Platy soudců I: Pár obecných úvah
V šuplíku soudců Ústavního soudu leží celá řada spisů, které mohou výrazně ovlivnit podobu české justice. Ústavní soud bude totiž muset v krátkém sledu posuzovat mj. novou úpravu kárného řízení se soudci (Pl. ÚS 33/09) a časově omezené mandáty soudních funkcionářů (Pl. ÚS 39/08). Obojí docela výbušné téma. Oproti těmto dvěma věcem jsou "platové spory" soudců a státních zástupců relativně marginální. O to urputněji se však o platy soudí (pořád ale čeští soudci neklesli tak hluboko jako jejich slovenští kolegové - viu zde). První vlaštovku už ÚS letos vypustil (Pl. US 13/08 Zmrazení soudcovských platů).
Okolo platů českých soudců však koluje řada mýtů a polopravd, a proto bude tento post věnován spíše obecným úvahám bez vazby na konkrétní kauzu před ÚS (plus nějaká ta komparatistika a čísla).
Pokud není výslovně uvedeno jinak, všechna data pocházejí z publikace "European judicial systems" z roku 2008 (data z roku 2006) vydané Commission europeénne pour l'efficacité de la justice (dále jen "CEPEJ2008"). Tato publikace je dostupná online (přímý link zde). Podotýkám, že ve zprávě CEPEJ2008 jsou uvedena i data ohledně státních zástupců. Vzhledem k délce postu se však zaměřím jen na platy soudců.
I. Jsou platy českých soudců nízké?
Často slýcháme, že platy českých soudců jsou nízké. Často se však míchají hrušky s jablky. Za prvé, těžko lze srovnávat průměrné platy v ČR s průměrnými platy soudců v Anglii, Skotsku či Irsku (kde jsou soudcovské platy nejvyšší; viz CEPEJ2008: 185-186), neboť soudcem se ve Velké Británii stávají právníci až cca po dvaceti letech praxe a hlavně britských soudců je celkově velmi málo. Za druhé, nelze srovnávat ani průměrné platy v ČR s průměrnými platy soudců v jiných zemích západní Evropy, protože je nutné vzít v potaz životní úroveň a platy ostatních státních úředníků. Proto se níže zaměříme primárně na srovnání se zeměmi podobného ranku - tj. zejména s nově přistoupivšími členy do EU.
Jak si tedy české soudcovské platy stojí v evropském srovnání ve zprávě CEPEJ2008? Zpráva CEPEJ2008 srovnávala dvě veličiny: (1) platy soudců na začátku jejich kariéry; a (2) platy soudců vrcholných soudů (tj. na úrovni NS a NSS).
Pokud jde o platy soudců na začátku jejich kariéry, u ČR je uveden údaj 21.838 EUR "hrubého" ročně [CEPEJ2008: 186]. To je více než například na Slovensku, v Polsku, Litvě, Lotyšsku, Bulharsku a Rumunsku. Naopak o něco méně než na Maltě, v Maďarsku, Estonsku, Slovinsku, Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. Rozdíly mezi těmito státy však nejsou nijak závratné. [obojí viz CEPEJ2008: 185 a 187]
Pozn.: Lze namítnout, že nelze srovnávat platy českých soudců s platy soudců rumunských a bulharských, protože životní úroveň a průměrné platy jsou v Rumunsku a Bulharsku výrazně nižší než v ČR. Přesto tyto země do své mini-komparatistiky zařazuji, neboť toto srovnání je podnětné. Výše uvedenou námitku je ale třeba míst stále na paměti.
Pokud jde o platy soudců vrcholných soudů, jsou na tom čeští soudci (CEPEJ2008 uvádí údaj 42.760 EUR "hrubého" ročně) ještě lépe, neboť se posouvají i před Maďarsko, Maltu, Estonsko a Bosnu a Hercegovinu, a zůstávají v těsném závěsu za Chorvatskem a Slovinskem [CEPEJ2008: 186-187].
Tak jako tak z analýzy vyplývá, že z nově přistoupivších států do EU pobírají čeští soudci jedny z nejvyšších platů. (Pozn. Kypr je vzhledem k britské tradici někde jinde).
Jako perličku dodávám, že pokud jde o srovnání platů soudců s platy "civil servants", tak jsou na tom čeští soudci dokonce lépe než jejich západní sousedé. Starší výzkum (European Association of Judges, 2002, citováno in Cabrillo&Fitzpatrick: The Economics of Courts and Litigation, 2008, str. 88, dostupné přes googlebooks zde) totiž ukazuje, že rozdíly mezi platem pětatřicetiletého soudce a pětatřicetiletého státního úředníka jsou ve Francii, Německu, Itálii a Portugalsku zcela minimální (výjimku z toho pravidla představuje Anglie).
II. A co takhle platové nůžky?
Velmi zajímavé je rovněž sledovat rozdíly v soudcovských platech na jednotlivých úrovních soudcovské soustavy. Jak bylo uvedeno výše, CEPEJ2008 pracuje pouze se dvěmi údaji - platem soudce začínajícího na nejnižším stupínku justiční soustavy a platem soudcem vrcholného soudu. Výsledky jsou pozoruhodné. Zatímco například v Maďarsku, Estonsku, na Slovensku a v severských státech (kromě Finska) jsou platové nůžky minimální (či relativně malé), v Rakousku, Německu, Belgii, Itálii, Francii, Portugalsku a Řecku jsou platové nůžky hodně rozevřené [viz CEPEJ2008: 187]. Jistě to něco vypovídá i o počtu instancí a roli soudců v jednotlivých zemích.
Česká republika má "platové nůžky" poměrně hodně rozevřené. Podle CEPEJ2008 je pobírá soudce vrcholného soudu více než dvojnásobek platu začínajícího soudce. To více méně odpovídá koeficientům uvedeným v § 28 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.
Škoda, že v CEPEJ2008 nenajdeme údaje o platech soudních funkcionářů. Bylo by zajímavé vidět, zda se v jiných zemích vyplatí být předsedou či místopředsedou soudu v takové míře jako v ČR. Díky navýšenému koeficientu má totiž předseda okresního soudu vždy vyšší plat než řadový soudce krajského soudu se stejným počtem odsloužených let (a téměř stejný plat jako řadový soudce vrchního soudu). Podobně předseda krajského soudu vždy vyšší plat než řadový soudce vrchního soudu se stejným počtem odsloužených let (a velmi pravděpodobně i vyšší plat než řadový soudce NS či NSS). Není tedy divu, že o "trafiku" soudního funkcionáře je obvykle v ČR pěkná tlačenice.
III. Snížení soudcovských platů: malá typologie
Nyní si krátce shrneme, jakých podob může snížení soudcovského platu nabývat. Můžeme rozlišovat 4 základní kategorie:
1) snižení platu konkrétního soudce
2) snížení platů všech soudců konkrétního soudu
3) snížení platů všech soudců daného stupně (např. všech soudců vrchních soudů)
4) snížení platů všech soudců všech stupňů
[v případě "unikátních" soudů jako NS a NSS znamenají kroky 2) a 3) totéž]
Troška suché teorie. Pokud jde o snižení platu konkrétního soudce, to samozřejmě zákonodárce ani exekutiva učinit nemůže. Takovou pravomoc má jen kárný senát. Plošně snížit platy soudců konkrétního soudu rovněž nelze (přesněji řečeno lze, ale takový krok by byl zjevně protiústavní). Třetí možnost vypadá na první pohled rovněž jako úlet. Nemusí tomu ale tak být. Představme si například zrušení vrchních soudů, o kterém se opět začalo v ČR diskutovat. Na tuto situaci ale zákon o soudech a soudcích pamatuje a podle § 72(4) tohoto zákona soudcům v takovém případě náleží původní plat - pokud by byli přeloženi na krajský soud (pokud by soudce vrchního soudu byl přeložen na Nejvyšší soud, tak jeho plat pochopitelně ještě stoupne). Čtvrtou možnost už zákonodárce několikrát vyzkoušel. Loňské čtyrprocetní snížení soudcovských platů bude ostatně brzy posuzovat ÚS.
A teď trochu praxe. Není tak úplně pravda, že nelze hýbat s platem konkrétního soudce. To platí totiž pouze ohledně pevné složky soudcovského platu. Co ale odměny? Nezapomínejme, že mnohdy není třeba použít "bič", ale postačí i "cukřík". O tom, zda soudci pobírají nějaké odměny a v jaké výši, se však normální smrtelník nedozví [to naštěstí neplatí pro české soudce, kteří žádné odměny nepobírají; čeští soudci mají zákonem pevně stanovený plat bez nenárokových složek (s výjimkou příspěvku na literaturu a tzv. "ošatného")]. Takové věci totiž vyplavají na povrch pouze v případě nějakého skandálu jako například na Slovensku v souvislosti s tučnými odměnami, které si přiznal předseda slovenského NS (zde či zde), nebo když tentýž předseda odejmul již dříve přiznané odměny některým "neposlušným" soudcům slovenského NS (zde).
Stejně tak lze "odměňovat" či "trestat" jednotlivé soudy. Ať už přiznáním či nepřiznáním finančních prostředků na odměny či například nepřiznáním peněz na rekonstrukci budovy, na novou databázi judikatury atd. V druhém případě se sice jedná o "neplatové výdaje", ale důsledek je velmi podobný. Není jistě náhoda, že na NS protéká střecha, asistenti sedí po třech a v létě chodí na oběd s orosenými čely (neboť na ně peče od rána slunko a klimatizace nikde), zatímco na paláci KS v Brně se plýtvalo miliony. Kapitolu samu pro sebe představovalo materiální zabezpečení soudců slovenského NS (kde mají soudci horší podmínky než čeští asistenti na NS).
Asi se nikdo nebude přít, že snížení platu konkrétního soudce či konkrétního soudu je daleko nebezpečnější než obecné snížení platů uvedené výše pod bodem 3) a 4). Přesně na prvně dvě jmenované případy ale ÚS v žádném případě nedosáhne.
IV. K čemu slouží soudcovské platy?
Tuto otázku může leckdo považovat za řečnickou. Přiměřeně vysoké soudcovské platy jsou přece nezbytnou zárukou nezávislosti soudů. Tak jednoduché to ale není. Soudcovská nezávislost má totiž instrumentální povahu. To znamená, že nezávislost soudců není sama o sobě cílem, ale pouze prostředkem k dosažení jiného - vyššího cíle. A jsme u toho. Co je oním vyšším cílem? Vláda práva? Nestrannost soudce? Férový proces? Na konkrétním vyšším cíli se těžko shodneme. A i kdyby ano, tak jsme posunuli problém o řád výše - nyní totiž musíme odpovědět na otázku, co míníme pod spojením "vláda práva", "nestrannost soudce" a "férový proces".
Definice soudcovské nezávislosti je zrádná. Každý, kdo se chce soudcovskou nezávislostí smysluplně zabývat musí totiž odpovědět na 4 základní otázky: (1) nezávislost KOHO?; (2) nezávislost na KOM; (3) nezávislost dělat CO; a (4) nezávislost ZA JAKÝM ÚČELEM? Odpověď na každou (ano na každou) z těchto 4 otázek je sakra složitá. To je ale pořád nic proti tomu, pokud chcete odpovědět na všechny 4 otázky - v takovém případě Vám nezbývá než přijít přijmout nebo vymyslet plnohodnotnou normativní teorii o roli soudů v demokratické společnosti.
