středa 14. února 2007

Neomylný zkoušející a skryté kurikulum Právnické fakulty UK

Dnes jsem na stránkách aktualit PF UK objevil následující zajímavé sdělení:

K dotazům na možnost nahlédnout do vlastních testů: 1) Klasifikaci nepřísluší zpochybňovat. 2) V průměru je klasifikace dokonce v menším stupni přísnosti, navzdory nedbalým odpovědím, schematizacím, opisování atd. 3) Vždy na studiích platí zásada: míru posouzení má klasifikátor, nikoli klasifikovaný. 4) V průběhu zkoušek byly navzdory upozornění často používány "taháky", jichž bylo při kontrole sebráno několik desítek a také několik lidí vykázáno z místnosti. 5) Kdyby každý, kdo nemá klasifikaci podle svých představ (tedy patrně za "výbornou") hodlal nahlédnout do svých testů, tak při počtu 400 osob a průměrné spotřebě do 10 minut vy se jednalo o téměř 4000 minut, což odpovídá více než 60 hodinám. V přepočtu na konzultační hodiny (2-3 týdně) - celý semestr. Závěr: Všechny testy jsou klasifikovány spolehlivě a odpovědně, bez svévole. Z tohoto důvodu se dodatečné nahlížení (kontrola správnosti) vylučuje. Doc. Dr. M. Sláma, vedoucí katedry. (zvýraznění v originále)

Shodou okolností se nedávno na blogu Concurring Opinions rozběhla obdobná diskuse nad tím, do jaké míry mají studenti možnost opravných prostředků proti výsledkům zkoušky. Assistant Professor D. Hoffman (Temple University, Beasley School of Law) napsal:

At my law school, and presumably elsewhere, law students aggrieved by a grade can petition that it be changed. Such petitions are often granted in the case of mathematical error, but usually denied if the basis is that on re-reading, the professor would have reached a different result. The standard of review for such petitions is something like "fundamental fairness." In essence, replicability is not an integral component of fundamental fairness for these purposes.

Možnost nápravy v případě (alespoň těch zjevných) pochybení zkoušejícího mi připadá naprosto přirozená, ať se jedná o právnickou školu ve Spojených státech nebo v České republice. (Nevím jak by na to pohlížely naše soudy, pamatuji se ale ze Stockholmu, že mi kolegové tvrdili, že je u nich klasifikace na univerzitě rozhodnutím přezkoumatelným ve správním řízení). Tvrzení "klasifikaci nepřísluší zpochybňovat" mi připomína doby, kdy se totéž říkalo o stanoviscích strany a vlády.

Nejde o to, aby PF zavedla komplexní přezkumný proces, který by zajistil absolutní spravedlnost. Jak vyplývá z citovaného příspěvku amerického profesora, takto se k přezkumu hodnocení zkoušek nepřistupuje ani tam. Ovšem možnost vidět, jakým způsobem jsem byl hodnocen, považuji za naprosto fundamentální požadavek spravedlnosti zkoušecího procesu. A k matematické chybě při hodnocení 400 testů (při sčítání bodů) snad dojít může.

Body 2) a 4) sdělení docenta Slámy mi pak připadají již úplně absurdní. V zásadě totiž říkají "poněvadž zkoušku nehodnotím řádným způsobem a protože jsem nedokázal zajistit řádný průběh zkoušky, tak nyní odmítám zpřístupnit zpracované testy paušálně všem studentům."

Sdělení vedoucího katedry - jak svojí formulací, tak i svojí podstatou, naznačuje, jaké je "skryté kurikulum" pražské právnické fakulty. To charakterizoval Michal Bobek ve svém "Klepání na nebeskou bránu" [pdf] takto:

Výrazem kurikulum (z lat. curriculum) je míněn studijní program. Formálním kurikulem jsou míněny předměty, které studijní programu skutečně obsahuje. Za skryté kurikulum jsou označovány podněty a zprávy, které jsou ke studentovi vysílány neformálním způsobem. Děje se tak prostředím činnosti učitelů, hodnocením na fakultě či (ne)sankcionováním určitých činností. Z toho, co je na právnických fakultách a českých vysokých školách obecně jako skryté kurikulum předáváno, jde strach.

