT. Proč mají ústavní soudci místo taláru hábit evangelického kazaztele?
pro srovnání :
kazatel ČCE

Jiří J.Stodola

Dan Dvoracek řekl(a)...

PM - Tvá důvěra v zásadní správnost počínání ÚS mne nepřestává fascinovat. ÚS udělá cokoli, co mu poslouží k upevnění a rozšíření moci. Mé překvapení by konvergovalo k nule, pokud by po "ústavní šaškárně" ÚS řekl něco na téma že se ty pokusy nepočítají, protože smyslem pokusu je pokusit se a zde se nikdo evidentně nepokusil, protože to jednak bylo dopředu domluvený a druhak nikdo ani nejednal ani nijak jinak vážně o důvěru neusiloval.
Že to je ptákovina? No tak je no... ale jelikož je Joštova již drahně let holubník, tak by to prostě nepřekvapilo.

Pavel Molek řekl(a)...

P.S.: Pardon, napadl mě ještě jeden důvod, proč nebyla zvolena šaškárna: v případě rozpuštění PS podle čl. 35 písm. a) Ústavy vznikne stav označený za "rozpuštění Sněmovny". V mezičase mezi rozpuštěním staré a ustavením nové přechází zákonodárná pravomoc na Senát podle čl. 33 odst. 1 (hrozně rád bych ve svém životě potkal latimerii podivnou, ptakopyska ve volné přírodě a pak zákonná opatření Senátu). To se oním ústavním zákonem na jedno použití podařilo poslancům (a senátorům, ti z toho ovšem byli výrazně méně nadšeni) vyloučit. Takže důvodem nepoužití tohoto modelu může být jak shoda politiků na tom, že si navzájem nevěří, nebo (a to patrně spíš), shoda poslanců napříč stranami na tom, že ani na den nesmí přejít jejich pravomoci na senátory a výhody plynoucí z jejich mandátů nesmějí být přerušeny. Berme tedy současnou situaci jako transakční náklady vzájemné nedůvěry politiků. Na druhou stranu, kdyby se všichni navzájem milovali, nepotřebujeme psanou Ústavu....

Zároveň bych rád využil tohoto fóra, abych varoval studenty, kteří ke mně půjdou někdy v budoucnu na zkoušku z ústavního práva, aby nevycházeli při přípravě na zkoušku ze včerejších výroku doktora Vojtěcha Filipa. Zabývá se sice teorií státu po dobu delší, než je můj život, ale opakování jeho výroků u zkoušky by patrně u kohokoliv, kdo studoval ústavní právo po roce 1989 mělo stejné následky, jako spoléhání na vypracované otázky kolující v nezměněné podobě od roku 1999. Devítkám zdar!

Pavel Molek řekl(a)...

J.J.Stodola: Velmi správná otázka. Tento talár mají údajně od vynesení nálezu II ÚS 2268/07, v němž se narozdíl od Nejvyššího soudu zastali evangelického faráře Jana Šimsy pronásledovaného v sedmdesátých letech StB (blíže viz můj post http://jinepravo.blogspot.com/2008/03/nihil-nisi-acta.html). Za odměnu jim Českobratrská církev evangelická propůjčila autorská práva ke kazatelskému oděvu. Má to na jednu stranu výhodu, že jejich protestantské taláry evohují náladu vzniku Listů federalistů (u některých jiných soudů je v oblibě naopak mnohem pesimističtější model "Velký inkvizitor", popřípadě "Malý inkvizitor"), nevýhodu to ovšem má v tom, že jim může být snadno výčítáno, že nejsou dosti "katoličtí", tedy pro všechny.... Spokojen?

Pavel Molek řekl(a)...

Ad Dan Dvořáček: Já mám k rozhodnutím ÚS bazální důvěru a presumuji jejich správnost. Až nebudu mít co dělat, zkusím vypočíst "transakční náklady" opačného postupu. ÚS se jistě může mýlit, jistě se někdy mýlí, ale nerespektování jeho judikatury a presumpce její nesprávnosti namísto správnosti, to je ta pravá cesta do pekel. Jinak řečeno, z hlediska jednoty a předvídatelnosti fungování soudní soustavy se mi zdá systém základní důvěry, byť důvěry v občas se mýlící hlavu, smysluplnější, než systém všeobecné nedůvěry.