V. Co z toho plyne?
Z výše uvedeného vyplývá několik obecných závěrů:
1) Nemožnost snížit platy soudců za žádných okolností výrazně omezuje strukturální reformy justice (tj. například zmenšení platových nůžek mezi jednotlivými stupni, zmenšení role "odloužených let", snížení platů soudních funkcionářů apod.).
2) Nejnebezpečnější prostředky k ovlivňování platů soudců (viz posty o situaci na Slovensku) mají k dispozici předsedové soudů a ÚS s tím nenadělá zhola nic.
3) Nejnebezpečnější prostředky k ovlivňování toku peněžních prostředků na jednotlivé soudy má k dispozici exekutiva a ÚS s tím neudělá opět nic.
Okolo platů českých soudců však koluje řada mýtů a polopravd, a proto bude tento post věnován spíše obecným úvahám bez vazby na konkrétní kauzu před ÚS (plus nějaká ta komparatistika a čísla).
Pokud není výslovně uvedeno jinak, všechna data pocházejí z publikace "European judicial systems" z roku 2008 (data z roku 2006) vydané Commission europeénne pour l'efficacité de la justice (dále jen "CEPEJ2008"). Tato publikace je dostupná online (přímý link zde). Podotýkám, že ve zprávě CEPEJ2008 jsou uvedena i data ohledně státních zástupců. Vzhledem k délce postu se však zaměřím jen na platy soudců.
I. Jsou platy českých soudců nízké?
Často slýcháme, že platy českých soudců jsou nízké. Často se však míchají hrušky s jablky. Za prvé, těžko lze srovnávat průměrné platy v ČR s průměrnými platy soudců v Anglii, Skotsku či Irsku (kde jsou soudcovské platy nejvyšší; viz CEPEJ2008: 185-186), neboť soudcem se ve Velké Británii stávají právníci až cca po dvaceti letech praxe a hlavně britských soudců je celkově velmi málo. Za druhé, nelze srovnávat ani průměrné platy v ČR s průměrnými platy soudců v jiných zemích západní Evropy, protože je nutné vzít v potaz životní úroveň a platy ostatních státních úředníků. Proto se níže zaměříme primárně na srovnání se zeměmi podobného ranku - tj. zejména s nově přistoupivšími členy do EU.
Jak si tedy české soudcovské platy stojí v evropském srovnání ve zprávě CEPEJ2008? Zpráva CEPEJ2008 srovnávala dvě veličiny: (1) platy soudců na začátku jejich kariéry; a (2) platy soudců vrcholných soudů (tj. na úrovni NS a NSS).
Pokud jde o platy soudců na začátku jejich kariéry, u ČR je uveden údaj 21.838 EUR "hrubého" ročně [CEPEJ2008: 186]. To je více než například na Slovensku, v Polsku, Litvě, Lotyšsku, Bulharsku a Rumunsku. Naopak o něco méně než na Maltě, v Maďarsku, Estonsku, Slovinsku, Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. Rozdíly mezi těmito státy však nejsou nijak závratné. [obojí viz CEPEJ2008: 185 a 187]
Pozn.: Lze namítnout, že nelze srovnávat platy českých soudců s platy soudců rumunských a bulharských, protože životní úroveň a průměrné platy jsou v Rumunsku a Bulharsku výrazně nižší než v ČR. Přesto tyto země do své mini-komparatistiky zařazuji, neboť toto srovnání je podnětné. Výše uvedenou námitku je ale třeba míst stále na paměti.
Pokud jde o platy soudců vrcholných soudů, jsou na tom čeští soudci (CEPEJ2008 uvádí údaj 42.760 EUR "hrubého" ročně) ještě lépe, neboť se posouvají i před Maďarsko, Maltu, Estonsko a Bosnu a Hercegovinu, a zůstávají v těsném závěsu za Chorvatskem a Slovinskem [CEPEJ2008: 186-187].
Tak jako tak z analýzy vyplývá, že z nově přistoupivších států do EU pobírají čeští soudci jedny z nejvyšších platů. (Pozn. Kypr je vzhledem k britské tradici někde jinde).
Jako perličku dodávám, že pokud jde o srovnání platů soudců s platy "civil servants", tak jsou na tom čeští soudci dokonce lépe než jejich západní sousedé. Starší výzkum (European Association of Judges, 2002, citováno in Cabrillo&Fitzpatrick: The Economics of Courts and Litigation, 2008, str. 88, dostupné přes googlebooks zde) totiž ukazuje, že rozdíly mezi platem pětatřicetiletého soudce a pětatřicetiletého státního úředníka jsou ve Francii, Německu, Itálii a Portugalsku zcela minimální (výjimku z toho pravidla představuje Anglie).
II. A co takhle platové nůžky?
Velmi zajímavé je rovněž sledovat rozdíly v soudcovských platech na jednotlivých úrovních soudcovské soustavy. Jak bylo uvedeno výše, CEPEJ2008 pracuje pouze se dvěmi údaji - platem soudce začínajícího na nejnižším stupínku justiční soustavy a platem soudcem vrcholného soudu. Výsledky jsou pozoruhodné. Zatímco například v Maďarsku, Estonsku, na Slovensku a v severských státech (kromě Finska) jsou platové nůžky minimální (či relativně malé), v Rakousku, Německu, Belgii, Itálii, Francii, Portugalsku a Řecku jsou platové nůžky hodně rozevřené [viz CEPEJ2008: 187]. Jistě to něco vypovídá i o počtu instancí a roli soudců v jednotlivých zemích.
Česká republika má "platové nůžky" poměrně hodně rozevřené. Podle CEPEJ2008 je pobírá soudce vrcholného soudu více než dvojnásobek platu začínajícího soudce. To více méně odpovídá koeficientům uvedeným v § 28 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.
Škoda, že v CEPEJ2008 nenajdeme údaje o platech soudních funkcionářů. Bylo by zajímavé vidět, zda se v jiných zemích vyplatí být předsedou či místopředsedou soudu v takové míře jako v ČR. Díky navýšenému koeficientu má totiž předseda okresního soudu vždy vyšší plat než řadový soudce krajského soudu se stejným počtem odsloužených let (a téměř stejný plat jako řadový soudce vrchního soudu). Podobně předseda krajského soudu vždy vyšší plat než řadový soudce vrchního soudu se stejným počtem odsloužených let (a velmi pravděpodobně i vyšší plat než řadový soudce NS či NSS). Není tedy divu, že o "trafiku" soudního funkcionáře je obvykle v ČR pěkná tlačenice.
III. Snížení soudcovských platů: malá typologie
Nyní si krátce shrneme, jakých podob může snížení soudcovského platu nabývat. Můžeme rozlišovat 4 základní kategorie:
1) snižení platu konkrétního soudce
2) snížení platů všech soudců konkrétního soudu
3) snížení platů všech soudců daného stupně (např. všech soudců vrchních soudů)
4) snížení platů všech soudců všech stupňů
[v případě "unikátních" soudů jako NS a NSS znamenají kroky 2) a 3) totéž]
Troška suché teorie. Pokud jde o snižení platu konkrétního soudce, to samozřejmě zákonodárce ani exekutiva učinit nemůže. Takovou pravomoc má jen kárný senát. Plošně snížit platy soudců konkrétního soudu rovněž nelze (přesněji řečeno lze, ale takový krok by byl zjevně protiústavní). Třetí možnost vypadá na první pohled rovněž jako úlet. Nemusí tomu ale tak být. Představme si například zrušení vrchních soudů, o kterém se opět začalo v ČR diskutovat. Na tuto situaci ale zákon o soudech a soudcích pamatuje a podle § 72(4) tohoto zákona soudcům v takovém případě náleží původní plat - pokud by byli přeloženi na krajský soud (pokud by soudce vrchního soudu byl přeložen na Nejvyšší soud, tak jeho plat pochopitelně ještě stoupne). Čtvrtou možnost už zákonodárce několikrát vyzkoušel. Loňské čtyrprocetní snížení soudcovských platů bude ostatně brzy posuzovat ÚS.
A teď trochu praxe. Není tak úplně pravda, že nelze hýbat s platem konkrétního soudce. To platí totiž pouze ohledně pevné složky soudcovského platu. Co ale odměny? Nezapomínejme, že mnohdy není třeba použít "bič", ale postačí i "cukřík". O tom, zda soudci pobírají nějaké odměny a v jaké výši, se však normální smrtelník nedozví [to naštěstí neplatí pro české soudce, kteří žádné odměny nepobírají; čeští soudci mají zákonem pevně stanovený plat bez nenárokových složek (s výjimkou příspěvku na literaturu a tzv. "ošatného")]. Takové věci totiž vyplavají na povrch pouze v případě nějakého skandálu jako například na Slovensku v souvislosti s tučnými odměnami, které si přiznal předseda slovenského NS (zde či zde), nebo když tentýž předseda odejmul již dříve přiznané odměny některým "neposlušným" soudcům slovenského NS (zde).
Stejně tak lze "odměňovat" či "trestat" jednotlivé soudy. Ať už přiznáním či nepřiznáním finančních prostředků na odměny či například nepřiznáním peněz na rekonstrukci budovy, na novou databázi judikatury atd. V druhém případě se sice jedná o "neplatové výdaje", ale důsledek je velmi podobný. Není jistě náhoda, že na NS protéká střecha, asistenti sedí po třech a v létě chodí na oběd s orosenými čely (neboť na ně peče od rána slunko a klimatizace nikde), zatímco na paláci KS v Brně se plýtvalo miliony. Kapitolu samu pro sebe představovalo materiální zabezpečení soudců slovenského NS (kde mají soudci horší podmínky než čeští asistenti na NS).
Asi se nikdo nebude přít, že snížení platu konkrétního soudce či konkrétního soudu je daleko nebezpečnější než obecné snížení platů uvedené výše pod bodem 3) a 4). Přesně na prvně dvě jmenované případy ale ÚS v žádném případě nedosáhne.
IV. K čemu slouží soudcovské platy?
Tuto otázku může leckdo považovat za řečnickou. Přiměřeně vysoké soudcovské platy jsou přece nezbytnou zárukou nezávislosti soudů. Tak jednoduché to ale není. Soudcovská nezávislost má totiž instrumentální povahu. To znamená, že nezávislost soudců není sama o sobě cílem, ale pouze prostředkem k dosažení jiného - vyššího cíle. A jsme u toho. Co je oním vyšším cílem? Vláda práva? Nestrannost soudce? Férový proces? Na konkrétním vyšším cíli se těžko shodneme. A i kdyby ano, tak jsme posunuli problém o řád výše - nyní totiž musíme odpovědět na otázku, co míníme pod spojením "vláda práva", "nestrannost soudce" a "férový proces".
