pátek 20. července 2007

It's Fulbright time!

Aniž bych chtěl nějak znovu otevírat debaty o úrovni českých právnických fakult, které na Jiném právu s větší či menší intenzitou proběhly už několikrát (viz třeba zde, zde, zde, atd.), asi mi dá většina z Vás za pravdu, že zkusit vyjet za právnickým vzděláním do zahraničí nemusí být zas až tak úplně špatný nápad. Myslím, že to neplatí jen pro studenty české, ale pro prakticky každého studenta, byť by školy v jeho zemi patřily mezi ty opravdu "nej," protože srovnávací perspektiva není nikdy k zahození. Jedna taková perspektiva je Vám momentálně otevřena, ale poměrně brzo se zase na rok zabouchne.

Když loni zhruba touto dobou na Akademii evropského práva EUI ve Florencii zatloukl prof. Bermann z Columbia University Law School poslední hřebíčky do rakve mých pochybností, zda se do dobrodružství zahraničního studia pustit či nikoliv, napadlo mě poprvé, že to nemusí být nutně studium v Evropě. Ten Američan mi jen potvrdil zvěsti, že i za oceánem umějí dobře dělat evropské právo a přitom ho nabídnou v zrcadle jejich právního řádu a svým neotřelým způsobem. Přesto nápad z mně dnes už neznámých důvodů (možná ty turbulence v Michalově oblíbené Alitalii na zpáteční cestě?) vypadl z hlavy a v Praze jsem vjel zpět na prosurfované koleje stránek Oxfordu, Cambridge či EUI (odkazy najdete v rubrice KAM SE JÍT PODÍVAT na levé liště Jiného práva), ale samozřejmě i méně věhlasných, byť určitě (aspoň z hlediska mého zaměření) skvělých institucí jako jsou fakulty v Leuvenu, Utrechtu, Leidenu, Aberdeenu či Stockholmu (z hlediska financování důležitý detail - občané EU nemusí ve Stockholmu platit školné). Ty všechny školy jsou výborné a pokud jsou mé informace správné, tak výhledově byste se měli na Jiném právu dozvědět, jak se na některé z nich hlásit (u EUI už s tím Michal začal). Ode mě se to ale nedozvíte, neboť štastná náhoda tomu chtěla, že Amerika byla opět vytažena na světlo světa - a už nezapadla.

To bylo tak. Někdy na konci července mi položil Honza Komárek jednoduchou otázku, jestli jsem zkusil i Fulbrighta... Florentský zážitek se vrátil v plné síle, posílen navíc vědomím, že jsou zde cesty, jak se dostat na zdánlivě nedostupné (teď myslím především finančně) americké fakulty. Má cesta tehdy okamžitě vedla na stránky Fulbrightovy komise v ČR. Popravdě jsem se tam vrátil po čtyřech letech, protože těsně po ukončení pražských studií jsem s ohledem na, Vám již známé, téma mé diplomky zvažoval studium v USA a Fulbrighta poprvé. Tehdy ovšem u mě zvítězil názor, že by bylo dobré zkusit konečně místo vysedávání ve školních škamnách (či na úplně jiných místech) taky nějakou praxi. Zpětně toho rozhodnutí vůbec nelituji. Jednak si dnes té možnosti mnohem víc vážím, druhak jsem měl ve výběrovém řízení určitě mnohem lepší pozici než bych měl v r. 2003 a konečně i mnohem jasnější představu, co vlastně chci - tím chci říci, aby tuto možnost zvážili nejen čerství absolventi, ale ještě spíše ti, kteří už mají za sebou nějakou praxi a mají třeba pocit, že vlak do zahraničí už jim ujel. Nikdy totiž není pozdě.

Ale teď už konečně k samotnému výběrovému řízení pro Fulbrightovo stipendium pro (post)graduální studium v USA (Fulbright samozřejmě nabízí i mnoho jiných různých stipendií, ale ta nebyla předmětem mého zájmu, sic nejsem ani učitel ani přírodovědec apod.). Všechny podmínky k úcasti ve výběrovém řízení najdete podrobně popsané zde, takže je nebudu reprodukovat jednu po druhé, spíše se omezím na pár poznámek k těm nejdůležitějším.