Jakub Moc řekl(a)...

Ad Pavel Molek:

Víte, mě tyhle snahy o formalistické naplňování Ústavy fakt přijdou podstatně horší než zvolený "ad hoc" postup. Vždyť je přece evidentní, že ústavodárce nezamýšlel tímto postupem otevřít prostor pro "šaškárny" typu třikrát za týden sestavíme vládu a nedáme jí důvěru a pak hurá k urnám.

A k těm "lichým obavám" - mě to *dnes* už jako tak lichá obava nepřijde. ÚS si kreativně vycucal z prstu návrh na odklad vykonatelnosti, načež mu vyhověl s naprosto tragickým odůvodněním, které každý rozcupuje během tří minut. To, že by mohl vyhovět další stížností s nějakým podobně absurdním odůvodněním typu "zastřený právní úkon" mi už bohužel dnes za vlasy přitažené nepřijde.

P.S. Jinak už se z Joštovky začínají ozývat zděšené hlasy, některým soudcům je zřejmé, že evidentně přestřelili a asi jim dochází, že si uhm... jak to jen říct, ulevili do vlastního hnízda.

Anonymní řekl(a)...

Ad Molek : Je vaší pedagogickou chybou, že jste vypracované otázky nepřepracoval do aktuální podoby, kterou vyžadujete a neposlal ji studentům pod pseudonymem s 1 chybou v každé otázce, abyste zjistil míru využívání vaší pomůcky.

Takhle vás musím označit za mačistu, který se rád při zkoušení sebepoškozuje.

David Kos

P.S. : mě před 12 lety zkoušel nějakej asistentskej cucák a nechtěl pochopit, že mě rozdíl mezi doplňkovými a dodatkovýmo volbami nechává chladným, zvlášť když znám pouze jedne typ voleb a ještě nevím kterej. Od té doby považuji asáky na ústavním za mentálně nesmělé a napodruhé se to obešlo u dřímajícího profesora bez zbytečných překážek.

P. Látal

Dan Dvoracek řekl(a)...

PM - Já teda nevím, ale je přece rozdíl mezi tím, zda vycházím v praxi z toho, že rozhodnutí ÚS platí a mají značný vliv na právní život v zemi a mezi tím, když si o nich interně myslím, že jsou to zčasta svévolné nesmysly.
Cesta do pekel podle mě je až upravit dle toho vnitřního názoru své počínání navenek.

Proto nechápu tvůj optimismus v tom směru, že Ústavní soud rozhodne rozumně.

Anonymní řekl(a)...

ad Molek.

Předpokládám, že ČCE tímto stoupl počet oveček na dvojnásobek.

Jiří J.Stodola

Pavel Molek řekl(a)...

Ad Dan Dvořáček: Omlouvám se, pochopil jsem Tvůj původní komentář špatně, myslel jsem, že to je výzva k tomu, že vůbec nemá cenu judikaturu ÚS znát nebo řešit. Chyba byla na mé straně drátu, teď mám příjemný pocit, že jsme ve shodě.

Jan Jirásek řekl(a)...

Ad Jakub Moc: Já bych to rozhodně nedramatizoval prohlášeními typu, že se z "Joštovky začínají ozývat zděšené hlasy, některým soudcům je zřejmé, že evidentně přestřelili". Článek, na který odkazujete, se věnuje dvěma odlišným stanoviskům k rozhodnutí ÚS. Oba soudci si tato stanoviska vyhradili už při přijetí rozhodnutí ÚS o odkladu voleb a dá se rovněž předpokládat, že hlasovali proti tomuto rozhodnutí. Nejde tedy o žádné ex post zděšení ve smyslu "co jsme to vlastně rozhodli":-)

Dan D: podle Tvých komentářů koukám, že Tě rozhodnutí ÚS opět přiblížilo k myšlence opustit slzavé údolí práva a věnovat se něčemu smysluplnějšímu:-))))

David Kosař řekl(a)...

Ad PM:

Tady rozhodně žádné přehodnocování nebude třeba. Moje "teorie koulí" se týkala výhradně vztahu ÚS k evropským institucím.

