10 září 2009

Podle Ústavního soudu vychází slunce na západě: rychlá glosa k věci Melčák

Držím se zásady, že s komentáři soudních rozhodnutí je lepší počkat a vyvarovat se ukvapených závěrů, zvláště pak v případech závažných a podrobně odůvodněných, kde je třeba vážit každý argument a protiargument, uvažovat v širších souvislostech apod. V podle mého nejzásadnější kauze od založení České republiky však nic takového dělat nebudu. Nic takového si totiž nezaslouží.

Jak již víte, Ústavní soud zrušil ústavní zákon. Skutkové okolnosti všichni znáte, netřeba je zde podrobně opakovat.

K samotnému závěru Ústavního soudu, že může rušit ústavní zákon se zde blíže vyjadřovat nebudu. Sice s ním hluboce nesouhlasím, a to z důvodů, které jsem zde v uplynulém týdnu prezentoval v diskusích, které jsme zde k procesnímu usnesení ve věci Melčák vedli, ale zcela respektuji, že existuje možný právní výklad odlišný od toho mého a Ústavní soud se pro něj rozhodl z podobných důvodů, z jakých jej zastávají takoví právníci jako Vojtěch Šimíček, Jan Kysela či Zdeněk Kühn. S takovými lidmi a jejich argumenty stojí za to polemizovat, takové názory stojí za to kritizovat. Takové názory stojí za to i respektovat, a to nejen na základě pouhého ohledu na svobodu slova, protože jakkoliv vedou ke zcela opačnému názoru než mám sám, opírají se o argumentaci, kterou lze nazvat právní a nikoliv očividně scestnou. Pokud tedy jde o tento aspekt rozhodnutí Ústavního soudu, naprosto nesouhlasím, ale zcela jej respektuji. Tento závěr Ústavního soudu si také jistě zaslouží podrobnou akademickou kritiku, přičemž nepochybuji, že taková bude i následovat.

Pokud však jde o samotný závěr, že zkrácením funkčního období Poslanecké sněmovny způsobem, kterým to naši ústavodárci letos provedli, došlo ke změně podstatné náležitosti demokratického právního státu, převládá ve mně pocit, že každý komentář, každá snaha o seriózní polemiku, je zde naprosto zbytečná. Je úplně jedno, jakým odůvodněním to Ústavní soud zaštítil a kolika „kautelami“ jej prof. Holländer naplnil. Je jedno, zda ústavní zákon nazývá individuálním právním aktem, to je samozřejmě v kontextu čl. 9 bezvýznamný argument (jestliže ústavodárce přijme něco ve formě ústavního zákona, jediným limitem pro něj je, aby tím nezměnil podstatné náležitosti dps).

Aby bylo jasno – to, co naši ústavodárci udělali, nebylo nic chvályhodného. Nic, za co bychom jim měli tleskat. Bylo to něco, co si zaslouží kritiku. Lidsky to lze odsoudit. Ale Ústavní soud se má řídit pouze ústavním pořádkem a zákonem o ústavním soudu.

A z tohoto pohledu mám na stanovisko Ústavního soudu stejný názor jako na člověka, který mi s naprosto vážnou tváří oznámí, že slunce vychází na západě, popřípadě, že charakteristickým projevem žirafy je létání. Usměji se a nenápadně se přesvědčím, zda je židle, na které sedí, přišroubovaná...

147 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

A jake by tedy byly Vase argumenty ?
Petr Possel

Matěj Šuster řekl(a)...

Musím říci, že 100 % souhlasím. Opravdu se těším, až si přečtu, která konkrétní "podstatná náležitost demokratického a právního státu" byla tímto ústavním zákonem porušena.

Připadá mi to i jako naprostá trivializace dotyčné ústavní klauzule.

Anonymní řekl(a)...

Osobně jsem to pochopil tak, že podstatnou náležitostí je bezdůvodně nenabourávaná Ústava, nikoliv vlastní zkrácení mandátu.
A individuální právní akt z pozice zákonodárce by přeci mohl nabourávat Ústavu čistě zpochybňováním dělby moci.
Ale osobně jsem taky trochu překvapen.

Daniel Spratek řekl(a)...

S výše uvedeným postem se ztotožňuji. Myslím, že nález ve věci M. Melčáka aspiruje na to být zmiňován v učebnicích státovědy a ústavního práva jako jedna z bizarností v oboru... třeba vedle šestikomorového parlamentu bývalé SFRJ.

Jakub Moc řekl(a)...

Nález samotný snad raději podrobněji komentovat nebudu (ostatně navzdory proklamacím Rychetského v databázi ani na webu ÚS celý nález dosud není, je tam pouze tisková zpráva s předžvýkaným odůvodněním pro novináře).

Pozornosti by ale nemělo uniknout, že Rychetský před chvílí na ČT24 prohlásil, že případná novela Ústavy, který by formulovala explicitní výslovný zákaz, aby ÚS přezkoumával ÚZ, by byla v rozporu s čl. 9/2. Pokud tady ÚS chce zadělat na skutečně pořádnou krizi, tak může v této (zatím hypotetické) válce s parlamentem ještě chvíli pokračovat. V podobných vyjádřeních spatřuji evidentní opojení mocí a příklon k diktatuře nikým nekontrolova(tel)ného ÚS. :-(

Matěj Šuster řekl(a)...

Jen podotýkám,že jsem mezitím zjistil, že PNDPS nehráli v rozhodnutí ÚS téměř žádnou roli, takže beru zpět.

Anonymní řekl(a)...

Tak jak na mě nález působí, ÚS považoval v tomto případě za relevantní změnu pndps porušení principu obecnosti ústavního zákona, viz http://www.concourt.cz/scripts/detail.php?id=752
„Ústavní soud znovu zdůraznil, že považuje princip obecnosti ústavního zákona za jednu z podstatných náležitostí právního státu“
Jak Z. Rychetský uvedl v následném interview pro čt24, Ústava sice předvídá i možnost jednorázového ústavního zákona, ale musí dát k němu výslovné zmocnění jako např. u čl. 10a Ústavy nebo u vyhlášení vyššího územně samosprávného celku ústavním zákonem. V tomto případě však Parlament vydal jednorázový „ústavní zákon“ bez výslovného zmocnění Ústavou, kterým navíc dočasně pozastavil platnost Ústavy k určité otázce, kterou Ústava řeší, a právě v tom je ohrožení pndps. Obava z toho, že se to bude někdy v budoucnu opakovat, s poukazem na důvodovou zprávu k předmětnému zákonu, která říká, že se tím zavádí ústavní zvyklost.
Při honocení porušení čl 9/2 tedy podle mě nešlo ani tak o zkrácení volebního období PS, ale o mnohem obecnější a podstatnější otázky.
Jan Malý

Anonymní řekl(a)...

Chtěli soudci moc, tak ji nyní mají téměř neomezenou. Bohužel k ni nemají ani odpovědnost a už vůbec ne mandát.

Ivan Skácel

David Schmidt řekl(a)...

S odůvodněním nesouhlasím, ale nepředstavuje takový krok, který by byl nelegitimní, protože sleduje možný a celkem konzistentně postavený výklad Ústavy. Nezaslouží si proto vzdorovité urážky.

Michal Matějka řekl(a)...

Stručný komentář ke stručné glose:

Tímto rozhodnutím Ústavní soud zcela prošustroval svůj kredit, který si pracně budoval od roku 1993 a ze ctihodné soudní instituce se stal dalším mocenským centrem ve státě. Nepochybuji o tom, že mnohé jeho soudce tento pocit může hřát, nejsem si jist, jak se s odstupem budou tvářit na druhou stranu mince: Napřístě nikomu z nich nebude příslušet ani o chlup více respektu, než kterémukoli politickému tlučhubovi.

Anonymní řekl(a)...

Asi to mnohé překvapí, ale mě dnešní rozhodnutí Ústavního soudu až tak strašné nepřipadá - naopak, nad některými pasážemi odůvodnění jásám a jen doufám, že ÚS bude své závěry aplikovat obecně a ne pouze na tento extrapřepolitizovaný případ.

Kdyby se politici tvářili, že se nic neděje, bylo by to to nejhorší, co by teď mohli ÚS udělat, ale asi ho mají rádi.

Pavel Hasenkopf

P.S.:

Nicméně: Sledoval jsem to v TV - to nebyly otázky soudců, to byla disputace se stranami, místy inkviziční proces - soudci svou aktivitou až příliš připomínali žalobce. To asi není dobře, že?

Namátkou pár poznámek:

1) Jak se proboha Wagnerová může ptát na politické úvahy uvnitř ČSSD stran sestavování vlády? Co pila? Uvědomuje si, jak si strašně škodí? Každý, kdo se díval, okamžitě pochopil, jak je předem zaujatá ... Politizovat, to si může dovolit Zaorálek, ne ona ... ona je soudkyně Ústavního soudu.

2) Jak lze zajistit "upřímnou snahu o sestavení vlády"? To je přeci úplná blbost, buď jsem upřímný, nebo neupřímný, buď jsem malý, nebo velký ... nelze nařídit, jaký mám být, lze jen nařídit, jak se mám chovat. A upřímný buď jsem, nebo to jen předstírám ...

3) Co znamená otázka "a kdo by tedy měl zajišťovat kontrolu ústavních zákonů" (Mucha)? Zaorálek byl v těžké defenzivě, bohužel. Měl říct "nikdo, pane soudče. Vizte čl. 23 Ústavy. Nikde není psáno, že lid musí státním orgánům delegovat VŠECHNY své pravomoci. A pokud ano, pak lidu má mnohem blíž lidem přímo zvolených 281 poslanců a senátorů Parlamentu než Ústavní soud, jehož členy Senát vybíral stylem "hlavně abychom to už měli z krku. A tohle je kdo?"

4) si odpustím

5) Co je mi po tom, že soudce Balík - při vší úctě k němu a jeho otci zejména - má slabost pro Ústavu USA? Snad přísahal na českou ústavu, ne na americkou. Překvapil Zaorálek, že měl povědomost o jakýchsi ústavních dodatcích v USA a dokázal si to i vybavit.

6) Nerad to říkám, ale Höllanderova dýka do zad Zaorálkovi ve stylu a za koho vlastně mluvíte, za Sněmovnu nebo jen za sebe - se dala čekat a Zaorálek na ni měl být připraven. Byla zcela na místě, nezeptal bych se jinak. Ostatně, upozorňoval jsem tu na to minulý týden. Divím se, že Zaorálka to zaskočilo, ten 2 roky starý nález je poměrně hodně známý.

7) Zaorálek obecně překvapil, zejména faktografií - čekal jsem to mnohem horší. Jen to nemělo být tak dlouhé a rozvláčné, těch pár dobrých věcí se v tom úplně ztratilo a běžný člověk náhodou se ocitnuvší tou dobou u televize neměl šanci to podstatné vůbec zaregistrovat.

Anonymní řekl(a)...

Nález je už v naluse http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=63462&pos=1&cnt=2&typ=result A to čo som dnes počula pri zasadaní pléna a vyhlásení nálezu pre mňa znelo presvedčivejšie než som včera predpokladala. Myslim, že varovanie, ktore Zdenek Kuhn pred niekolkymi dnami v svojom poste vyslovil "Pokud ÚS vysloví, že ústavní zákon o zkrácení volebního období Sněmovny je nicotný, neboť mimo možnosti Parlamentu, myslím, že tím jakoukoliv myšlenku „protiústavního ústavního zákona“ v této zemi na dlouhé dekády pohřbí." sa dnes nepotvrdilo. kata kuk.

Anonymní řekl(a)...

Přátelé, vítejme v demokracii a ve svobodě. Mám radost, jako kdybychom vyhráli v Naganu.

Přeneseme-li se od jednotlivých pravd, zní výsledek, že žijeme v demokratickém státě.

Na oněch jednotlivých pravdách a koneckonců na samotném rozhodnutí soudu ani tolik nezáleží.

V důsledku jsou to jen slova.

Důležité je poselství:

něco jiného, než jsou Strany (Strana), smí legálně zrušit jejich rozhodnutí a ona (ony) to musí respektovat.

Mám z toho nádherný pocit. Bez ohledu na slova Vašich jednotlivých pravd (byť jim v konkretlivinách neubírám význam a razanci).

Vladislav Hřebíček

David Schmidt řekl(a)...

Dnešní den byl větším svátkem demokracie než upachtěné volby, které se na nás chystaly. Je dobře, že byla rozmetána myšlenka, že ústavním zákonem je možné přijmout cokoli. Bylo to potřeba, protože naše akademie v tomto bodě přežívala na bázi ztraceného světa a tento svůj názor nadřazovala čl. 9/2. A byli to právě tito experti, kteří zavinili stav, že ústavní zákon byl obhajován v podstatě jen neúnosným "když je politiků 3/5, můžou cokoli a jejich vůle je zákonem". I z tohoto pohledu je dnešní výrok spravedlivý, protože alespoň odráží připravenost stran, i když by bylo možná vyváženější volit doktrínu více respektující meze uvážení Parlamentu v "nestandardních" situacích. A co jsem viděl ankety na zpravodajských serverech, "lid" je zdá se na straně ÚS.

Lada Vyhnánek řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Lada Vyhnánek řekl(a)...

Já si přece jenom myslím, že stálo za to si před publikací postu (a některých komentářů) nález pořádně přečíst. On totiž jde zajímavou cestou, která se tady moc nerozebírala (a excalibur 9/2 v podstatě zůstal nevytažen, nejde totiž o materiální rozpor s PNDPS).

O podobné procedurální či kompetenční cestě, jako je uplatněna v nálezu, se např. uvažuje v USA, pokud se týče 27. dodatku. Takže Petrovy výkřiky, že si nález nezaslouží komentář, vnímám jako poněkud unáhlené. Mě samotného odůvodnění dokonce příjemně překvapilo.

Anonymní řekl(a)...

Vladislav Hřebíček:

MUSÍ respektovat?

Ne, nemusí. Jen jsou povinny. A to je sakra rozdíl. Jednoho dne to ÚS přežene a někdo jiný usoudí, že než ho poslechnout, bude méně nákladné poslat do Brna nějakou tu "misi dobré vůle" (viz Jistě, pane premiére), a pak bude všechno víte kde ...

Při tom, jak je napětí na politické scéně napjaté k prasknutí, si ÚS docela zahrává.

P.H.

P.S.: Má kočka je povinna nemňoukat a dát aspoň na 5 minut pokoj ... právě jsem tak rozhodl svým nálezem, jdu jí ho vyhlásit, schválně, co ona na to ...

Jiří Kmec řekl(a)...

s. 9: "Toliko podpůrně v této souvislosti Ústavní soud poznamenává, že dikce Ústavy pro případy,
ve kterých nutno vyloučit z rámce pojmu „zákon“ kategorii zákonů ústavních, tuto skutečnost výslovně
zakotvuje [viz čl. 50 odst. 1, čl. 62 písm. h) Ústavy]."

