Existuje „minimální servis“ na palubě letadla?

Málokdo udělal pro evropskou integraci tolik, jako nízkonákladové letecké společnosti. Ty dnes spojují v podstatě jakékoliv evropské provincie za cenu, která umožňuje létat a poznávat jiné kouty Evropy skutečně komukoliv. Občasný let s těmito společnostmi ve mně ale v poslední době vzbuzuje otázku, kam až lze „krájet“ cenu letenky a co vše lze vlastně zpoplatnit.

Zvykli jsme si na to, že letenka za 1 Kč je jenom podfuk. Přijdou k tomu letištní poplatky, poplatek za zavazadlo, poplatek za odbavení, poplatek za platbu za letenku, manipulační poplatek, poplatek za to, že při nastupování využijete schůdky do letadla, poplatek za pošlapání koberce v uličce letadla (no dobře, ty poslední dva jmenované zatím nejsou). V celkovém součtu člověk až tak vlastně neušetří, pokud nenakupuje pouze zvláštní nabídky. Ale stále existuje pocit, že je to vlastně strašně levné.

Nejnovější plán Ryanair v oblasti nových poplatků mě nicméně zaujal: různé noviny anoncovaly, že Ryanair se chystá zpoplatnit využití toalet na svých palubách. Tedy přesněji jedny toalety vymontují úplně a na druhé dají mincovník ke dveřím, takže dovnitř se nervózně přešlapující pasažér dostane až po vhození Eura či jiného stanoveného obnosu. Jasně, chápu, stejně ti pasažéři chodí za letu na toalety jenom šmajdat, tak co…

Naznačené plány Ryanairu mě nicméně donutily k zamyšlení, zda existuje něco jako je minimální standard služeb na palubě letadla, který musí být zahrnut v ceně letenky. Anebo zakoupením letenky uzavírám pouze holou smlouvu (a teď raději nebudu říkat kterou, jestli o dopravě anebo o přepravě, zase bych to popletl a Petr Bříza by mě opět vytahal za ouška), kterou se dopravce zavazuje, že moji tělesnou schránku dopraví z bodu A do bodu B, a je v podstatě jedno, zda na palubě, v podpalubí či svázaného do kozlíku v krabici na křídle?

Má zpoplatňování služeb na palubě nějaké hranice? Plasticky si představuji situaci, kdy v kabině klesá tlak, z deklíku nade mnou vypadnou kyslíkové masky a zároveň se vysune platební terminál s tím, že kyslík mi pustí až po vsunutí kreditní karty. Anebo v případě nouzového přistání budou u nouzového východu nad pravým křídlem v prodeji záchranné vesty (ale jedna paní říkala, že u zadního levého exitu je mají ve slevě), hlavně si ale nezapomeňte přinést svůj slevový kupón? Anebo ještě lepší bude na omezený počet vest rychle uspořádat aukci, tam by ty výnosy byly jistě větší.

Bude asi vhodné činit rozdíl mezi poskytováním služeb na palubě, které je možné zpoplatnit, a poskytováním řekněme tomu „záchranných operací“, které nelze, respektive bychom měli v případě debaty o platnosti takové smlouvy problémy s věcmi jako tíseň apod. Kyslíková maska na straně jedné a chlazené šampaňské na straně druhé jsou také bez problému zařaditelné do jedné či druhé kategorie. Co ale příklady, které se blíží pomyslnému středu úsečky? Ta toaleta už jde myslím tím směrem. Anebo co třeba pověstné pytlíky na případné hmotné následky nevolnosti? Ty v letadlech takového Ryanairu v kapse za sedadlem nejsou, neboť z prostorových důvodů tam nejsou ani žádné kapsy (což je při vzdálenostech mezi sedadly pochopitelné, protože kdyby tam ta kapsa byla, tak musím asi nohy nacheckovat samostatně – pochopitelně za poplatek). V případě, kdyby to skutečně začalo házet, tak se budou by pytlíky jako roznášet? Upřímně řečeno bych (ne)chtěl vidět, jak by to doprovodný personál stíhal. Anebo by se také prodávaly?

Přirozeně, přístupů je možná celá řada. Od libertariánských výkřiků o smluvní svobodě a přirozené konkurenci (je to svobodná smlouva, zbytek řeší trh) až po široké regulatorních chtíče (měla by být komplexní úprava v podobě nařízení EU na pomezí letecké bezpečnosti a ochrany spotřebitele). Osobně se nalézám spíše na straně toho volného trhu, i když si člověk uvědomuje značnou vyjednávací a informační asymetrii mezi dopravcem a pasažérem, stejně jako to, že někdy je otázka volby mezi různými leteckými dopravci spíše pomyslná než reálná. Pokud bude další zpoplatňování služeb pokračovat, může z toho v konečná fázi být docela zajímavá kasuistika, která by svojí morbidností mohla uspokojit i Petra: dopravce se soudí s pasažérem o uhrazení nákladů na čištění letadla poté, co daný pasažér znečistil prostory letadla v důsledku toho, že neměl u sebe drobné, a proto se včas nedostal do odpovídající kabinky, případně proto, že byly turbulence a on si nekoupil pytlík …