Co k tomu dodat?

PS: Zajímavá je diskuze studentů samotné PF, která ukazuje, že se způsobem zkoušení zmíněné katedry zřejmě není něco v pořádku.

18 komentářů:

Jan Petrov řekl(a)...

K doc. Slámovi těžko co dodat -- možná jen to, že mu to snad neprojde. Tak něco ke zkoušení na PF UK obecně:

Při ústním zkoušení někdy záleží více na tom, ke komu jdete, než co umíte. (Některé případy u ústních zkoušek jsou, pokud vím, celkem extrémní. Ale třeba i u státnic z ústavního práva u jedné komise projdou všichni a u druhé jen 3 z 8.) Přemýšlím, zda by nepomohlo, zvláště u těch postupek, zveřejňovat průměr (příp. rozdělení známek) jednotlivých zkoušejících. Byla by to kontrola i pro ně: sami by věděli, jak jsou na tom, a i bez příkazu shora by mohli zpřísnit nebo zmírnit své nároky. Když už máme ten informační systém...

Klauzurní práce (i když uznávám, že ty nejsou takový problém): Dnes 1. učitel opravovuje práce studentů s počátečními písmeny příjmení A-K, 2. učitel L-O ... Spravedlivější a i efektivnější by bylo, aby 1. učitel opravil první otázku (u všech klauzur), 2. učitel druhou otázku...

Asi Vás napadnou další nenáročné možnosti, jak zvýšit spravedlnost zkoušení. A když jsou tak nenáročné, mělo by být snadné je na PF UK zavést. Nebo ne?

Guy Peters řekl(a)...

Studium na PF UK vyžaduje zásadní reformu, tohle je jen poslední kapka.

Jan Mates řekl(a)...

Tak mě napadá vyjádření doc. Pikharta, když jsem ho kdysi požádal, že bych rád viděl svou písemnou práci z politologie, abych zjistil co se mu nelíbilo a poučil se z toho do budoucna, opravdu velmi slušně a nechtěl jsem se hádat, jen vidět a milý pan docent mi odpověděl, že bych stejně nepochopil co se mu na mé práci nelíbilo a že mi ji tedy neukáže. Doteď se tomu s tehdy přítomnými kolegy rádi zasmějeme, i když tenkrát mi to tak vtipné nepřišlo :-). Smutné na tom je, že pan docent nezná ani zkušební řád fakulty a chce mě zkoušet, pan docent Sláma aspoň není právník, což ho tedy neomlouvá, ale …. Jinak studijní řád pro studenty 2. a vyššího ročníku zde povšimněte si zejména článku 13 odst. 2 … .

Jinak ve Francii jak mi alespoň tvrdili kolegové se taky nějakému nahlížení nefandí. Na druhou stranu právo není matematika a pokud někdo při hodnocení uzná jen nějakou svoji argumentaci a výsledek, kterého on chce dosáhnout je to špatně a opravný prostředek by měl být možný.

Jan Komárek řekl(a)...

Já samozřejmě souhlasím s tím, že právo není matematika, přesto asi chápu, že není možné zajistit úplnou spravedlnost hodnocení při zkoušení, tj. možnost, abyste mohl dodatečně napadat odpověď hodnocenou zkoušejícím jako "správnou" (možná je to tím, že jsem se už trochu vzdálil od všech těch drobných i nedrobných křivd, kterými si na PF projdou během studia mnozí).

Asi opustím vody principů spravedlnosti a začnu se potápět v bahně pragmatismu, ale něco takového asi při počtu několika set zkoušených studentů nejde. Kvalitu argumentace lze posuzovat při počtu několika (maximálně desítek) testů, jinak Vám prostě nezbyde, než rozlišovat binárně správně-špatně.