Zdá se, že na Jiné právo si na Ústavním soudě v posledních dnech čas neudělali...

Anonymní řekl(a)...

Osobně se ztotožňuji s nálezem Ústavního soudu. Nedomnívám se, že by ÚS si tímto nálezem usurpoval nějakou pravomoc, která mu nenáleží a stal se neomezeným diktátorem. Takovéto závěry jsou poněkud přehnané.
Podle mého názoru ÚS skutečně nemůže zruši ústavní zákon, ale má pravomoc zrušit ústavní zákon, který se jenom jako ústavní tváří, protože ho zákonodárný sbor označil za ústavní. Nedomnívám se, že pouze forma činí ústavní zákon ústavním zákonem, ale také materie tohoto zákona musí být ústavní. Pokud není takovýto právní akt ústavním zákonem z materiální stránky, pak není ústavním zákonem vůbec a to od samého počátku. A já se ptám, kdo jiný má pravomoc posoudit, zda se jedná o ústavní zákon, nebo o akt přestrojený za ústavní zákon, než orgán ochrany ústavnosti?

Lukáš Hadamčík

Anonymní řekl(a)...

ad moje P.S. výše:

Takže Elsa mne s mým sofistikovaným nálezem poslala kamsi. Nechápu, jak si to mám vysvětlit. Ale následně pomohlo dát jí nažrat. Dobrou noc.

P.H.

Kolačkovský řekl(a)...

Na celé věci mě bohužel velmi zklamal styl jednání ústavního soudu. Až příliš připomínal některé obecné soudy, kdy při prvních minutách jednání je zřejmé, která strana uspěje v soudní při. Křížový výslech zástupce poslanecké sněmovny nenechal nikoho na pochybách o výsledku. Navrhovatel si to tzv. pouze odseděl. Skutečně nepovažuji za důstojné, když soud dává tak zjevně najevo, že o věci rozhodl dříve než vstoupil do soudní síně. Zdůrazňuje li tak ús svou roli strážce ústavnosti, tak uvítám, aby jednání ústavního soudu nebyla jen formalismem.

Anonymní řekl(a)...

Jednání soudu mě nepříjemně překvapilo. Otázky p.Wagnerové považuji za vysloveně pavlačové, dvojsmysly na představitele sněmovny byla také zbytečné. Nidky jsem se o průběh jednání US nezajímal, ale tohle bylo nad můj rámec chápání, co to je spravedlivý proces.
Odůvodnění založené na (právních) obecnostech jsem očekával a výsledek nepřekvapil. Vždycky, když strany sporu měly jasno, že to je A nebo B, přijde ÚS soud s odůvodnění C. Je to totiž pro něj lehčí, sám vypadá jako myslitel a přitom vlastně nikoho neurazil.

Trochu je v tom ale i ješitnost, povšimněte si, jak vůbec nebrali v úvahu medialzované právní názory p. Kysely, Kuhna, Pavlíčka nebo Gerlocha. Proč asi ? :-)


Jan Slabý

Anonymní řekl(a)...

Příjde mi absurdní představa, že ústavní soudce přichází do soudní místonosti s prázdnou hlavou a svůj právní názor na věc si vytváří až v průběhu řízení. Je jasné a naprosto logické, že každý soudce má svůj právní názor na věc dávno před tím, než vstoupí do jednací síně. V soudní síni vyžaduje argumenty po straně, která má právní názor opačný, a dává tak možnost této straně, aby jej přesvědčila o opaku. Proto si nemyslím, že ústavní soudce nějak znevažuje své postavení tím, že v jeho dotazech je už během jednání znát jeho právní názor na věc. Mě spíš zaráží, proč disentující soudci profesor Musil a doktor Kůrka nevznesli během jednání jediný dotaz a nezpochybnili argumenty navrhovatele.

Lukáš Hadamčík

Anonymní řekl(a)...

viz live ct24 http://www.ct24.cz/vysilani/

David Schmidt řekl(a)...

Ke způsobu kladení otázek: obecně se mi interaktivní styl líbí, právě toto obdivuji na americkém NS.

Anonymní řekl(a)...

2 p. Kolačkovský: Část III. rozsudku k ústnímu jednání: "...z vystoupení účastníků řízení a z jejich odpovědí na dotazy soudců nevyplynuly žádné nové skutečnosti nad rámec návrhu a písemných vyjádření k němu". A ještě: Na ČT24 se prof. Filip vyjádřil v tom smyslu, že prof. Holländer čekal se "svým právním názorem" prakticky od roku 2005 pouze na jeho aplikaci (a nepřímo je to vidět i v citacích v textu rozsudku - proslov Michaela Žantovského z roku 98 byl nahlížen na webu 3. ledna 2005, snad jen jedna nebo dvě publikace vyšly po roce 2007 a z roku 2009 byly citovány pouze výstupy z rozprav a důvodová zpráva) - ale to samozřejmě není negativní skutečnost.

K p. Wagnerové - nepřišlo mi, že by politizovala do té míry, aby za to byla odsuzována. Do této pozice se sám postavil svou odpovědí Zaorálek. Wagnerové bych vyčetl snad jen, že nedokázala Zaorálka "zaříznout", když ho měla na lopatě-> donutila ho přiznat, že se prostě nemohli na sestavení vlády shodnout za žádnou cenu - v tu chvíli měla poznamenat, že vyvstala ideální příležitost k využití 3. vážných pokusů o sestavení vlády a nikoliv jím proklamovaná hra na tři pokusy. Líbílo se mi, že se soudci snažili při přelíčení vykreslit názor, že Sněmovna má produkovat vlády a Ústava dolní komoru rozpustí automaticky, až když se to PS prostě nedaří. A ne, že se PS rozhodne sama, že se jí to nejde a nepůjde a že to nemá smysl a kdesi cosi - k tomu, zdá se, vede senátní návrh na novelu čl. 35. a je otázka de lege ferenda, do jaké míry je tahle možnost, ačkoliv elegantní a konformní, správná.

Jinak si myslím, že se na fakultě budeme o rozsudku učit minimálně jako o další nesporně kvalitně zpracované argumentaci prof. Holländera - myslím, že pro hodně rozpolcenou odbornou obec (jen za PF UK jsou to médii oblíbené "staré gardy" Gerloch, Pavlíček, Grónský proti "mlaďochům" pánům docentům Kyselovi a Kühnovi) a navzdory obstojným disentům je odůvodnění obecně akceptovatelné.

Filip Svoboda

Jakub Moc řekl(a)...

Ad Lada Vyhnánek: Ale naopak, vždyť čl. 9/2 je plný nález, částí IV. počínaje a plný naprosto absurdních analogií absolutně se nevztahujících na danou kauzu (ale proč se divím, když na to ÚS dokázal předtím "napasovat" případ Kadlec vs. ČR. :-( Konec konců část VI./c to říká zcela explicitně:

Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu? Ústavní praxe Výmarské republiky?! Tvůrci Základního zákona SRN z roku 1949 reagovali nedemokratický vývoj a nacistickou zvůli v období před rokem 1945!!!? V Brně vypukla epidemie nemoci šílených krav?

Ad Jiří Kmec: Škoda mluvit, katastrofální argument.

Ad Kolačkovský, Jan Slabý: O tom, že "nález" ÚS byl napsán soudcem Holländerem v roce 2005 a již pouze ležel v šuplíku a čekal na první "příhodnou" kauzu, aby po něm ÚS skočil s prominutím jako slepice po flusu, je nad slunce jasné. Madam Wagnerová k ústavní stížnosti ještě navrch dala Melčákovi návod. Již to komentoval Pavel Hasenkopf, pro mne osobně je její dnešní vystoupení takovou katastrofou, že by měla okamžitě rezignovat na funkci soudkyně ÚS.

Závěrem: ÚS v reakci na útok mravenců na hromádku cukru v kredenci použil zbraň hromadného ničení. Naprosto tím zdevalvoval čl. 9/2 Ústavy jakožto prostředek ultima ratio ochrany ústavnosti (ponecháme-li samotné polemiky o právu ÚS na takovýto postup stranou) a na dlouhou dobu zlikvidoval svoji důvěryhodnost. Dále raději nekomentovat. :-(

Anonymní řekl(a)...

Prosím berte v potaz, že právo nejsou přírodní vědy ani matematika. Právo není ani věda. V právu můžete dělat tak akorát výzkum (research), ale nesnažme se z něj dělat víc než je. Požadovaná předvídatelnost rozhodnutí nepřišla, prostě proto, že v taláru (nebo spíš v evangelickém hábitu) sedí jiní lidé než vy nebo já.
Argumentace Holländerem mě přijde školácká a není o nic lepší než třeba Gerlochova, Kuhnova, Pavlíčkova nebo Hřebejkova. Nečekejme od ÚS žádné zázraky, když víme, co je sedí na okresních soudech a co čteme v jejich odůvodněních.

Nejlepší byla ale Rychetské argumentace, že ÚS žádná práva parlementu neuchopil, protože má pravomoc ÚZ jenom rušit a měnit. To už bylo i na mě trochu velkej Kocourkov. Ale obecně se nic nestalo.

Petr Studený

David Schmidt řekl(a)...

JM: Tolik zloby, ale no tak... už snad abychom jen dodali, že dnešním dnem demokracie v této zemi utrpěla tvrdý zásah srovnatelný snad jen s únorem 1948, snad jen s rozdílem, že hrozí justiční totalita..., ne :)

Anonymní řekl(a)...

ad Zaorálek:
Kdyby Zaorálek za něco stál, tak pošle stejnou (a musím kosntatovat že i stejně stupidní) protiotázkou Hollaendera k šípku. Nebo si opravdu tento soudce myslí, že se o argumentaci dá v parlamentu hlasovat ?

Miloš Pivoňka

Anonymní řekl(a)...

Ještě bych se rád vyjádřil k názoru vyjádřenému v příspěvku, že náležitostmi ústavního zákona jsou pouze jeho forma a to že neodporuje pndps. Cituji: "jestliže ústavodárce přijme něco ve formě ústavního zákona, jediným limitem pro něj je, aby tím nezměnil podstatné náležitosti dps"
Využil bych vtipný nadpis tohoto příspěvku.

Ústavní zákon č. xx/yyyy Sb.,
o slunci

Čl. 1 Slunce vychází na západě.
Čl. 2 Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Skutečně je to ústavní zákon? Asi ano. Má forumu ústavního zákona a určitě neodporuje podstatným náležitostem demokratického a právního státu.

Lukáš Hadamčík

About myself řekl(a)...

Mal by som otazku:
Preco Parlament CR nepoveril svojim zastupovanim pred US pravnikov? Vsak sa dalo ocakavat, ze sa sudcovia budu pytat na pravne veci.

s uctou

Tomas Vorcak, student PF TU v Trnave

Jakub Moc řekl(a)...

David Schmidt: Zloby nikoliv, to je výraz frustrace a marnosti nad tím, že ani "nejvyšší" soudní instance v této zemi není ochotna aplikovat elementární logický výklad a upřednostňuje přivlastnění si moci. :-(

Ale pokud se o tom zmiňujete, tak v podstatě ano, dopad tohoto nevídaného excesu ÚS na vnímání ústavního soudnictví považuji opravdu za jistou formou soudního puče srovnatelnou s tím okřídleným rokem 1948 dle Paroubka. Prostě v Brně zcela zešíleli a zahodili 15 let pracně budovanou a zdaleka ještě ne univerzálně respektovanou autoritu.

Budeme-li ústavní prostředky ultima ratio aplikovat na podobné prkotiny typu rozhorčení poslance Melčáka nad tím, že nebude mít z čeho doplatit hypotéku, pak nám v okamžiku, kdy dojde ke skutečnému ohrožení demokracie, nezbude vůbec nic - to máte totiž jako tu pohádku o tom, jak někdo volal o pomoc, ač ji nepožřeboval, a když ji skutečně potřeboval, tak už mu nikdo nevěřil. Slovy "slovutného" ÚS: A není nic platné, že autoři tohoto precedentu neměli a nemají, jak jsem přesvědčen, nic takového v úmyslu, a svým návrhem chtějí jen zajistit konání předčasných voleb. Politická logika se na úmysly neohlíží a ti, kdo půjdou příště cestou, kterou tento precedens otevírá, mohou mít úmysly jiné a mnohem temnější.. Jinak řečeno, ÚS zde test "ústavního rozměru" celé věci, jinak široce propagovaný v jeho judikatuře, zcela odmítl, a hodlá používat zbraně hromadného ničení proti těm zmíněným mravencům. Katastrofa. :-(

Anonymní řekl(a)...

Jedna osobní otázka. Cítíte po dnešním rozhodnutí více nebo méně právních/politických/ústavních jistot ? :-)

Ludvík Dusil

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Petr Bříza

"Artikuluje-li Ústavní soud nezbytnost vztažení kategorie ústavních zákonů do rámce pojmu „zákon“ v čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy ... "

ÚS obhajuje tezi explicitní pravomoci k rušení ústavních zákonů v modu: Ústavní zákon je taky zákon. :)

Anonymní řekl(a)...

Právních více, protože je hezké vidět, že se Ústavní soud (bez ohledu na naše názory) nenechá zastrašit a rozhoduje podle svého vědomí a doufám i svědomí. Politických méně, protože reakce některých předních politiků opravdu zavání nějakým historickým okamžikem...a ty jsou bohužel u nás vždy následovány nějakým průšvihem.
K této diskuzi, jako studentka jsem se přišla podívat, co si o tom myslí lidé, kteří tomu narozdíl ode mne rozumí. Spíše jsem s rozhodnutím ÚS nesouhlasila a to i přesto, že zrovna prof.Hollandera mám velmi ráda. Nicméně po přečtení příspěvků, které tu zatím jsou pomalu a opatrně svůj názor měním. Zatímco příznivci rozhodnutí jsou věcní, odpůrci často volí výrazy a téměř urážky s arogancí, která se hodí tak možná na diskuzní fóra Bleskově. A zřejmě se drží hesla: Když vám dojdou argumenty, můžete ještě začít nadávat. Ráda bych si přečetla nějaký odborný názor ze stran odpůrců rozhodnutí, v kterém se neobjevují Koucourkovy, šílené krávy atd. Za všechny studenty děkuji. Veronika Kozlová, MU

David Schmidt řekl(a)...

Když mluvíte o otřesené autoritě: podívejte se na ankety zpravodajských webů. Dílčím indikátorem, že rozhodnutí je spíše v rámci respektovatelných mezí, být mohou:

Souhlasí
Aktualne.cz: 79,5% (Bez výhrad)
Ihned: 85%
Idnes: 7579 ANO 2653 NE
Novinky :) 69%

David Schmidt řekl(a)...

Předchozí komentář pro JM.

Jakub Moc řekl(a)...