Definice soudcovské nezávislosti je zrádná. Každý, kdo se chce soudcovskou nezávislostí smysluplně zabývat musí totiž odpovědět na 4 základní otázky: (1) nezávislost KOHO?; (2) nezávislost na KOM; (3) nezávislost dělat CO; a (4) nezávislost ZA JAKÝM ÚČELEM? Odpověď na každou (ano na každou) z těchto 4 otázek je sakra složitá. To je ale pořád nic proti tomu, pokud chcete odpovědět na všechny 4 otázky - v takovém případě Vám nezbývá než přijít přijmout nebo vymyslet plnohodnotnou normativní teorii o roli soudů v demokratické společnosti.
V. Co z toho plyne?
Z výše uvedeného vyplývá několik obecných závěrů:
1) Nemožnost snížit platy soudců za žádných okolností výrazně omezuje strukturální reformy justice (tj. například zmenšení platových nůžek mezi jednotlivými stupni, zmenšení role "odloužených let", snížení platů soudních funkcionářů apod.).
2) Nejnebezpečnější prostředky k ovlivňování platů soudců (viz posty o situaci na Slovensku) mají k dispozici předsedové soudů a ÚS s tím nenadělá zhola nic.
3) Nejnebezpečnější prostředky k ovlivňování toku peněžních prostředků na jednotlivé soudy má k dispozici exekutiva a ÚS s tím neudělá opět nic.
47 komentářů:
Neexistují srovnání platů soudců a zaměstnanců civilního sektoru, prosím? Tedy odpověď na otázku "jaké práci civilního sektoru odpovídá plat soudce".Třebas i ze zahraničí, protože od nás takové neznám.
Zaujala mě Vaše věta "O tom, zda čeští soudci pobírají nějaké odměny a v jaké výši, se však normální smrtelník nedozví."
Není divu, že se o takové informaci smrtelník nedozví, soudci (stejně jako státní zástupci) žádné odměny nepobírají, jejich vyplacení by bylo přímo v rozporu se zákonem. Soudci (a SZ) mají zákonem pevně stanovený plat bez nenárokových složek. Soudci mají ještě nárok na (rovněž zákonem relativně pevně stanovené) "ošatné" tj. nzdanitelnou náhradu náležející ústavním činitelům ( o jejímž zdanění se v poslední době tak diskutuje). Jediným "benefitem" tak jsou snad jen stravenky, jejichž konkrétní výše často vyplývá z příslušných kolektivních smluv a předseda soudu tak nemá možnost jejich výši ovlivnit individuálně.
M. Basík
Davide, ta první komparativní část I. je plytká. Že je nominální plat českého soudce vyšší než nominální plat soudce polského, slovenského, maďarského nebo třebas ukrajinského, není přece vůbec překvapivé. Stejně tak že je nižší než slovinského. Jak známo, z nových členských států EU jsou nejvyšší platy ve Slovinsku, a dle Tvých čísel tedy (nikoliv překvapivě) i soudce tam má nominálně víc než soudce český. Na druhém místě jsou pak Češi.
V Lotyšsku a Litvě a ani na Slovensku nedosahuje průměrná mzda ani 700 EURO, v Polsku je to 714 EURO, naproti tomu v Česku 925 EURO (vše pro rok 2008). V Německu to bylo ve stejném roce 3662 EURO. Viz OECD, Tax Database, Table I.5. Average personal income tax and social security contribution rates on gross labour income
UNECE – Statistics – Gross Monthly Wages in 52 countries.
Určitě by bylo zajímavé zvážit vedle platů (a třebas nůžek mezi např. státním úředníkem, učitelem a soudcem) též výši HDP. Možná se pletu, ale odhadem bych řekl, že HDP v ČR na obyvatele je asi tak dvojnásobné ve srovnání s Bulharskem, o třetinu větší než v Litvě, o méně nž třetinu vyšší než v Maďarsku. Použitím těchto dat by se Tvoje úvaha stala určitě zajímavější (a třebas by i potvrdila to, k čemu směřuješ ...).
Překvapuje mne pak zejména od Tebe úvaha, jaké asi mají soudci v ČR odměny. K tomu už ale vše napsal M. Basík.
Krátká glosa k úvaze o tom, že CEPEJ2008 pracuje u českých soudců vrcholných soudů se základním platem bez zohlednění "odsloužených let" - aní nemůže jinak, u soudců NS a NSS se odloužený věk nezohledňuje (§ 28 odst. 3 zákona č. 236/95 Sb.).
Jan M. Passer
Pokud se týče odsloužených let soudců u vrcholových soudů, tak tu podle mého názoru závisí, co se takovým soudem myslí v České republice. Mám totiž dojem, že třeba plat soudců Nejvyššího soudu je stejný, neboť zde už se k odslouženým letům nepřihlíží, tedy nezávisí na počtu odsloužených let (viz posl. nález Ústavního soudu ve věci platů soudců a tam uvedené tabulky). Je možný však příplatek za vedení - tedy např. předseda senátu. Pak ale nemusí nutně platit ani to, že přeložením soudce vrchního soudu k Nejvyššímu soudu jeho plat stoupne, neboť pokud se soudce vrchního soudu pohybuje již v té nejvyšší složce podle odsloužených let, tak má v podstatě stejný plat jako soudce Nejvyššího soudu.
Jestli se ale pletu, tak se omlouvám.
Jan Kolba
Napadlo mě, že když už jsme u toho srovnávání, které se pak dává do souvislosti se snížením platů, tak že by spíš bylo dobré srovnávat, jak se snižuje jinde. Podle mých informací se jinde nesnižuje (soudcům a státním zástupcům).
Diskuse o výši platu je namístě v okamžiku jeho stanovení (tedy před ním), ale diskuse o snížení je pak něco zcela jiného.
Jak předchozí komentátoři správně uvedli, soudce v ČR má větší plat (v EUR) než soudce v Rumunsku jednoduše proto, že také zedník v ČR má větší plat než jeho rumunský kolega. Úplně nejpřesnější by podle mě bylo zjistit, jak si stojí průměrný soudce na platovém "žebříčku" daného státu. Obrazně řečeno, seřadit všechny občany daného státu podle výše příjmu. Jestliže se anglický soudce umístí třeba mezi 3% nejlépe placených Angličanů a český soudce mezi 3% nejlépe placených Čechů, pak můžeme hovořit o "srovnatelném" platu ve významu "jak si daná společnost váží této profese". Bylo by velmi zajímavé, kdyby někdo dokázal zjistit tento údaj (tzv. kvantil) pro průměrného policistu, zedníka, lékaře, učitele, soudce atd. v různých zemích .... Miroslav Skala
D. Kosař: Připojuji se k dotazu M. Bílého. Píšete mj., že „rozdíly mezi platem pětatřicetiletého soudce a pětatřicetiletého státního úředníka jsou ve Francii, Německu, Itálii a Portugalsku zcela minimální“. Existuje nějaké konkrétní srovnání platů soudců a zaměstnanců civilního sektoru v „západním“ zahraničí?
Pavel Caban
A já se připojuji s dotazem, jak je to s platem právního asistenta soudce: Je nižší než než plat úředníka, anebo stejný jako plat soudce?
A jaký je následný poměr mezi platem soudce a vyššího soudního úředníka. A platem soudce a "zapisovatelky" (jejíž práce zdaleka přesahuje pouhé zapisování)?
A jak plat soudce vypadá z hlediska "nákladů obětované příležitosti", tedy porovnání s průměrným platem právníka v podnikatelské a nepodnikatelské sféře?
(u nás to najdeme zde http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydelky/porovnani)
Jsou tam i platy vedoucích funkcionářů,ale lze porovnat i průměný plat právníka v podnikatelské a nepodnikatelské sféře např. V Praze či Zlíně.
A měl by mít soudce stejně nebo méně jako vedoucí odboru obecního úřadu bývalého okresního města?
V. Rychl
Ad Martin Bílý & Pavel Caban:
O ničem takovém nevím.
Jediné, čím mohu posloužit, je publikace Cabrillo&Fitzpatrick citovaná v postu včetně odkazu na googlebooks (která odkazuje na zprávu European Association of Judges z roku 2002 – tuto zprávu se mi online najít nepodařilo). Ten odkaz na googlebooks funguje – akorát musíte sjet o stránku níže na str. 88; jde o tabulku 3.4 (odkaz přesně na str. 88 se mi nepodařilo vytvořit). Tam jsou konkrétní čísla pro Francii, Německo, Itálii, Portugalsko a Anglii. Porovnává se plat 35-letého soudce s platem 35-letého státního úředníka s univerzitním vzděláním.
Na srovnání platů soudců se mzdou zaměstnanců CIVILNÍHO sektoru jsem zatím nenarazil. Pokud někdo o takovém srovnání ví, budu rád za odkaz.
Ad M. Basík:
No, to je právě otázka. Mě by právě zajímalo, jestli není v ČR teoreticky možné to stejné, co učinil Š. Harabin na Slovensku (tj. vyplatit na konci roku odměnu – A PROPOS na Slovensku nakonec dospěli k závěru, že to není v rozporu se zákonem…). Post možná nebyl možná úplně šťastně naformulován – může vyznívat tak, že čeští soudci nepochybně odměny pobírají a že se odměnami rozumí MĚSÍČNÍ odměny. Tak tomu samozřejmě není. Otázkou je, zda lze soudce odměnit nějakou „mimořádnou“ odměnou (třeba na konci roku). Zkusím to ještě zjistit – byť (jak jsem psal), tohle se zrovna nezjišťuje lehce (k výplatním páskám soudců se jen tak nedostanete).
Jinak stravenky slouží často ke kompenzaci zaměstnanců soudu s nižším platem. Nemám teď přístup do interní databáze NSS (abych mohl stáhnout aktuální znění patřičné směrnice), ale pokud si dobře pamatuji, tak do fondu FKSP (ze kterého se přispívá na stravenky) odvádí každý zaměstnanec NSS určité procento z platu. Je logické, že 1% z platu soudce NSS je daleko více než 1% z platu asistenta či soudní zapisovatelky. Takže soudci vlastně dobrovolně přispívají ostatním zaměstnancům soudu.
Ad Zdeněk:
Díky za data o průměrné mzdě. Do podobných úvah jsem se nepouštěl, neboť komparátorů může být samozřejmě více (jak sám uvádíš) – HDP, průměrná hrubá mzda, průměrná čistá mzda, plat zaměstnance veřejného sektoru s podobným vzděláním a délkou praxe, plat zaměstnance soukromého sektoru s podobným vzděláním a délkou praxe apod. Ideální by samozřejmě bylo provést všechna srovnání. Strávit 14 dní nad jedním postem se mi ale opravdu nechtělo.
Krom toho rovněž záleží, odkud přebíráme data (Eurostat uvádí malinko odlišná čísla od OECD; viz http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pcode=tps00175 ). OECD navíc vše uvádí v národních měnách (takže přibývá práce s přepočítáváním na eura a zvyšuje se možnost chyby, pokud se použije špatný kurz).
Jinak neříkám, že výsledky jsou PŘEKVAPIVÉ v tom, že „nominální plat českého soudce vyšší než nominální plat soudce polského, slovenského, maďarského nebo třebas ukrajinského“. Jediné, co tvrdím je, že (i po příslušných korekcích) nejsou platy českých soudců nízké.
