čtvrtek 19. března 2009

České právo a česká národní „věda“

Titulek tohoto příspěvku je trochu zavádějící. Po prvním přečtení by se mohlo zdát, že se jedná o pokřik, s jehož pomocí by se fanoušci železné Sparty mohli pokoušet vysvětlit modrým samozvancům z Baníku, že polské fanoušky na Letné nechtějí. Bohužel se však jedná o parafrázi pokřiku, se kterým se některé zdejší právnické akademické kruhy snaží ze svého stadionku vypudit jakýkoliv náznak soutěže či objektivizovaného hodnocení odborných výstupů.

Jde o hodnocení české právní „vědy“ v různých referenčních, vládních, ministerských a jiných tabulkách či rámcích. Stále znovu slýchávám, že výzkum v právu a jeho publikační výstupy nelze hodnotit stejně jako v exaktní oborech. Nelze je nicméně hodnotit ani stejně jako v jiných společenských oborech. Proto je pro právo a právní „akademiky“ nutné vytvořit vlastní, odlišný referenční rámec, podle kterého bude jejich výzkum hodnocen. Právo je údajně příliš pevně spjato s jazykem a kulturou. Výzkumné výstupy proto nejsou, až na výjimky typu mezinárodní právo veřejné či evropské právo, přenosné. Nelze proto používat něco jako impact factor. Nelze vycházet ani z jiných obecných hodnotících kritérií pro vědu ve společensko-vědních oborech. Zahraniční publikace (které jediné impact factor mít mohou, neboť v České republice žádný právnický časopis s impact faktorem nevychází) jsou jenom jakýmisi samolibými exhibicemi několika jedinců (ano, dost jich je mezi přispěvateli Jiného práva), jejichž přínos pro tu pravou, českou právní vědu je mizivý.

Výše uvedené argumenty vnímám jako podivný pokus o zastření neschopnosti a/nebo lenosti zahraničního přesahu. Je jistě pravdou, že o podstatnou část české „odborné“ produkce nebude v zahraničí zájem. To ale není dáno nějakou hlubokou jazykovou, kulturní nebo jinou odlišností, Volksgeistem či výjimečností, ale její malou či mizivou vědeckou hodnotou. „Zásadní“ příspěvek, který informuje o novém zákoně a převypráví důvodovou zprávu, nezajímá nikoho v zahraničí, ale zpravidla ani v tuzemsku. Při převisu poptávky po právnických článcích nad jejich nabídkou se však v českých právnických časopisech otiskne cokoliv, aniž by se někdo ptal po kvalitě obsahu. Při takto nastavených domácích kritériích a snahou o jejich promítnutí do nějakého respektovaného zahraničního periodika souhlasím, že s tímto se tam asi autor neuchytí.

Jakákoliv publikace, která je schopna demonstrovat zobecňující, teoretizující či srovnávací přesah, nicméně v zahraničním časopise čtenáře nalezne. A to v jakémkoliv právním oboru – od ochrany životního prostředí přes sociální zabezpečení až po civilní proces. Tvrzení, že v zahraničí je zájem jenom o ty věci mezinárodní či evropské, je mýtus. Po slušné analýze různých oborů práva je naopak v zahraničí stále velký hlad, úměrně rostoucí tomu, jak málo českých právníků je schopno odpovídající výstup nabídnout. Kamenem úrazu zde je však především pracnost procesu takové publikace. Byť tedy zahraničních časopisů je neuvěřitelné množství, ty solidní (zpravidla anonymně recenzované respektovanými jedinci z daného oboru) vyžadují práce určité úrovně. Často se stává, a to i u dobrých článků, že je věc vrácena autorovi k dopracování, rozšíření, zpřesnění. Proces komentování a editování trvá měsíce, stává se, že se autor k článku dvakrát či třikrát vrací a přepisuje jeho části. Celý proces je velice únavný a pracný, nesrovnatelný s rychlým „spíchnutím“ klasického českého článku za jeden večer a jeho otištění v řádu týdnů v domácím periodiku.

Zdůrazňuji, že neglorifikuji ani publikaci v zahraničí jako jedinou „známku kvality“, ani impact factor. I v Čechách může vyjít ledasco zajímavého a impact factor jako měřítko „kvality“ má hodně much. Nad čím se ale pozastavuji, je paušální odmítnutí měřítek, které fungují jinde a které fungují i v jiných srovnatelných českých vědách s tím, že české právo je něco jiného.

Vyjděme nicméně z teze, že s ohledem na odlišnosti českého práva od čehokoliv jiného je zapotřebí vytvořit samostatný referenční rámec. Marně si však lámu hlavu nad tím, jaká hodnotící kritéria pro vědecké publikační výstupy by měl tento specifický český národní právní rámec obsahovat. Zkusme tedy několik, v českých luzích a hájích obzvláště oblíbených, pro inspiraci navrhnout. Pracovně je můžeme nazývat třeba „Czech Impact Tractor“.

1/ Zpracování nezávislého expertního posudku pro dobře platícího zadavatele. Vědecký dopad zpracovaného posudku se násobí, pokud:

- je závěr, ke kterému nezávislý expertní posudek dospěl, ve shodě s potřebami zadavatele (je tedy dosaženo tzv. „prohlášení o shodě“);

- si může zpracovatel za stránku textu účtovat minimálně 5.000 Kč;

- text s výjimkou podpisu neobsahuje nic originální či kontroverzního (Czech Impact Tractor se dále násobí pokud se zpracovateli podařilo napsat text který pouze cituje znění platných právních předpisů).

2/ Účast na supermlhavém vědeckém projektu styl „dojná (evropská) kráva“ anebo „něco v (evropském) kontextu něčeho“. Vědecká hodnota výstupů projektu se dále navyšuje, pokud:

- se podařilo do projektu zahrnout každého z fakulty či ústavu, kdo udrží pero či ještě dohlédne na monitor;

- do výstupů z projektu se podařilo zahrnout jak výstupy kolegů z katedry právních dějin, tak z Ústavu pro výzkum zemědělského práva, a jak u statí na téma „Veřejná správa Francké říše“, tak u zásadní statě na téma „Právo orby“, se podařilo v závěrečné zprávě z projektu zdůvodnit, že právě ony jsou tím výstupem, který pohne české právo na prahu 21. století v evropském kontextu skutečně o notný kus dále;

- do projektu se podařilo zahrnout kolegy z Univerziťétu v Dnětropetrsku, čímž se z něho rázem stává projekt mezinárodní a pojmově komparativní a je možné si říci i o evropské peníze;

- výstupy z projektu se podařilo prodat i do projektu jiného, ideálně za evropské peníze;

- z projektu zbylo dost peněz na chlebíčky, věcné dary k významným životním jubileím a vyhotovení dostatečného počtu pamětních fakultních medailí pro klíčové řešitele.