Milá Veroniko, pokud ÚS napíše, že dikce Ústavy pro případy, ve kterých nutno vyloučit z rámce pojmu „zákon“ kategorii zákonů ústavních, tuto skutečnost výslovně zakotvuje [viz čl. 50 odst. 1, čl. 62 písm. h) Ústavy], aniž by se vůbec byť na vteřinu zabýval jiným výkladem (který, jak si můžete přečíst v komentářích pod blogpostem Tomáše Sobka, je asi tak o pět řádů přesvědčívější než "argumentace" ÚS), pak nechápu, proč jste zvolenými výrazy udivena. Jsou ještě poměrně diplomatické.

Je také hezké, že ÚS zmínil, že Bez uvedeného promítnutí čl. 9 odst. 2 Ústavy do interpretace ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy by v něm zakotvená nepřípustnost změny podstatných náležitostí demokratického právního státu pozbyla normativní povahy a zůstala toliko politickou, příp. morální výzvou - ale již nijak nezdůvodnil, proč by tomu mělo být jinak. Já se ptám - no a co, že by to byla politický proklamace a morální výzva? Zabýval se ÚS skutečně tím, jak onen čl. 9/2 vznikl, jaký byl úmysl ústavodárce atd. (viz debata pod výše zmiňovaným postem TS)? Nikoliv! ÚS si přivlastnil pravomoc, protože se mu to prostě hodí.

Anonymní řekl(a)...

Milá Veronika,
berte v potaz argumenty a ne to, kdo je říká. Když papež v roce 1930 v encyklice Casti connubii odsoudil (rasovou) eugeniku, tak se mu všichni včetně židů smáli, že je zaostalec.

Petr Novotný

Anonymní řekl(a)...

to Smith : průzkumy spíš odráží nenávist k politikům neý oblibu US. Hodně lidem se zvedá kudla v kapse, když vidí Rychetského nebo Výborného :-)

Tereza Kovačková

Tomáš Sobek řekl(a)...

Může ÚS definovat judikaturou své vlastní pravomoci? :)

Pro mě je nepřijatelné, aby se příště už jenom řeklo: ÚS má pravomoc rušit ústavní zákony, protože to řekl v Pl.ÚS 27/09.

David Schmidt řekl(a)...

"Může ÚS definovat judikaturou své vlastní pravomoci?"

"Logicky" stejně neprůstřelně jako explicitně omezený Parlament svoji pravomoc svými zákony.

Jakub Moc řekl(a)...

Ad TS: Ano, je opravdu pozoruhodný argumentační výkrut, pokud ÚS požaduje výslovné zmocnění pro Parlament, ale pro ÚS žádné takové výslovné zmocnění třeba není, přičemž čl. 2 odst. 3 Ústavy zůstává zcela opomenut. ÚS pouze zmiňuje čl. 83 s fantastickým odůvodněním, které parafrázováno zní "někdo to dělat musí, tak to prostě budeme dělat my". :-(

Tomáš Sobek řekl(a)...

Je Pl.ÚS 27/09 vůbec nález ÚS?

David Schmidt řekl(a)...

JM: Čl. 87/1(a) lze interpretovat dvěma způsoby. ÚS zvolil ten, který je blíže čl. 9/2 a předchozí judikatuře (že se jedná o právně závazné pravidlo).

Jakub Moc řekl(a)...

TS: Jestli se jedná o nález? IMHO se o "nález" jedná stejně, jako se (logikou majority pléna ÚS) jedna o "ústavní zákon". Slovy disentu soudce Musila: Pokud Ústavní soud přijal ústavní stížnost, která měla být odmítnuta, jako způsobilý podklad pro zahájení řízení o zrušení zákona ... , nerespektoval, dle mého názoru, ustanovení článku 2 odst. 3 Ústavy, podle něhož „státní moc … lze … uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon“.

DS: Opravdu výrazně chybí argument. Argumentace předchozí judikaturou ÚS prostě tím argumentem být nemůže, protože se jedná o "argumentaci kruhem" (mám pravdu, protože to říkám). Mám-li si opět vypůčit slova z disentu, pak "za situace, kdy chybí výslovné zakotvení této kompetence Ústavního soudu přímo v Ústavě, lze tuto kompetenci Ústavního soudu dovodit pouze interpretací, založenou zčásti na metajuristické argumentaci ... Ústavní soud se tu z povahy věci pohybuje „na tenkém ledě“ a tudíž jeho interpretace a argumentace musí být mimořádně přesvědčivá. Takovouto důkladnost a všeobecnou přesvědčivost ve zdůvodnění nálezu postrádám."

A dále v neposlední řadě pak další citace: "Ohledně toho, kdo má být oním garantem a arbitrem, neexistuje shoda ani v ústavněprávní nauce ani v politické sféře, a to nejen u nás, ale ani v zahraničí. Existují názory tvrdící, že takovým kontrolním subjektem by mohla být např. druhá komora parlamentu nebo že vhodným mechanismem by mohlo být referendum; vyskytují se i skeptické názory, že takový „superrevizní“ a přitom funkční mechanismus nelze vůbec vytvořit, protože pyramidu kontrolních mechanismů nelze vršit do nekonečna (vzniká problém, „kdo má kontrolovat kontrolory“). Pokud je mi známo, dosud nikdy se Ústavní soud nezabýval argumenty, které by přesvědčivě dokazovaly, že právě Ústavní soud má či musí být oním garantem a arbitrem, který bdí nad ústavodárcem, aby byly dodržovány podstatné náležitosti demokratického právního státu. Nynější nález takovou kompetenci Ústavního soudu apriorně deklaruje, aniž by si dělal přílišné starosti s přesvědčivou argumentací..

Skutečně si nemohu pomoci, ale v námitkami jak v disentu soudce Kůrky, tak v disentu soudce Musila se ÚS prostě vůbec nevypořádal, přičemž se jedná o argumenty zcela zásadní.

Jiří Kmec řekl(a)...

Nechci být nějaký uštěpačný či snad dokonce škodolibý, ale když už tady byl znovu vzpomenut rozsudek ESLP ve věci Kadlec a ostatní proti ČR, v němž byl ÚS vyplísněn za přílišný formalismus, mám tu jednu hádanku pro nespavce: kdopak byl v dané věci u ÚS soudcem zpravodajem?

Anonymní řekl(a)...

K argumentaci ÚS typu "ÚS má pravomoc rušit ústavní zákony, protože to řekl v Pl.ÚS 27/09" aneb "mám pravdu, protože to říkám".

Na první pohled to vypadá jako argumentace kruhem, ale zákony, potažmo ústavu má právo závazně vykládat ÚS a nikoli Parlament.

Tedy, kdo jiný, než ÚS by měl definovat sporné otázky ohledně pravomoci ÚS? Podtrhuji "sporné", tedy ty, které nevyplývají z ústavy zcela jednoznačně. Parlament píše a přepisuje, ÚS pouze vykládá.

J.Plšek

Anonymní řekl(a)...

... a ruší

Anonymní řekl(a)...

Hlavni problem zustava i kdyby se zmenila ustava. A to ze volebni system v cr nam bude nadelovat nestabilni rozlozeni politickych sil.

Anonymní řekl(a)...

Domnívám se, že Ústavní soud si zcela zřejmě v této kauze přisvojil pravomoc, která mu nenáleží, protože není explicitně stanovena Ústavou, ani zákonem. Svou pravomoc dovodil výkladem, což je s ohledem na čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny asi nepřípustné. Myslím, že v otázce pravomocí státních orgánů musíme být přísní "pozitivisté". To, že by tuto věc neměl kdo rozhodovat, kdyby to neudělal Ústavní soud je irelevantní. Prostě by to nerozhodl nikdo. Nebo, že by takto začaly postupovat i jiné státní orgány a když se jim bude zdát, že je v jejich kompetencích mezera, tak to hezky vyargumentují a začnou danou kompetenci vykonávat?

Jiří Turčín

Anonymní řekl(a)...

Smiřme se s tím, že rozhodování ÚS je nekonzistetntní prostě z principu. Stačí si statisticky zjistit, kolik má pozitivních nálezů např. s. Wagnerová vs. Kůrka. Ten poměr je 12:1 :-) ,aby si jeden nedělal o předívdatelnosti rozhodnutí iluze.

Mirka Vláčná

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad J. Plšek

Zdeněk Kühn v argumentaci k jiné kauze použil princip:

V pochybnostech bychom měli vykládat pravomoci ve prospěch orgánů volených, resp. v neprospěch orgánů jmenovaných.

Předpokládám, že se Zdeněk k tomuto principu hlásí i nyní.

Anonymní řekl(a)...

Argumentace mnohých odpůrců nálezu ÚS mi připadá jako „nevídaný exces“ a „výslovně pavlačová“ hantýrka, proto se k ní „zde blíže vyjadřovat nebudu“. To tady „vypukla epidemie nemoci šílených krav?“ To už je „i na mě trochu velkej Kocourkov.“ Myslím si, že mnozí právníci zde „zcela prošustrovali svůj kredit“. „Co je mi po tom“, že se jim ten nález nelíbí, když nejsou ochotni „aplikovat elementární logický výklad“? To co zde uvádějí „je přeci úplná blbost.“ Myslím, že jejich argumentace by měla být představována ostatním právníkům „jako jedna z bizarností v oboru“. A z tohoto pohledu mám na jejich výroky „stejný názor jako na člověka, který mi s naprosto vážnou tváří oznámí, že slunce vychází na západě, popřípadě, že charakteristickým projevem žirafy je létání. Usměji se a nenápadně se přesvědčím, zda je židle, na které sedí, přišroubovaná...“

Abych nebyl osočen z plagiátorství, pramenem citací pro tento argumentačně nabitý příspěvek je tato stránka.

Václav Štencel

Christabel řekl(a)...

Dobrý den, odpovídám na včerejší předpůlnoční otázku: Já cítím p včerejšku jednoznačně posílení právní jistoty.

Nebojím se, že si ÚS bude uzurpovat moc a dělat si, co chce. Daleko více se takového chování obávám od politiků a jsem ráda, že tomu ÚS řekl NE. Politici již ukázali, čeho jsou schopni v zájmu moci (pokroucený volební zákon, opoziční smlouva, tzv. náhubkový zákon...) V naší politické kultuře by měl existovat někdo, kdo je dokáže zbrzdit - reálně, nejen na papíře.

Anonymní řekl(a)...

Petr Studený:

K Rychetského "pouze negativní pravomoci":

Vím, je to oblíbené a stále omílané čtení, ale není to tak docela pravda. Dovolím si následující úvahu:

1) Cokoli si jen vzpomeneme je z hlediska práva buď dovoleno, nebo zakázáno, resp. přikázáno.

1a) Stát smí jen to, co je mu výslovně dovoleno, zbytek má zakázán.

1b) Občan může všechno s výjimkou toho, co je mu zakázáno, resp. přikázáno.

2) Pokud ÚS cokoli "jen" zruší, tak tím právo vždy nutně i tvoří: To, co bylo přikázáno, je po jeho zásahu dovoleno, protože odpadne předpis, který to přikazoval (např. platit poplatky). Apod.

3) K tomu dodám, že každý příkaz lze vyjádřit i jako zákaz: "Přikazuje se skočit z okna" je totéž jako "Zakazuje se neskočit z okna".

4) V praxi tak vlastně existují jen 2 skupiny norem:

- omezující (zákazy a příkazy), a
- dovolující.

5) Protože bez existence práva by byla anarchie, resp. platil by "přirozený stav", kde je dovoleno všechno, jsou dovolující normy ve skutečnosti pouze potvrzeními stavu, který by platil i bez nich.

6) V důsledku tak jakékoli právo má omezující charakter, protože fakticky může jen zakazovat a přikazovat.

P.H.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, pane Bříza,
je dobře, že jste svůj text napsal.
Jednak mě Vaše dikce nepochybně přesvědčila o tom, koho mi Vaše argumentace připomíná. Je to L. Zaorálek a J. Paroubek, včetně toho, jak blahosklonně píšete, co jste ještě ochoten tolerovat v rámci svobody slova. /Tedy zatím/Proč mám pocit, že jste zavázán jednomu z politických hráčů, což ovlivňuje Váš názor a zejména jeho razanci? Odpuste tu spekulaci, ale nejak mě mate, že jako jako úředník mionisterstva spravedlnosti zodpovědný za předsednictví EU vidite vše tak, že bylo třeba svrhnout vládu a vyvolat volby, stůj co stůj. Ale uznávám, že může jít o nemilý a nepřípadný optický klam, vyvolaný razancí Vašeh stanoviska. Pak tedy velký Pardon.
Jinak je Vaše argumentace popletená jako obvykle. V úvodu píšete o pravidlu nekomentovat a pak přidáváte, že si to nález US nezaslouží, což prozrazuje, že jako obvykle nemáte jasno o účelu toho, co interpretujete. Účelem je zde chránit komentujícího nikoli komentovaného před blamáží.
Když jeden takové texty čte, přemýšlí v čem jste vlastně odborník a kde je možné se objektivně přesvědčit o kvalitě Vaší práce. /nejlépe z pera někoho, kdo není Váš kamarád/ Odpustťe tato tvrdá slova, ale Váš post si jiná nezaslouží. Psal jsem je nerad
Váš
Honza Dán

Anonymní řekl(a)...

ad TS : Souhlas.
Kuhnovo tvrzení o existenci nějaké takové blabla zásady bylo účelové, protože se týkalo jeho mimoprávního názoru na prezidentskou funkci a jeho přání vůči Lisabonu. Teď jistě svoji předchozí úvahu přebije nějakým jiným fatálním právnínm principem, čímž jen své předchozí preference potvrdí.

OT : Ale jinak T. Sobku, přiznejte si, že prává není žádná věda a že ty všechny doc./prof. všech zůčastněných je jen takovej strašák na slabší povahy studentů :-)

Viktor Savý

Anonymní řekl(a)...

Tomáš, student z Trnavy:

No, na téma proč proč tam byl Zaorálek a ne právník bych mohl napsat sáhodlouhé pojednání, ale nechci být vyloženě hnusný.

Ludvík Dusil:

Neb jsem vždy vycházel z tezí, že

a) všechno je nejisté a snaha po jistotách (po kterých lidé touží odjakživa, viz všechna možná náboženství) je vždy jen zdánlivá, popř. vede vždy do pekel,

b) právo je jen prostředek, nikoli cíl sám o sobě,

pociťuji pouze posuny v obsahu nejistoty, nikoli v její míře. Prostě se k moci dere zas někdo jiný, to tu v historii bylo už tolikrát ...

Na Malé Straně a v okolí je veřejným tajemstvím, že Melčák byl jen nastrčená figurka a skutečnými hybateli byli pánové Petr Pithart a Cyril Svoboda. Původně mi to přišlo příliš za vlasy přitažené, ale bezvadně připravené (a vždy první) reakce jinak většinou vždy zaskočeného Cyrila Svobody způsobují, že se spíše přikláním k tomu, abych uvěřil.

