sobota 25. listopadu 2006

Další Komíkův šlánešek - ústavní soudy a Eurozatykač


Ještě jsem se ani nevzpamatoval z dokončení svého heretického výpadu proti předběžné otázce (jeden španělský kamarád a kolega, který ho rozeslal účastníkům konference právě o předběžné otázce, která se bude konat v Barceloně mj. za účasti bývalého předsedy Soudního dvora Rodrigueze Iglesiase, mi psal, že už dostává reakce - některé nadšeně souhlasné, jiní by mě rádi přijeli do Oxfordu kamenovat), když jsem se dozvěděl, že můj článek European Constitutionalism and the European Arrest Warrant: Contrapunctual Principles in Disharmony publikovaný elektronicky na Jean Monnet Working Papers byl přijat k otištění v Common Market Law Review.
Zabýval jsem se tam rozsudky německého Spolkového Ústavního soudu a Polského ústavního tribunálu [pdf], kterým zrušily vnitrostátní implementaci rámcového rozhodnutí o Evropském zatýkacím rozkazu. Zároveň jsem na těch rozsudcích ukazoval praktickou použitelnost "Principles of Contrapunctual Law" Miguela Poiarese Madura a "the Principle of Best Fit" Mattiase Kumma (o něm už zde byla řeč tady a tady) při řešení ústavních konfliktů v Evropě (rychlou informaci o článku načerpáte v abstraktu, který je dostupný zde; už se těším na Michala, jak píše do komentářů svůj názor na praktičnost "contrapunctual law principles" :-).
Jelikož jsem měl ještě načtené materiály i k rozhodnutí českému (neb jsem společně s kolegyněmi, které na německé a polské rozhodnutí psaly komentáře, a Profesorem Paulem Craigem měl diskusní příspěvek na oxfordské "EC Law Discussion Group"), rád jsem vyhověl pobídce, abych do článku pro CML Rev zapracoval i pohled na rozhodnutí české. Můžu říci, že se v mnoha pasážích český Ústavní soud rozhodně nemá zač stydět (zejména pokud se týká argumentace o vyvrácení tvrzené protiústavnosti Eurozatykače s ohledem na princip legality trestních sankcí - např. nedávné stanovisko generálního advokáta Colomera malá autoreklama, které řešilo totéž, se s českým nálezem nemůže měřit). Navíc jsem ještě kompletně přepsal kritiku Kummova principle of best fit. Pustil jsem se do vod analytické jurisprudence a zkritizoval jej na obdobných základech, jako je kritizováno Dworkinovo "law as integrity" (kam se Kummův principle of best fit dá podle mého názoru zařadit).
Článek nebudu moci dát na své autorské stránky, neb na něj má © CML Rev, pokud byste ale někdo stál o trochu jiný pohled na české rozhodnutí o Eurozatykači, rád Vám jej na vyžádání zašlu e-mailem (jan.komarek@law.ox.ac.uk). Jelikož jsem oproti původní verzi učinil mnoho změn, změnil jsem jeho název na European Constitutionalism and the European Arrest Warrant – In Search of the Contrapunctual Principles’ Limits.

4 komentáře:

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Mám-li být trochu rýpalský, na všechny články má copyright též časopis který je publikuje (alespoň je to praxe v anglicky mluvících zemích). Proto je dost velký problém publikovat články na SSRN elektronicky. Ostatní autoři to řeší různě, dávají tam třeba jen články před závěrečnými korekturami apod.

Jan Komárek řekl(a)...

Však právě proto se tam bojím dát tento. Pokud se týká ostatních, vyžádal jsem si vždycky povolení od vydavatele a u starších článků CMLRev by to taky neměl být problém. Já myslím, že bys tam dokonce mohl dát svoje "Worlds Apart", poněvadž mi svého času dovolil i Lenaerts nakládat s jeho "The Many Faces of Federalism", které mu jako Tobě vyšly v American Journal of Comparative Law. Větší dostupnost by si Tvůj článek určitě zasloužil, zvlášť když přístup do Westlaw není ještě samozřejmostí ani v České republice, natož ještě dál do (post)komunistických zemí od nás.

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Díky. Právě z těhle důvodů mám se SSRN problémy, ale nějak to zkusím vymyslet. Chápu ovšem časopisy, které svolení dávat nechtějí, protože jinak by to mohlo všechny časopisy dost dobře položit.

Jan Komárek řekl(a)...

Jo to je právě zajímavá otázka, poněvadž mnoho časopisů v USA je již volně dostupných a ještě mají jakousi část navíc - třeba Pocket Part Yale Law Journal se úplně blíží blogu. Na druhou stranu, nevím, jestli je volně přístupný nějaký peer-review časopis, kde jsou možná vyšší náklady (i když by mě vlastně zajímalo, jestli něco tyto časopisy svým editorům a recenzentům platí).
Ono je to s tím copyrightem vůbec docela podivné, poněvadž zatímco u nás se můžeš psaním článků pro Právní a jiné rozhledy docela slušně živit, já za svůj první článek v CMLRev nedostal nic (i když jsem samozřejmě byl šťastný jak blecha, že mi tam něco vyšlo a neměnil bych ani za deset dobře zaplacených článků jinde).