3/ Zahraniční publikace v podobě zásadní stati či referátu v čemsi, co lze při dobré vůli označit za přibližnou angličtinu či němčinu, publikována v zahraničním (Slovensko, Polsko či Ukrajina) sborníku. Je třeba ovšem dohlédnout, aby bylo dílo řádně recenzováno (více čárek) minimálně vedoucím katedry s hodností profesora, obsah je již podružný. Czech Impact Tractor se násobí, pokud je možné vykázat jako cizojazyčnou publikaci v nominálně cizím jazyce věc publikovanou v tuzemsku.

4/ Vhodné podsunutí vhodné novely ve vhodný čas vhodnému poradci ministra či náměstkovi ministra.

5/ Zasedání v té správné legislativní komisi či pracovní skupině. Do této kategorie se počítají i poradní orgány a rozkladové komise ústředních orgánů státní správy.

6/ Gestor zásadní právní kodifikace. Zde se vědecká hodnota zvyšuje počtem paragrafů a dále pak těmito faktory:

- gestor nejenom že napsal text zákona, ale předtím i důvodovou zprávu, poté si vyjudikoval sporná místa a následně text zákona okomentoval v šedém komentáři (tzv. zvláštní cena „od kolébky až k Sivému komentáři“);

- z práce na kodifikaci se podařilo úspěšně vyloučit kohokoliv jiného a novela dostává až pomníčkový charakter.

Tak tolik jenom několik orientačních návrhů. Rád se tímto snažím pomoci příslušné komisi, která patrně pod vlivem své neznalosti specifik české právní akademie asi tápe („šák tam stejně zase sedí samej přírodovědec nebo informatik, kerej nemůže rozumět té naší národní právní vědě, že?“), podle čeho by tedy mohla české právnické výstupy hodnotit, když to tedy nejde stejným způsobem jako u ostatních společensko-vědních oborů.

62 komentářů:

Martin Bílý řekl(a)...

Michale, už po prvních řádcích bylo jasné, že jsi to napsal ty, je to úsměvné a bohužel i pravdivé. Dá se s tím něco dělat?

PS: Na Franckou říši mi nesahej :-) Jednak jejich správa byla propracovaná, už v 6. století měli např. formuláře, kterými se potvrzovalo udělení úřadu a kam stačilo do příslušných kolonek vepsat jméno, úřad a datum. A za druhé francký panovní praktikoval tzv. vládu ze sedla, což znamenalo, že se svým dvorem cestoval po říši, vždy se na čas usadil a požíval přízně místního obyvatelstva (nedobrovolné, ale na jednom místě nemohl z hospodářský důvodů zůstat). Ale proč sem tyhle věci píšu, že...
Kdyby dneska vláda musela putovat po jednotlivých městech, vždy se tam na nějaký měsíc usídlit a být odkázána na přízeň místního obyvatelstva, myslím, že některé dlouhodobě neřešené regionální problémy (severočeský a severomoravský region) by se úžasně svižně daly do pohybu, kdyby se vláda musela usídlit např. v Litvínově nebo Bruntále:-)

Tomáš Sobek řekl(a)...

Skvělý post.

Myslím ale, že v některých právních oborech to bude těžší než v jiných. Napsat akceptovatelný paper třeba o kontrafaktuální teorii kauzality v trestním právu je dle mého soudu těžší než okomentovat nějaký rozsudek ESLP.

Jan Vučka řekl(a)...

Ad teorie kauzality: pozor, již nějakou dobu v hlavě kultivuji námět na článek o roli kvantové fyziky v právu, a to s přihlédnutím k law&economics a vývoji počítačové techniky. :-)
Napsal jsem v té souvislosti malou úvahu (http://neviditelnypes.lidovky.cz/pravo-srazka-s-odbornikem-092-/p_spolecnost.asp?c=A070617_110418_p_spolecnost_wag). Jednalo se však o zábavný text pro laiky a ne o odborný článek. Plánuji si nad tím letos sednout a něco napsat, tentkrát už trochu náročnějšího.
Teorie kauzality jsou náhodou pro právníky úplně zásadní. Kde bychom byli bez kauzálního nexu? A fyzika hraje nutný podklad pro jakékoli právní úvahy.
Podle některých moderních teorií má čas dva rozměry, což by tradiční teorii kauzality dost nabourávalo. Představte si ty problémy, až v CERN spustí nějaký vylepšený super-LHC, který bude schopen tyto teorie ověřit. A teď si představte, že se něco porouchá v okamžiku, kdy urychlovač poběží v 26-rozměrném režimu, a způsobí se tím škoda ...
Tomu říkám intelektuální výzva pro právníky!

Jan Vučka řekl(a)...

Vlastně není ani nutné psát žádný článek, celá myšlenka jde shrnout do jednoho souvětí:

Až (pokud) se rozšíří kvantové počítače stejně jako dnešní PC, pak nám nezbyde nic jiného, než do práva zavést statistickou škodu.

Martin Bílý řekl(a)...

Michal mě zajisté omluví za malou vsuvku k poslednímu komentáři:-)

"Loňky byly byliny rostoucí v čase nazpět. Zasadíte jejich semena letos a ony vám vyrostou vloni nebo předloni, podle druhu.
...
Pěstitelé loněk bývali velcí vážní lidé, kteří se hodně věnovali sebezpytování a častému a pečlivému studiu kalendáře. Obyčejný farmář, který prostě zanedbal to, co zasel, nebo vůbec nezasel, prostě jen přišel o úrodu. Jenže ten, kdo nezasel včas semena rostlin, jejichž úroda už byla sklizena před dvanácti měsíci, riskoval, že naruší samotnou materii příčinnosti, nemluvě o jiných průběžných obtížích."

Terry Pratchett, Mort

Jan Komárek řekl(a)...