To, že je ÚS v malém českém ústavněprávním rybníčku schopen ledasčeho, víme všichni (jak typicky české, chtělo by se dodat...).

K tomu, aby se český ÚS vůbec MOHL postavit rázně proti evropským institucím, by ale musel perfektně ovládat nejen (1) české ústavní právo, ale i (2) mezinárodní a (3) evropské právo. Obávám se, že druhou a zejména tu třetí podmínku nesplňuje žádný ze současných soudců ÚS. Čili karty byly rozdány už předem.

Jakub Moc řekl(a)...

Ad Jan Jirásek: Můžete jmenovat ještě nějaký jiný případ, kdy si soudci ÚS vyhradili právo na disent již při přijetí takovéhoto procesního usnesení? Tak nějak marně pátrám - což by opravdu nasvědčovalo jejich značné panice z většinového názoru. Rozhodně se nejedná o běžný stav.

Anonymní řekl(a)...

Argumentace doc. Kühna a Šimíčka je smysluplnější než protiargumenty jejich odpůrců. A politici si s ústavou - s prominutím - vy....li už příliš dlouho. Ústavní soud byl a je přes pokřik médií o tom, že na ÚS teď budou všichni hledět zle (nechápu proč?; jistě politici, občané však sotva, nemají sebemenší důvod, leda by byli fanatickými straníky typu 12letého Míši :-)) nejdůvěryhodnější ústavní institucí v naší zemi. ÚS opakovaně dokázal (dřív např. v nál. o změně volebních obvodů-quazivětšinový systém, nál. o nájemném atd.) že jeho úloha je klíčová a že se ji většinou zhostil vážně, právně poctivě a se ctí.

Jako voliče (ne však těchto politiků) mě mimo to hluboce těší pozorovat děs v očích těch ubohých politických šíbrů, že všechny ty gigantické částky, které obrátili na předvolební vymývání mozků a na všechny ty odporné reklamy svých rypáků na billboardech přijdou vniveč; volič bez mozku, kterého se snaží získat touto krátkodobou masáží, by byl do voleb 2010 nutně ztracen.

Petr Steiner

Jakub Moc řekl(a)...

Pane Steinere, jestli vás těší pozorovat to, jak opět daňoví poplatníci ve finále zaplatí zbytečně stovky milionů ze své kapsy, tak to tedy nechápu. V případě nákladů státu (ČSÚ, MV atd. ) se tak děje již nyní, v případě zrušení ÚZ o zkrácení volebního období zcela nepochybně dojde na žaloby politických strany proti státu podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Máte pocit, že tento stát je zbytečně bohatý, takže si to kvůli ambicím pár lidí na Joštovce může dovolit? Ad ÚS a jeho důvěryhodnost - to je zajímavé, že zmiňujete v této souvislosti nálezy o regulaci nájemného, to je opravdu špatný příklad, a to z obou stran barikády. Z dalších hrůz z dílny ÚS možno jmenovat rozhodnutí typu soudci sobě (např. vytvoření institutu zcela neovolatelné předsedkyně NS). No a Melčákova stížnost je pak dle mého názoru jen další ranou pro již značně pošramocenou pověst ÚS.

Anonymní řekl(a)...

ad Petr Steiner

Už první váš odstavec mi byl něčím podezřelý a bál jsem se, co přijde dál v odstavci druhém a nezklamal jste.
Prosím berte v potaz, že toto je web o právu a ne o politice. Kvůli odstupu bych vám doporučil díla o 1. republice z doby její trvání, krátce po jejím zániku za 2. republiky a následné exilové paměti a uvidíte, že se to, co se vám z pohled blízka tady a teď zdá jako "hnus" se ve velice krátkém času může ukázat jako nejlepší doba vašeho života.

Tomáš Stojan

Dan Dvoracek řekl(a)...

PS: Někdy mne navštivte v mé AK, ukážu vám pár usnesení, v nichž se Ústavní soud vážně, právně poctivě a se ctí zhostil ochrany práv občanů naší vlasti :-P
Občas je to k smíchu a občas k breku.

Anonymní řekl(a)...

ad DD
Kolego, mohl byste dát jejich sp. zn, abychom to dohledali v NALUSU, kde jsou všechna usnesení (myslím, že pokrývají dobu, co advokátujete)
Vlastík Čehona

Anonymní řekl(a)...