P.H.

Kolačkovský řekl(a)...

ad p. Hadamčík. Jednoznačně s Vámi mohu souhlasit, že každý soudce po prostudování spisu by měl mít na věc právní názor, a pokud ho nemá, tak je něco špatně, zde samozřejmě nejsme v polemice. Určitě by nevadila ani možná diskuse se soudem. Ale dle mého subjektivního názoru, podloženého zastupováním u obecných soudů,byl samotný styl kladení otázek zvolen velmi nevhodně - připomínalo to zkoušku na vysoké škole, kdy examinátor zkouší studenta (s. Mucha, s. Balík)a otázkami typu, "a vy si myslíte, že?, stačí mi ano nebo ne", co jste napsal, jste dostatečně nezpracoval aj", se jej snaží vyvést z bludu jeho neznalostí a navést jej na správnou odpověď, kterou uvedl své učebnici. Přitom se student nemůže zbavit dojmu, že jakýkoliv argument by stejně nic nezměnil na příslušném odstavci v učebnici. Zde však skutečně záleží na pohledu každého a patrně nemá smysl vést o tom diskurs.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad VS

Demokratický princip "V pochybnostech ve prospěch pravomocí orgánů volených." mi přijde jako rozumný. Ale musí se používat i tehdy, když se nám to zrovna nehodí.

Zdeněk Kühn, Pavel Holländer, Vojtěch Šimíček, Jan Kysela, ale i třeba Jan Filip, jsou vynikající odborníci, a to bez ohledu na jejich tituly.

David Schmidt řekl(a)...

Z hlediska provázání čl. 9/1 a 9/2 by za debatu stála tato část:

Ve prospěch ústavní konformity ústavního zákona č. 195/2009 Sb. je argumentováno skutečností, že jím nebyl dotčen čl. 21 odst. 2 Listiny, nebylo tudíž prodlouženo, nýbrž zkráceno volební období Poslanecké sněmovny, pročež nedošlo k omezení volebního práva občanů ani k zásahu do legitimity Parlamentu. Relevantní teze směřující vůči tomuto argumentu odezněla již v rámci parlamentní rozpravy o návrhu ústavního zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny v roce 1998: „Nebezpečnost navrhovaného zákona spočívá především v tom, že vytváří precedens nejvyšší právní síly, precedens, který říká, že je možné z momentálních, utilitárních politických důvodů měnit základní zákon země. Je-li to možné jednou, je to možné pokaždé. Ze stejných důvodů by mohl Parlament suspendovat pravomoc Ústavního soudu, pokud rozhodnutí Ústavního soudu odporují momentální politické vůli, ze stejných důvodů by mohl suspendovat pravomoci prezidenta, pokud jsou v rozporu s momentální politickou vůlí, ze stejných důvodů by mohl suspendovat Listinu základních práv a svobod, pokud je překážkou naplnění politických cílů. Zpochybnění základních právních jistot z politických důvodů je zpochybněním demokracie a vytváří potenciální nebezpečí nástupu autoritářství a totality. A není nic platné, že autoři tohoto precedentu neměli a nemají, jak jsem přesvědčen, nic takového v úmyslu, a svým návrhem chtějí jen zajistit konání předčasných voleb. Politická logika se na úmysly neohlíží a ti, kdo půjdou příště cestou, kterou tento precedens otevírá, mohou mít úmysly jiné a mnohem temnější. Právě proto Ústava ČR v čl. 9 odst. 2 výslovně říká, že měnit základní náležitosti právního demokratického státu je nepřípustné.“16"

Není tím nejzásadnějším argumentem, že v DPS není možné vytvářet soudně nepřezkoumatelný prostor jen z toho důvodu, že byla "zneužita" forma nejvyššího zákona země? Není takový krok nepřípustný sám o sobě? Podobně se přeci argumentovalo u Rakušanů:

"V rozhodnutí ze dne 11. listopadu 2001 VfGH 16.327 byla posuzována ústavnost ustanovení zákona, jemuž parlament přisoudil sílu ústavního ustanovení, a to § 126a zákona o veřejných zakázkách, dle něhož „ustanovení zemských zákonů platných ke dni 1. ledna 2001, týkající se organizace a příslušnosti orgánů, jimž přísluší právní ochrana ohledně zadávání veřejných zakázek, platí jako nikoli rozporné se Spolkovou ústavou“.
Ústavní soud předem rozlišil jednoduché a kvalifikované ústavní právo (tj. ústavní právo tvořící materiální jádro ústavy dle jejího čl. 44 odst. 3). Konstatoval, že za účelem ochrany „existujícího jádra ústavy“ jednoduchému ústavodárci není dovoleno zcela suspendovat Spolkovou ústavu v její závaznosti pro parciální obor právního řádu (nehledě na význam tohoto dílčího oboru). Ústavní soud v této souvislosti nepovažoval za potřebné zkoumat, zdali přicházelo do úvahy řízení dle čl. 44 odst. 3 Spolkové ústavy. Uvedl, že suspendování ústavy nachází se v rozporu s principem demokracie a právního státu a není v dispozici ústavodárce ve smyslu čl. 44 odst. 1 Spolkové ústavy.9 Na základě uvedené argumentace, a to jakkoli dle doslovné dikce čl. 140 odst. 1 Spolkové ústavy Ústavní soud rozhoduje „o protiústavnosti spolkových a zemských zákonů“, Ústavní soud ustanovení § 126a zákona o veřejných zakázkách, označené ústavodárcem jako ustanovení ústavního zákona a přijaté procedurou dle čl. 44 odst. 1 Spolkové ústavy, zrušil."

Anonymní řekl(a)...

Ještě dotaz na zastánce včerejšího rozhodnutí ÚS:

Kdyby nyní Sněmovna - které ÚS fakticky zakázal rezignovat - prohlásila, že tedy zůstane u moci až do června 2010 a bude tedy brát poslanecké platy - když tedy musí -, ale nebude už přijímat žádná rozhodnutí, protože to prostě nedokáže / nechce, jak si ÚS poradí s případnou ústavní stížností na nečinnost Sněmovny?

Nařídí jí se dohodnout?

A jak to bude s vykonatelností takového rozhodnutí?

Co na to odborníci?

P.H.

Anonymní řekl(a)...

ad TS : Za odborníka považuji v tomto případě (snad už) JUDr. Kalvodu. Všichni vámi jmenovaní se fatálně mýlili.

Viktor Savý

Anonymní řekl(a)...

Můžete mi ukázat nějaký jiný případ v justici, který by byl vyřešen ani na za dva měsíce ?

Kde je rovnost před zákonem ?

Petra Valachová

Anonymní řekl(a)...

ad P. H. ÚS přeci nezakázal sněmovně se rozpustit (to opravdu není v jeho kompetenci). Pouze zakázal sněmovně, aby k tomu použila cestu, která zcela evidentně obchází Ústavu.
Lukáš Hadamčík

David Schmidt řekl(a)...

PH: to je právě ten negativní zákonodárce. :) Ústavní soud řekl:"ad hoc zákonem ne", zbytek si domýšlíte.

PV: jestli srovnáváte rychlost (a třeba i kvalitu) s agendou ústavních stížností, tak o nich si osobně myslím, že by měly být nahrazeny systémem certiorari.

Anonymní řekl(a)...

Vít Zvánovec alias David Schmidt má pravdu, že bychom měli začít uvažovat o systému certiorari.

Petr Hřebíček

David Schmidt řekl(a)...

Prosím? To jméno vůbec neznám.

Anonymní řekl(a)...

Jsem v právu laik, nebo spíš amatér, ale připadá mi to jako srážka filozofie bezhodnotového pozitivistického státu (ústavní soud může jen to co mu je povoleno) - v duchu liberalismu - lid zastoupený parlamentem může skoro vše a hodnotového mírně konzervativního státu -jsou dány shůry hodnoty, které jsou nepřekročitelné, a tak musí být vždy někdo kdo je hájí i proti lidu a parlamentu. Trochu mi to připomíná třeba Turecko, kde je armáda garantem sekularismu.

A vedle toho jak už někdo psal - vítězství aktivního pojetí ÚS nad minimálním.

A jsem s tím jako konzervativec poměrně spokojený, ač bych nutně nepotřeboval ani demokratický stát, ale stačil by mi spravedlivý (ve smyslu dostatečné míry nahlédnuté absolutní spravedlnosti shůry, která je dána) právní stát. Čímž už jsem mimo jádro ústavy, dle tohoto státu, čili vlastně mírný extrémista....

Můj pohle: Je jasné, že zákadní práva jsou pod ochranou soudní moci. A tedy nelze říci, že není kdo by soudil parlament, pokud by je odstraňoval cestou ústavního zákona. Jen byla otázka, zda to měl být ÚS, nebo řádné soudnictví (to by ale k ÚS stejně vedlo). Takže kdyby se ÚS zaštítil třeba ještě významem otázky (a ta byla sakra významná) tak to mohl přijmout.

Nezapomeňme na zmocňovací ústavní zákony z roku 1938, které nám hodně ublížily. Kdybychom šli do okupace jako stát s funkčním parlamentem (viz Dánsko), mohlo to být lepší. (Čímž si trochu protiřečím se svým konzervativismem, ale s tím se už nějak vyrovnám...)

Arnošt Kobylka

Anonymní řekl(a)...

Pokud jde o rétorické kvality včerejších vystoupení, tak Zaorálek převyšoval soudce a Kalvodu o několik levelů. Zvlášť JHollanderovo vystupovaní, jak po formální stránce, tak v jeho "materiálním ohnisku" bylo nehodné úsatvního soudce. Ostatní soudci na tom byli podobně.

Petr Švéda

Jakub Moc řekl(a)...

Ad Kolačkovský (9:26): To je poměrně trefně řečeno. Já svůj předchozí názor na styl dotazování soudců ÚS zformuluji ještě jinak - vždyť ty dotazy přece z drtivé většiny nesměřovaly na účastníka řízení (PSP), ale na Zaorálka jakožto politika zastupujícího ČSSD. Totální úlet soudkyně Wagnerové pak v první řadě (pokud jsem si dobře všiml, Rychetský se při jejím "vystoupení" držel nevěřícně za hlavu, vůbec se mu nedivím). A co si asi tak mám myslel o tom, když ústavní soudce klade laikovi otázky stylem de lege lata, de lege ferenda - co asi tak pan soudce (Mucha?) čekal za odpověď? Na to je jediná odpověď - slavnej soude, já vám vůbec nerozumím, jsem sprostý občan a tohle byste snad měli vědět především vy, proč se mě tak blbě ptáte?

Ad DS (9:34) - já už to tady nakousl. Vždyť přeci tomuto odůvodnění naprosto chybí nějaký test proporcionality či ústavního rozměru (ve vztahu k sakci neplatnosti vyslovené ÚS), který jinak ÚS uplatňuje dnes a denně. Ta analogie je ostatně tak zavádějící, že to je zjevné i novinářům.

Totéž viz Musilův disent: Nemohu si odpustit ještě připomenutí, že Ústavní soud v tomto případě nevyužil test proporcionality, který jinak hojně aplikuje. Lze si klást také otázku: Nebudou škody, způsobené zrušením tohoto ústavního zákona, mnohem větší, než jsou údajné škody, které jeho přijetím utrpěl náš ústavní systém? Opravdu lze připustit, aby se i v tomto případě uplatnila zásada fiat iustitia, pereant mundus (ať třebas zhyne svět, jen když zvítězí spravedlnost)? Nezvítězí snad v tomto případě spíše než spravedlnost - právníci?".

A jinými slovy totéž říká Kůrka: "... [V]ýznamné je především to, že politické (parlamentní) poměry byly zjevně takové, že tatáž (takto) vyjádřená parlamentní vůle, byla ku stejnému výsledku použitelná i pro ten nezpochybnitelně „ústavní“ postup, jenž je zakotven v čl. 35 odst. 1 písm. a) Ústavy. Obecná výhoda, již většinový názor zdůrazňuje, spočívající v tom, že tento postup posiluje odpovědnost „nové parlamentní většiny“ za vytvoření vlády, podle mne ústavní rozměr nemá.".

Huck řekl(a)...

ÚS v nálezu rozdělil PNDPS na kumulativně PNDS a PNPS, následně ostřeloval výhradně nebo téměř výhradně PNPS.

Jádro odůvodnění nálezu z mého pera (psáno včera 22:00-23:45, nález byl na webu až od cca 20:00 hodin, styl právní osvěta) je zde:Demokratický patláma právní patláma stát.

Rozhodnutí považuji za suboptimální, bylo na něj málo času - ÚS ale musel rozhodnout rychle, do budoucna ÚS bude mít z něj problémy, stačí si přečíst disent 2 z nálezu.

V. Z. řekl(a)...

Chtěl bych ujistit ctihodného Petra Hřebíčka, že jsem slíbil nejmenovanému redaktoru Jiného práva, že sem psát nebudu, a to ani pod pseudonymem. Tento slib plním (až na tuto vyprovokovanou výjimku).

Pokus mne prohlásit za Davida Schmidta je proto nepovedený opakovaný vtip. Prosím o jeho smazání.

Anonymní řekl(a)...

Pokud chceme rozumět ÚS, měli bychom rozumět i politikům (všichni jsme jen lidé). A proto tento odkaz: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/nektere-z-vyroku-pri-jednani-o-uprave-ustavy/397187

Velmi se omlouvám, pokud je to OT.

V. Loutocký

Aleš Ziegler řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Anonymní řekl(a)...

Arnošt Kobylka:

Ad V. Loutocký: Díky za odkaz, nejvíce mne zarazilo prohlášení pana dr. Křečka(ČSSD): "Copak si opravdu myslíte, že kdyby se na základě pohybu ve společnosti vyhlásilo v ČR království, že to Ústavní soud může zarazit? Ten už by neexistoval! Takže Ústavní soud je vázán na politiku, nemůže stát nad ní a nemůže být hybatelem politických dějů, jak se tedy domnívá!"

Zkusím to přepsat: "Copak si opravdu myslíte, že když na základě pohybu ve společnosti zavedl parlament Výmarská republiky zmocněním kanléře vydávat zákony vůdcovský princip a fašisickou diktaturu, že by to Ústavní soud mohl zastavit?"

Nebo: "Copak si opravdu myslíte, že když na základě pohybu ve společnosti zavedl parlament Č-SR zmocněním vlády a prezidenta vydávat zákony vůdcovský princip u nás a zrušil demokracii, že se to měl tehdejší Ústavní soud pokusit zastavit?"

Opravdu neměl?????

Proto, aby se neopakovala totalita 1933-45 a 1938-89 v Německu a u nás, tak byly zavedeny brzdy nad zákonodárcem i ústavodárcem. A myslím, že nejsme jediný stát, který to má. Nejsem právník, ale nemýlím-li se jsou země, kde je třeba provést volby ke schválení změny ústavy.