Tak snad trochu zpátky k tématu: Martin Bílý se ptá, co se s tím dá udělat. Já myslím, že prvním krokem by bylo přijetí transparentních kritérií hodnocení odborných výstupů české právní akademie, kterému by předcházela alespoň nějaká debata.

Ta by ale musela vypadat trochu jinak, než např. tento příspěvek, který je skvělou ilustrací toho, co tu píše Michal (vedle rozhovoru s venkovským učitelem, pardon, profesorem Eliášem, který se objevil i u nás na JP).

Spojené království má za sebou další kolo Research Assessment Exercise, kde byl jedním z hodnotitelů i můj školitel. Moc rád bych se dostal k tomu, abych někde sepsal, jak takové RAE probíhá a co si z něj můžeme vzít my v České republice. Ačkoliv si samozřejmě nedělám iluze, že by to chtělo zajímat někoho jiného, než ty, které nemusím přesvědčovat...

Zdenek Novy řekl(a)...

Základním kritériem kteréhokoliv publikace v kterémkoliv oboru je jeí přínosnost. Zatímco však obvykle není problém určit, čím přispěla nová (ověřená) teorie o zabránění metastázi nádoru, v případě právnických textů tento problém nutně nastává.

Otázka do pléna tedy zní: "Je rozsáhlá publikační činnost v zahraničí klíčová pro ověření přínosnosti článku?"

Tím chci říct, že přínosnost v tzv. právní vědě není natolik objektivizovatelná jako např. v genetice nebo lékařství.

Osobně považuji za minimálně stejně přínosnou práci o výhradně českém tématu v češtině, která pomůže objasnit praktický problém, takže je použitelná pro desítky advokátů a soudců a napsání komentáře k poslednímu rozhodnutí ESD ve věci zemědělské politiky v angličtině v anglickém časopise.

Ostatně v anglicky psaných časopisech, i těch tzv. impaktovaných, vychází leccos.

Jinými slovy, neříkal bych a priori, že např. článek o právní úpravě držby ve Francké říši je nutně méně přínosný, než článek o rozhodnutí Soudního dvora v nějaké věci okomentované v zahraniční publikaci.

Nicméně musím souhlasit s tím, že i množství práce nad článkem lze brát jako určité vodítko. Nedávno jsem požádal o publikaci článku v jednom zahraničním časopise (nikoliv Ukrajina, Polsko, Slovensko:)) a strávil jsem nad ním mnoho času a obávám se, že ještě při revizích a doplněních budu muset nad tímto článkem strávit další čas. Skutečně jde o běh na dlouhou trať.

Musím říci, že ten, kdo se chce prohlašovat za vědce v jakémkoliv oboru, tedy i právu, by měl mít jednak vlastní nutkání, jednak povinnost danou jeho institucí publikovat své výsledky v zahraničí (nikoliv Polsko, Slovensko, Ukrajina atd., ačkoliv i toto může být ještě ta lepší varianta).

Nadto, v zahraničním časopise nemají problém reagovat na Váš článek tím, že jde (byť kulantě) řečeno o úplný nesmysl. Stane se to v časopise českém?

Jinak je asi rozumné řadit právo k ostatním sociální vědám, tj. na právnické publikace mají být kladeny stejné nároky jako na ty od politologů, sociologů atd.
Nicméně i na konto mnohých článků je třeba říci, že jejich přínos je mizivý( nemluvě o praktické využitelnosti poznatků).

Zdenek Novy řekl(a)...

Oprava: "Kterékoliv publikace"

Zdenek Novy řekl(a)...

Ještě malá oprava: "Je publikace v zahraničí klíčová pro ověření přínosnosti článku?"

Karel Výborný řekl(a)...

Vtipné a pravdivé.
Pokud mi paměť neklame (80.-90.léta), co se týče impactu, tak v TOP 10 byly žurnály US právnických fakult (Harvard,Yale ..., občas jsem tam četl něco z Maďarska o daních ale jinak tam z CEE nebylo nic). Dneska to už pravda nečtu, protože se to začalo podle mě hodně opakovat a místo toho si za stejné peníze kupuji daleko přínosnější Science nebo Nature, kde ještě význam právní vědy pro poznání světa nedocenili :-) Pravda ale je, že už je od konce 90.let ani neobjednávají španělské univerzity pro nezájem čtenářů.

Možná by mohl autor doplnit, co si sám pod kvalitní právnickou vědou představuje a dal sem link na nějaký aktuální ranking titulů dle impactu. Nevíte, zda se jako impact bere max. dva roky stará citace ?

Intuitivně právo za vědu s vyjimkou průniku se sociologií/psychologií (např. výzkumy v krimininologii) nepovažuji, případně studie vztahů práva a ekonomie/ekonomiky a zařadil bych je mezi "řemesla" s určitým intelektuálním prvkem.

Mimochodem stejný problém řešila v 90.letech ekonomie Austrálie, kdy se střetli profesoři píšící bichle jednodušeně řečeno o vývoji dřevozpracujího průmyslu ve východní Austrálii v letech 1876-1934 na jedné straně a obecní teoretici na druhé straně. Koukal jsem před chvílí na staff dvou tamějších univerzit vč. grantů a je jejich tam stále půl na půl, tak to asi nevyřešili dodnes :-)

Tomáš Pecina řekl(a)...

No, pokud mohu soudit z vlastní četby, impakt většiny odborných článků v češtině je drtivý…

Dan Dvoracek řekl(a)...

Zcela souhlasím, že právo žádná věda není. Pídit se po vědeckých kriteriích v nevědeckém oboru je nesmyslné. Vždycky to skončí jen nastavením nějakých pravidel jak si na vědu hrát a podle toho budou dočasně vyhrávat "vědci" A nebo "vědci" B.

Michal Ryška řekl(a)...

Právní "věda" je něco jako krasobruslení (s tím rozdílem, že se v ní dá pohybovat i s nadváhou a bez bruslí).

Jan Petrov řekl(a)...

Nemyslím, že mají smysl definitorické přestřelky o tom, zda je "právní věda" věda, nEvĚdA, VĚDA či pavěda. Otázka je, zda to, co se pěstuje na českých právnických fakultách (ať už to nazveme či zaškatulkujeme jakkoli), má, anebo nemá kvalitu -- resp. co udělat pro to, aby ji mělo.