JM: Výdaje... Nevím, proč by mně to mělo jako občana pobuřovat. Nejsou to mé výdaje, jsou to výdaje fisku, nechápu, proč bych měl tedy na ÚS plivat jako na zemského škůdce. Kdyby peníze nebyly ze státního rozpočtu napchány do voleb, byly by napchány do jiných nesmyslů, například stavby objektivně nepotřebných úseků dálnic nebo na rekonstrukce stadionů v domovském městě toho nebo onoho poslance či senátora a jiné radovánky. Dej státu peníze, promrhá je tak nebo onak. Sám Váš argument, že když už se na něco z veřejného rozpočtu vydala "taková spousta peněz", je prý jakýmsi domnělým zájmem všech, aby peníze nebyly spláchnuty bez využití, atd. je nesmyslný; podobně byste mohl bouřit proti soudním rozhodnutím u některých už rozjetých staveb, ekologických kauz a podobně :-).
Ad žaloby stran... jak proboha? Nebyl to stát, kdo (například správním rozhodnutím svého úředníka rozhodl), ale zákonodárný sbor, který pochybil při své normotvorbě. A náklady? Strany nic nenutí vést nákladné volební kampaně na billboardech atd. Slušná strana by raději vytiskla jen podrobný textový program bez obrázků a hesel, drobným tiskem na tenkém papíře :-) a zbytek peněz s velkým propagačním hlomozem rozdala charitám. :-) Jak vidím neshodneme se ve více věcech, neboť já považuji nález ve věci předsedkyně NS za správný; některé jiné nálezy možná pověst ÚS pošramocují (většinou se však najdou aspoň užitečné disenty), tento však mezi ně nepatří.

TS: laciné pseudoanalogie: srovnat první republiku s čímkoli horším a onálepkovat ji pak jako ideální stát, to je tedy dost ubohé. stane-li se tak při tlachání dvou sentimentálních starců, kteří po 1R nezažili nic dobrého a kteří byli za 1R navíc mladí, nad pivem v hospodě, je to lidsky a psychologicky pochopitelné; jinak ale ne. pokud byste 1R zkoumal, zjistil byste, že to bylo zřízení velmi pochybné. Což nijak nevylučuje existenci zřízení jiných a horších. Vámi podsouvané označení "hnus" jsem nepoužil. Studium historie můžete doporučit nejvýše sám sobě.

DD: I já taková znám. Moje vyjádření bylo nepřesné. Přesnější by bylo říci, že existuje mnoho zásadních rozhodnutí, v nichž si ÚS velmi vážím; existují ovšem i opačná. Ale v těch opačných jsou zase často právně kvalitní disenty, zrající jako argumentační semínka pro budoucnost. I když ne ve všech. V porovnání s obecnými soudy anebo s orgány moci zákonodárné a výkonné se mi jeví být ÚS nejdůvěryhodnější, aniž bych řekl, že snědl všechnu moudrost a aniž bych se vzdával své kritičnosti vůči němu.
Petr Steiner

Jakub Moc řekl(a)...

Ad PS: Nejsou to mé výdaje, jsou to výdaje fisku - no to jste mne pobavil. A z čeho tak asi myslíte, že ten stát ty peníze bere? Můj argument je plně v souladu se zněním § 79 odst. 2 ZÚS a dál se není o čem bavit, krom toho, že na tento zákon, kterým je podle Ústavy onen ÚS soud vázán, se zcela vykašlal, nejen s ohledem na mnou zmiňovanou újmu třetích osob (krom daňových poplatníků např. politické strany a jejich náklady na volební kampaň).


§ 79
Vyloučení odkladného účinku

(2) Ústavní soud může na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí nebo uskutečnění oprávnění, přiznaného rozhodnutím třetí osobě, znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.


Újma hrozící Melčákovi se pohybuje někde pod 1 milionem Kč, újma třetích osob se v případě zrušení předčasných voleb pohybuje někde v řádu stamilionů (z nichž valná část již byla vynaložena), čemuž ÚS "kontruje" perlami jako "nevzniká jím újma na veřejných prostředcích, jelikož zatím na zajištění voleb vynaloženy nebyly" - jinými slovy ÚS se neobtěžoval ověřit si ani elementární fakta, resp. se je spíše rozhodl ignorovat, protože se prostě v daném případě nehodí do krámu. A to ani nehovořím o újmě ve sféře nikoliv čistě finanční, ale o újmě veřejnoprávní, o níž se zmiňuje ve svém disentu Jan Musil.