Ad Jan Passer a Jan Kolba:
Máte oba pravdu. Koeficient je u soudců NS i NSS fixní a počet let se nezohledňuje. Už jsem to v postu opravil (resp. smazal inkriminovanou větu).
Ad Jan Kolba:
Máte pravdu i v tom, že přeložením soudce VS k NS či NSS automaticky nestoupne jeho plat.
V postu pod bodem II. uvádím, že i předseda krajského soudu může mít (pokud má odslouženo dostatečný počet let) vyšší plat než řadový soudce NS či NSS. Pokud má předseda KS např. odslouženo 30 let, má základní koeficient 1,67 a k tomu „bonus“ 0,40 (za předsednictví), což dohromady dělá 2,07. Řadový soudce NS či NSS (tj. soudce, který není předsedou senátu, předsedou kolegia, předsedou ani místopředsedou NS či NSS) má fixní koeficient 1,84 (roky se nepočítají). Předseda senátu NS či NSS má koeficient zvýšený o 0,15 (celkem tedy 1,99) a předseda kolegia NS či NSS o 0,23 (celkem tedy 2,07). Můžeme tedy konstatovat, že předseda KS s třicetiletou praxí má vyšší plat než řadový soudce i předseda senátu na NS či NSS a stejný plat jako předseda kolegia NS či NSS.
U soudců a funkcionářů vrchních soudů jsou koeficienty ještě vyšší (a to jak základní koeficienty, tak koeficienty „bonusové“ za předsednictví senátu, kolegia či soudu). Extrémním příkladem je předseda VS. Pokud má předseda VS odslouženo 30 let, má základní koeficient 1,84 a k tomu „bonus“ 0,50 (za předsednictví), což dohromady dělá 2,34. To je dokonce více než koeficient pro místopředsedu NS či NSS (který činí 2,27). Předseda VS s 30 lety praxe je tak třetím nejlépe placeným soudcem v obecné justici (tj. mimo ÚS), a to hned za předsedou NS a NSS.
Ad Pavel Uhl:
Dobrá otázka, nelehká odpověď. Rád bych se ke komparatistice snižování platů dostal v jednom z pokračování, ale zatím nemám dostatek „dat“.
Prozatím doporučuji rozhodnutí Nejvyššího soudu Kanady ve věci Reference re Remuneration of Judges of the Provincial Court (P.E.I.), [1997] 3 S.C.R. 3 (který snížení soudcovských platů – samozřejmě s řadou podmínek a výhrad – posvětil) – viz http://scc.lexum.umontreal.ca/en/1997/1997scr3-3/1997scr3-3.html.
Problém u federálních států spočívá v tom, že federální soudci většinou požívají vyšší ochrany (i z hlediska snížení platů) než soudci nefederální. Snížení platů federálních soudců v USA je zakázáno přímo v Ústavě, u soudců na státní úrovni se snížení platů obecně nevylučuje (samozřejmě i jednotlivé státy mohou takový krok zakázat ve své ústavě). Výše uvedená kanadská kauza se také týkala jen soudců „provincial courts“ (a nikoliv soudců „superior, district and county courts“).
Jinak diskuse o výši platů NENÍ namístě jen v okamžiku jeho stanovení. Jak uvidíme v jednom z dalších dílů, někteří soudci ÚS (disentéři v aktuální kauze Pl. US 13/08 Zmrazení soudcovských plat) jsou toho názoru, že nejen, že nelze snížit soudcovské platy (přičemž za snížení PLATŮ někteří považují i zvýšení stropů pro odvody veřejnoprávního pojištění či snížení nemocenské), ale že nelze ani zmrazit jejich pravidelný růst.
Ad Miroslav Skala:
Bylo by skvělé mít takto precizně zpracovaná data k dispozici. Bohužel o podobném výzkumu nevím.
Ad V. Rychl.
To je spousta dotazů:)
Ad plat asistenta soudce, vyššího soudního úředníka a soudní zapisovatelky: Platy těchto osob se odvíjí od zákoníku práce ve spojení s nařízením vlády č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Asistent soudce má 13. platovou třídu (u vyššího soudního úředníka a soudní zapisovatelky se to pokusím zjistit).
Ad „náklady obětované příležitosti“: O takové komparativní analýze nevím.
Ad „měl by mít soudce stejně nebo méně jako vedoucí odboru obecního úřadu bývalého okresního města?“: To je subjektivní otázka. Podle mě by soudce měl mít vyšší plat (možná s výjimkou situace, kdy je na nejnižším stupni justice a na začátku své kariéry). Můžete prosím uvést, jaký je plat vedoucího odboru obecního úřadu bývalého okresního města?
Ke kanadskému rozhodnutí: shodou okolností jsme si o něm zrovna tento týdne četl, viz Lorne Sossin, The Ambivalence of Executive Power in Canada, in: The Executive and Public Law (Craig - Tomkins Eds.), Oxford 2006, s. 64-65, kde toto rozhodnutí hodnotí přesně opačně než David - totiž že "remuneration of provincial judges could not be subject to government wide-cuts because to do so would compromise the independence of the judiciary" (s. 65). Prosté nahlédnutí do textu rozhodnutí s tímto závěrem koreluje, a žádné ve své podstatě populistické snižování platů ústavních činitelů, jak se tomu opakovaně děje v ČR, by přes něj neprošlo:
Financial security has both an individual and an institutional dimension. The institutional dimension of financial security has three components. First, as a general constitutional principle, the salaries of provincial court judges can be reduced, increased, or frozen, either as part of an overall economic measure which affects the salaries of all or some persons who are remunerated from public funds, or as part of a measure which is directed at provincial court judges as a class. However, to avoid the possibility of, or the appearance of, political interference through economic manipulation, a body, such as a commission, must be interposed between the judiciary and the other branches of government. The constitutional function of this body would be to depoliticize the process of determining changes to or freezes in judicial remuneration. This objective would be achieved by setting that body the specific task of issuing a report on the salaries and benefits of judges to the executive and the legislature. Provinces are thus under a constitutional obligation to establish bodies which are independent, effective and objective. Any changes to or freezes in judicial remuneration made without prior recourse to the body are unconstitutional. Although the recommendations of the body are non‑binding they should not be set aside lightly. If the executive or legislature chooses to depart from them, it has to justify its decision according to a standard of simple rationality -- if need be, in a court of law. Across‑the‑board measures which affect substantially every person who is paid from the public purse are prima facie rational, whereas a measure directed at judges alone may require a somewhat fuller explanation. Second, under no circumstances is it permissible for the judiciary ‑‑ not only collectively through representative organizations, but also as individuals ‑‑ to engage in negotiations over remuneration with the executive or representatives of the legislature. Any such negotiations would be fundamentally at odds with judicial independence. That does not preclude chief justices or judges, or bodies representing judges, however, from expressing concerns or making representations to governments regarding judicial remuneration. Third, any reductions to judicial remuneration cannot take those salaries below a basic minimum level of remuneration which is required for the office of a judge. Public confidence in the independence of the judiciary would be undermined if judges were paid at such a low rate that they could be perceived as susceptible to political pressure through economic manipulation. In order to guard against the possibility that government inaction could be used as a means of economic manipulation, by allowing judges’ real salaries to fall because of inflation, and in order to protect against the possibility that judicial salaries will fall below the adequate minimum guaranteed by judicial independence, the body must convene if a fixed period of time has elapsed since its last report, in order to consider the adequacy of judges’ salaries in light of the cost of living and other relevant factors. The components of the institutional dimension of financial security need not be adhered to in cases of dire and exceptional financial emergency precipitated by unusual circumstances.
Ad D. Kosař:
nevím jestli to děláte schválně, ale každopádně odpovídáte jako byste nepochopil smysl dotazů.
Kolik by tedy měl brát ten asistent (neptám se, kolik bere, ale kolik by měl, v kontextu vašich úvah brát)?
Prezentoval jste pár obecných úvah na téma platu soudců.
Analýza nákladů obětované příležitosti je v takové situace naprostou rutinou, ale vy jste spíše střílel od boku.
Jako komparační kritérium jste zvolil úřednické platy, tak jsem myslel, že máte představu o tom, jak jsou vysoké na jednotlivých postech. Jinak není vidět, zda se soudcovským platem srovnáváte průměrný plat referenta, plat paní z podatelny, či celkový průměrný úřednický plat, nebo průměrný plat odborných referentů.
Pokud neznáte průměrný plat
vedoucího odboru městského úřadu 30.000 města, což by byla dobrá srovnávací základna s platem soudce obvodního soudu, máte určitě představu o tom, "kolik berou" vedoucí odborů krajských úřadů a hejtmanství, tedy lidé, kteří mají skutečnou rozhodovací pravomoc. Nutno je rovněž se vypořádat s neplacenými týdenními službami. Ale to si napíšete v některém z textů: "Platy soudců II.-V."
Zátím, když tak čtu diskusi, se zdá, jste informace nezískával ani u lidí, na které máte přímý kontakt. Ale to doženete, že?
Přeji vám úspěch ve vašem demytizačním snažení ;-)
V. Rychl
ještě doplňuji, že NS Kanady žádné snížení platů "neposvětil", naopak ve všech třech případech (Alberta, Manitoba, Ostrov prince Edwarda) jej shledal protiústavním.
ad DK:
a na stránkách MPSV jsou i statistiky platu soudců. Aktuální.
Když jsem se zamyslel nad vašimi odpověďmi, pochopil jsem, že jste se o tématu moc neiformoval, jen jste nastřelil pár úvah. V takové situaci se skoro stydím, že jsem se vás ptal jako někoho, kdo se věci věnuje, je o ní informován a předládá svůj informacemi podložený názor k diskusi.
V. Rychl
Koukám, že agresivita na JP se stupňuje. Mais c'est la vie.
Ad ZK:
Nevím proti čemu brojíš. Sám ve svém úryvku cituješ tři komponenty institucionální dimenze finančního zabezpečení soudců (jak je definoval kanadský NS):
(1) Platy provinčních soudců lze snížit či zmrazit jak v rámci opatření zasahujícího všechny zaměstnance státní správy, tak v rámci opatření zasahujícího jen provinční soudce. Nicméně je třeba vytvořit nezávislé těleso (např. komisi), které bude plnit funkci prostředníka mezi soudní mocí na jedné straně a exekutivou a zákonodárcem na straně druhé. Tuto komisi je třeba před jakoukoliv změnou soudcovských platů konzultovat. Stanovisko této komise není závazné, nicméně jej nelze brát na lehkou váhu. V případě, kdy se chce exekutiva či legislativa odklonit od stanoviska komise, musí splnit test racionality.
Opatření zasahující všechny zaměstnance státní správy jsou prima facie racionální, zatímco opatření zasahující jen provinční soudce vyžaduje podrobnější odůvodnění.
(2) Ve zkratce, soudci sami by neměli handlovat o své platy (od toho je tu výše zmíněná Komise).
(3) Žádné snížení soudcovských platů nesmí vést k tomu, aby soudcovské platy klesly pod minimální úroveň, neboť by to ohrožovalo nezávislost soudců.