Co mi spíše vadí na přístupu doc. Slámy je implicitní přiznání obchodu, který se studenty uzavřel: "já Vaše testy hodnotím velmi benevolentně a ještě Vám leccos dovolím u zkoušky, tak výměnou za to teď po mě nechtějte, abyste měli možnost napadat výsledky takto provedené zkoušky". To je ten podprahový signál, který se navíc vysílá studentům prvního ročníku.

V ideálním světě s Vámi ale souhlasím: právo je argumentace a na fakultě byste se měli učit argumentovat. A fakulta by měla alespoň k tomu ideálnímu světu směřovat, ne se vydávat opačným směrem rezignace na jakoukoliv úroveň.

Jan Mates řekl(a)...

Já také chápu, že při počtu studentů jaký v současné době je není možné, aby každý student se zkoušejícím diskutoval, na druhou stranu je to trošku loterie, kdo opravuje konkrétní klausurní práce a jaký je jeho přístup a souhlasím s Jendou Petrovem, že vhodnější by bylo, aby examinátoři opravovali jednotlivé otázky u všech studentů nikoliv kompletní práce. Pravda, největší loterie padla, pamětníci klausurní práce z teorie práva by mohli vyprávět :-).

Prohlášení docenta Slámy je fraška, a kdyby vedení fakulty za něco stálo tak nechá po takovém prohlášení všechny studenty písemnou zkoušku opakovat. A hlavně nekompromisně přísně trestat opisování, to je podle mě základ. Nejen sebrat práci, ale podmíněně vylučovat a za další prohřešek nekompromisně vyhodit. Zažil jsem kolegy, kteří při písemné práci dokonce opisovali z učebnice. Nebo obecně dělat openbook a byl by klid, nakonec není důležité zjistit, zda je student chodící encyklopedie platného práva, ale zda umí samostatně přemýšlet.

Tomas Blazek řekl(a)...

Jak to tak čtu, tak si říkám zlatá PrF MU. Systém zkoušení zde má sice také své mouchy (někdy přímo masařky), ale třeba přístup k písemkám a veřejnost statistik zkoušejících jsou samozřejmostí. A i uhádat se někdy něco dá. Třeba při zkouškce z římského právo se mi to svého času povedlo a ještě jsem byl zkoušející pochválen, že je správné, že se jako budoucí právník jen tak nedám :)
Závěr je, že když to jde tady, tak by to mělo jít i v Praze. Jenom chtít ;)

peter brezina řekl(a)...

ufff... no je to teda dost. Aj ked na druhu stranu si myslim, ze doc. Slama ma vlastne pravdu, aspon v tom, aka vaha sa obecne prislusnemu predmetu pripisuje... na druhu stranu neumoznit nazeranie do pisomnych prac mi pride ako neuveritelna (a nepripustna) absurdnost, uz nehovoriac o pripadnom preskumani znamky. Kazdopadne som sa z tym doteraz na PF UK ani inde nestretol (sam som si "vyhadal" jednotku z evropy ;)

K tym klauzuram, napriklad na sprave to sice opravuje cela katedra, ale potom to (vraj) doc. Vopalka ako veduci vsetko este sam prejde a "zjednotuje judikaturu" :) kazdopadne je samozrejme mozne si tu klauzuru pozriet a hadat sa o znamku...

Inak si ale myslim, ze spochybnenie znamky opakovanie skusky by v zasade malo byt mozne, a to aj pri ustnych skuskach. Jenda spravne poznamenal, ze na PF UK zavisi vysledok skusky od mnohych okolnosti, na ktore student nema ziaden dosah, osoba a nalada skusajuceho su z nich len tie najzjavnejsie. Moj pohlad je, ze sa da naucit tak, aby to student urcite "dal", ale neda sa naucit na jednotku (ani dvojku). To by nevadilo, ak by sa tie znamky nebrali prilis vazne. Ale ak ma napriklad katedra obcana podmienku pri vysielani na staze na sudy max dvojku z OPH a OPP, a zle naladeny profesor da trojku (cerstvy pripad jednej kamaradky, na zaciatku skusky po nej chcel, aby povedala, ze rucitelska zmluva sa uzatvara medzi rucitelom a dlznikom, neskor sa jej pytal na priklad obmedzenia subjektivity pravnickej osoby, aby nakoniec povedal, ze to v ceskom pravnom poriadku neexistuje...) - v takychto pripadoch je nemoznost skusku opakovat sice asi dobrou pripravou na "realny" svet prava, ale asi nevhodnou pre pravnicku skolu (ten pripad sa bude nejak riesit, tak potom oznamim vysledok - kazdopadne precedencny :)

Jan Petrov řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jan Petrov řekl(a)...