Co se týče žalob o náhradu škody, viz zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, konkrétně pak § 3:


Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily
a) státní orgány,
...


nebo tu chcete vést polemiku o tom, že parlament není státním orgánem?

Zbytek vašeho příspěvku je víceméně politickou polemikou, která sem dle mého názoru nepatří, takže bez reakce.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Ad PS: Já se vší vážností prohlašuju, že se nechám raději soudit náhodným okresním soudem než soudem Ústavním. Důvody počínají u erudice soudců a končí někde u odhodlání a ochoty se případu věnovat a pochopit ho.

Ad VČ: Myslím, že bez prostudování alespoň připojené ústavní stížnosti tak dobře nevynikne, jak je ÚS v mnoha případech (M. Židlická a S. Balík vedou) neschopen (neochoten) vůbec pochopit, co je předmětem věci.

Anonymní řekl(a)...

to JM:
Stejně tak Vám mohu kontrovat, že je velmi zásadním veřejným zájmem, aby bylo a) dodrženo řádné 4leté volební období, vyjma situace, kdy je sněmovna rozpouštěna způsobem ústavou k tomu stanoveným (což je to hlavní) a aby si někdo nevymýšlel a fakticitou politické moci neprosazoval jiné způsoby další, b) aby byly potažmo i veřejné rozpočty chráněny před nesmyslným vydáváním prostředků za nesmyslné volby, vyjma voleb řádných nebo mimořádných po rozpuštění sněmovny (bez ohledu na to, zda už něco bylo či bude vynaloženo, jak výhodné nebo nevýhodné smlouvy stát s dodavateli služeb uzavřel atd., protože zájem na řádném chodu věcí v souladu s ústavou je penězmi nevyvažitelný), c) aby byly chráněny mandáty získané v řádných volbách (metodu předmětného ÚZ by bylo za jistých okolností možné ad hoc využít k "čištění" sněmovny od odpadlických frakcí, hlasově klíčových jednotlivců (jako v zásadě i zde) či jiných nežádoucích stran a osob, např. s kalkulací jejich předpokládatelné neschopnosti z nějakých důvodů právě v době mimořádných voleb překročit 5% klausuli). Přitom netvrdím, že doba, kdy se konečně ÚS rozhodl vzmužit, je k tomu příhodná.
Strany jistě teoreticky žalovat mohou, jen mi není jasné co by mohly žalovat a z jakého titulu. Předpokládám však, že stát by v případě nekonání voleb stranám vrátil volební kauce; pokud by se tak nestalo, mohly by strany žalovat do jejich výše. K předvolební sebepropagaci strany nic nenutí, činí ji dobrovolně a těžko ji můžete striktně odlišit nebo oddělit od jiné sebepropagace týchž stran i v době, kdy nejsou žádné volby na obzoru.

ad výdaje fisku - kdyby byla ke každému konání voleb vypsána zvláštní účelová berně :-) pro všechny FO a volby se pak nekonaly...:-) Daňová povinnost je však obecná a s volbami nijak nesouvisí. Vaše svérázná (a blíže nerozvedená) doktrína o újmě daňových poplatníků je zábavná. Tím by mohl žalovat kdokoli cokoli. Tleskám :-) Pokud jde o újmu poslance, jehož mandát je tímto zkrácen, není primárně jen finanční, ale má především svou ústavněprávní rovinu - jednak z hlediska jeho práva na nerušený výkon mandátu (které lze omezit ústavou výslovně předpokládaným rozpuštěním) a i práva občanů (potažmo jeho voličů) mít ve sněmovně svého zástupce po dobu řádného volebního období. Viz i výše.
Petr Steiner

Jakub Moc řekl(a)...