Hlavní je samozřejmě uzávěrka přihlášek, která je 1. září 2007 a zde opravdu doporučuji nepodlehnout dojmu, že je tím pádem na to ještě dost času. Pamatuji se, že já s přípravou přihlášky začal někdy první srpnový týden a měl jsem co dělat, abych ji 31. srpna odeslal. Samozřejmě svou roli hrálo i to, že jsem celý srpen chodil do práce, což mi času na přípravu zrovna nepřidalo, ale i pokud máte prázdniny, tak bych to nepodceňoval, protože přihláška není odvislá pouze od Vás, ale přinejmenším ještě od dalších třech osob, od nichž potřebujete doporučení, a ty může být problém uprostřed léta sehnat.

Když už jsem s těmi referencemi začal, tak u nich ještě zůstanu - jedna by měla pokud možno být od někoho z akademické sféry, konzultant Vaší diplomové práce, Ph.D. školitel, profesor(ka), s nímž jste se podíleli na nějakém projektu nebo Vás zná z jakékoliv jiné (pokud možno studijní;) ) aktivity. V tomto ohledu je důležitá provázanost s motivačními dopisy (viz níže), tj. když chcete jet studovat do USA korporátní právo, tak doporučení z katedry trestního práva může vypadat sice úctyhodně, ale překvapivě nemusí mít požadovaný efekt. Druhé doporučení by mělo být ideálně od zaměstnavatele, nejlépe od nadřízeného, nikoliv kolegy, který s Vámi sdílí kancelář. Od čím vyššího postu to je, tím lépe, zároveň však by mělo být zřejmé, že ten člověk opravdu zná Vás a Vaši práci, ne že jste se s ním dvakrát svezli ve výtahu a přes sekretářku mu to nenápadně strčili podepsat. Třetí doporučení může být opět z akademické sféry, z práce, z nevládní organizace, pro kterou jste pracovali apod. Zatímco doporučení akademické by se mělo primárně soustředit na Vaše studijní výsledky a schopnosti, ta neakademická by se měla týkat Vašich osobních kvalit, motivace apod. Neexistuje na to ovšem žádné dogma, striktní odlišení není nutné, a samozřejmě ve finále bude záležet na Vámi oslovených lidech, co tam o Vás napíšou, tohle je spíše rada, jak odpovědět na otázku “a čeho by se to doporučení mělo týkat,” kterou Vám pravděpodobně Vámi oslovení doporučující položí. Doporučení mohou zaslat doporučující Fulbrightově komisi v zalepených obálkách, ale mohou tak učinit i elektronicky, což je výhodné pro případ, že jsou ze zahraničí a taky s ohledem na to, že na svém elektronickém účtu, přes který celý aplikační proces probíhá, vidíte, zda daná osoba již doporučení odeslala či nikoliv (a můžete ji případně uhánět;) ).

Motivační dopisy jsou významnou součástí přihlášky; jsou dva, a to tzv. Study/Research Objective a Personal Statement. První z nich by měl směřovat k popisu programu, který byste chtěli studovat, přičemž by to mělo být pokud možno konkrétní, nejlépe i s uvedením důvodů, proč zrovna tuto oblast - jak to souvisí s Vaším dosavadním studiem/praxí apod. Personal statement je klasický motivační dopis osvětlující, proč zrovna USA, a přibližující Vaši osobnost, vzdělání, koníčky, kariérní plány. I ze samotného popisu vidíte, že se ty dva dokumenty částečně překrývají, což můžete využít k tomu, že co se Vám nevejde do jednoho, dáte do druhého, ale je třeba aspoň přibližně respektovat částečně odlišný účel obou dokumentů, tj. personal statement by neměl být pokračováním study objective a naopak. Oba dokumenty by měly obstát samy o sobě a hlavně - snažte se je napsat zajímavě! V tomto podtrhávám radu, myslím, že byla od Michala, že je třeba si při psaní uvědomit, že posuzující takových dokumentů musí projít desítky (na Fulbrightově komisi) nebo stovky či tisíce (poté, co doputují na univerzity - u právnických škol však budete psát dopisy nové, aspoň ty nejlepší školy mají vlastní požadavky na formát a obsah) a většina je plná stejných otřepaných frází, nad kterými posuzovatelé umírají nudou. Takže slohy typu “Chci v USA studovat trestní právo, protože jsem chtěl být odmala jako američtí detektivové” nebudou mít asi příliš nadějí na úspěch. Nepřekračujte předepsaný limit, několikastránkové eseje po Vás také nikdo číst nebude (stručně řečeno, pokud to bude jako tenhle post, tak je to zcela špatně).