Pro nás jsou klíčové body (1) a (3), z nichž plyne, že platy provinčních soudců principiálně LZE snížit (a to dokonce i tehdy, pokud se snížení týká pouze a jen soudců). Čili snížení platů (při splnění výše uvedených podmínek) opravdu posvětil (skutečnost, že NS Kanady snížení platů ve třech případech shledal protiústavním na tom nic nemění – povinnost vytvořit nezávislou komisi vyplynula teprve z judikatury kanadského NS, takže je vcelku pochopitelné, že tuto podmínku jednotlivé provincie nesplnily).
Ad citace Lorne Sossin: Ohledně interpretace rozhodnutí NS Kanady, těch existuje hned několik. Opačnou interpretaci lze nalézt např. u Petera Hogga (Constitutional Law of Canada, Thomson Carswell, 2008). Není nad to ale číst originál rozhodnutí – z něhož plyne, že výklad Lorne Sossin je zkratkovitý.
Jde rovněž o to, co považuješ za „populistické snižování platů ústavních činitelů“. Snižování platů ústavních činitelů v době povodní či ekonomické krize a priori za populistické nepovažuji (otázku, zda jde o opatření protiústavní jsem v postu neřešil). Pokud je mi známo, český zákonodárce se navíc dosud nikdy neodhodlal snížit pouze platy soudců.
Ad V. Rychl:
Na otázku, jaký by měl být plat asistenta soudce, Vám nemohu odpovědět ze dvou důvodů: (1) protože jsem soudný (jsem sám asistentem soudce – byť na neplaceném volnu – takže se mě v podstatě ptáte, jaký bych si představoval plat); a (2) protože se k tomu necítím povolaný.
Nepopírám, že analýza obětované příležitosti je rutinou. Potřebná data ze zahraničí ale bohužel nemám k dispozici. Nic více, nic méně. Analýzu obětované příležitosti pro jednotlivé kraje ČR (plat advokátního koncipienta či advokáta v zahraniční advokátní kanceláři v Praze je výrazně jiný než plat advokátního koncipienta či advokáta v Brně či jinde) si může každý udělat na základě dat, na něž jste odkazoval ve Vašem původním commentu [i když mi tato data někdy nesedí – když si zadáte např. Jihomoravský kraj, období 1.-4. čtvrtletí 2009, tabulku hrubý měsíční plat a jeho složky, u kolonky 1123 (Předsedové ústavního, nejvyššího, nejvyššího správního a vrchních soudů) najdeme medián 36.902 Kč/měsíčně a průměr 44.483 Kč/měsíčně; to mi přijde opravdu málo; podobně čísla u soudců v Hl. městě Praha jsou podezřele nízká].
V případě komparace s úřednickými platy jsem odkázal na jednu z mála dostupných studií. V případě bližší specifikace typu „úřednické práce“ nemohu sloužit; tuto informaci studie neuvádí.
BTW v městě s 30.000 obyvateli obvodní soud rozhodně nenajdete…
Snad malá poznámka- nemyslím si, že by se nezávislost soudce odvíjela od jeho platu ve smyslu čím vyšší plat, tím více jsem nezávislý.
Myslím si, že buď jsem nezávislý, i když beru 8.000 Kč měsíčně, anebo nezávislý nejsem, a nepomůže tedy ani kdybych bral měsíčně milion.
Jinými slovy, nemyslím si, že problém nezávislosti leží v platovém ohodnocení soudců.
A sníížení platů soudců o 5% nelze rozhodně považovat za zásah do soudcovské nezávislosti.
Bez použití sofistikovaných vědeckých metod, platy soudů v ČR jsou slušné, i v porovnání s jinými právnickými profesemi.
A nakonec soudce, který není spokojen se svým platem, si může zkusit vydělat víc např. v advokacii.
Dobrý den,
jen pro upřesnění, asistent "na kraji" (a domnívám se, že asistent "na okrese" je na tom stejně) je zařazen do 11. platové třídy (tj. plat začíná na 16.750,- Kč).
Hana Cholastová
Ad David 13.6.10 15:05:
Ahoj, Davide. Rozdíl mezi FKSP příspěvkem na dovolenou či sport vs. stravenkami je značný. Za stravenku Ti je stržena část platu, zatímco do FKSP nejde poměrná část platu, jak uvádíš, nýbrž určitý díl platových prostředků. A to je rozdíl. Tabulkový plat tak dostane soudce i asistent v plné výši (srážky jdou jen na stravenky) a prostředky FKSP jsou extra peníze nad tento rámec.
Měj se.
FilipRigel
kromě výše platu soudců a státních zástupců oproti "zbytku" společnosti je zajímavým tématem rozdíl mezi platy v rámci jednotlivých úrovních justiční soustavy resp. podle služebního stáří těchto osob. nepřijde mi jako začínajícímu státnímu zástupci férové, když starší kolegové působící na vyšších patrech justice mají více než dvojnásobný plat než já. je služební stáří důvodem k navyšování platu dle tabulek? podle mne nikoli. je stupeň působení týmž důvodem? podle mne rovněž nikoli neboť nevypovídá o náročnosti a kvantitě vykonávané práce. jak tedy případné navyšování platu určit, jaká by měla být kritéria? upřímně nevím, ale stávající systém je podle mne neobhajitelný, zejména při stávající realitě, že okresní úrovně jsou doslova zavalené spisy/případy, soudci a státní zástupci pracují jak u pásu. kvůli tomu např. není čas na školení, kterých si notně užívají kolegové z vyšších stupňů (tolik můj poznatek). dovolená je pak vykoupena trestem v podobě stolu plného spisů.
panu Zdeňku Novému:
pokusím se pokračovat ve vaší logice: platy účitelů vysokých škol jsou slušné, a snížení o 5 % či o 10 % se nemůže dotknout kvality jejich práce, protože i tak jen prezentují své dojmy bez snahy vypořádat se s opozitními názory
(mám tím na mysli, že jste určitě nečetl tento disent)"Rozhodně nutno odmítnout to zjednodušení, jež inklinuje k představě, že jde – v podstatě – o zajištění podmínek, aby soudce nebyl korumpovatelný, čemuž odpovídá podobně triviální úvaha, že odborně a mravně vyspělý soudce rozhoduje nestranně vždy, ať jsou jeho „materiální“ podmínky jakékoli, tj. napříště i „horší“, mezi „řádné pracovní podmínky“ se řadí i „zajištění přiměřenosti postavení a odměňování soudců s ohledem na důstojnost jejich profese a pracovní zatížení“. Ochranu důstojnosti soudců pak lze ve sledovaném kontextu ustavit i tím, že nebudou opakovaně a dlouhodobě vystavováni soustředěnému tlaku exekutivy (potažmo moci zákonodárné) k postupnému snižování jejich – dotud zákonem garantovaného – materiálního postavení a tomu korespondujících společenských očekávání; důstojnosti soudců nesvědčí, aby vždy poté, co spor s exekutivou prohrají (což je tradicí, neboť nemají zastánce), v poměrech mediálně ustaveného pocitu zahanbení, se v roli prosebníků museli upínat k naději, že pomůže Ústavní soud. (bod 14 „disentu“ zástupce většinové skupiny V Kůrky – Zpráva M. Výborného nezískala většinu)"
Jak se bránit argumentaci typu: univerzitvní učitelé obecně, a na právech zvláště jsou přeplacení; sedm měsíců v roce učí maximálně deset hodin týdně, a ve zbytku času prohánějí studentky. Pak měsíc za semestr zkouší a zbylé tři měsíce mají prázdniny.
A když se jim nelíbí, že je jim snížen plat, ačkoli jim zákon zaručuje, že bude pevně navázán na vývoj v nepodnikatelském sektoru, nechť jdou dělat koncienty, nebo asistenty.
J. Jedinák
Ad Hana Cholastová:
Díky za info.
Ad Filip Rigel:
Rovněž dík za upřesnění.
Ad Anonym (14.6.10 11:56)
Platové nůžky jsou samozřejmě problém. Pokud jde o instance, je logické, že na vyšší instanci dostanete víc (o kolik víc by to mělo být, je již věc druhá).
Nárůst platu s počtem odloužených let je problematičtější. Pokud ale tento nárůst budete chtít zrušit, budete patrně muset korigovat i rozdíly v platech mezi instancemi. Podle mě je to cesta správným směrem.
Prosadit takovou reformu bude ale setsakramentsky těžké. V ČR ostatně přežívá byrokratický model justice již od Rakouska-Uherska ("byrokratický" bez negativních konotací).
Ad J. Jedinák: Myslím, že existuje vcelku významný rozdíl mezi platem učitele na VŠ a platem soudce. A "zajištění přiměřenosti postavení a odměňování s ohledem na důstojnost jejich profese a pracovní zatížení" (viz disent, který citujete) by, řekl bych, mělo být relevantní i při určování výše platů VŠ učitelů a příslušníků dalších "státem placených" profesí.
Pavel Caban
K PC: rád bych ještě s reakcí počkal na odpověď ZN, ale rád bych i od vás slyšel, jak významný platový rozdíl je mezi tisícovkami našich VŠ docentů a stovkami VŠ profesorů a mezi soudci.
Ale s tou důstojností jsme na jedné lodi.
Soudci a státní zástupci bez problémů souhlasili s tím, že jejich plat se bude odvíjet od vývoje platů ve veřejném sektoru.
Takto je konstruován i platný zákon. A cca každé dva roky jeho platnosti se objeví pokus, vydefinovat situaci jako mimořádnou,a platy snížit "všem". Z čehož se nakonec vždy vymaní úředníci a politici (viz poslední pokus o seškrtání nedaněných náhrad který na rozdíl od snížení platů neuspěl, přičemž výše náhrad u soudce a zastupitele je nezměrná - soudce si za ně rozhodně nenašetří na byt). I nyní úřednická vláda jasně deklarovala, že cílem platové restrikce není snížení výdajů ale snížení rozdílu mezi platy úředníků a soudců, což je pikantní, protože šéf ministerského odboru má plat, o nemž si soudce může nechat snít.
Nechť tedy vláda jasně v zákoně řekne, že je třeba snížit platy jen soudců, a nechť to řádně zdůvodní.
Moc bych si přál, aby česká akademická obec vyprodukovala nezávislé výzkumy o porovnání platů a náročnosti práce. Takto nikdo nevěří číslům předkládaným státními zástupci a soudci.
Tristní je pak zjištění, že i vš učitelé formulují své představy o platu soudce nebo státního zástupcee, ačkoli jejich názory prozrazují, že tito akademici vůbec nemají představu o skutečné náplni a úskalích práce těchto lidí. Z jednotlivých soudních jednání a rozhodnutí to nepoznají. Chtělo by to celistvý výzkum.
Že takový není k dispozici, na tom vedle univerzit, má lví podíl i obec soudců a státních zástupců, díky své uzavřenosti.
Jar. Jedinák
Vysoký plat pro soudce má jen ten význam, aby šikovní právníci neutíkali do advokacie nebo soukromého sektoru. S nezávislostí a tím méně s nezkorumpovatelností to nemá moc co dělat - to je o vnitřní integritě každého člověka, ať bere 10.000 hrubého nebo 10x tolik.