A neměl bych vnitřní problém, pokud by třeba ústavní veto ÚS bylo pouze dočasné a automaticky vedlo k vyhlášení referenda s požadavkem KVALIFIKOVANÉ většiny, nikoli prosté, protože jde o ochranu menšin.

Ale je dobře, že je brzda nad ústavodárcem...

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, rád bych se k dané "kauze" také vyjádřil. Jsem studentem práv a tudíž situaci ohledně ústavní stížnosti pana Melčáka celou dobu pečlivě sleduji, viděl jsem v přímém přenosu i jednání Ústavního soudu ze včerejška, také jsem četl nález Ústavního soudu v dané věci.

Můj názor je zcela jasný. Zatímco majorita soudců Ústavního soudu si své argumenty doslova "cucala z prstu", tak s odlišným stanoviskem dvou soudců se naprosto ztotožňuji. Všem laikům a lidem, na které se valí onen "většinový" názor velmi doporučuji si ona odlišná stanoviska přečíst... Jsou skutečně věcná a argumenty opravdu precizní. Řekl bych, že s těmito argumenty se argumentace většinového "mínění" ústavních soudců ani trochu nevypořádala.

Musím zde konstatovat, že se mi přijetí ústavního zákona na zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny ad hoc nelíbí. Jenže 100x méně se mi líbí rozhodnutí Ústavního soudu. Ptáte se proč? Protože právě on svým rozhodnutím mnohem více poškodil Ústavu ČR než onen ústavní zákon, který zrušil.

Nezbývá, než souhlasit s už vysloveným názorem, že pan prezident Klaus sklízí to, co sám zasel (výběr soudců ÚS).

M. Bujak

Jakub Moc řekl(a)...

Arnošt Kobylka: Co vás na tom zaráží? Vždyť má naprostou pravdu. ÚS si tady vystavěl vzdušný zámek a iluzi o tom, jak sbor 15 nejmoudřejších stojí na poslední barikádě před nástupem totality. To je samozřejmě úplně směšné, nereálné a ilustruje odtrženost této právnické elity "svého druhu" od běžného života. (A právě proto stále trvám na tom, že čl. 9/2 je politická deklarace a ze stejného důvodu ústavodárce realisticky - vědom si limitů svých i limitů Ústavy samé - nikomu kompetenci k provádění dozoru nad dodržováním čl. 9/2 nesvěřil. Jednoduše proto, že netrpěl stejnou iluzí, jako dnešní ústavní soudci.)

Pokud se tady většina společnosti rozhodne tak, jak vy nebo poslanec Křeček zmiňujete, tak se prostě tak stane a ÚS ani žádné jiné soudy na to nebudou mít - nedisponujíce žádnou výkonnou a ozbrojenou mocí - sebemenší reálný vliv.

Ad M. Bujak: Naprostý souhlas.

Anonymní řekl(a)...

M. Bujak:

Já s Vámi v zásadě souhlasím, ale povězte mi, kde byste bral soudce ÚS Vy? Z hlíny je neuplácáte ...

Zapomínáte, že soudce ÚS musí také schválit Senát, a právě ten dva kandidáty sestřelil hned zkraje. A to zřejmě dost podstatně ovlivnilo následující výběr.

Btw, považuji za chybu, že ÚS se neobměňuje postupně. Jistě, časem se to srovná, ale zatím jsme příliš blízko prvnímu jmenování a tudíž dochází fakticky k jednorázovým obměnám Soudu jako celku. V ÚS potom nejsou zastoupeny různé právní názory, ale jen ten, který měl v době obměny právě navrch v Senátu.

Už jen to, že se o dnešním ÚS neformálně mluví jako o druhém ÚS či dokonce paradoxně jako o "Klausově ÚS" je vada na kráse svědčící nikoli o kontinuitě, ale diskontinuitě mezi jednotlivými "soudy". Ideální by bylo jmenovat každý rok 1 až 2 soudce. Mohli by to vyřešit i sami soudci, že by začali státnicky rezignovat, každý rok jeden, a tím rozhodili zatím se překrývající funkční období.

Pavel Hasenkopf

Anonymní řekl(a)...

Reaguji na názor, že čl.9/2 je pouze politická deklarace.

Řekněme, že by byly narušeny PNDPS čl.9/2.

Já osobně bych dal přednost pravomoci ÚS, než přímo odkázat na čl. 23 Listiny.

J.Plšek

Jakub Moc řekl(a)...

Ad J.Plšek: Za dané situace by snad měl ÚS pravomoc de iure (odvozenou z čl. 9/2), ale k čemu taková pravomoc je, když by nedisponoval by žádnou možností, jak realizaci této pravomoci reálně vynutit (ať již proto, že by byla jeho rozhodnutí zcela ignorována, nebo proto, že by již de lege lata neexistoval. (A to mluvím pouze o eventualitách v rámci mírného pokroku v mezích zákona :) a vynechávám zcela reálnou možnost toho, že by do Joštovky t.č. z vůle většiny vládnoucí elita poslala třeba tanky.)

Takže co nám v takovéto situaci kromě onoho práva na odpor reálně zbylo? Nic. Nevynutitelná pravomoc na papíře je prostě k ničemu, ten čl. 9/2 není reálně použitelný, jak již o tom byla řeč v předchozích debatách (o evidentním zneužití a jeho devalvaci nálezem Pl. ÚS 27/09 se v této souvislosti nemá smysl bavit, takto zamýšlen tedy opravdu nebyl.)

Anonymní řekl(a)...

Arnošt K.:

Ta moc soudu je v lidech, v úřednících, kteří při vědomí, že za nimi stojí jeden pilíř státní moci by prostě nekonali.

Nepředstavujme si hned únor 1948, ale třeba událost rozsahu televizní krize. Pokud by vláda poslala policii a soud jí to zakázal, tak je na veliteli policie ODPOVĚDNOST koho poslechne.

Ani úředník není převodové kolečko. A výkonná moc má trochu více moci, ale zas tak moc ne, protože na počátku je stále vláda zákona a úředník si musí vybrat sám kde je právo.

Pokud by se naplnily touhy některých poslanců ignorovat nález ÚS s tím, že by se např. obě komory a prezident usnesly na nulitnosti rozhodnutí, tak by se mohl prostě najít starosta, nebo desítky starostů nebo krajský úředník, předseda volební komise apod., který by stál na straně ÚS. A volby by se částečně nekonali. A být v komisi letos já, postupoval bych právě takto (třeba bych skartoval úřední obálky a seznamy voličů). Třeba by ředitel ČT nedovolil odvysílat spoty apod.

Anonymní řekl(a)...

Arnošt K.

Ještě bych dodal, že nám svým výkladem prostě ÚS změnil filozofii toho, co je ústavní zákon a omezil oprávnění ústavodárce k jeho vydání.

A je to špatně?

Anonymní řekl(a)...

Ad Jakub Moc:
1) Domnívám se, že faktická vynutitelnost práva neomezuje jeho existenci de iure. Znamenalo by snad, že za kým nestojí faktická moc, ten není v právu?
Kdyby nastalo období nesvobody, tak by sice možná verdikt ÚS neměl žádnou moc, ale po skončení období nesvobody by rovina "de iure" byla opět důležitá (např. otázka kontinuity).


2) Ano, ÚS nadekvátně použil atomovou bombu. Poud by ale v budoucnu nastala situace skutečně zralá na atomovou bombu, odpadá diskuze (alespoň v rovině judikatury ÚS) o pravomoci ji použít. Pokud by ÚS musel ve skutečně vypjaté situaci nejprve řešit problém pravomoci k čl.9/2, tak by to bylo mnohem více politické rozhodnutí než teď.

Jsem z rozhodnutí ÚS v rozpacích, ale snažím se oponovat jednostranné kritice. Myslím, že v nelze mít jednoznačný názor ano-ne.

Jan Plšek

Kolačkovský řekl(a)...

Musím říci, že bez ohledu na názorové střety a všechny peripetie této kauzy je pro mě vcelku úžasné pozorovat tzv. laické okolí v naší zemi, kdy tuto věc sleduje skutečně skoro každý, najednou ožívají v běžné mluvě pozapomenuté principy suverenity lidu, právo na odpor,Rousseauova obecná vůle, která "musí vycházeti ze všech, aby platila pro všechny", moc ústavodárná a zákonodárná.Doufejme, že tato věc, která je patrně jedna z nejzásadnějších kauz posledních let poslouží alespoň k tomu, aby se občané naší republiky začali chovat jako skuteční "suvereni", ze kterých pramení veškerá moc a ne jako převážně pasivní masa zmítaná primitivními ideologickými poučkami stranických sekretariátů.

Anonymní řekl(a)...

Dovoluji si místním moudrým právnickým hlavám předložit několik naivních otázek:

A1) Kdy přesně vstupuje ústavní zákon v platnost?
A2) Je zrušení platného ústavního zákona změnou ústavy?
A3) Je nález ÚS ústavním zákonem?

B1) Je možné, aby ústavní zákon neměnil ústavu?
B2) Je možné, aby se ústavní zákon, který nemění ústavu, dotýkal něčích ústavních práv?
B3) Je přípustné dovolávat se u ÚS zrušení zákona, který se nedotýká ničích ústavních práv?

Za odpovědi předem děkuji.

Michal Lesák

Matěj řekl(a)...

Matěj Šuster:

Tak jsem si přečetl celý nález a celkově souhlasím s Kůrkou, že je obtížné dovozovat ústavní rozměr, když:

"... postup Parlamentu směřoval výlučně k sobě samému (Poslanecké sněmovně), a to ještě ve smyslu vlastního omezení (zkrácení, nikoliv prodloužení volebního období)."

Přičemž navíc šlo o ústavní zákon, jenž podpořilo 172 poslanců (z přítomných 181), tj. 95 % přítomných a 86 % VŠECH poslanců. Tj. o nějakém zneužití moci majoritou na úkor přehlasované minority tu lze asi sotva mluvit.

Nicméně část VI./a ("Obecnost ústavního zákona jako podstatná náležitost právního státu") mi připadá vcelku OK, až na to, že mi aplikace zásady obecnosti zákona připadá až příliš stritkní.

O/T poznámka: Zajímalo by mě ovšem, zda bude Václav Pavlíček opět skákat zlostí nad tím, že Ústavní soud ve svém nálezu cituje F. A. Hayeka [srov. např. jeho učebnici Státovědy, str. 43, pozn. 40 -- přitom tenkrát šlo o citát zcela neškodného až triviálního výroku - ve smyslu "zdaleka ne všechny skupinové zájmy jsou zároveň zájmem obecným".]

Na druhou stranu tato část vyvolává otázku, zda by tedy ústavní soud podobně zrušil i "zákony" typu Lex Masaryk apod. JEN PROTO, že se formou zákona přijímá něco, co obsahově vůbec není zákonem (normativním aktem). Připadá mi jako silně pochybné tvrdit, že přijetí takového pseudozákona bez dalšího zakládá "nepřípustné narušení právního státu".

Naproti tomu část o údajné nepřípustné retroaktivitě mi připadá slabá, zejm. věta:

"Se zpětnými účinky byly změněny předpoklady, na základě znalosti kterých bylo voliči rozhodováno ve volbách do Poslanecké sněmovny."

Tím jako má být naznačeno, že byla zklamána legitimní očekávání voličů, že pokud už dojde k předčasným volbám, stane se tak postupem dle čl. 35 Ústavy a nikoli (např.) přijetím ústavního zákona o ad hoc zkrácení volebního období? Byli snad voliči nějak poškozeni tím, jakou formou byly vyvolány předčasné volby? Resp. byl by tehdy výsledek voleb býval jiný, kdyby voliči věděli, že případná vládní krize a patová situace budou opět řešeny jinak než s využitím čl. 35 Ústavy?

Hypotetický příklad:
Kdyby v době konání voleb bylo volební období dle Ústavy šesti leté a parlament posléze přijal ústavní zákon, jimž by jej zkrátil na čtyři roky a vztáhnul tuto změnu i na probíhající volební oobdobí, byli by tim voliči poškozeni? Vždyť v principu mohou hlasovat pro ty samé strany a kandidáty, pro něž hlasovali předtím! Tj. v nejhorším případě by byl výsledek z pohledu voličů cca stejný.

Souhlasím zde opět s Kůrkou:

"24. Konfrontace s postupem podle čl. 35 odst. 1 písm. a) Ústavy, jehož se většinový názor dovolává,
není bez významu i potud, že dosažení cíle, jenž je jím sledován, by nemohlo být – za daného rozložení politických sil ve sněmovně, jakož i jimi formulovaných politických zájmů – než výrazem postupu sice vnějškově souladného s Ústavou, leč na druhé straně za cenu uplatňování (a to opakovaného) nikoli vážné, resp. toliko PŘEDSTÍRANÉ ústavně relevantní vůle (vlády k žádosti o vyslovení důvěry a sněmovny k rozhodování o ní) ..."

Matěj řekl(a)...

Matěj Šuster

Mimochodem, jak vlastně hlasovali dnešní soudci ÚS a tehdejší politici Výborný, Lastovecká a Rychetský o předchozí variantě tohoto ústavního zákona z roku 1998?

Posl. Výborný hlasoval proti, u senátorů jsem to nebyl schopen ověřit, poněvadž na www str. Senátu zřejmě nejsou záznamy o tom, jak kdo hlasoval (aspoň z té doby).

Rychetský se ale tehdy v rozpravě vyslovil ve prospěch přijetí onoho návrhu ústavního zákona, když mj. prohlásil:

---------------------

"Chtěl bych říci, že v mnohém však, byť jsem o všech těchto problémech uvažoval, se podle mého soudu nelze ztotožnit s těmi argumenty, které zazněly, když jeden z našich kolegů předložil návrh, abychom návrh tohoto ústavního zákona zamítli. (...)

Bylo zde řečeno, že jde o zásah do Ústavy, ale z úst předkladatele jsme slyšeli, že Poslanecká sněmovna zvažovala obě varianty, tzn. jak změnu Ústavy, tak krok, kterému se říká „praeter constitutionen", to je jednorázový krok mimo Ústavu, a právě s ohledem na to, co zde bylo vysloveno jako úcta k Senátu, se Poslanecká sněmovna rozhodla pro druhou verzi, to je nezasahovat do Ústavy.

Skutečně to, co přijala a nám postoupila, je nepochybně účelově motivovaný krok. Je to nepochybně účelový jednorázový ústavní zákon ad hoc.

Chtěl bych zdůraznit, že toto samo o sobě sebou nenese nic pejorativního, dokonce předpokládám, že všechny kroky, které činí Parlament nebo jiné ústavní orgány, jsou účelové v tom smyslu, že sledují jasné formulovaný účel.

(...)