Ad Pavel Steiner - Náklady zbytečně vynaložené na volební kampaň jsou zcela samozřejmě v takovémto případě žalovatelné (a to dle mého názoru od okamžiku publikování rozhodnutí prezidenta o vyhlášení termínu voleb). Stejně jako by zcela nepochybně bylo žalovatelné, kdyby tady parlament schválil nějaký zákon, vy jste si na jeho základě založil společnost, investoval do ní, utratil spoustu peněz do reklamní kampaně na svůj výrobek a následně ÚS rozhodl měsíc před spuštěním prodeje, že ten výrobek prostě vyrábět nesmíte, jelikož daný zákon odporuje např. mezinárodní smlouvě. Nebo by jste si snad také řekl "ale vždyť já jsem do toho investoval dobrovolně a nikdo mě k tomu nenutil" a nad pár desítkami až stovkami milionů vyhozenými z okna mávnul rukou?

Ad újma daňových poplatníků - aha, to je opravdu pozoruhodný výklad, takže ať stát promrhá peníze kdekoliv, tak daňový poplatník neutrpí žádnou újmu, protože tak jako tak všichni daně platit musíme. No, v tom případě mi opravdu není jasné, proč se tady zabýváme takovými pošetilostmi, jako je třeba zákon o státním rozpočtu. Vždyť ty daně se stejně tak jako tak utratí, tak je úplně jedno za co nebo jestli si je třeba ministři rozkradou do vlastní kapsy, poplatník žádnou újmu neutrpí, protože nikdy nic nezbude.

Co se týče práv jeho voličů, tak počínání pana Melčáka a dalších tzv. "přeběhliků" zcela jistě práva a zájmy jeho voličů nehájí, a nota bene porušuje ústavní zásadu, že do Poslanecké sněmovny se volí na základě poměrného volebního systému, kde vybíráta mezi jednotlivými politickými stranami, nikoliv mezi jednotlivými kandidáty (narozdíl např. od voleb do Senátu). Co se týče "práva" na nerušený výkon mandátu, pak snad jen odkaz. Tady žádné právo na to sedět 4 roky v PSP prostě není.

Anonymní řekl(a)...

ad 1. Analogie mezi politickou stranou a společností soukromého práva je naprosto zavádějící a nevhodná. Volební proces není a nemá být byznysem; taková analogie je nepřijatelná. Z etického hlediska bych ji nazval dokonale perverzní. Žádná strana vůbec nemůže očekávat jistý zisk jediného hlasu, který by měl prokazatelnou souvislost s tím, zda vede a financuje nějakou propagandu nebo ne, popřípadě jak mohutně a za kolik. Kromě volební kauce nemohou vysoudit ani korunu.

ad 2. Schvalování rozpočtu je politickým aktem moci zákonodárné. Naplnění jeho kapitol či případné přesuny mezi nimi z důvodu náhlé potřeby (kalamita, další mimořádné volby...) jsou možné. Kapsami ministrů a podobnými podpásovkami se zabývat nemíním :-). Jako FO a daňový poplatník můžete formálně vykonávat na podobu rozpočtu (a rozsah daní) větší nepřímý vliv jediný, a to v okamžiku voleb.

ad 3. Nevybíráte si jen mezi jednotlivými stranami (díkyb.hu!), ale můžete uvnitř kandidátky alespoň zásadně zatočit s pořadím, tj. preferujete konkrétního kandidáta oné strany. Lidé, kteří získají mandáty v určitém obvodu zastupují především, ať se vám to líbí nebo ne, právně voliče svého obvodu, a stranu až sekundárně (byť realita bývá jiná). Oni jsou deputovaní, zastupují své voliče ze svého obvodu, protože voličů je mnoho a jsou zaneprázdněni běžným životem, to je podstata zastupitelského systému. Používá se (odhlédneme-li od politických příčin a příčin historického vývoje) jen proto, že není technicky myslitelné a reálně možné provozovat přímou demokracii. Dále, jak známo, se v ústavě cosi praví o tom, že výkon mandátu je osobní, mandát je propůjčen určité osobě, nikoli straně (narozdíl od zlopověstné praxe 1. republiky).

Proti přeběhlíkům, secesionistům a renegátům :-) (nejsou-li koupeni) vůbec nic nemám, naopak v jistém smyslu přeběhlictví a odpadlictví ve sněmovně i vítám, protože rozrůzňuje politické spektrum, diverzifikuje jinak mnohdy až příliš snadno spočitatelný politický terén. Dokud bude existovat 5% klausule (kterou nepokládám v této výši za vhodnou), zůstane nejjistější cestou do sněmovny vždy cesta na hřbetě nějaké mastodontí partaje, od níž pak třeba v příhodném okamžiku odpadnete ;-).