Tomáši, posílám reakci a pár otázek:

1. Zveřejnění statistik zkoušejících -- gratuluji. Jak se zveřejňují statistiky zkoušejících u státnic (kde jich v komisi sedí několik pohromadě)?

2. Oznámení doc. Slámy je ojedinělý úlet. Nezažil jsem, že by se nedalo nahlížet do písemky.

3. Jak vypadají zkoušky s úzetkem? Vždyť i na PF MU musí být někteří učitelé, kterým hlava nebere, a ani neví o mnoho více, než co je v zákoně.

4. To je hezké, jak se na PF MU snaží. Ale PF UK je stejně navěky nejlepší, protože 1348.

Anonymní řekl(a)...

Odpovím za Toma,

1) ze státnic se ti nezobrazují výsledky jednotlivých komisí, ale přihlašuješ se ke komisím, jejichž členy znáš dopředu. Takže spíš si můžeš zjistit statistiky z jejich "běžných" předmětů... Jde totiž o to, že na rozdíl od PF UK máme na MU z předmětů, které tvoří státnice ještě i samostatně zkoušky.

2)Zkoušky s ÚZ jsou v zásadě u písemných (praktických) částí zkoušek (např. Obchod, mps, mpp, pozemek), při kterých málokdy najdeš odpověd přímo v zákoně,resp. musíš zákonu docela rozumět... Jinak u ústních UZ můžeme používat většinou jen při samotné zkoušce, málokdy i při přípravě... Záleží na zkoušejícícím, ale já si nepamatuju na zkoušku, kdy jsem byl vyloženě zkoušen z toho, co najdu přímo napsané v zákoně...

AD4) rok 1348 je hezký, ale tíha historie trochu drtí, ne?:)

Jan Petrov řekl(a)...

Díky. Tíha historie mě drtila už v prvním semestru ;)

Jan Komárek řekl(a)...

Abych uvedl na pravou míru svůj apel na celou pražskou právnickou fakultu v souvislosti se "sdělením doc. Slámy" : rozhodně není obvyklé, aby studenti na PF UK nemohli nahlížet do opravených zkoušek, spíše se asi jedná o velký úlet docenta Slámy. Jenže, čím déle zůstane tahle situace bez odezvy ze strany vedení fakulty, tím více za to ta fakulta přebírá odpovědnost. Svým mlčením implicitně schvaluje postup vedoucího jedné ze svých kateder.

Co se týče toho "argumentu" 1348. To je jedno z největších neštěstí pražské fakulty. Ono totiž navenek vypadá, jako by to skutečně bylo elitní akademické pracoviště a středisko výuky skvělých právníků. Pamatuji se, že jsme se v úzkém kroužku bavili s manželkou Lorda Slynna na jednom z Moot Courtů, kde jsem dělal soudce. Její argument také byl, "vždyť to přece nemůže být tak špatné, když byla založena už v roce 1348". Totéž mi říkal jeden z nejmenovaných kolegů: v zahraničí mu vždycky dá práci vysvětlit, že věkovitost PF UK nevypovídá nic o její kvalitě.
Chápu hrdost studenta na jeho vlastní fakultu. Ale pokud něco chceme změnit, tak o tom, co je v Praze špatné, musíme mluvit a ne se schovávat za rok 1348. To ať dělají ti, co na té fakultě nejsou ochotni provést takové změny, aby ta fakulta byla úctyhodná nejen svým věkem a kterým ten rok 1348 velmi pomáhá.

Jan Petrov řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jan Petrov řekl(a)...