Čeho se obávám, že v rámci šetření začnou škrtat platy úředníkům - už teď to není žádná sláva a pokud půjdou dál platy dolů, ti nejschopnější odejdou, nejlépe na "druhý břeh". Člověk, který rozumí určité problematice a zná pohled do kuchyně dovede nejefektivněji napadat postup úřadů a ministerstev. Stát by si měl (ty schopné) držet, jinak na úřadech a ministerstvech zůstanou jen lemplové a opilci, kteří se jinde neuchytí.
Ne, že by nešlo někoho propustit - každý úředník zná ve svém okolí několik kolegů, jejichž absenci nikdo ani nepozná, na druhé straně stát nebude chtít vyšší nezaměstnanost, a proto místo propuštění určitého procenta neschopných (což není navíc tak jednoduché) raději plošně sníží platy - ušetří, bude to efektní a rychlé, a že se to projeví na kvalitě výstupů úřadů, to nastane až s odstupem a lidi si to nespojí - jen budou moci nadávat na úřady a kolik které ministerstvo státu prohrálo nebo muselo vyplatit na odškodném za nesprávný úřední postup.
Ad J. Jedinák:
nejprve ze všeho, ne, skutečně nečtu všechny disenty. S tímto disentem nesouhlasím a myslím, že z něho lze vyčíst určitou tendenčnost. Zvlášť mě pobavila pasáž o "dlouhodobém a soustředěném tlaku exekutivy". Tento disent je zcela chybný (možná proto je to také disent). Ostatně empirická zkušenost v ČR nesvědčí o tom, že by se moc výkonná snažila ovlivňovat soudce prostřednictvím určování výše platů.
A stále si myslím, že soudci mají v ČR obecně dobré podmínky materiální i další pro své rozhodování.
"Jak se bránit argumentaci typu: univerzitvní učitelé obecně, a na právech zvláště jsou přeplacení; sedm měsíců v roce učí maximálně deset hodin týdně, a ve zbytku času prohánějí studentky. Pak měsíc za semestr zkouší a zbylé tři měsíce mají prázdniny.
A když se jim nelíbí, že je jim snížen plat, ačkoli jim zákon zaručuje, že bude pevně navázán na vývoj v nepodnikatelském sektoru, nechť jdou dělat koncienty, nebo asistenty."
Bránit se lze tím, že je to úplná hloupost.
Jednak nelze v současnosti srovnávat plat učitele VŠ a soudce. Za druhé, časové vytížení učitelů je daleko větší než uvádíte. Není to jenom o odučených seminářích. Na tyto se musíte někdy připravit. Musíte studenty vyzkoušet, opravit testy, zápočty apod. Máte také určité administrativní povinnosti. Jako učitel obvykle publikujete. Na psaní článků a knih spotřebujete dost času. Nadto jsou zejména mladší učitelé VŠ studenty Ph.D. , takže ještě musíte zvládat studijní povinnosti. Nemusíme se myslím bavit o tom, že součástí učení na VŠ je další sebevzdělávání, např. jazykové, zahraniční stáže, konference apod.
Zajímalo by mne, jak se kromě seancí v Kroměříži, sebezdokonalují samotní soudci.
Nadto, prosím, neuvádějte čtenáře Jiného práva v omyl tím, že učitelé mají 3 měsíce prázdnin. Měl byste vědět, že VŠ učitel má standardně 8 týdnů dovolené. A většinou i v těchto týdnech dovolené, se částečně učitel věnuje svému oboru, např. proto, aby jeho znalosti zůstaly up-to-date.
Pokud by člověk byl nespokojen s platem na VŠ, pak má skutečně volbu jít do advokacie nebo dělat např. asistenta k soudu. To, my, co učíme na VŠ ale nemáme zaopotřebí, neboť jsem přeplaceni.)
Podobou volbu mají i soudci. Nelíbí-li se soudci jeho platové ohodnocení, může se nechat zapsat jako advokát (což mimochodem doc. nebo prof. VŠ nemůže, neboť nemá příslušné zkoušky, byť by byl 50krát lepší odborník v daném právním odvětví než soudce).
A jako advokát může v soukromém sektoru vydělat měsíčně tolik, kolik mu umožní jeho schopnosti. Obávám se však, že mnoho soudců si je vědomo toho, že by v soukromém sektoru neuspěli, protože tam je třeba skutečně naponout síly poněkud odlišným způsobem (např. asi málokterý advokát dělá jen 8 hodin denně).
Rovněž věřím, že je zde řada (velice kvalitních) lidí, kteří čekají na jmenování soudcem a šli by soudit i za platových podmínek o 5%nižších.
Závěrem, skutečně se děsím toho, že nezávislost soudu závisí na tom, kolik činí plat soudce.
Na výši platu soudce může záviset pouze jeho motivace k práci, nikoliv nezávislost.
Nadto malé připomenutí: zacházej se obdobným obdobně... Pokud se mají snižovat platy všech státních zaměstnanců, pak i soudců (to tvrdím navzdory tomu, že se soudci v této souvislosti rádi odovlávají na statut ústavního činitele). Jinak jde podle mého názoru o neodůvodněnou diskriminaci státních zaměstnanců.
Obávám se tedy, že jste se svými argumenty neuspěl.
Ten kdo pracuje v justici jen osm hodin, pět dní v týdnu, tak ten neobstojí. A též dovolená má zvláštní povahu, jde o "povolené odložení práce", spisy napadají dál, a musíte je po návratu z dovolené zvládnout v rámci normálního nápadu (je to stejné, jako by se vám po návratu z prázdnin shromáždili studenti, které jste měl v mezidobí učit, zkoušet a konzultovat).
Určitě se shodneme, že jsou kvalitní a nekvalitní soudci/st. zástupci, stejně jako jsou nekvalitní učitelé. To ale nemá s plošným snížení platů nic společného. Pokud vy obhajujete opakované snižování platů soudců (nyní půjde již o deset procent) poukazem na nekvalitní soudce, pak jste, promiňte mi, mimo. Pak by to znamenalo, že stačí jen tak plácnout, že u nás jsou VŠ nekvalitní, a proto je nutno snížit platy (Mimochodem, jak se pozná kvalita učitele? Kdo ji měří? Pomocným měřítkem jsou veřejně dostupná hodnocení ze strany studentů, ale, a opravte mě pokud se pletu, ty na vaší fakultě zrušili.) Výsledek práce soudce je veřejně dostupný a podléhá kontrole jak veřejnosti, tak v rámci opravných prostředků a médií. Kritizovat veřejně práci soudce lze, a je to jen dobře.
Nevím proto z čeho jiného, než jen z povrchních a nepodložených úsudků čerpáte své přesvědčení, že plast univerzitního učitele (například profesorů a docentů) nelze srovnávat s platem soudce. K tomu je třeba poskytnout konkrétní údaj jak o výši celkových příjmů, třeba docentů a profesorů MU (s uvedením jejich počtu) s platem soudců obvodních a krajských soudů, což však nestačí, protože je třeba mít i k dispozici představu o náplni práce. Ale tu vy v případě státních zástupců a soudců evidentně nemáte. Je mi líto.
Nevím z čeho čerpáte své empirické zkušenosti o tom, že exekutiva neovlivňuje platy soudců s cílem přimět je k povolnosti, ale doktor Kosař ve svém článku, pod nímž diskutujeme výslovně takové snahy o ovlivnění připustil.
A závěrem, je mi to skutečně žinantní, protože cítím úctu ke vzdělávacím institucím, ale díky povaze vaší reakce to napsat musím. Nález, který letmo komentujete jste nečetl pozorně. Jednak to, co vyšlo jako nález je stanovisko menšiny (jak k tomu může dojít, to si nastudujte v zákonu č. 182/1993 Sb.), takže hovořit ve vztahu k dr. Kůrkovi o disentu je nesmysl, protože ti čtyři jsou součástí v ě t š i n y. Nevím přesně, čím vás pobavila pasáž „o dlouhodobém a soustředěném tlaku exekutivy“, ale kdybyste četl to, k čemu se vyjadřujete, pak zvíte, že např. úředníci MPSV jasně deklarovali, že cílem všech těchto opatření je snížit platy soudců. O tom že jde o tlak dlouhodobý, o tom je dost empirického podkladu například v nálezech US (i ve vyhovujících i v zamítavých). Ale to byste musel mít chuť číst. Vy ale obávám se, jste z těch, co mají dopředu jasno, nepotřebují číst nic, co by bylo v rozporu s jejich názorem, a pokud je realita v rozporu s přesvědčením, tím hůře pro realitu.
Opravdu bych si přál přečíst si od vás něco, co po prostudovaní relevantních faktů bude tvrdit totéž co jste tvrdil na počátku, ale bude to lépe podloženo. Do té doby si dovolím považovat vaše texty za výraz předsudků. Od vzdělaného člověka bych čekal více.
J. Jedinák
PS: promiňte, již se nebudu k věci vyjadřovat, musím dohnat zameškanou práci
Zdeňkovi Novému:
obávám se, že jste se chytil do vlastní pasti, a naopak jste neuspěl vy. Vezmu to třeba odzadu.
Vtip "plošného snižování" je v tom, že v tom nakonec vždy soudci zůstanou sami, a úředníkům se platy různými cestami zvýší. I to byste se dozvěděl, pokud byste četl to, k čemu se vyjadřujete. Ale vy radši spekulujete.
I teď, když jsou platy soudců sníženy o pět procent, což se nedotklo všech státních zaměstnanců, chystá se zvýšení úřednických platů včera schváleným nařízením vlády o kategorizaci prací, které mé zohlednit zvýšenou náročnost práce.
Pokud odmítáte jako zcela nesouvisející problém výši platu a nezávislost, aniž byste se chtěl vypořádat s argumenty, které leží na stole, pak s vámi nemá cenu v tomto bodě diskutovat do té doby, dokud ty argumenty nevypořádáte.
Můžete se děsit toho, že nezávislost stojí a padá s platem soudce, já z toho ale čtu, že vy málo čtete a málo přemýšlíte.(IMHO Učíte-li stejně apodikticky své studenty, pak by měli změnit školu, anebo učitele. Ale to je opravdu IMHO, je to věc gusta, jen mě zaujal ten váš teatrálně expresivní výraz, který směřujete vůši argumentu, který jste sám promiňte mi ten výraz, "uhňácal".)
DK v článku, pod nímž diskutuje dává materiální zajištění do souvislosti s platem soudce (v části, o odměnách na slovenském NS)
Nevím kolik lidí je ochotno nastoupit do povolání, v němž je plat vydán libovůli.
Valná část většiny soudců a státních zástupců nastupovala do služby s oprávněným očekáváním založeném zákonem, že jejich plat bude klesat a růst s vývojem průměrného platu ve veřejném sektoru. Zaváděné platové restrikce plat st. zástupců a soudců snižují, ačkoli podle hladiny úřednických platů by měly růst, nebo neklesat. Prosím, přečtěte si ten zákon.