Karel Výborný řekl(a)...

ad Michal Ryška : Taková baculatá vnadná krasobluskařka sice za techniku moc nedostane, ale dojem bude za maximální. A podobně to funguje i u lékařů, právníků nebo stavařů.

ad Jan Petrov : Pokud je článek o právní vědě/nevědě a jejímu hodnocení, pak bych se raději věnoval, zda je/není právo věda nebo jaký má smysl impact v XY Law Review, příp. jiná hlediska v jiných zemích než vyprávěl skazky o kvalitě fakult, u kterých je subjektivita i zábava zaručená.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Kvalita znamená pouze vysoké skóre pri srovnávání s referenčním rámcem. Takže, bohužel, bychom asi měli nejdřív říct, co to je ta kvalita, a pak se bavit, zda ji tzv. právní věda v ČR má. A jsme u toho - jelikož právo dle mě věda není, je nesmyslné nastavovat mu hodnotící zrcadlo určené pro hodnocení vědy.

Anonymní řekl(a)...

Ad D. Dvořáček:

Umění také zjevně není "věda", a přitom v něm existují určitá kritéria např. pro rozlišení kvality knih Franze Kafky a Báry Nesvadbové, takže nějaká měřítka snad lze najít i pro posuzování kvality v právní "nauce".

P. Caban

Dan Dvoracek řekl(a)...

To já nevím, protože netuším, jak se pozná kvalitní knížka od nekvalitní. Vím, jak se pozná knížka, co se mi libí, od knížky, co se mi nelíbí, ale z čeho plyne, že moje (či cizí) kriteria pro líbení korelují s "kvalitou", nevím. Proto říkám, že tahle "kvalita" je jen konsensus, takže nemá cenu se tvářit, že je to bůhvíjak objektivní.

Podstata mého postu ale byla jiná - že kvalitu v právu lze poměřovat přibližně stejně dobře a přesně jako v literatuře, s tím klidně souhlasím. O důvod víc nesnažit se na právnické výstupy aplikovat hodnotící kriteria vlastní vědě. To je jak měřit krejčovským metrem světelný tok.

Anonymní řekl(a)...

Kritérium hodnocení kvality vědeckých publikací v Čechách je jednoduché.
Kvalitní je to, co napíše některý z přispěvatelů blogu jiné právo, protože pouze oni v českém prostředí dělají vědu na světové úrovni (a ještě přitom stihnou bloggovat). Všechno ostatní jsou bláboly, které nemá cenu číst, protože autoři mimo jiné právo neumějí cizí jazyky, jsou úplatní a kamarádíčkují se s podobnými typky z Kyjeva (nebo to byl Dněpropetrovsk)?
Závěr je jednoduchý: nahraďme Radu vlády pro VV okruhem autorů jiného práva a svět bude krásně, i když tak trochu černobíle, jednoduchý.
M. Dvorská

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad M. Dvorská

Michal Bobek má pravdu, že propastný rozdíl mezi naší a západní jurisprudencí nezmírníme, pokud budeme dál používat k hodnocení naše měkká kritéria.

Pro začátek bychom si měli uvědomit, že mnohé místní otitulované a ožidlované celebrity jurisprudence by na západě mohly tak akorát utírat záchodky.

PS. Komu se nelíbí výraz "jurisprudence", ať si ho nahradí výrazem "právní věda", který se zase nelíbí mně.

Zdenek Novy řekl(a)...

Ad M. Dvorská:

Váš komentář je ironický, nebo míněný vážně?

Zdenek Novy řekl(a)...

Ad T. Sobek:

"Pro začátek bychom si měli uvědomit, že mnohé místní otitulované a ožidlované celebrity jurisprudence by na západě mohly tak akorát utírat záchodky."

Úctyhodná sebekritika.:)

Anonymní řekl(a)...

Ad T. Sobek.
Měl byste, pane Sobku, být konkrétnější. A taky důslednější - máte-li pocit, že určité texty někoho z naší akademické obce jsou strašné (což je samozřejmě možné), nestěžujte si neadresně tady, ale napište polemiku, resp. kritiku. Příslušný časopis ji jistě rád otiskne a Vy prokážete svou intelektuální nadřazenost argumenty, nikoli obecnými stesky a polourážkami.
Ad M. Bobek.
Váš text by byl objevný, kdyby vznikl tak před deseti, patnácti lety. Dnes, kdy se už pár let zajíždí systém hodnocení vědy, který sice jistě není dokonalý, ale více méně odráží přesně to, po čem voláte, připadá mi, že objevujete objevené.
M. Dvorská

Anonymní řekl(a)...

Ad Z. Nový
Komentář byl poloironický. Ačkoli totiž s některými výhradami vůči stavu české právní vědy z pod pera autorů JP souhlasím, mám čím dál větší pocit, že víc než o českou právní vědu tady jde o klasický mezigenerační boj ve které každá generace využívá svých komparativních výhod. Ta starší, která už židle a tituly má, svého postavení a napojení na české časopisy. Ta mladší, která si myslí, že by ty židle a tituly měla mít, a cítí se nedoceněna, pak své lepší znalosti cizích jazyk, lepších kontaktů v zahraničí a tím i lepší šance publikovat tam.
Obě skupiny se přitom ohánějí tím, že právě oni dělají to, co je pro český národ, světovou vědu nebo rovnou oboje potřebné. A obě přitom možná mají svým způsobem pravdu, jenže to ta druhá strana sotva kdy uzná. M.D.

Karel Výborný řekl(a)...

Bych se pí.Dvorské naopak zastal. Pravděpodobně jste kluci mladí (pod 40 let), takže my starší musíme mít s mládím trpělivost. Podobně stupidní obecné výroky ala Slunce, seno.. jako ten o záchodkách od pana Sobka jsem slyšel v 70/80.letech ve Španělsku a na počátku 90.le v ČR. Jejich autoři jsou dnes pod drnem, v lepším případě v base nebo na Bahamách. Kecy, kecy a ....
Vždyť vám dnes nikdo nebrání, pokud považuje právo za vědu, abyste psal do impaktovaných časáků a dokazoval jejich dopad na českou právní vědu/praxi. Nikdo nikomu nebrání kritizovat (recenzovat) jakákoliv okecávací právnická veledíla. Od doby změny uplynulo 20 let a tak je výměna generací za námi. A výsledek ?