Anonymní řekl(a)...

Pardon, poslední příspěvek jsem zapomněl podepsat. Petr Steiner.

Jakub Moc řekl(a)...

Ad 1/ Politická strana prostě prodává svůj program, což z ekonomického hlediska je produkt jako každý jiný. Pokud jej dokáže prodat úspěšně, pak získá peníze za získané hlasy (a případně mandáty) a jako bonus na jistou dobu podíl na moci a možnost tak ovlivňovat věci veřejné.

Ad 2/ Tohle je opravdu nikam nevedoucí debata. Přesuny mezi kapitolami atd. jsou možné za zákonem stanovených podmínek, stejně tak jako využití rozpočtových rezerv. To ale v žádném případě neznamená, že vadných výkonem státní moci tady nemůže nikdy vzniknout daňovým poplatníkům škoda a že je úplně jedno, jak se ty peníze utratí (nebo že státní rozpočet je takový politický nezávazný canc papíru)! Od toho tady mj. máme v Ústavě NKÚ, který vykonává kontrolu nad hospodařením se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.

Ad 3/ Pan Melčák žádnými preferenčními hlasy zvolen nebyl, naopak u něj počet preferenčních hlasů byl výrazně nižší než u mnoho za ČSSD nezvolených kandidátů. Tudíž takovýto argument odmítám, on by nebyl relevantní ani v případě, že by těmi preferenčními hlasy zvolen byl, protože pokud by o mandát přišel (vzdal se ho nebo např. zemřel), tak na zbytek volebního období připadne dalšímu v pořadí výsledku na kandidátce politické strany, jíž byl tento mandát přidělen. Což je něco naprosto jiného než u voleb do Senátu, kdy se v takovém případě konají doplňovací volby. Krom toho takovéto počínání považuji z morálního hlediska za naprosto zavrženíhodné pohrdání voliči.

Z mé strany k vašim příspěvkům, dál tuto polemiku rozvádět nehodlám.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Ad. Jakub Moc - Vážený kolego, kéž byste měl pravdu, když říkáte "náklady zbytečně vynaložené na volební kampaň jsou zcela samozřejmě v takovémto případě žalovatelné" a následně uvádíte příklad se zmařeným podnikáním.
Rád bych vás informoval, že dle zcela kriminálního (publikovaného, sic) rozhodnutí Nejvyššího soudu (a dle hromady rozhodnutí soudů nižších), nelze vadnou legislativou způsobit škodu, za niž by stát odpovídal. Za škodu způsobenou nezákonnými vyhláškami, neústavními zákony a jinými zvěrstvy stát, prý, neodpovídá.

Veselé, že?

Jakub Moc řekl(a)...

Ad DD: To je opravdu pozoruhodný výklad NS (bohužel, nijak mě to nepřekvapuje). Zvlášť uvážíme-li, že např. ESD náhradu škody způsobené členským státem neimplementací nebo chybnou implementací směrnice v právním řádu členského státu přímo připouští již skoro dobrých dvacet let, viz notoricky známé případy Francovich (joined cases C-6/90 and C-9/90) a pozdější Brasserie du Pêcheur and Factortame (joined cases C-46/93 and C-48/93), kde se dokonce jedná do značné míry o odpovědnost objektivní (viz odst. 79 a 80 výše citovaného případu) a v rámci náhrady škody zásadně nelze vyloučit ušlý zisk (odst. 87).

Skoro bych řekl, že takovýto výklad je neudržitelný. ;-)

Dan Dvoracek řekl(a)...

No tak už se drží docela dlouho a v mnoha věcech. Už jsme jich na to prohráli dobře deset.
Teď je to v rámci plenární věci u ÚS, takže uvidíme, zda místní důvěra v moudrost tohoto soudu má alespoň částečně reálný základ.

Osobně bych si vsadil, že soud řekne, že odpovědnost za legislativu je politická, zákonodárce je suverénní a bla bla bla a občane nakašli si. Fiskus bližší lidských práv.