Jsou policisté schopni odhadnout občanství člověka podle vzhledu (a jak to zkoumat)?

Před rokem Nejvyšší správní soud v jednom svém rozsudku zmínil, že „v současné době globalizace nelze na základě vzhledu dovozovat ani pravděpodobnou informaci o státním občanství“ (10 As 136/2015, bod 27). Stále mi to vrtalo (a vrtá) hlavou; nemám totiž dojem, že by tento výrok byl správný. Po nedávném návratu z Anglie jsem si při pohledu na lidi na eskalátoru říkal, že něco není v pořádku: Pak mi to došlo: Všichni byli bílí! Opravdu v České republice nejde ani pravděpodobně dojít k závěru, zda je určitá osoba českého občanství?

Celý příspěvek

Jubilejní ročník Karlovarských právnických dnů, 8. - 10. června 2017

Již po pětadvacáté se ve dnech 8. – 10. 6. 2017 uskuteční v Karlových Varech (nově v Grandhotelu Ambassador Národní dům) tradiční právnická konference, která i letos nabízí příspěvky na aktuální témata přednesené osobami, které mají ve svých oborech co říci. Celý příspěvek

Nenávistné prejavy na Internete: Kto bude mať posledné slovo

Začiatkom minulého mesiaca Facebook zablokoval slovenskú recesistickú stránku Zomri, ktorá sa na Slovensku teší veľkej obľube. Stránka Zomri je v prvom rade o prízemnom humore a nestráni sa vulgarizmom či prvoplánovej irónii. I keď mnohých ich humor uráža a ich obsah je často kontroverzný, to ešte neznamená, že sa automaticky vymyká spod ochrany slobody prejavu, tak ako ju upravuje Ústava Slovenskej Republiky a medzinárodné ľudsko-právne dohovory. Rovnakým spôsobom totiž administrátori stránky útočia na kotlebovcov, členov a prívržencov fašistickej strany Ľudová Strana Naše Slovensko, ktorej sa podarilo v posledných voľbách prebojovať až do Slovenského parlamentu. Vďaka výskumu Denníka N uverejneného vo februári tohto roku je jasné, že práve zmienení kotlebovci ovládajú vyše 139 facebookovýchstránok, ktoré voľne šíria a podporujú rasovú nenávisť a xenofóbiu. To však Facebooku neprekáža, a tak sieť kotlebovských stránok zostáva naďalej aktívna. Pri rozhodovaní, aký obsah by mal či nemal byť zablokovaný, sa Facebook riadi výhradne svojimi vlastnými pravidlami, tzv. ‘Community Standards‘. Facebook a ďalšie sociálne siete sú však len jedným príkladom z mnohých, kde internetové portáli nahrádzajú štátne orgány a súdy, a rozhodujú tak o právach svojich užívateľov. Ich spôsob rozhodovania je často utajovaný širokej verejnosti a chýba mu záruka transparentnosti. Nekonajú tak ale z vlastnej vôle. V mnohých prípadoch sú dotlačené do úlohy policajtov v online priestore štátnymi orgánmi. Toto konanie má ďalekosiahle dôsledky na ochranu ľudských práv, ako aj na vynútiteľnosť práva a princípy právneho poriadku. Väčšina internetových portálov čí prevádzkovateľov sú súkromné spoločnosti. Uvedený príklad stránky Zomri otvára otázku, akú úlohu by mali tieto entity zastávať v oblasti ochrany slobody prejavu a kde by až mala siahať ich zodpovednosť.

Celý příspěvek

Cesta na sever - přivítání Elišky Pírkové

Českých a slovenských právníků, kteří se toulají po světě, je - zdá se - pořád dost. Navíc jsou stále ochotni se podělit se s námi o své zážitky, dojmy a názory. Patří k nim i Eliška Pírková, která se uvolila být naší hostkou na měsíc květen.

Celý příspěvek

Pozvánka na konferenci "Beyond Compliance" v Brně

Ústav pro otázky soudnictví Masarykovy univerzity si Vás dovoluje pozvat na konferenci organizovanou v rámci projektu GAČR „Beyond Compliance – Implementace rozhodnutí mezinárodních lidskoprávních těles na národní úrovni“, která se uskuteční v pondělí 29. května 2017 v aule Fakulty sociálních studií MU v Brně. Hlavní příspěvek konference prosloví soudce Soudního dvora EU prof. Jiří Malenovský. Mezi další řečníky budou patřit experti z ústavních soudů České republiky a Slovenska a odborníci na obecné soudy a legislativní orgány v obou zemích.
Celý příspěvek

„Idiotská ústavní zvyklost“? Proč vede rezignace premiéra k demisi celé vlády

Zdroj: Týden.

Ocitáme se ve dnech, kdy se osoba se zájmem o organizační ústavní právo může radovat, že se její obor stává součástí mediálního mainstreamu. Jde bohužel o radost trochu hořkou, neboť ji obyčejně přináší koncovka nějaké obzvláště hluboké politické krize. Nechť ať, všechny dnešní semináře ústavního práva byly jaksi živější a ještě mně zbyla chuť napsat tento krátký příspěvek, věnující se otázce, zda rezignaci premiéra je nutné brát jako demisi celé vlády. Objevily se totiž názory, že tomu tak být nemusí. Například z briefingu po jednání ministrů ANO vyplynul požadavek, že by měl odejít pouze předseda vlády Sobotka a zbytek pokračovat s novým premiérem (viz zprávy ve 23h z 2.5.). Stejně tak Zdeněk Koudelka na své blogu ze stejného dne věnuje zdaleka nejvíce prostoru obhajobě varianty, ve které by měl prezident pojmout Sobotkův krok jako individuální demisi. Pokusím se dokázat opak.