Zkuste přesvědčit o své pravdě a o své vizi své kolegy na PF v Plzni a zkuste uvést příklady těch ožidlovaných. Kdybych vám napsal obecný názor na plzeňskou fakultu, také by vám to asi přišlo také nefér.

Jan Linhart řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Michal Ryška řekl(a)...

Drobná kritická odbočka směrem k "vědcům" (aneb právní nauka a "zájem klienta"):

Je zcela logické a pochopitelné, pokud právní názory mění advokát v návaznosti na tom, jakého klienta právě zastupuje. Ve skutkově srovnatelných situacích může jednou na straně žalobce a podruhé na straně žalované co do právního hodnocení skutku vyvozovat "v zájmu klienta" odlišné právní závěry. To i tehdy, je-li advokát současně právním teoretikem (jakkoli pikantně a "věrohodně" to může působit).

Obdobnou schizofrenii by si však nezúčastněný právní "vědec", který nestojí v pozici advokáta jedné ze stran, dovolit neměl. Přesto se tak v praxi děje. Nejsem asi sám, kdo se setkal s případy předložení "nezávislého odborného posudku" vypracovaného teoretikem na soukromou iniciativu účastníka či jeho advokáta, v němž teoretik dovozoval přesný opak svých publikovaných právních názorů.

Nebudu jmenovat informační zdroje, ale cena za schizofrenii takového profesora je údajně 50 tisíc ...

Anonymní řekl(a)...

"[P]rvním krokem by bylo přijetí transparentních kritérií hodnocení odborných výstupů české právní akademie, kterému by předcházela alespoň nějaká debata."
Pánové, Vy snad žijete v jiné zemi než já. Už několik let přece platí kritéria RVV pro výzkum, podle nichž se bodují všechny výstupy autorů všech generací.
V kritériích se zohledňují pouze recenzované texty, nejvyšší bodové ohodnocení mají zahraniční impakty. Vloni navíc RVV zpětně prošla výstupy všech VŠ a vědeckých institucí ČR za posledních pět let a co těm kritériím nevyhovělo, to prostě vyhodila (pro instituci to znamená výhledově zkrácení peněz).
Nemyslím, že by ten systém byl skvělý, ale není to právě ono transparentní hodnocení, po němž tady pan Komárek volá?
A k debatě? Já myslím, že debatovat by se mělo o obsahu článků, tj. o vědeckých problémech nikoli o kádrovém profilu jejich autora.
A ta rétorika o záchodcích? Trochu úcty k "protivníkovi", pánové. Nebo aspoň trochu základní mezilidské úcty. Na to, aby si člověk mohl dovolit takhle jednoznačně hodnotit druhé, by už musel v životě setsakra něco dokázat. Jenže pak by asi neměl potřebu takhle mluvit. MD.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Z. Nový

Ano, ve srovnání se západními kolegy sebe považuji za podřadného teoretika práva. (Nejsem český Joseph Raz :) S tím se dá v Česku docela dobře žít, a právě to Michal Bobek oprávněně kritizuje.

Ad M. Dvorská

Naším úkolem je číst, co se píše na západě, abychom jednou mohli s nimi hrát vyrovnanou partii. Kritizovat místní bláboly nemá smysl, a přesto to dělám.

Anonymní řekl(a)...

Je možné být praktickým právníkem i (nebo) právním vědcem. V mnoha jiných oborech obě role splývají (archeologie, etnologie apod.), jinde se nicméně rovněž odlišují (ne každý klinický psycholog musí být vědec). Proto se také má adekvátními standardy poměřovat právní věda, nikoliv však průběh sporů v soudních síních či podoba soudních rozhodnutí - přesněji řečeno, standardy posledně uvedeného může spoluformulovat právní věda, aniž by však se soudní rozhodnutí stávalo vědeckým produktem. Stejně tak ale neubírá na vědeckosti vědy politické fakt, že mnozí (často právě právníci) za její typický výkon považují televizní glosování.

K hodnocení právní vědy jsem poněkud skeptický, byť je to asi zčásti dáno podjatostí. Stanovená kritéria se zaměřují na formu (renomované nakladatelství, recenzenti, cizojazyčné shrnutí, rejstřík), nikoliv na obsah. Shodou okolností jediná z knih, které jsem (spolu)napsal, tato kritéria splňuje, nemyslím přitom, že to z ní dělá perlu mezi brakem. Je ale docela dobře možné, že jsou to rozpaky z "rozjezdu", neboť recenze se časem mohou stát skutečnými kritickými posudky podmiňujícími vydání solidního titulu, takže bez nich bude kniha podezřelá. Zatím ale takto asi nepůsobí.

Zatímco četbu zahraniční literatury považuji za nezbytnou, o publikování v zahraničí si to tak úplně nemyslím. Jde totiž o zvolený referenční rámec, resp. o to, zda jsem s to nějak ovlivnit názory čtenářů textu. Nemá-li autor potřebu (či potenciál) být rovnoprávným diskutérem světového či evropského měřítka, shledávám užitečným zaměřit se na české prostředí a současně se pokoušet být náročný. Snad je ale k užitku v zahraničí něco otisknout kvůli zkušenosti (/ne/projdu sítem, s jakým úsilí projdu apod.). Budou-li však všichni "povolaní" psát jen do zahraničních časopisů, obávám se, že tam mohou zůstat nepovšimnuti, zatímco tuzemsku zůstane - kdo?

Závěrem souhlasím s M. Dvorskou, že některé texty JP o různých projevech české právní akademie lze při nedostatku empatie číst jako mírně paušalizující. Připouštím ovšem, že může jít o metodu, jak třeba jen mírného pokroku dosáhnout stanovením velkých cílů.

Jan Kysela

Petr řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jan Petrov řekl(a)...

Ad J. Kysela:

"Model Vrchlicky" (prenaseni zahranicnich vzoru do ceskeho prostredi). Diru do sveta s tim neudalate, ale, na druhou stranu, ceske pravni vede to mozna prospeje vice nez co jineho.

Ad K. Vyborny:

Tomasovy "zachodky" jsou snadny terc. Lze vsak provest vyznamove ekvivalentni formalni transformaci: "Mnohe mistni otitulovane a ozidlovane celebrity jurisprudence by na zapade nebyly ani odbornymi asistenty".

To ale prece neni bezny generacni spor.