Pro jistotu: Věta "PF UK je stejně navěky nejlepší, protože 1348" je něco mezi jemnou ironií a hrubým sarkasmem.

Studenti nejsou včerejší. Vychováni na konci 20. stol., netrpí naivitou a poukaz na rok 1348 jim připadá legrační. (Ale sociologickou studii jsem si na to nedělal.)

Naproti tomu, dědeček na rok 1348 a titul JUDr. stále dá.

Jan Komárek řekl(a)...

Díky za vysvětlení - někdy je mi třeba říkat věci více polopaticky... Ona je ale bohužel totiž pravda, že v mnoha kruzích to 1348 svoji váhu má (jak jsem psal a ukázal na praktickém příkladě - který nebyl bohužel jediný).

Vasa řekl(a)...

Jsem studentem prvního ročníku PF UK, takže zkoušku ze sociologie mám v živé paměti. Skutečně jsem si v oné zkušební místnosti připadal tak trochu podivně a možná i nepatřičně. A víte proč? Protože jsem nepodváděl. Všichni kolem mě, až na pár jedinců, používali nějaké nedovolené prostředky. Poté, co jsem odpověďmi popsal i poslední papír, který jsem měl na lavici, zeptal jsem se dohlížejícího pedagoga, jestli si smím vyndat z tašky papír další. Tato moje otázka vzbudila naprosto nekontrolovaný výbuch smíchu většiny mých spolužáků (jistě chápete proč).

Ano zkouška ze sociologie mi připadala jako fraška a byl jsem jí poněkud roztrpčen, úroveň opisování a podvádění totiž daleko přesáhla i gymnaziální praktiky.

Teď bych rád zareagoval na komentář Jana Matese: s tím, že mám z této zkoušky stejnou známku (jedničku) jako lidé, kteří se na ni připravovali mnohem méně než já, jsem se celkem rychle a snadno smířil, ale kdybych měl nyní zkoušku opakovat, připadal bych si opravdu jako pitomec.

peer řekl(a)...

Moc se mi líbí snaha o striktní posuzování zkušebního systému. Samozřejmě, je žádoucí, aby zkoušky byly maximálně spravedlivé a transparentní, ale ze svého pohledu (5. ročník PrF UK) vnímám jako mnohem větší problém nároky zkoušejících. Tedy přesněji nízké nároky zkoušejících. Absolvoval jsem mnoho zkoušek při nichž jsem byl téměř vyveden z míry tím, že moje naprosto základní znalosti, řekl bych znalosti pravidelného čtenáře denního tisku, získané dvoudením čtením zápisků stažených z internetu, vystačily k úspěšnému složení zkoušky. Ještě více mne překvapovalo, že někteří moji kolegové, s nimiž jsem měl možnost zkoušky přímo absolvovat v jedné místosti, je dokázali úspěšně složit i s naprosto elementární neznalostí nejzákladnějších pojmů příslušného oboru práva.
Diskuze nad zkušebním systémem je určitě žádoucí, ale myslím si, že má-li mít smysl, je potřeba nejdříve zcela zásadně změnit základ na němž vyrůstá, tedy úroveň zkoušek z hlediska jejich nároků. Má-li si PrF UK zachovat kredit prestižní právnické univerzity, měla by přimět své studenty k tomu, aby se o právu skutečně něco naučili. Současný systém studia a nároky z něj vyplývající tak nečiní.

Anonymní řekl(a)...

Autor "článku" - příspěvku je velmi trapný - když už hodnotí praktiky dotyčného pedagoga, měl by si přečíst a zejména pochopit interní předpisy fakulty. Ty totiž "možnost kontroly" prací a klasifikace ze strany studentů dotčeného ročníku neumožňují - v té době platily předpisy jiné. Autor "článku" by měl mít vždy na paměti, že je nutno danou situaci posuzovat vždy podle předpisů platných v předmětné době. Btw - lze se dokonce domnívat, že autor mohl obsahem článku naplnit skutkovou podstatu trestného činu pomluvy.

J.N., advokát