Vyhraněnou karikaturu práce univerzitního učitele, která je samozřejmě úplnou hloupostí, jak správně píšete, jsem napsal proto, abych vás přiměl k tomu zamyslet se, s jakou představou o práci soudce pracujete (že jde o karikaturu je zřejmé z celkového ladění, i z uvozující formulace; chtěl jsem, abyste se vcítil do role toho, kdo má odrážet argumenty, které vy sám adresujete druhým).Bolí mě to za vás, když sleduji, jak zprudka jste si naběhl na vlastní vidle. Vím, jak je práce univerzitního učitele náročná, pracuje-li poctivě. A stejné je to i s prací soudce či st. zástupce.
Jenže vy pracujete s velmi povrchní představou práce soudce či st. zástupce, a co je horší, nejste si toho vědom.
- pokračování-
J. Jedinák
a za překlepy se omlouvám
vůši argumentu = >vůči argumentu
do souvislosti s platem soudce = > do souvislosti s nezávislostí soudce.
plast univerzitního učitele => plat univerzitního učitele
cílem všech těchto opatření je snížit platy soudců => cílem všech těchto opatření je snížit platy soudců, a to bez ohledu, zda je krize nebo povodně
A errata nejerratovatější
Celé je to bohužel formulováno ostřeji, než jsem chtěl, ale vaše povrchnost mě namíchla
Teď už opravdu nashle
JJ
Ad JJ:
nu, času máte dost, soudě podle délky Vašeho postu. Obdivuji, při prácí 24-7.
Nalézám ve Vaší odpovědi mnoho útoků ad personam, ale málo ad rem.
na post plný urážek nebudu reagovat.
S těmi platy je to složitější.
Panuje obecně představa, že právě v platy v justici jsou oproti jiným platům placeným z veřejných zdrojů mimořádně vysoké, v tomto směru se zcela vymykající. Je to ale pravda? Je nutno stát se soudcem nebo státním zástupcem, abych měl od státu slušný plat?
Nejsem o tom přesvědčen. mimo jiné poté, co jsem si přečetl článek o bývalé sekretářce pana Nečase. Ale to byla jen taková podpásovka.
Ale praktický případ ze života. Státní zástupce na okrese s desetiletou praxí má cca 43 tis. Kč čistého. Přesněji podle počtu dětí, odpočitatelných položek apod., ale tak nějak to je. Policista SKPV, rovněž na okrese, se srovnatelnou praxí, má něco mezi 30 a 40 tis. Kč čistého. A k tomu odměny, nějaké příspěvky na oděvy, po určitých letech placené lázně, rehabilitace, měsíc plně placené nemocenské a to i opakovaně apod. Ale po 15 letech odchodné a výsluhu. Po 25 odsloužených letech výsluhu třeba 25 tis. Kč čistého. Jaké podmínky musel policista splnit, aby se stal policistou? A jaké státní zástupce či soudce? A jaké jsou nároky na výkon funkce-upřímně řečeno, i přes ty řeči o katastrofální justici, kdo někdy dělal dennodenně s policisty, ví své. Kdo se v mysli odsouzeného zapíše jako ten, kdo mu způsobil příkoří, policista nebo státní zástupce (je-li to dobrý zástupce), a co míra rizika z toho vyplývající?
Kolik by musel státní zástupce či soudce měsíčně spořit, či jaké by musel platit pojištění, aby byl stejně zabezpečen jako průměrný či podprůměrný policista?
Z výše uvedeného plyne mimo jiné to, že výši platů nelze srovnávat bez přihlédnutí k dalším aspektům. Nemají soudci a státní zástupci v jiných zemích jiné výhody-odchodné, rentu, kterou u nás nemáme?
A jiné sektory státní sféry? Co platy uvolněných zastupitelů obcí a krajů? Budou se snižovat? A co zdravotnictví? Nemyslím řadové lékaře, ale platy „zdravotních funkcionářů“ velmi často výrazně převyšují platy soudců. Není výjimkou, že plat primáře ve státním či městském zřízení dosahuje 200 i více tis. Kč. I platby soukromým lékařům pojišťovnami? Vše jde přitom z veřejných zdrojů, které také padají do deficitů.
A státní správa a školství? Nevím, někde jsem četl, že průměrný plat profesora činí cca 70 tis. Kč. A vyšší úředníci taky neživoří.
Ale nikdo z výše uvedených nemusí respektovat taková omezení jako soudci a státní zástupci. A odměny pane autore, ani soudci, ani státní zástupci nepobírají.
V. Krejsa
I tak se dá vyhnout odpovědi, když člověk nechce přiznat omyl.
J. Jedinák.
Nahlédl jsem do nálezu Pl. ÚS 13/08a nalezl jsem tam tabulky platového ohodnocení soudců. Dovoluji si vybrat zajímavé údaje z roku 2008(informace dodalo MS):
průměrný měsíční plat soudce :
OS (6 let praxe) - 57 580 Kč.
KS (6 let praxe) - 64 000 Kč.
To mi skutečně nepřipadne málo (tím neobhajuji snižování, jen konstatuji, že zde nejde o platové podhodnocení).
Budeme-li dále srovnávat, nalezl jsem, že průměrný plat lékaře v ČR činí (rok 2009): 48 723 korun měsíčně hrubého.
Z toho cituji: "začínající lékaři mají průměrně 32 600 korun měsíčně, z toho na tarifním platu jen 17 900 korun."
Zdroj: http://www.lidovky.cz/prumerny-plat-48-700-ale-i-s-prescasy-drd-/ln_noviny.asp?c=A100518_000054_ln_noviny_sko&klic=237014&mes=100518_0
Takže lékaří, která mají přinejmenším stejnou kvalifikaci jako soudce, má srovnatelný plat jako soudci.
Průměrný plat učitelů činil v roce 2008 20 800 korun/měs.
Zdroj: http://www.novinky.cz/kariera/143773-prumerny-plat-ucitelu-je-tisicovku-pod-republikovym-prumerem.html
Zde samozřejmě učitel nemá splněny tak vysoké kvalifikační předpoklady jako soudce. Nicméně má skoro třetinu hrubého platu soudce.
"Vysokoškolští pedagogové vydělávali 34,5 tisíce korun (průměrně za měsíc)" (K 6.1. 2009)
Zdroj: http://www.novinky.cz/kariera/158048-zamestnancum-vs-se-za-pet-let-zvedl-plat-o-46-procent.html
Čili i zde učitelé VŠ měly o cca 20 tisíc měsíčně méně než soudci. A to jsem výše nezohlednil soudce s nejvyššími platy (VS, NS, NSS, ÚS), kdežto ve zmíněných 34, 5 tisících jsou započítáni i profesoři a docenti, tj, vyšší platové skupiny vysokoškolských pedagogogů.
A ještě něco ze zmiňovaného nálezu ÚS, s nímž se ztotožňuji:
"Ústavní soud je přesvědčen, že v projednávané věci dočasné pozastavení garantovaného nárůstu platů soudců neovlivnilo jejich dosud dosaženou úroveň materiálního zajištění způsobem, jenž by založil pochybnosti o tom, zda nejde o svévolný postup zákonodárce mající za cíl omezení či ztrátu soudcovské nezávislosti."
Také souhlasím s následujícím:
Nezávislost soudců je sice podmíněna jejich morální integritou a odbornou úrovní, je ale zároveň i spjata s jejich přiměřeným materiálním zajištěním.
Podle mého názoru zde přiměřené materiální zajištění je (nad 50.000 měsíčně brutto, tj. BTW nad 2.000 EUR měsíčně). Tento plat nelze v českých podmínkách považovat za nedůstojný a věřím, že není disproporční ani průměrné hrubé mzdě/platu, ani k platům soudců v jiných evropských státech, vezmeme-li v potaz životní náklady.
Rovněž v celé debatě bylo opominuto, že soudci ještě nedávno měli 13. a 14. platy. V soukromém sektoru záležitost zcela nevídaná.
Na druhou stranu, Poslanci a senátoři by měli začít se snižováním platu u sebe.
Doporučuji také k přečtení škrty v italském rozpočtu, pokud se týká zaměstnanců v justici (jde až o 30%):
http://www.monstersandcritics.com/news/europe/news/article_1561010.php/Italian-judges-to-strike-against-pay-cuts
Dobrý večer,
jsem upřímně rád, že můžeme diskutovat věcně nad konkrétními fakty.
Vybral jste ty profese velmi dobře, ocenění lékařů v municipálních a fakultních nemocnicích je opravdu skandální. Služby - 5 až sedm do měsíce, to je robotárna. A velká odpovědnost za výkonu ve stavu, kdy jste 36 hodin ve službě. Brr. Naše společnost riskuje. Jejich platy nepochybně porostou.
Stejně tristní je to s platy některých učitelů.
Má se ale toto řešit každoročním petiprocentním snížením platů soudců a státních zástupců, anebo zvýšením platů vykonných učitelů a lékařů, a nekvalitní soudce umět vykopnout? (Btw. nyní jsou do stavu soudců počítáni i kolegyně na mateřské a kolegyně a kolegové na rodičovské dovolené; to pak počet soudců na hlavu snadno vyskočí - a proto je možná nízky platový průměr uvádněný MPSV - tu jejich hatmatilku by měl vysvětlit ten pán, jehož mejl je uveden na stránce s výsledky http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydelky/porovnani).
No a teď má doplnění. Lékaři operativních oborů mají přeci jen už na výběr, a mohou jít do soukromých nemocnic, kde dostanou mnohonásobně více, zejména ve formě benefitů (auto telefon atd) a čvrtletních výkonových prémií.
Lékaři změny dosáhli tím, že stávkovali. Soudci bohužel nevymysleli nic účinnějšího, než se soudit. Zdá se mi to pitomé, ale sám jsem na nic lepšího taky nepřišel.
Lékaři nesoukromých zařízení jezdí na sponzorované "konference", kde se míň konferuje, a více užívá vody či sjezdovek, které jak z udělání jsou po ruce. Ze mě nemluví závist. Opravdu jim to přeju, protože vím, že ta práce je těžká a odpočinek je třeba. A farmaceutické firmy peníze mají. Soudce či státní zástupce nesmí kolem podobných plnění ani projít, jinak je to na vyslečení taláru.
Omezení života pro rodinu soudce, to také stojí za zmínku. Své o tom ví každý soudce okresního soudu, a nemylte se, nesouvisí to s tím, jak kvalitně soudí. Stačí že vyměřil vysoké alimenty, nebo že je nevyměřil, anebo že ve službě někoho vykázal z bytu či ho vzal či nevzal do vazby.
U průměrného platu učitele mám problém, protože nevím, zda nejde o něco jako průměrný plat soudce, asistenta a VSÚ dohromady. No a učitel může přivydělávat, třeba jako advokát, nebo může aktivně investovat či dělat něco jiného, ale zde uznávám, že se to netýká všech oborů.
Co bude v Itálii, uvidíme. Je ale pravda, že zdejší tv-exekutiva soudce nemiluje, zvlášť po zrušení ústavního zákona o imunitě.
Jinak po těch uvažovaných sníženích se nadá hovořit o tom, že plat bude nad 50 000 brutto.