Jak takovy "spor" probiha nekde na zapade: Profesori kdysi podstoupili narocny vyber; jsou nejen secteli, ale i brilantni; asistenti radi spolupracuji se svymi profesory, protoze se od nich maji hodne co naucit; profesori neciti potrebu branit si svoji kapusticku; naopak, maji radost, ze vychovavaji nekoho lepsiho, nez jsou oni sami.

Bez ironie a s lidskou uctou: Nenapada me, co bych se mohl naucit od pana profesora Svestky.

Heslo: Diskontinuita.

Anonymní řekl(a)...

ad Petr.
Mám pocit, že si ten Západ poněkud idealizujete (stejně, jako si dříve někteří idealizovali Východ). V některých zemích je nepochybně systém nastaven lépe, to ale neznamená, že je ideální a že vždy 100% funguje. Nakonec i na Západě dělají právní vědu lidé, ne andělé, a ti zřídka kdy bývají dokonalými altruisty, kterým jde jen o dobro věci a největším potěšením pro ně je vychovávat si budoucní konkurenci.
Kým by kdo byl v jiném prostředí nemá cenu spekulovat. Ostatně nějak ztrácím přehled, o co v této diskusi vlastně jde. Proč Vám tak vadí, kdo je "otitulovaný a ožidlený"? Všichni tady přece chcete dělat kvalitní vědeckou práci + vychovávat novou generaci právníků. Ani na jedno z toho titul nebo židli nepotřebujete. Takže pokud Vám jde o změnu stavu a ne osob na vedoucích postech, pište skvělé články a učte studenty, a svého cíle jistě dosáhnete. A to bez ohledu na to, co jste se naučili nebo nenaučili od prof. Švěstky. MD.

Jan Petrov řekl(a)...

Nemyslim, ze bych si nejak idealizoval ci vysnival kvalitu nekterych zahranicnich univerzit a jejich ucitelu. Ovsem v casti "ani tam nejsou vsichni altruiste" mate pravdu. Tak treba v SRN se nechavaji asistenti "vykoristovat" (kdo pise ty komentare, ze) s vidinou, ze za par let dostanou do ruky bicik oni.

Napadl me jeden "bonmot", ne konretne na Vas: Paralelu mezi dnesni inspiraci zapadem a drivejsi idealizovani vychodu kladou casto prave ti, kdo v minulosti adorovali ten vychod.

Souhlasim i s posledni casti Vaseho komentu (moznost ucit bez titulu a zidli):

Asi bych mohl ucit i v Praze -- tedy pokud by me bavilo v seminarich cvicit to, co se (podle me spatne) uci v prednaskach. (Mimochodem, znam nekolik pripadu, kdy se ti otitulovani a ozidlovani snazi zadupat ty druhe -- a lepsi.)

Vim ovsem o jinych fakultach v CR, kde bych mohl ucit tak, abych z toho mel radost. Bez titulu, bez zidle.

Ale zatim to neudelam (10.000 Kc platu; potreba napred se neco naucit od lepsich v praxi; zapecnicka nechut stehovat se z Prahy; nejistota, zda se chci venovat pravu, z podstaty autoritarskemu oboru; aj.). A tedy bych mozna nemel promeskat dobrou prilezitost mlcet. (Ale: musi byt jeden pekar, aby mohl rici, ze mu ty rohliky nechutnaji?)

K.Csach řekl(a)...

Zdanlivo offtopic: Mal som možnosť si posedieť trochu s profesormi EUI vo Florencii a bolo roztomilé, ako boli nespokojní so súčanými kritériami na scientometriu, publikovaním atď.

Jeden zúril, lebo údajne pri posudzovaní každého grantu, ktorý podávajú angličania na europeizáciu súkromného práva sú dotazovaní, ako sú napojení na skupinu von Bara, a že keď sa nenapoja, grant nedostanú. Ďalšia frankoangličanka rozdumovala nad tým, že v časopise Europarecht nevyjde nikdy nič z francúzskej školy, atď... Teda nikde na svete to dokonalé nie je. Ale to je myslím každému zrejmé a neznamená to, že súčasné nedostatky systému netreba zmeniť (ale buďme úprimní; Čo čakať v krajine, kde sa nečítajú ani len tuzemské články ...).

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Kristián

Pokrok české právní vědy spočívá v tom, že jsme se posunuli od článků nenapsaných ke článkům nepřečteným.

Karel Výborný řekl(a)...

Jen pro mou zvědavost. Byly po revoluci na PF nějaké pravidelné veřejně přístupné semináře pro studenty, kdy se sejde 5-15 lidí z katedry a studentů nad určitým tématem zpracovaným PhD. studentem, po němž následuje diskuse ?

K.Csach řekl(a)...

Tomáš, moja poklona... geniálny postreh :).

KV: niečo na formu kolektívnej terapie, kde by sa jeden spovedal, že nič neurobil a ostatní by ho chválili?

Karel Výborný řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Karel Výborný řekl(a)...

as K. Csach : nikoliv, měl jsem na mysli např. toto :
Aktuální semináře

Za Neubauera na počátku 90.let to mělo fantastickou úroveň. V 70.letech probíhaly i na MFF UK nebo FU AV. Na západních univerzitách byly (a snad ještě jsou) také běžné a šlo o opravdu úžasnou akademickou zkušenost.

Anonymní řekl(a)...

Ad Jan Petrov.
Ne, člověk jistě nemusí být pekař, aby hodnotil kvalitu rohlíků. Na to, aby prohlásil, že mu rohlík nechutná, pekařině rozumět nemusí. Na to, aby navrhl, jak péct rohlíky lepší, by už ale o pekařině něco vědět měl. A ideálně by si měl i vyzkoušet, zda ten postup pečení, který navrhuje, je vůbec možný.
Tím nechci zpochybňovat právo kohokoli krizovat českou právní vědu nebo české právnické vzdělávání (nějak se nám diskuse posunula od prvního k druhému), tím méně pak kompetentnost kohokoli ze zde přispívajících tak činit.
Jen mě obecně zaráží, co se v ČR vždy najde teoretických odborníků na pečení, ale jak málo z nich je pak ochotno vstát ve 4 ráno a jít ostatním předvést, že lepší rohlíky se skutečně upéct dají. Možná bychom se i v tomto mohli poučit od Západu, Východu, Severu či Jihu, prostě odkudkoli, kde tyhle věci fungují lépe. MD.