Jsem toho názoru, a to přes všechny výhrady, které zde zazněly, že přijímá-li se ústavní zákon vskutku účelově, protože nastala krize, kterou není možné řešit za daného ústavního pořádku, pak VRACÍME-LI rozhodnutí skutečnému SUVERÉNOVI, občanské společnosti, jednáme demokraticky. Ten, kdo má první a poslední slovo, aby o tom rozhodl, kdo bude v této zemi jeho jménem vládnout a jeho jménem přijímat zákony, je občan.

Každý krok, kterým VRACÍME MOC OBČANOVI, považuji za krok ÚSTAVNĚ LEGITIMNÍ.

Nechci kritizovat současnou Ústavu, ale myslím, že jsme se mohli přesvědčit o tom, že má řadu mezer, a jsem rád, že do ní dnes nezasahujeme, že ji neměníme, ale jsem přesvědčen, že to budeme ještě my, kteří se budou snažit ústavní pořádek zdokonalit. Děkuji vám za pozornost."

------------
Viz: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasovani?action=steno&O=1&IS=2395&T=98021#st98021

Jestliže nyní Rychetský hlasoval pro zrušení obsahově de facto totožného ústavního zákona, neměl by jasně vysvětlit, z jakého důvodu změnil názor?

Naopak pokud si i nadále myslí, že tehdy šlo o ústavně konformní krok, jak se ad hoc vypořádat s novým ústavním problémem, ale dotyčný postup se nesmí stát stabilní ústavní praxí, neměl tento svůj názor vyjádřit v "odlišném stanovisku" k odůvodnění nálezu?

Zdá se mi totiž, že jeho tehdejší názor je s dnešním odůvodněním nálezu v poměrně velkém rozporu.

Anonymní řekl(a)...

Jsem laik, škol (aspoň tedy právních) mnoho nemám, ale dalo by se z nálezu ÚS dovozovat, že by rozhodl, že jiný účelový a jednorázový zákon, jakým je například aktuálně přijatý zákon o šrotovném, ve skutečnosti není zákonem?
Nechtěl by to někdo z přítomných právníků vyzkoušet?
JV

Tomáš Sobek řekl(a)...

Holländerův německý trik

Německo: 79(1) Das Grundgesetz kann nur durch ein Gesetz geändert werden, das den Wortlaut des Grundgesetzes ausdrücklich ändert oder ergänzt.

Česko: 9(1): "Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony."

Všimněte si, že německá úprava je přísnější než česká.

79(1) říká toto: Pokud chcete měnit Ústavu, tak musíte změnit nebo doplnit přímo její text.

9(1) říká toto: Pokud chcete měnit nebo doplňovat Ústavu, pak to nelze udělat jinak než ústavním zákonem.

ÚS pro potřeby své argumentace nahradil český 9(1) německým 79(1).

Jiří Kmec řekl(a)...

Ad TS/
To je podle mne velice dobrý postřeh (tedy pokud ten překlad/výklad skutečně sedí, nejsem tak dobrý němčinář). Z oné části odůvodnění nálezu jsem nabyl dojmu, že ÚS si 9-2 interpretuje zcela nepatřičně právě takto. Vytvořil si prostě de lege lata neexistujícího nepřítele (institut prolomení ústavy), kterého následně rozprášil na svých argumentačních kopytech.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad JK

Doslovný překlad:

"Das Grundgesetz kann nur durch ein Gesetz geändert werden, das den Wortlaut des Grundgesetzes ausdrücklich ändert oder ergänzt."

"Základní zákon může být změněn jenom takovým zákonem, který mění nebo doplňuje jeho doslovné znění."

Všimněme si, že sloveso "změnit" zde má dva výskyty, poprvé lato sensu, podruhé stricto sensu.

ÚS rozhodl podle německého Základního zákona a potom musel zakličkovat, aby to vypadalo, že měl v ruce i českou Ústavu.

Jiří Kmec řekl(a)...

Ad TS/
ÚS by samozřejmě mohl argumentovat, že i 9-2 se dá vyložit tak, aby jeho význam byl stejný jako význam jeho německého protějšku. Asi by se to vykonstruovat dalo, ÚS to nicméně, jako mnohé další věci v této i jiných věcech, spíše bral za "notorietu".

Anonymní řekl(a)...

Tomáš Sobek:

Já nesem němčinář vůbec, ale ten překlad se mi nezdá: "Základní zákon může být změněn jenom takovým zákonem, který mění nebo doplňuje jeho doslovné znění." - on má ZZ i nějaké nedoslovné znění?

Čistě intuitivně bych řekl, že tam je spíše něco ve smyslu: "ZZ může být změněn jenom takovým (ústavním) zákonem, který mění nebo doplňuje jeho VLASTNÍ znění".

Prostě dovoluje se jen přímá novela, ne nepřímá.

P.H.

Jakub Moc řekl(a)...

Ad Matěj Šustr: Krásný názorový veletoč. Smutné na tom je, že i ten politický projev v Senátu dává nesporně větší smysl, než to, co ÚS účelově vyplodil perem soudce Holländera. :(

Ad německá ústava: to je pěkná ilustrace toho, jak "zdůvodnit" je dá vznešenými slovy prakticky cokoliv, publikum tomu stejně moc nerozumí, tak tam vrazíme tři čtyři kautely, zamotáme do toho překroucené příklady z Rakouska a Německa, trochu omáčky okolo a dílo je dokonáno. Jinak k tomu překladu, ano, pouze přímá novela. Osobně bych to přeložil takto:

"Základní zákon může být změněn jenom takovým zákonem, který jeho znění výslovně doplňuje nebo mění."

Lada Vyhnánek řekl(a)...

Ad P. H.

Máte pravdu správný překlad je totiž jiný (dejme tomu, že se pro účely debaty považuji za němčináře).

"Základní zákon může být změněn pouze takovým zákonem, který výslovně mění nebo doplňuje jeho znění."

Takže to, co jste napsal, sedí víc než překlad Tomáše Sobka.

Lada Vyhnánek řekl(a)...

Jinak - německá úprava je zajímavá a její srovnání s čl. 9 odst. 1 Úst inspirativní. Otázka je, jestli jde čl. 9/1 Úst vykládat podobně jako 79/1 GG, já jsem přesvědčen, že ano; plausibilních interpretací (zejména pojmů měnit a doplňovat) může - uznávám - být víc.

Tomáš Sobek řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad JM

Souhlas. Překlad "Základní zákon může být změněn pouze takovým zákonem, který výslovně mění nebo doplňuje jeho znění." je lepší.

Kdybychom měli v Ústavě čl. 79(1), pak by ÚS argumentoval: Ústavní zákon 195/2009 Sb. MĚNÍ Ústavu způsobem, který je nepřípustný, protože NEMĚNÍ výslovně ani nedoplňuje výslovně její znění."

My ale máme méně precizní čl. 9(1), a proto ÚS argumentuje: Ústavní zákon 195/2009 Sb. je nepřípustný, protože vůbec NEMĚNÍ ani nedoplňuje Ústavu.

Anonymní řekl(a)...

Ale pak se dostaneme k závěru, že když Parlament zítra zruší čl. 9 Ústavy přímou novelou ("článek 9 ústavního zákona č.1/1993 Sb., Ústava České republiky, se zrušuje") ... nebo výslovně doplní čl. 87/1a Ústavy ("se za slovo "zákonů" vkládají slova "s výjimkou zákonů ústavních , "), tak to bude podle "německé logiky" košer ...

Já myslím, že v praxi je tohle o ničem. Konec konců, i ten ad hoc ústavní zákon se dal vložit přímo do textu Ústavy, podobně, jako je tam přímo vloženo ad hoc referendum o přistoupení.

Pořád vidím podstatu v tom:

- zda některá ustanovení smějí být nezměnitelná (od toho, že fakticky je to nonsens, pro jednou odhlédnu), a
- pakliže ano, kdo to má hlídat.

Ale odpověď na první otázku "ne, ale smí je změnit jen přímá novela", k ničemu nevede. Cokoli lze naformulovat jako přímou novelu.

P.H.

Matěj řekl(a)...

Mimcohodem, Rychetský se k otázce, zda jsou jeho tehdejší a dnešní názory (in)konzistentní, vyjadřoval v Otázkách Václava Moravce:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209411030500906-otazky-vaclava-moravce

Tvrdí, že je třeba si přečíst jeho tehdejší vystoupení a důvodovou zprávu k návrhu ústavního zákona o zkrácení volebního období. Doslova přitom říká, že v tehdejší důvodové zprávě se "jasně říká":

"je to poprvé a naposled, je to nestandardní krok, nemá se v demokracii vůbec používat, příště se nic nemůže takového opakovat, přijmeme řádnou novelu platné Ústavy a upravíme jinak ten postup tak, aby to bylo možné."

Resp.:
"je to poprvé a naposled, to se nebude opakovat".

Je třeba konstatovat, že v důvodové zprávě k tisku 351/0 očividně nic takového řečeno nebylo:
http://www.psp.cz/eknih/1996ps/tisky/t035100.htm

Patrně to ale bylo zmiňováno v rozpravě.

[K historii tohoto sněmovního tisku, viz: http://www.psp.cz/sqw/tisky.sqw?O=2&T=351

Resp.:
http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=2&T=351 ]

Matěj řekl(a)...

Ještě otázka:
Jestliže novela "výslovně mění nebo doplňuje znění zákona", není vždy výsledkem i to, že mění nebo doplňuje "výslovné znění" onoho zákona?

Matěj Šuster

Anonymní řekl(a)...

Ono to jednání ÚS působilo dost zajímavě, i pokud si člověk připustil kouzla nechtěného.

Existenciální patos usnesení s odkazy na Výmarskou republiku u mě navodil půvabnou představu, jak soudkyně Wagnerová po přijetí zmocňovacích zákonů "griluje" předsedu Říšského sněmu Göringa, čímž zachraňuje demokratický a právní stát :-)

JV

Jakub Moc řekl(a)...

Ad Matěj Šustr: Rychetský a "konzistence" jeho názorů: Předpokládám, že by to svedl na věkem ochabující paměť a dlouhý časový odstup? :-) Tedy ne že by ho to omlouvalo, neboť vzhledem k aktuální kauze měl IMHO přímo povinnost si paměť osvěžit - a pročtení celé důvodové zprávy k totožnému ÚZ z roku 1998 a rozpravy k ní bych považoval přinejmenším za základ.

Ad "výslovně/é". Viz např. čl. 16 Ústavy vs. čl. 10 ÚZ 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky. Tohle by IMHO podle 79/1 GG nešlo, musel by se změnit přímo text ústavy.

Anonymní řekl(a)...

Co se tyče toho jaká podstatná náležitost demokratického právního státu byla ohrožena, tak odpovím, že jedna ze dvou nejdůležitějších pravidel zakotvených v ústavě, a to je dělba moci (tím druhým mám na mysli omezení moci zákonem). V této souvislosti nemohu než ocitovat můj oblíbený článek 30 Ústavy státu Massachusetts (autorem je John Adams, český překlad je teď ad hoc ode mě):

Při správě tohoto Společenství, moc zákonodárná nebude nikdy vykonávat výkonnou pravomoc ani vynášet soudní rozhodnutí; moc výkonná nebude nikdy vykonávat pravomoci zákonodárné ani vynášet soudní rozhodnutí; moc soudní nebude nikdy vykonávat zákonodárné ani výkonné pravomoci; a tak toho bude vládou zákonů a ne vládou lidí.

[originál: In the government of this Commonwealth, the legislative department shall never exercise the executive and judicial powers, or either of them: The executive shall never exercise the legislative and judicial powers, or either of them: The judicial shall never exercise the legislative and executive powers, or either of them: to the end it may be a government of laws and not of men.]

A pro ty, kdo nechápou, jak je to možné, že Ústavní soud může přezkoumávat zdali ústavní zákon jsou ústavními zákony (což byla podle mého argumentace soudu, dotčený ústavní zákon jednak nebyl zákon a pak také nebyl ústavní), doporučuji nastudovat případ Marbury v. Madison (plný text, český komentář, nenalezl jsem nikde český text rozhodnutí), odkud pochází i pravidlo, které je základem všeho soudního přezkumu zákonodárných rozhodnutí (opět ad hoc překlad): "Je zejména pravomocí a povinností soudní moci rozhodovat o tom co je právem." (originál: "It is emphatically the province and duty of the Judicial Department [the judicial branch] to say what the law is.")

Myslím, že je možné že za sto let se na toto rozhodnutí budeme odkazovat jako na stejně fundamentální základ pravomoci Ústavního soudu, jako se teď američtí právníci klaní tomuto precedentu. Jsem rád, že jsem mohl sledovat jak tento úžasný precedent vzniká.

Matěj Cepl

Matěj řekl(a)...

Matěj Cepl:

Tvrzení, že ústavní zákon, jímž se Poslanecká sněmovna jednorázově "sebeomezí", tj. de facto rozpustí sama sebe, narušuje dělbu moci, je IMHO poněkud z jiné planety.

Čím konkrétně si Poslanecká sněmovna uzurpovala moc na úkor jiných ústavních orgánů?

Matěj Šuster

David Schmidt řekl(a)...

PH: jen poznámka, vím, že se asi nechystáte souhlasit , a také nechci spustit další flame, ale otázka se vrací na stůl. :) Parlament nemůže "zrušit" svoji pravomoc / kompetenci podle čl. 9. Na základě ní je vůbec oprávněn zasahovat do Ústavy. Nemůže ji účinně omezit ("No parliament may be bound by its predecessor or bind its successor", ale pro naši úpravu ne z důvodu suverenity Parlamentu, ale demokracie), ani rozšířit (protože jej od počátku váže 9/2 a nemůže překročit svůj stín).

M. Cepl: souhlas.

Matěj řekl(a)...

David Schmidt:
Takže podle Vás kdyby např. byl přijat ústavní zákon o tom, že ústavnímu soudu nepřísluší přezkoumávat ústavnost ústavních zákonů a v referendu tento ústavní zákon podpořili všichni občané s výjimkou řekněme 9 soudců ÚS, tak by bylo stále legitimní, resp. v mezích ústavního řádu, aby ÚS takový ústavní zákon zrušil?

Ústavní soud tu pak chrání budoucí generace voličů před současnou generací voličů, či co?

David Schmidt řekl(a)...

MŠ: Těžko hádat, pořádání referenda by věc asi vrátilo zpět do hry, protože by nerozhodl jen Parlament, ale přímo lidé. Proti nim by Ústavní soud těžko mohl použít princip proporcionality, a pokud ano, byl by to primárně problém připravenosti "obhájců" takového ústavního zákona. I dnes to mohlo dopadnout jinak, kdyby se čl. 9/2 vykládal, a ne popíral. :)

Neříkám, že myšlenka s ústavním omezením Parlamentu je dokonalá, jen je to pořád lepší než mu dávat pravomoc legálně si uzákonit cokoli.