Jak se píše strukturovaný životopis určitě nikomu do podrobností vysvětlovat nemusím, jen připomínám, že je to místo, kde je vhodné se pochlubit opravdu všemi relevantními úspěchy, kterých jste dosáhli, ať už jsou studijní - stipendia, ceny, samozřejmě i studijní výsledky, ty ovšem musíte doložit i zvlášť výpisem známek (stačí zaslat kopii indexu), ale i mimostudijní - sportovní úspěchy či zajímavá hobby nejsou na škodu. Samozřejmě úspěchy v praxi, přednášková a publikační činnost apod., jsou rozhodně výhodou. Posledně uvedené záležitosti Vám mohou podle mého pomoci, pokud Vaše studijní výsledky nebyly “výborné”, což je požadavek, na nějž je kladen alespoň podle rétoriky informačních materiálů velký důraz. Otázkou samozřejmě je, co se tím pojmem myslí, zda především studijní průměr nebo i ostatní akademická ocenění. Každopádně, pokud jste měli studijní průměr 1,0, není Vaše startovní pozice úplně špatná (byť lze vést debatu, o tom, zda to opravdu vždy dokazuje Vaše mimořádné právnické schopnosti - ale to už bych zase otevíral diskusi, již otevírat nechci).

Last but not least z těch významných požadavků je znalost angličtiny, která musí být výborná. Doložit to musíte zkouškou TOEFL, která se loni dost změnila a existuje již pouze ve své internetové variantě (iBT), kde je třeba dosáhnout minimálně 80ti bodů, což odpovídá 213 u computer based testu (CBT). Pokud se Vám to zdá málo, tak se neradujte předčasně, protože ten požadavek je minimální, abyste se vůbec mohli do Fulbrighta hlásit, ale těžko byste s tím uspěli u amerických univerzit, možná tak u nějaké na chvostě žebříčků, ale ty výborné chtějí aspoň 250 u CBT, některé i 267, přičemž v žádné ze čtyř disciplín nesmíte mít méně než 25. Já ještě dělal CBT, takže ohledně iBT moc poradit nemohu, ale doporučuji kouknout na příslušnou stránku Fulbrightovy komise. Jen pro zajímavost, třeba NYU požaduje u iBT aspoň 100 bodů. Důležitá informace - Vaše zkouška TOEFL nesmí být starší než dva roky, ale pokud máte starší, tak nepropadejte panice (mně se to stalo taky), pokud totiž bodově odpovídá, tak z výběrového řízení nebudete vyřazeni (aspoň loni tomu tak bylo i přes výhružné varování na stránkách FBC), ale před podáním přihlášek na školy budete muset mít již zkoušku takříkajíc čerstvou. S angličtinou souvisí i formulář Report on Proficiency in English, který by měl vyplnit nějaký native speaker, který je kompetentní k posouzení Vaší angličtiny. Pokud nikoho takového nemáte, obraťte se na Fulbrightovu komisi, oni potřebnou osobu zajistí.