Anonymní řekl(a)...

podla mna pravna veda je uplna rovnaka ako hocijaka ina veda. kazda veda je len o nazoroch a o tom ako ich vie dany autor dolozit, prelozit a vyargumentovat.
pravne vystupy su take iste ako ked dennodenne citame tie americke o tom ze jedni vedci na jednej univerzite "vyskumali" ze 2dcl cerveneho vina denne skodi zdraviu a na druhej ze to prospieva srdcu a clovek sa dozije vacsieho veku, ako na jednej univerzite vam prof. tvrdia ze z mobilneho telefonovania budete mat nador a druhi tvrdia ze to je zo zdravot. hladiska neskodne.
jednoducho kazdy si vytvori urcity nazor hypotezu a tu potom dolozi. vyberie si taku vzorku ktora sa mu paci a vysledok bude taki. ja nechapem co na to nie je jasne, taka je sucasna veda, bez ohladu na nejaku objektivizaciu:)

Jan Petrov řekl(a)...

Ad MD:

K diskuzi lze přistupovat dvěma způsoby: kooperačně (druhého považuji za partnera ve společné snaze přiblížit se správnému řešení a tomuto cíli podřídím své ego), anebo konfrontačně (diskuzi považuji za hru s nulovým součtem a tomu, kdo mi podá ruku, ji utnu). Zatímco jsem se poctivě pokoušel o první způsob, Vy, zdá se mi, odpovídáte tím druhým.

Heslo: Tit-for-tat.

Jdu raději péci Corporations a Corporate Finance, což bych musel i tehdy, pokud by mě debata s Vámi těšila.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ztraceno v překladu: Dokud většina preferuje teploučko, knížecí rady ani Dvorské způsoby český chlívek nevyvětrají.

Anonymní řekl(a)...

Poslední dva příspěvky měly být ukázkou kterého z obou typů přístupu k diskusi?
Nějak mám pocit, že na jiném právu se jiné názory příliš netrpí.
Tak Vám tu raději nebudu narušovat Vaši krásnou shodu a odebéřu se jinam.
Protože mi ale mnohé z názorů, které Jiné Právo hlásá, jsou sympatické, přeji Vám (i nám) při jejich realizaci hodně zdaru. A možná, na okraj, taky trošku víc tolerance.
MD.

Guy Peters řekl(a)...

Na tuto diskussi mne upozornil Tomáš Sobek, tak několik poznámek.

ad Jan Petrov. Vzhledem k tomu, že s prof. Švestkou sdílím jednu pracovnu, tak se cítím povinen reagovat: Co třeba detailní znalost českého právního řádu?

ad Karel Výborný. Studoval jsem v letech 92–97 (pokud to považujete za "po revoluci") a nic takového si nepamatuji, ledaže byste za to považoval semináře doc. Gronského.

ad MD. Vstávám ve 4 ráno a peču rohlíky. Moc mi to nejde, to je pravda. Ale aspoň mám pohled z druhé strany.

Anonymní řekl(a)...

Rád bych se zeptal, co si autor (případně ostatní) vlastně představují pod pojmem "[vědecký] výzkum v právu", nehledě na existenci či neexistennci právní vědy obecně či na fakultách v ČR. Jediná metodologie, se kterou jsem se zatím v právních publikacích setkal, je přežvýkávání ostatních (označované vznešeně jako komparativní analýza) či sémiologický výklad textu zákonů (a důvodových zpráv či judikatury) a výjimečně snaha o nalézání s právní interpretace "velkých myslitelů" (Od Aristotela a Augustina, přes Hobbese a Marxe, až po Harta a Dworkina), u které není zřejmá hranice s filosofií obecně.
Co je tedy tím čistě právním výzkumem?
V.D.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Objevy české právní vědy většinou vznikají jako chyby při opisování.

Anonymní řekl(a)...

TS: A to je ona zázračná vědecká metoda českého práva? :-)
V.D.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Venku se tomu říká plagiátorství, ale my tomu říkáme randomizovaná kreativita.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Objevy české právní vědy většinou vznikají jako chyby při opisování.

Opravdu? Z vlastní četby jsem si odnesl dojem, že vyjma zcela výjimečných osobností (např. J. Macur) jsou všechny podnětné myšlenky v díle českých právních vědců přímým důsledkem chybného překladu.

Guy Peters řekl(a)...

Přečtěte si cokoliv od Jaromíra Sedláčka. To byl právní vědec par excellence. Nebo Eliášova oblíbence Emila Svobodu.

Karel Výborný řekl(a)...

Nedoporučuji vést diskuse o podstatě jurisprudence. Zpravidla to má stejně žalostné výsledky jako v případě fenomenologie, teatrologie nebo antropologie. Zůstal bych u toho, že právo je především o řemeslu s tím, že lze věci třídit, srovnávat, trochu zobecňovat a malinko dedukovat, a toto minimum lze rozředit spoustou žvástů (zbytečných definicí, umělých klasifikací, módních pseudoprincipů a pseudozásad). S právem je to podobně jako s byrokracií a nikdo krom žabožroutů z byrokracie a formuláře zatím vědu nedělá.

Jako alternativní definici lze doporučit, že právní vědou jsou veškeré duchaplnosti v imapktovaných časopisech a českou právní vědou pak srdcervoucí spisy typu "Pocta k .." od Prof. /Doc. JUDr. Mgr. et Mgr. X.Y.Z. Phd/CSc" (dříve zkráceně soudruh).

Tomáš Pecina řekl(a)...

Přečtěte si cokoliv od Jaromíra Sedláčka. To byl právní vědec par excellence. Nebo Eliášova oblíbence Emila Svobodu.

Hovořil jsem zejména o poválečných právních vědcích.

Osobně preferuji Jana Krčmáře, z jeho učebnice jsem se o soukromém právu naučil víc než ze všech Švestků, Jehličků a Spáčilů dohromady.

Jan Procházka řekl(a)...

Napadá mě dobrý příměr jednoho z profesorů z mého současného působiště v Pasově, který říká, že právo je jako šachy, všechny způsoby tahů jsou dány předem, ale stejně jsme vždycky překvapeni, kdo vyhraje..

Anonymní řekl(a)...

Nevím, školy nemám, ale jak to, že k něčemu, co vlastně neexistuje, je už 55 komentářů?

Viktor Lokomotiv

Tomáš Sobek řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Radim Polčák řekl(a)...