Anonymní řekl(a)...

Matěji,

jsme v České republice a platí tady česká ústava, ne americká. To jen na okraj. Znám slabost celé Vaší rodiny pro anglosaskou právní kulturu, ale tady platí kontinentální právo a rakouská tradice.

Máme co do činění s dvěma principy:

- principem obecnosti zákona,
- principem vlády lidu.

Střetnou-li se tyto dva principy - a to je přesně to, co se stalo - který má dostat přednost?

Pochopil bych ten povyk - jinak: řval bych taky - kdyby si Sněmovna mandát prodloužila. Ale ona si ho zkrátila, protože uznala, že už je k ničemu.

Poslanci se vlastně zachovali rozumněji a státničtěji, než ÚS. Protože kdyby se zařídili podle něj, tak tam tedy budou sedět do června 2010 (když tedy musí) a už nic nerozhodnou. Ústavní soud to tak chtěl ...


David Schmidt:

Nechci se hádat, ani souhlasit, ani nesouhlasit, pouze konstatuji, že pokud vyjdeme z toho, že je zakázána jen nepřímá novela Ústavy, ale ne přímá, tak pak je dovoleno všechno a článek 9 je jen fasáda - prostě se bude ústava měnit přímými novelami a ne nepřímými. I ten 110/1998 Sb. by se dal zapracovat přímo do Ústavy třeba jako hlava sedmá A.

P.H.

David Schmidt řekl(a)...

PH: necháme to. :) Ale když dovolíte, to je právě ten kruh: "Čl. 9 je fasáda, tudíž je fasáda.". Ale ne že bych já nezastával kruh, já mám zase "Čl. 9 je závazný, tudíž je závazný" Otázka je, jestli se od těchto debat lze odpíchnout někam jinam.

Možná, že je dobře, že ÚS začal s případem, který je spíše na právnické hraně a diskursem ho lze vrátit trochu zpět. Už zde takový komentář i padl, mnohem horší by bylo tyto otázky řešit na mocenské "hraně", v okamžiku, kdy má záležet na každém úředníkovi, soudci, policistovi a starostovi, na jakou stranu se přidá... a dovedu si představit, že dost by jich bylo rádo nutnosti této volby zbaveno (Bystander effect).

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad PH

Vraťme se k srovnání, které jsem udělal na začátku dnešní debaty:

79(1) říká toto: Pokud chcete měnit Ústavu, musíte to udělat ústavním zákonem, který mění nebo doplňuje přímo její text.

9(1) říká toto: Pokud chcete měnit nebo doplňovat Ústavu, musíte to udělat ústavním zákonem.

Ústavní zákon 195/2009 Sb je v rozporu s 79(1) jenom proto, že není zakomponován přímo do Ústavy.

Ústavní zákon 195/2009 Sb tedy není v rozporu s 9(1).

Rozumíme si? Netvrdím, že to je jediná možná interpretace.

Anonymní řekl(a)...

Ano, snad už ano. Problém je v tom, že Vy se bavíte jen o 79.1 a já o 79 jako celku. Nicméně 79.3 je dost jednoznačný.

Takže závěr zní: Základní zásady jsou nezměnitelné (absolutně) a zbytek ZZ je změnitelný jen přímou novelou. Takhle mi to dává smysl.

P.H.

Anonymní řekl(a)...

P.S.:

Další věc je, že Německo vlastně vůbec nerozlišuje mezi zákony a ústavními zákony, rozlišuje jen mezi různými způsoby přijetí zákonů. Mizím.

P.H.

Anonymní řekl(a)...

@Anonymní

a) mluvím za sebe ne za rodinu (jenom aby mě někdo nepodezříval, že jsem nastrčená figurka),

b) lehké stírání že v Čechách neplatí ústava státu Massachusetts si podle mého nezasloužím, nebavil jsem se o ní, používal jsem ji jako příklad (moc hezký podle mého názoru) principu dělby moci, který je základem i české ústavy.

c) princip vlády lidu. Ano, samozřejmě, že ho máme zakotven v ústavě, ale moc nemám rád jeho používání v diskusi, protože je zmatený a nejasný. On má každý hubu plnou lidu a veřejného zájmu (zejména od pana Paroubka a paní Zubové, kteří se na něj vykašlali na jaře když páchali České republice mezinárodní ostudu mi zní dost neuvěřitelně), ale v podstatě to přece s lidem nemá nic společného.

Tady přece nejde o to, že by se lid rozhodl o nějaké nové normě lidského chování (což je výlučný předmět aktivity zákonodárné moci), ale že se páni poslanci a senátoři vykašlali na Ústavu a rozhodli se, že je pro ně politicky výhodnější aby měli volby někdy jindy, nežli co jim Ústava kogentně ukládá.

Anonymní řekl(a)...

Matěji,

páni senátoři a poslanci se nevykašlali na ústavu, na tu, s prominutím, kašleš Ty.

Vláda lidu je základ, od té se všechno odvíjí, a lid se projevuje buď volbami, nebo revolucí. To je supermateriální jádro ústavy, bez kterého všechny ostatní ztrácí smysl.

Ne, asi se nedohodneme a ukončíme to.

Pavel Hasenkopf čili P.H. (je to dlouhé to vypisovat ...), jinak kdysi Tvůj spolužák.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad PH

Vláda klidu je základ, od té se všechno odvíjí, a lid ho ruší buď volbami, nebo revolucí.

Anonymní řekl(a)...

Prosím?

P.H.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Příště udělám smajlíka.

Anonymní řekl(a)...

Už jsem se lekl, že Vám chybí klid na práci.

P.H.

Anonymní řekl(a)...

(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.

(3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.


Dotaz:

Máme jasno v tom, jaký je rozdíl, resp. vztah mezi podstatnými náležitostmi demokratického právního státu na straně jedné a základy demokratického státu na straně druhé?

Právní stát, který by nebyl demokratický, existovat může, ale může existovat stát, který by byl demokratický, a přitom by nebyl právní?

P.H.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad PH

Stát, ve kterém se soudní rozhodování na základě obecných pravidel nahradí ad hoc lidovým hlasováním, přestává být právním státem, ale neztrácí svoji povahu demokratického státu.

Anonymní řekl(a)...

Myslím,že dobrou polovinu těch týpků ve Sněmovně lid za svého zástupce nepovažuje.¨
Ale je fajn, že Pavel Hasenkopf a Jakub Moc /abych jmenoval ty nejhlasitější/, obhajují silný princip suverenity lidu. Pevně věřím, že tak budou činit důsledně, tedy s vázaným mandátem poslanců, kteří budou delegáty a ne reprezentanty, a to delegáty kdykoli odvolatelnými (tedy žádný E. Burke, ale spíše J. J.Rousseau); a že tuto koncepci doplní prvky, které přečkaly moderní dobu např. ve švýcarském stylu, tedy s častými referendy.
Zdá se, že zatím se ani sami poslanci nemohou domluvit, co je vlastně zájem všeho lidu /viz debata o tom, čím jménem hovořil L Zaorálek/. To co je zde ale prosazováno jako vláda lidu (a zasahování do ní ze strany Joštovců), to je postkomunistická verze vlády shromáždění, která se našim konstitucionalistům velmi dostala pod kůži, a v duchu které vzdělávají mladou generaci následovníků, kteří už ani neví, v čem je problém. Vím že se naštvou, ale co s tím, když je to pravda?
Je pozoruhodné, jak o nerespektování vlády lidu hovoří vědci a právníci více či méně svázaní s jedinou správnou vědeckou ideologií,což prosím neberte jako osobní útok, ale jako konstatování faktu.
Karel Hýlka

Anonymní řekl(a)...

K obhajově mimo žánr jdoucího vystoupení L. Zaorálka poznamenejme zřejmý fakt, že i na jiném právu působí Dimunova PR úderka najatých diskutérů, která se nás snaží přesvědčit, že černá je bílá.
Je třeba uznat, že Petr Dimun je schopný muž. Podařilo se mu ututlat ten proval, kdy se zjistilo, že ta dobrá paní, co hájila na stránkách týdne či kde, myšlenky Dimunem zastupovaného subjektu, je obětí krádeže identity a kterou si v duchu nejlepších zdejších tradic bez zeptání vypůjčil někdo, typově jako Mladí sociální demokraté.
To jsou ale ošklivé pomluvy, že?
Jindřich Paul

Anonymní řekl(a)...

Hlavní proud českého konstitucionalismu vykládá instituce a pojmy obsažené v ústavě s oporou v předporozumění, které svůj obsah získalo v době platnosti ústav sovětského tipu.
Díky úzkému chápání svého oboru nechápou, jak je důležité naplnit pojmy ústava, lid, parlament, dělba moci, atd. obsahem, jehož poznání lze získat jen studiem ústavního vývoje zemí EU a třeba i USA. Jen tak nebude naše ústavní forma cestou předporozumění naplňována starým obsahem.

Vladimír Šmerka

Anonymní řekl(a)...

@P.H.: Ano, myslím, že jsi velice přesně vystihl v čem se lišíme. Vláda lidu je mystická záležitost, které musí člověk věřit, protože pochopit se to nedá. A co se týče víry, tak raději věřím ve svého milého Spasitele Pána Ježíše Krista a další mystiku nepotřebuju :).

Asi jsem četl příliš mnoho věcí od právních realistů a jejich následovatelů, ale fakt se toho lidu nějak nemohu dopátrat. Vidím poslance, kteří hlasují a rozhodují, vidím vládní úředníky, vidím soudce, ale lid jsem ještě nepotkal. A většinou, když slyším někoho se zaklínat lidem pro svoje vlastní rozhodnutí, tak je to podle mého názoru něco mezi hlupákem a podvodníkem. Nebylo by poctivější pro toho člověka, kdyby přiznal, že tak rozhodl, protože mu to připadlo nejlepší (jestli pro jeho zájmy nebo zájmy všech občanů je další záležitost).

Připadne mi poctivější si přiznat, že prostě si reální voliči ustanovili reálné lidi, aby rozhodovali za ně, protože to je pohodlnější nežli aby se deset milionů lidí dohadovalo na náměstí o každé prkotině (plus výhody reprezentativní nepřímé demokracie). Navíc většina lidí má lepší věci na práci nežli se handrkovat o zákony. K tomu nepotřebuji žádnou magii.

Anonymní řekl(a)...

Arnošt Kobylka:

Na jednu stranu, je to príma se cítit jako jedna desetimilióntina (nebo sedmimilióntina, bez nevoličů) suveréna téhle země. Prostě jsem 1/1e7 českého krále po té co jsme je všechny sesadili a posadili se všichni na jejich místo.

Na druhou stranu bych proti přímé demokracii a na podporu parlamentarismu a dokonce na podporu ustanovování specializovaných "rad moudrých" - zde ÚS, ale v mnohém i princip EU - přinesl argument, že přímá demokracie se přinejlepším dostane k průměru společnosti, průměru její morálky, kvality apod. (Ale to opět vyžaduje možnost měřit to absolutním měřítkem, hlásím se ke stejné metrice jako Matěj.) Navíc lidé mají spíše sklon k horšímu, než k lepšímu, co se týká celkových skutků.

Nepřímá demokracie vedená étosem, že nevolíme ty, kteří nám přinesou největší osobní zisk (u nás étos levice bez ohledu na dotčené vrstvy), ale étosem, že volíme ty, kteří nám budou vládnout lépe než my samotní, může ustavit lepší vládu, než je lid.

Zajímavé je, že jsou oblasti života, kde to funguje: Třeba se nenecháváme operovat průměrným člověkem společnosti, ale nejlepším lékařem.

Jsem proto rád, že ÚS řečeno hodně drsně "praštil pěstí do stolu", že takto nekultivovaná politika dál nebude ... i kdyby přitom překročil své pravomoci. Mnohdy je lépe se pravomocí ujmout, když leží na zemi, než když kolem nich všichni bezradně chodí. Vláda, prezident i parlament mají mnoho cest jak ÚS přibrzdit (počínaje ustanovováním soudců, přes deklarace, usnesení, ústavní zákony až k rozpočtu), takže se nebojím.

Pozitivistickým liberálům se to nelíbí, a to mne vlastně těší.

Jakub Moc řekl(a)...

@Karel Hýlka: Já už jsem se tady toho vázaného mandátu nepřímo dotkl dříve. My se tady pořád tváříme, jako by tam ti poslanci byli sami za sebe, ale tak to přece není. Tady není většinový systém voleb do PSP (narozdíl od Senátu), čl. 18/1 jasně stanoví, že do PSP volí na základě poměrného zastoupení. Oni tam byli zvoleni za určitou stranu, a pokud jejich mandát pomine (např. se ho vzdají nebo zemřou), nastoupí za ně další nejúspěšnější kandidát dané strany ve volebním kraji, pokud jej není, tak celostátně, pokud ani tam už nikdo nezbyl, tak daný mandát zůstane do konce volebního období neobsazen. (Pokud tady chce někdo namítat, že tady máme preferenční hlasy, ano máme, ale jejich vliv je zcela zanedbatelný, a v případě poslance Melčáka to jako argument nelze použít vůbec, mnoho nezvolených kandidátů za ČSSD mělo víc preferenčních hlasů než on.)

Pokud já hlasuji pro nějakou stranu s nějakým programem a zvolený poslanec se pár měsíců po volbách rozhodne, že přejde k hlavnímu konkurentovi a bude podporovat jej, tak to se mám jako volič tvářit, že se nic neděje a je to tak v pořádku? Ten čl. 18/1 je přece taky nějakým ústavním principem, a tito přeběhlíci jej značným způsobem narušují - zatímco jiných ústavních principů se sami vehementně dovolávají. On se tady za první republiky ten vázáný mandát nějakým způsobem masivně zneužíval? Já ten pocit nemám.

A pokud zmiňujete referendum - ano, o věcech jako je Lisabonská smlouva by se mělo hlasovat v referendu, bez ohledu na to, jak komplikovaná věc to je. Jenže to je krajně nežádoucí, po fiasku evropské ústavy se už v referendu nerozhodovalo nikde kromě Irska, kde to prostě nejde jinak. Pokud by se v Holandsku nebo Francii konalo referendum o LS, máte pocit, že by to dopadlo jinak než předtím? Já rozhodně nikoliv.

Ad Arnošt Kobylka: Taky by vás stejným způsobem potěšilo, kdy do stolu praštil třeba Václav Klaus a začal vetovat a vracet ústavní zákony? Vždyť k tomu má přece stejnou "pravomoc" (článek 50/1) jako ÚS. Proč by prezident nemohl říci, že se nejedná vůbec o ÚZ, a nemohl ho vrátit? A co by se asi tak dělo poté, když Ústava následný postup vůbec neupravuje (stejně jako ho neupravuje ZÚS v případe, že "praští do stolu" ÚS)?