Z mnoha náležitostí samotné přihlášky upozorňuji na část, která se týká určení tří škol, na něž se chcete hlásit. Na samotném pořadí tolik nezáleží, ale na tom, které školy to budou, velice. Pokud máte v plánu opsat první tři místa amerických žebříčků (naleznete např. zde), pak s celou přihláškou vůbec neztrácejte čas. Pořadí Yale, Harvard, Stanford Vám Fulbrighta rozhodně nevyhraje, těžko v takovém případě přesvědčíte někoho, že Vám nejde o jména, ale opravdu o konkrétní studijní program. Mimo tento extrém se však nemusíte bát dát si školy z první desítky, pokud uvedete přesvědčivé důvody (týkající se programu, konkrétních profesorů, doporučení Vašich známých, kteří tam studovali apod.), proč zrovna tyhle školy nejlépe odpovídají Vašim motivačním dopisům. Ono totiž samozřejmě neplatí, že když je Yale první na žebříčku, tak je první ve všem. I proto první tři na žebříčcích nebudou většinou první tři ve Vašem oboru. Např. mé zaměření bylo mezinárodní právo soukromé a evropské právo, a proto jsem si dal NYU, Columbii a University of Michigan, přičemž prvé dvě jsem po pečlivé úvaze a konzultacích zvolil proto, že mi v těchto oborech vycházely jako nejlepší a u Michiganu pak hrály roli skvělé reference jeho českých absolventů (ať už Jany Šamánkové, Honzy Šamánka či Zdeňka Kühna). Samozřejmě, výběr škol z první desítky má dvě zásadní nebezpečí - ani Fulbrightovo stipendium Vám automaticky nezajistí přijetí na takové školy a i pokud se tam dostanete, tak od těchto škol potřebujete pokud možno dostat také nějaké stipendium, protože samotný Fulbright hradí školné pouze do výše 18 tisíc USD, což je samozřejmě štedrá částka, ale při školném kolem 40ti tisíc na školách z první desítky (např. NYU 41 000) to znamená doplatit 22 tisíc USD ze svého a takovou částku si ne každý může dovolit obětovat, byť je to určitě dobrá investice a naštěstí existují i další stipendia, kterými si můžete pomoci. Fulbright, resp. Institute of International Education, který celý proces administruje na straně americké vlády Vám navrhne i čtvrtou školu, kterou obvykle bývá American University, která je na žebříčcích kolem 48. místa a zaměřuje se především na veřejné právo. Proto je možná ideální dát si dvě školy ty nejlepší ve Vašem oboru a třetí někde z druhé desítky (byť uznávám, že ode mě ta rada může připomínat úsloví o kázání vody a pití vína). Já jsem nyní na měsíčním přípravném kurzu na Georgetown University Law School, která je na žebříčcích 14., ale třeba v oblasti mezinárodního práva veřejného patří mezi absolutní elitu. A vůbec z dosavadních dojmů ji mohu jen doporučit, snad v některém z příštích postů napíšu více o ní i Washingtonu. Mimochodem, tento přípravný kurz, který je určen budoucím LL.M. studentům Georgetownu + Fulbrightovým stipendistům jdoucím na jiné americké právnické školy Vám bude z Fulbrightova stipendia také plně uhrazen.
Takže je určitě o co stát.

Vám všem, kteří se rozhodnete to zkusit, přeji hodně štestí!

Závěrem jeden disclaimer a jedno poděkování:

Vše v tomto postu jsou pouze neoficiální informace, mé dojmy a zkušenosti z celého výběrového řízení. Neberte to ani jako absolutní pravdy ani jako zaručený recept, jiní Fulbrightovi stipendisté i samotná Fulbrightova komise na to mohou mít zcela jiný názor. Oficiální informace dostanete na stránkách komise, nebo se obracejte na Andreu Semancovou (asemancova@fulbright.cz), což je mimořádně ochotná a kompetentní osoba, která má tento program u Fulbrightů na starosti. Já jsem samozřejmě připraven zodpovědět Vaše případné dotazy, ať už na mém mailu či v komentářích pod tímto postem - takový postup by měl tu výhodu, že by se více lidí nemuselo ptát na to samé a též by jim mohli odpovědět jiní Fulbrightisté, kteří se kolem Jiného práva pohybují.

Jako úplnou tečku mi dovolte využít této příležitosti k poděkování (v abecedním pořadí) Michalu Bobkovi, Tomáši Bočkovi, Honzovi Komárkovi, Petře Otevřelové, prof. Monice Pauknerové, Martě Pelechové, Janě Šamánkové, Joe Veeserovi a mnoha dalším, díky nimž vznikl tento post, protože bez jejich rad, pomoci a doporučení bych se s Vámi neměl o co podělit.