Problém platových zásahů v ČR je v tom, že činí platy nestabilními. Platy byly ze zákona navázány na hladinu mezd ve veřejném sektoru, a teď se to mění. Opakovaně. A platy úředníků prokazatelně rostou, což se potkává s deklarovanou snahou obojí platy přiblížit. Nechť to tedy vláda udělá otevřeně a zdůvodní to.
Říkáte, že se vám hladina zabezpečení nezdá nepřiměřená. A od kdy nepřiměřená bude? Při dvaceti procentech minus? Při třiceti? Pochopte, problémem je ta nejistota. Relativně vysoký nástupní plat (který šest let neroste) je částečnou kompenzací za dlouhá léta s minimálním platem (minimum 3 roky čekatelovávní, pak minimálně rok klepání na hradní bránu a x let čekání na zestárnutí; mezitím zakládáte rodinu a vysvětlujete, proč ani nejste doma, ani nenosíte peníze a proč aspon nemůžete přijmout peníze za to, že jste někomu opravdu dobře poradil; což vy sám dobře víte, ale svým drahým to vydržíte vysvětlovat jen omezenou dobu).
Chápu, že máte pocit, že vysoké platy drží v justici neschopné ještěry, a že vaši vrstevníci by se spokojili i s nižším platem. Otázkou je, jak dlouho by vydrželi, když by zjistili, že výše platu má jedinou jistotu, že je nejistá. Osobně myslím, že by nakonec odešli, což udělá valná část nových soudců, poté co zjistí, že dělají o padesát procent práce, za sumu o šedesát procent nižší, než jejich zkušení kolegové.
Díky za vaše argumenty, mějte se pěkně. JJ
Jen velmi stručně - nevím, z čeho se počítají platy lékařů, ale většina doktorů určitě nemá onen průměrný plat, který je navíc z 50% tvořen často nelegálními přesčasy. Mladí lékaři navíc i řadu let pracují třeba i zadarmo, a ještě si platí sociální a zdravotní, aby získali praxi (udělali kolečko) a aby dostali atestaci.
Podobné je to s platy učitelů, kam se započítávají i docenti a profesoři, ač řada učitelů na střední či základní škole buď žije z ruky do huby, nebo večer dělá za pokladnou v supermarketu, aby si přivydělali pár korun, které nejsou pro mnohé jejich žáky ani dostatečným kapesným. Přitom jak lékař, tak učitel má práci náročnou když pro nic jiného, tak kvůli práci s lidmi (lékař má ještě velkou odpovědnost, vč. trestní). Kdo byl kdy v přímém kontaktu s lidmi (dětmi, občany), ví, o čem mluvím. Vyzkoušel jsem jak "občany" přímo v zaměstnání, tak děti v rámci dobrovolnické práce, mám zkušenost i s přednášením (a bohatě mi stačí přednášet 1x za 2-3 měsíce, protože na víc nemám chuť a energii, má-li to za něco stát). Učitel "přednáší" a je v kontaktu s lidmi každý den, navíc s dětmi, tedy ne s o něco rozumnějšími dospělými. Obecně pak platí, že i občan je takové velké dítě a práce s ním je často podobně vysilující.
Takže čest a úctu všem lékařům i učitelům, projevenou nejlépe i na výplatní pásce.
Jan Potměšil:
Podepisuji. Ohodnocení lékařů a učitelů u nás je neuvěřitelná ostuda. Můj nejlepší kamarád je učitel (hodně dobrý učitel, tou prací doslova žije), a občas se stydím, když srovnám jeho příjem a svůj. Pavel Hasenkopf
Nezapomeňte, že učitel, lékař, manažer a kdokoliv jiný může dostat výpověď. Soudce ne. Nikdy. Z taláru ho v zásadě předčasně svlékne jen zubatá nebo kárný senát, ten druhý méně často a jen pro velmi vážné provinění, to i se zaměstnancem je okamžité zrušení pracovního poměru jednodušší. Tato sociální jistota je velkým závažím na misce vah ve prospěch pozice soudce, když budeme srovnávat různé pozice.
AD:
JP, PH a MB
Souhlasím prakticky se vším, co jste napsali.
Práce před lidmi a s lidmi je velmi náročná a člověka postupně opotřebovává. Až k hořkým velmi velmi koncům.
Lékaři operativních oborů, tedy ti, kteří se po škole chtějí dál propracovávat k náročnější a náročnější práci (a rozhodnou se nekoupit praxi – předtím však potřebují nutnou praxi, a jsou tak podobnými vazaly, nevolníky, jako kandidáti advokacie - kde si lze při troše šikovnosti solidně vydělat), tak po nich je doslova šlapáno a jejich pracovní podmínky jsou nedůstojné. (Nástupní práce na buď "sponzorovaný" úvazek, kde platíte za to, že pracujete, anebo na 1/10 úvazek, kde pracujete na 100 % a berete desetinu platu). Podobné to bylo s koncipientskými místy mimo Prahu - bud minimální mzda, nebo dokonce placení advokátovi za to, že pracujete. S platy čekatelů to bylo stejné.
Pokud usilujete o místo v klasické právní profesi (advokát s obecným zaměřením, soudce, státní zástupce), pak bývají velmi kuriózní základoškolní a středoškolní srazy po 10, 15 a 20 letech, protože stěží chápete, zda jste si vybrali dobře, a neměli jste raději jít jezdit autem, česat vlasy, prodávat brýle, dělat obchodního zástupce či referenta ve výrobním podniku nadnárodního koncernu, vyrábět kuchyně, obchodovat s Čínou či zedničit.
S učiteli je to podobné, a proto si myslím,že by měli mít plné dvouměsíční prázdniny, aspoň to + cestu k vyšším platům, neboť marná sláva, i slušné peníze dokládají v dnešní společnosti prestiž.
Zašel jsem si na pár přednášek na medicínu, a co mi přišlo s právy podobné, byl pocit, že se v kandidátech pěstuje souběžně pocit výlučnosti (který mají prezentovat navenek), a zároveň poslušnosti k představeným (dovnitř). To je mé pracovní vysvětlení toho, proč se mladí adepti těchto profesí smiřují s naprosto nedůstojnými smluvními podmínkami (ndůstojné podmínky se netýkají příbuzných, či lidí se sociálním kapitálem, což je dáno tím, že o místa se nesoutěží ve férové soutěži schopností, kde by nepotismus přeci jen dával menší zvýhodnění): poslušnost mají v krvi a čeká je vstup do elitního ráje, takže si odříkají, nemajíce vyřídilku zedníka či instalatéra, který ví, že to co si nedojedná, to nemá, a že práce se dělá za peníze.
Martin Bílý upozornil na důležitý rozdíl, který se dotýká jádra problému: na soudcovských platech (je zajímavé, že platy StZ takovou averzi obecně nevyvolávají) nejvíce irituje, vedle pečlivě pěstovaného "plebejství", neúctě k elitám a povinného pokořování tzv. "inteligence pocit nízkého výstupu z profese. (Ale v otázce boje proti nechuti promítnout úctu k profesi do platového odhodnocení, jsou ale elity na jedné lodi, a lékaři, učitelé a promiňte mi to, i právníci nevýdělečného sektoru by si to měli uvědomit),
Soudci málo prezentuji koho a proč vyhazují a kdo opouští jejich řady(výstup z profese se neděje jen cestou kárnou) a kárná řízení se nedotýkají problémů nekvalitní práce.
Soudci sklízejí žeň za neefektivitu celého systému. Často nespravedlivě, protože i neefektivní systém může být tvořen kolečky, která se otáčejí, až se z nich kouří. Jde o nevhodné nastavení systému.
A věřte, že neschopové na sebe rozhodně nepoutají pozornost tím, že by podávali žaloby.
Tak či tak, pokud je příčinou tlaku na snížení platů soudců představa, že nelze vyhodit nevýkonné, pak snížení platu rozhodně nepovede k tomu, že nevýkonní sami profesi opustí.
Přeji všem pěkný den.
J. Jedinák
(odpuste ten pseudonym, ale nemohu jinak, již jsem se mohl přesvědčit, že výhybka na výstupní trať z profese se přestavuje překvapivě snadno a s výkazy výkonnosti se dá kouzlit. Anebo jinak to víte, mi "flákači" se musíme skrývat). JJ
Práce lékaře nebo učitele je jednou věcí, práce soudce druhou a nemyslím si, že by se mělo jejich platové ohodnocení z tohoto důvodu srovnávat. Samozřejmě ale jen tehdy, pokud soudce nebereme jako státního úředníka, pokud ano, nemám námitek.
Mnohem relevantnější srování je tudíž srovnání příjmu soudce a příjmu člena zákonodárného sboru (píšu příjem, neboť poměr platu a nedaněných náhrad je u poslance a senátora přece jen někde jinde, než u soudce). Stačí nahlédnout do zákona a zjistit si např. kolik poslanců nebylo předsedou či místopředsedou nějakého obskurního výboru, podvýboru, komise či delegace.
V. Loutocký
V. Loutocký: Vy něříkáte žádný argument. Říkáte jen, že práce lékaře a soudce je jiná, a proto by se neměla srovnávat. A pak to, že by se měla srovnávat práce soudce a zákonodárce (ačkoliv je taky jiná - pozn.) A ničím tuto dvojkolejnost nevysvětlujete.
M. Bílý: Pardon, asi jsem to psal v rychlosti. Ono srovnání beru z pozice ústavního činitele, přece jen soudce je představitel moci soudní, poslanec nebo senátor zase moci zákonodárné. Tím neříkám, že by se měly jejich platy zcela rovnat, stejně tak netvrdím, že např. plat učitele je odpovídající jeho kvalifikaci a odváděné práci. Můj názor je, že by se srovnání mělo činit v odpovídající kategorii (pokud soudce, jak už jsem napsal, není státní úředník).
V. Loutocký
Mohu se nyní dozvedet plat konkretniho soudce, jako ustavniho činitele, podle zákona č.106/1999 Sb.? Tak jako je to třeba u starostů?
Z. Málková
Čeští soudci opravdu nepobírají žádné odměny (a to ani měsíční ani výjimečné ani celoroční). V postu jsem to již opravil. Za dezinformaci se čtenářům JP omlouvám.
Pokud jde o plat soudních zapisovatelek, tak vedoucí soudní kanceláře mají (na NSS) 8. platovou třídu a referentky 7. platovou třídu.
Myslím, že platy soudců jsou hodně vysoké. Každý soudce má asistenta, vyšší soudní úřednici a zapisovatelku. Připouštím, že si dělají přípravu na jednání, sem tam něco nareferují, ale i tak je plat neúměrně vysoký. A to znám soudce, který chodí do práce tak na 4 hodiny denně. Elektronická docházka, pro něj neplatí, měsíčně má mnoho hodin do mínusu. A myslíte, že to někdo řeší, ne, je to přece soudce. Kdyby to udělal jiný pracovník soudu, tak letí na hodinu. Kdyby se raději někdo zabýval platy zapisovatelek. Náročná práce za mizerný plat. Pěkný den.
Okomentovat