Já se opravdu neraduji nad tím, že se taky někdo pasuje na samozvaného vykladače a ochránce nejvyšších principů, ač ho k tomu nikdo nezmocnil. Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly.

Anonymní řekl(a)...

Matěj: To snad radši nebudu komentovat. Ale aspoň jsi to přiznal otevřeně, že na demokracii nevěříš, a neschováváš se pokrytecky za její principy, jako někteří jiní. Tobě by evidentně nejvíc vyhovovala osvícená monarchie. Křesťanská, samozřejmě.

Tomáš Sobek:

Budiž, vezmeme-li si antický ostrakismus, pak může existovat i demokracie bez pravidel, resp. s jediným pravidlem - absolutní vládou většiny. Já mám ale na mysli moderní demokracii, tu, kde celek není vším a jednotlivec ničím, ale kde je celek výsledkem jakési fiktivní společenské smlouvy, která na něj přenáší moc jen v určitém rozsahu a členům ponechává autonomii (viz heslo lidská práva a svobody). Nemyslím si, že stát pak může být demokratický, aniž by byl právní. Demokracie může fungovat jen na základě předem daných pravidel.

A teď zbylá část otázky.

Jaký je rozdíl mezi:

- podstatnými náležitostmi a základy,
- demokratickým právním státem a demokratickým státem?

Jaký je rozdíl mezi odstraněním a výkladem chápu: Nelze-li něco odstranit výkladem, a contrario to lze odstranit jinak, např. změnou ústavy. Ergo základy DS odstranit lze, ale jen přímo, zatímco podstatné náležitosti DPS nelze odstranit vůbec, ani přímou novelou. To mi plyne ze srovnání odstavců 2 a 3 článku 9. Právě proto považuji za klíčové znát odpověď na otázku, co spadá pod PN DPS a co pod Z DS, jaký je jejich vztah: Jsou to dvě nezávislé množiny? Částečně se překrývající množiny? Jaký je jejich průnik? Nebo je dokonce jedno podmnožinou druhého?

Rád bych měl v tomto ohledu právní jistotu, jestli demokracie smí být de iure odstraněna či nikoli - viz princip předvídatelnosti práva.

P.H.

Anonymní řekl(a)...

Jakub Moc:

1) Stran systému poměrného zastoupení bych si dovolil oponovat - většinový systém považuji za mnohem lepší a není pravda, že některé názory úplně potlačuje - jen je vytlačuje na okraj a dává jim sílu, jaká odpovídá jejich podpoře. Kdyby zde byl dnes většinový systém, měli bychom tady jednu modrou stranu a jednu oranžovou stranu, obě tendující do středu, ale zdaleka ne tak jednolité jako dnes. Oranžoví by měli jedno rudé extrémní křídlo, modří zas křesťanské. Ostatně, o to právě se snažil Topolánek, jen si spletl politický systém.

Btw, všimněte si, že komunisti se neprosadili tam, kde je většinový systém. To není proto, že by v UK či USA nebyli, ale tam se neměli od čeho "odpíchnout".

Poměrný systém považuji za největší zabiják demokratického právního státu vůbec.

2) Bouchnout pěstí do stolu a říct "já LS neratifikuji, tu pravomoc prostě mám" - to není zas až tak špatný nápad :-) ... po čtvrtečním nálezu ÚS padla možnost ad hoc ústavním zákonem ratifikaci speciálně LS prezidentovi prostě přikázat, popř. tu pravomoc dát pro ten případ třeba Sobotkovi. Kdyby se to stalo, dalo by se to napadat nekonečnou řadou ústavních stížností, podaných prezidentem jako fyzickou osobou pro porušení jeho volebního práva ...

P.H.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad PH

Ústavní zákon 195/2009 Sb je možná ústupek proti právnímu státu, ale není ústupek proti demokracii.

Předpoklad: Právní stát preferuje obecná pravidla před adhocismem.

Anonymní řekl(a)...

S tím souhlasím. Psal jsem to někde shora, že tady se střetly dva principy: princip obecnosti pravidel (ten považuji za jeden ze základních principů právního státu), s principem vlády lidu, což je zase základní princip demokratického státu, a že ÚS měl především vážit, kterému z nich dát přednost, protože se evidentně dostaly do rozporu.

Ale opravdu mi nejsou jasné ty rozdíly mezi 9/2 a 9/3 a zjišťuji, nakolik jsem v tom sám, zda je to jen důsledek toho, že si autoři spletli ústavu s beletrií (to se politikům stává dost často), nebo zda to má nějaký záměr.

Dokud všichni na článek 9 kašlali a vnímali ho jen jako deklaraci, nemuseli si s tím lámat hlavu, ale to už po čtvrtku definitivně nepůjde.

P.H.

Anonymní řekl(a)...

A ještě jeden drobný postřeh: Strávil jsem včerejšek nad nálezem i disenty (dík Melčáku, dík Ústavní soude, původně jsem si ten víkend představoval krapet jinak), a málem jsem přehlédl jednu věc:

1. Melčák si stěžoval na porušení svého volebního práva a jako bonusek na základě toho žádal zrušení 195/2009 a tuším 209/2009. Podpůrně psal cosi o obecnosti pravidel a retroaktivitě.

2. ÚS se odpíchl od té obecnosti a retroaktivity, vlastně už nic jiného neřešil, zrušil ÚZ i RPR, ale Melčákovým volebním právem - tedy samotným základem jeho stížnosti - se pak už vůbec nezabýval ... nedozvěděli jsme se tedy, zda jeho INDIVIDUÁLNÍ volební právo, "jehož obsahem je i nárok na nerušený výkon veřejné funkce", bylo vůbec porušeno. Dost zvláštní.

P.H.

Jakub Moc řekl(a)...

P.H.: Já tady nijak nehoruji za princip poměrného zastoupení, již dlouhou dobu se ukazuje jako poměrně nešťastný, co se stability (a možnosti vytvoření většinové vlády vůbec) týče. Tady po volbách 2006 byl poměr 100:100, o tři roky později tady máme už 8 nezařazených poslanců, kteří hlasují "podle svého nejlepšího vědomí a svědomí" (čl. 23/3)? Vážně? Nebo hlasují podle něčeho zcela jiného a s jinou (daleko méně principiální a ušlechtilou) motivací? :-P Bylo třeba hlasování o daňových úlevých na stravenky projevem nejlepšího vědomí a svědomí poslance Melčáka? :-P pokud by se poslancům tak moc nelíbil vázaný mandát, co jim brání prosazovat změnu volebního systému do PSP za většinový? Nezaslouží si stabilita vlády stejnou ochranu, jako je ono nejlepší vědomí a svědomí poslance?

Ad vztah mezi čl. 9/2 vs. 9/3 - obávám se, že bychom se museli znovu vrátit k tomu, jak a proč se čl. 9/2 vůbec do té Ústavy dostal. V tomto směru jsem nijak v pátrání nepokročil.

Jan Š. řekl(a)...

Ad P.H.
"[...] ale Melčákovým volebním právem - tedy samotným základem jeho stížnosti - se pak už vůbec nezabýval ... nedozvěděli jsme se tedy, zda jeho INDIVIDUÁLNÍ volební právo, "jehož obsahem je i nárok na nerušený výkon veřejné funkce", bylo vůbec porušeno. Dost zvláštní."

Jsem rád, že to ještě někomu jinému vrtá v hlavě :) Pokud tu Laďa Vyhnánek upozornil na to, že se podaná stížnost podobá Filipovu článku v Parlamentním zpravodaji před jedenácti lety (stále je myšlen Jan Filip, ne Vojtěch:), tak právě v něm je zásah do výkonu funkce považován za nejvýraznější argument, když konstatuje, že "[n]ejsložitější bude dodržení principu demokracie (a úcty k právům) v případě poslanců. Výkon poslaneckého mandátu je podle čl. 21 odst. 4 základním státoobčanským právem. Občan má v jeho smyslu nejen právo se o mandát ucházet, nýbrž pokud jej nabude, také po stanovenou dobu tento mandát nerušeně vykonávat."
Při tom odkazuje na nález Pl. ÚS 30/95 (a Miloš Melčák/Jan Kalvoda o něco později v podstatě také - přes Pl. ÚS 73/04).

Třeba se ÚS zdálo, že je to příliš tenký led a nepočetná vlastní judikatura ho při krasojízdě neudrží. Náhodou to ale nevynechali, ten článek je v nálezu vzpomínán minimálně třikrát...

David Schmidt řekl(a)...

P.H. 9/3 by se dal použít jako argument proti expanzivním právníkům.

Anonymní řekl(a)...

@P.H.: Je zajímavé, že když dochází argumenty a přicházejí otázky víry (a je od Tebe hezké že to sám přiznáváš), tak utíkáš z boje.

Takže jenom to okomentuji ... ne, na demokracii nevěřím (o mé víře viz. výše), ale rozhodně nejsem příznivec monarchie. To, že si nemyslím, že nashromážděné názory lidí, kteří převážně milují TV Nova a horší, vytvoří skvostný názor, mě nenutí si myslet, že jeden náhodně vybraný jedinec je o mnoho lepší. Ze všech zel, ze kterých si máme vybrat, bych asi nejspíše bral republikánské řízení (viz. Federalist Papers o rozdílu mezi demokracií a republikou), ale zdá se, že historie ukázala, že každá republika nakonec nutně musí zdegenerovat v demokracii. Takže se proti demokracii ani moc nevzpírám, protože veškeré ostatní alternativy mi připadají mnohem horší.

Doporučuji film "Soumrak dne" a tam rozhovor o lombardské sazbě (tuším, že to byla ona) ... rozhodně je to zajímavý námět k přemýšlení.

Jinak co se týče křesťanské monarchie, čímž se mi asi snažíš nacpat do úst, že bych byl příznivce teokracie nebo něčeho podobného, tak to je naprostý nesmysl, ale o tom bych se raději bavil v nějakém více interaktivním prostředí (kdyby u toho byla sklenička vína, tím lépe ;)).

Hezký den

Anonymní řekl(a)...

Matěj:

No dobře, když to chceš, máš to mít: Víra - jakákoli - mne vážně nebere. Jsem agnostik.

2) Monarchie nikoli v tom smyslu, že nějaký jedinec je lepší, než demokracie, ale v tom smyslu, že je předem daný a má tudíž i čas věnovat se jiným věcem, než je boj o moc. Monarchie obecně jsou stabilnější. Mně třeba by monarchie - konstituční - nijak nevadila, nevadil by mi ani monarcha s jinými než čistě formálními pravomocemi. V rámci systému dělby moci, samozřejmě.

3) Sklenička vína klidně může být (ale o víře nediskutuji, o té se nedá diskutovat, neb ta buď je, nebo není). Mimochodem, tuhle se nás pár sešlo, byla tady Hanka B. t.č. v Lucemburku, a s Martinem R. jsem si říkali, že by stálo za to zkusit po 15 letech dohnat užší okruh ročníku a udělat nějakou menší sešlost. Jinak mail mám Jméno.Příjmení na Centru. Dobrou noc.

Ostatním sorry za off topic.

P.H.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Byl jsem na akci s vínem, kde se mluvilo víře, ale zbyl na mě jenom oplatek.

Anonymní řekl(a)...

@P.H.: (zcela off-topic, ale nemohu odolat k tomu agnosticismu a volně neocitovat C.S.Lewise "Pokud lidě nevěří v Pána Boha, tak věří každé pitomosti", takže na agnostiky moc nevěřím, ale to bych nechal být, protože to sem fakt nepatří)

Mnohem zajímavější je ta monarchie (nebo vláda aristokracie, což není totéž, ale pro naše účely to můžeme brát najednou). Ona je to krásná idea a má v sobě cosi velice pohádkově přitažlivého (a sdružení Koruna Česká je mi velice sympatické). I když odhlédneme od praktických problémů (kde vzít krále a šlechtu -- to bychom museli vybírat asi ze současných "elit" a to bych fakt nechtěl; pánové Paroubek, Klaus a Topolánek dědičně ... brrr), tak je to v českých podmínkách zcela stejný teoretický konstrukut, stejně blouznivá ideologie jako zavedení komunismu nebo konec konců Tebou nadhozená křesťanská vláda. Jako konzervativec, věřím na vliv kultury a národních tradic a český národ asi skutečně je měšťanský a rovnostářský. Takže bych raději zůstal u té replubliky.

Jinak nemohu si neodpustit reklamu své rodiny ... akorát mi v podcastu vyskočila k poslouchání (mám nějaké resty, takže tohle je několik týdnů staré) repríza pořadu mého táty http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00986448.mp3 ... moc krásné povídání a překvapivě hodně k našemu tématu.

@Tomáš Sobek: jo jo, to já chodím do jiného lokálu kde dávají k chlebu i víno, ale jsou to většinou takové strašné patoky a ještě navíc pančované, že je možné to brát fakt jenom duchovně. Raději gurmánství a víru nemixovat ;).

Michal Matějka řekl(a)...

Musím zde konstatovat, že se mi přijetí ústavního zákona na zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny ad hoc nelíbí. Jenže 100x méně se mi líbí rozhodnutí Ústavního soudu. Ptáte se proč? Protože právě on svým rozhodnutím mnohem více poškodil Ústavu ČR než onen ústavní zákon, který zrušil.

Jo, tak to je velmi trefně vyjádřeno!

Mimochodem jsem velmi zvědav, zda kluci a holky nyní odolají pokušení zrušit i ten nový "obecný" ústavní zákon. Nějakou o dvěře opřenou ekvilibristiku na to jistě už vymyslí.

Anonymní řekl(a)...

Vypadá to, že nebudou vystaveni pokušení, protože Sněmovna se nerozpustí. Čímž bylo cíle dosaženo: Lidovci a Zelení získají čas, jak přes těch 5% zase přelézt, protože momentální průzkumy říkají, že se do Sněmovny vůbec nedostanou.

Ceplm:

Máš v tom zmatek. Agnostici nevěří ničemu, na co si nemohou sáhnout. Bezvěrci jsou pro ně úplně stejní věřící, jako věříci, jen věří v opak. Přitom nikdo nikdy neprokázal ani existenci, ani neexistenci, resp. to druhé je prakticky vyloučeno.

K historii: Největší průšvihy českých dějin se udály v letech 1278, 1306 a od 1620 to stojí vyloženě za starou bačkoru.

P.H.

Anonymní řekl(a)...

Po dnešním obratu o 180%, bude mít možnost p.Melčák své nerušené právo na poslancování a my poděkujeme ÚS, že nás ve jménu XZ zbavil možnosti jít k volbám. US si zahrál v politickém boji roli šaška.


Mirek Hrubý

David Schmidt řekl(a)...

Neschopnost.

David Schmidt řekl(a)...

Soudě podle tohoto průzkumu důvěřuje "suverénům" několik procent respondentů. A to na ně ústavní soudci ani nemíří bazukou.