6 komentářů:

david kosar řekl(a)...

Celý post považuji za velmi podnětný a plný informací, které "jen tak někde nenajdete". Tímto Petrovi děkuji.

Chtěl bych jen upozornit na malou drobnost týkající se TOEFLu. Pokud jste totiž do dnešního dne TOEFL nesložili (byť i více než 2 roky dozadu - zde spolehám pouze na informaci od Petra Břízy), tak už teď může být pozdě, protože podle stránek Fullbrightovy komise:

"Výpisy skóre musí mít Fulbrightova komise již v době uzávěrky přihlášek [1. zari]. Znamená to, že vzhledem k času potřebnému pro vyhodnocení testu a doručení výpisu skóre (dohromady obvykle minimálně jeden měsíc), je testy třeba skládat dříve než k termínu uzávěrky. V roce 2007 proto musí být testy složeny do pondělí 23. července. Uchazeči, kteří test složí po 23. červenci a jejichž výsledky do Fulbrightovy komise nedorazí k 1. září, budou z výběrového řízení vyloučeni kvůli nedodání všech vyžadovaných podkladů."

Pokud je tedy informace o tom, že vyhodnocení testu a doručení výpisu skóre trvá minimálně jeden měsíc, správná, tak jediný termín (před 23.7.) pro složení TOEFLu je zítra...

viz http://www.ets.org/Media/Tests
/TOEFL/tclists/IBT_c.html

Petr Bříza řekl(a)...

Davide, v tom máte pravdu. V tom postu jsem to opomněl zdůraznit. Pokud TOEFL nemá uchazeč vůbec, pak už na jeho složení může být opravdu pozdě. Je samozřejmě sice mnoho center po Evropě, kde se to dá složit, nemusí to být Praha (já byl např. v r. 2004 v Berlíně, protože v Praze tehdy ještě CBT nebyly), ale i tak se to teď už bude asi těžko stíhat. Ale i zde bych si to pro jistotu ověřil u paní Semancové, třeba i v tomto je určitá flexibilita. Za zeptání člověk nic nedá.

Petr Bříza řekl(a)...

Ještě jedno důležité upozornění - v postu jsem uvedl chybně mail paní Semancové, správně je to bez"a" na začátku, tj. semancova@fulbright.cz
Omlouvám se.

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Petre, mam dotaz tykajici se American University, nevite proc a zda je pravidlem, ze IIE tuto skolu navrhuje jako pripadnou ctvrtou skolu? Jak spravne pripominate, zameruje se predevsim na MPV a nejnovejsi zebricek USNews(pravda, komercni rankings treba brat s rezervouto) ji dava v oblasti international law na 5.misto, za NYU, Columbia, Harvard a Georgetown. Dekuji predem za odpoved a preji mnoho uspechu pri studiu. Vladislav Michalcik

Petr Bříza řekl(a)...

Ad Vladislav Michalčík:
Co vím od jiných Fulbrightů právníků, tak se zdá, že je to zřejmě pravidlem. Proč tomu tak je, to nevím, nikoho z IIE jsem se na to neptal, ale osobně se domnívám, že jako čtvrtou, tedy záložní, školu chtějí vybrat nějakou s ideální kombinací dobré kvality, relativně nízkého školného (aby Fulbrighti nemuseli příliš doplácet), přínosného zaměření (mezinárodní právo je asi viděno očima IIE pro Fulbrighty důležité) a velké (prakticky tutové) šance na přijetí. Taky se domnívám, že ten vztah už tam může být léty prověřen a na IIE mají jistotu, že American University Fulbrighty vždy vezme a Americká univerzita je naopak ráda, že má určitou naději, že se k ní občas nějaký Fulbright dostane (ať už proto, že se na ty první tři nedostal, nebo mu nedaly stipendium a on si to nemůže dovolit zaplatit apod.)

Anonymní řekl(a)...

Diky za odpoved. Podle webu si AU hodne zaklada na diverzite z pohledu narodnosti studentu a tak i z tohoto pohledu dlouhodoba dohoda ci nepsana spoluprace s Fulbr.C. dava smysl. VM