Předem se omlouvám za pozdní reakci. Z nedostatku času se mi už k Jinému právu daří pohříchu dostat jen občas. Nadepsaný článek ve mně však vyvolal pravou hrůzu. Zjistil jsem totiž, že je napsán o mně. No posuďte sami:

1) posudky. Právě jsem jeden takový dokončil a odevzdal. Nebylo to sice za 5.000,- Kč za stránku (takové posudky je obvykle potřeba pořádně natáhnout), ale zato se moje stanovisko až podezřele shodovalo s právním názorem zadavatele.

2) vědecký projekt. Tady je to úplně jasné. Společně s dvěma desítkami mě podobných jsem v projektu, který se jmenuje, bojím se to říct, „Evropský kontext vývoje českého práva…“

3) zahraniční publikace. Zde jsem to, omlouvám se, opět já – anglické psaní mi fakt moc nejde (když už někam jedu, radši žvaním, protože to pak nejde tak poznat, že jsem se nikdy neučil gramatiku). Co je horší, už mi vyšlo i pár článků v Polsku, Maďarsku, na Slovensku a, což je opravdu na pováženou, na Ukrajině. Dokonce ani nevím, jestli je to napsané rusky nebo ukrajinsky – já to prostě nepoznám!

4) a 6) legislativa - omlouvám se, spojuji. Tady si nejsem úplně jistý, zda si mě s někým nepletou. Nějakou legislativu už jsem psal, ale to opravdu (přísahám!) nestojí za řeč. Mám totiž katastrofální poměr cena/výkon. Jedna stránka mi třeba zabere i čtrnáct dní a to už zadavatel ztrácí trpělivost.

5) komise a výbory. To jsem bezpečně opět já – sedím teď ve dvou komisích, jedné radě a jedné expertní skupině. Nejsem si tím jistý, ale doufám, že se vzhledem k tématu počítají jenom ty české.

Jak si každý může domyslet, zhroutil se mi po přečtení shora napsané statě celý svět. Taky počítám, že skutečnost, že je to celé napsané o mě, už všem ostatním došla mnohem dřív a jsem tedy nejen odepsaný ale ještě navíc za blbce. Usilovně tudíž teď přemýšlím, co dál.

Baví mě vaření, ale mám obavu, že bych při pokusu prodat cokoli z toho, co navařím, shořel jak papír. Jinak jsem dost nešikovný a o takové lidi, přiznejme si, nikdo nestojí (nota bene dneska, když musí i plno šikovných na ulici). Přivydělávat si darováním krve nemůžu – jednak jsem měl žloutenku a taky ji mám tak tučnou, že by ji nikdo nechtěl. Napadlo mě, že bych mohl jezdit s autem. Mám řidičák béčko (jak příznačné!) a už jsem párkrát řídil i takovou tu malou dodávku.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad VL

Anselmův ontologický důkaz existence české právní vědy:

1) Alespoň v myšlení existuje česká právní věda nad níž větší nelze myslet.
2) Jestliže existuje v myšlení, pak může být myšlená i jako reálná.
3) Ale taková by byla ještě větší.
4) Tedy česká právní věda, nad níž větší nelze myslet, existuje reálně.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Líbí se mi zde prezentovaný anoymní názor, že právní věda je úplně stejná jako každá jiná věda.
Velmi vtipné, stejně jako pohled, že věda je otázka "názorů" a "argumentace".
Autor/ka zřejmě v životě žádný vědecký výzkum neviděl/a ani z rychlíku. Věda je otázkou hypotéz a důkazů. (Ano, důkaz je samozřejmě určitým typem argumentu.) Metodologie vědy je od systematického poznávání práva natolik odlišná, že nejen že to není stejné, ale není to ani na stejém hřišti.
Kdo tvrdí, že to je to samé, nechť prosím jmenuje jediný příklad důkazu v pravní vědě.

Pavel Molek řekl(a)...

Konečně jsem si stihl přečíst celou tuto diskusi. Kromě vtipných logických hříček Tomáše Sobka mě nejvíce zaujali dva diskutující:

Ad Radim Polčák:
Jsem rád, že to, o čem jsme se bavili, bylo i napsáno, navíc s takovým švihem a šarmem. Myslím ale, že jste si v jednom s Michalem neporozuměli. Jemu přeci až tak nevadí sám fakt otitulení a ožidlení některých jedinců, a to, že píší posudky a praktické komentáře bez valného vědeckého přínosu, ale to, že by otitulení, ožidlení a psaní posudků a komentářů mělo být měřítkem vědecké velikosti takového jedince. Aplikuji-li to na sebe, také sedím v komisi, mám titul před i za, rozepsané dva komentáře k zákonům a nějaký posudek bych ve své minulosti taky možná našel a přesto mě z JP dosud nevyobcovali. Na druhou stranu si myslím, že můj vědecký přínos městu a světu je z celé zde obsažené komunity nejmenší, a když se potkám s články, které David, Michal nebo Honza Komárek pustili do vědeckého světa, mé vědecké ego jen tiše bledne závistí...

Ad Milena Dvorská:
Přiznám se, že původně jsem Vás považoval za fiktivní bytost z říše pohádek o soli nad zlato, postupně mi ale dochází, že jsem se asi spletl. Možná s Vámi nesouhlasím úplně ve všem, ale myslím, že Vaše objevení by mohla být dobrá příležitost k tomu, aby se z dvou monologů navzájem se příliš neposlouchajících stran, podle nichž je buď všechno dobře nebo všechno špatně, stal opravdu dialog. Přiznám se, že Vámi zmiňované hodnocení vědecké aktivity znám jen jakousi položku v informačním systému naší univerzity, který mě nutí vyplňovat ke každé publikaci spoustu údajů, které bych nikdy nevyplňoval, už proto, že vědeckou hodnotu svého 23. dílu seriálu o judikatuře NSS považuji vážně za mizivou (byť snad pro čtenáře prospěšnou). Nechtěla byste nás s tímto systémem blíže seznámit? Omlouvám se za pohodlnost, vím, že bych si to mohl najít, ale děsí mě, že bych se na cestě k němu musel prokousávat balastem politických proklamací...
Díky předem.

Anonymní řekl(a)...

Myslím, že není třeba prokousávat se různým balastem, vše je dost přehledně k dispozici na stránkách www.vyzkum.cz v sekci hodnocení VaV.

Petr Bezouška