Celý příspěvek

Přísnější tresty za vraždy? Vyhodnocení dopadů

Poslanecký návrh novely trestního zákoníku navrhuje zpřísnit tresty za nejtěžší zločiny. Krom toho u těchto zločinů počítá se snížením trestní odpovědnosti ze současných patnácti let na třináct. Jak by se tato novelizace promítla do počtu vězňů? A jak její propagátoři vůbec zdůvodňují její potřebu?
   

V rámci think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR jsme spolu s Janem Vávrou nedávno vydali studii. Jejím tématem je tématem je analýza novely trestního zákoníku vzešlé z ústavně-právního výboru, která navrhuje zpřísnění trestních sazeb za vraždy střední závažnosti a závažné zločiny spáchané mladistvými.

Studie kvantifikuje dopad poslaneckého návrhu na počet vězňů a přináší další statistická fakta relevantní pro zhodnocení návrhu. Nahrazuje tak chybějící analýzu dopadů k danému návrhu, která v návrhu novely úplně chybí. Naše analýza si dále klade otázku, proč předkladatelé navrhují novelizaci bez předložení jakýchkoliv empirických důkazů, že zvýšení represe povede ke snížení výskytu těchto trestním činů.

Z 12 let odnětí svobody na 15, z věkové hranice 15 let na 13

Co novela konkrétně obsahuje? V prvé řadě počítá se zvýšením sazby za trestný čin vraždy a navrhuje zvýšit délku ukládaných trestů zejména za vraždy střední závažnosti. Zatímco dnešní §140, odst. 2 trestního zákoníku stanovuje možné tresty odnětí svobody v délce 12 až 20 let za vraždy spáchané s „rozmyslem nebo po předchozím uvážení“, novela za tyto vraždy navrhuje zvýšení trestů na 15 až 20 let nebo uložení výjimečného trestu, tedy stejné tresty, jaké dnes zákon ukládá až pro nejzávažnější typy vražd (tj. vraždy na dvou a více osobách, na těhotné ženě, vraždy spáchané zvlášť surovým způsobem a za podobných závažných okolností).

Kromě toho návrh obsahuje snížení trestní odpovědnosti o dva roky, z patnácti let na třináct, a to u takových trestních činů, za něž lze uložit výjimečný trest. I zde návrh počítá s přísnější sazbou. Zatímco současné trestní sazby mladistvých jsou poloviční oproti dospělým, návrh zvyšuje maximální přípustnou horní hranici těchto sazeb z 5 na 7 let a v případech, kdy je dospělým možné uložit výjimečný trest, návrh rozšiřuje interval trestů pro mladistvé z 5-10 let až na 5-15 let.

Co na to přeplněné věznice aneb Proč vlastně?

Pomocí modelu simulujícího vývoj počtu vězňů jsme spočítali, že zpřísnění trestních sazeb by vedlo ke zvýšení počtu vězňů odsouzených za vraždu o 40 až 78 osob umístěných převážně ve věznicích se zvýšenou ostrahou. Plné dopady návrhu by se projevily se zpožděním 15 a více let, tedy v horizontu přesahujícím nejen volební období současných zákonodárců, ale u mnohých i dobu jejich působení v politice. Kvantitativně se nejedná o zvlášť výrazný nárůst, přišel by však v době, kdy české věznice jsou již dlouhodobě přeplněné, konkrétně o celých 12 %.

Graf 1: Dopady poslaneckého návrhu na počet vězňů

Část návrhu týkající se snížení hranice trestní odpovědnosti a přísnějšího trestání mladistvých je spíše proklamační – týkala by se extrémně malého počtu osob. V posledních dvou letech totiž policie neidentifikovala ani jednoho pachatele vraždy ve věku 13 až 15 let. Počty mladistvých, kterým soudy v posledních letech uložily nepodmíněný trest od 5 let výše se pohybují v jednotkách ročně. Navíc jejich počet rovněž dlouhodobě klesá, konkrétně z devíti osob v roce 2006 na jednu osobu v roce 2015.

Závažným nedostatkem návrhu je absence jakéhokoliv zdůvodnění zvolených kroků. V důvodové zprávě poslaneckého návrhu se argumentuje, že tresty v současné dolní hranici trestní sazby nelze u vražd páchaných s rozmyslem považovat za dostatečně odstrašující a spravedlivé. Není zde ovšem uveden jediný důvod, natož empirická evidence – česká či zahraniční, na jejímž základě by se dalo očekávat, že zvýšení trestů ze 12 na 15 let takový odstrašující efekt mít bude. V tomto se (překvapivě) shodujeme s autory návrhu – stejně jako oni nevidíme pozitivní dopady, kvůli kterým by stálo za to návrh přijmout.  

Plný text studie Přísnější tresty za vraždy? Vyhodnocení dopadů legislativního návrhu je ke stažení na webu IDEA.

Celý příspěvek

Letní škola vězeňství

Přemýšleli jste nad tím, jaké to je být ve vězení a proč lidi do vězení posíláme? Chtěli byste si prohloubit znalosti z kriminologie, ale zároveň jít dál, uvažovat nad počátky a důvody tohoto institutu trestního práva? Říkali jste si, že na vězeňství je něco zajímavého až vyzývavého? Láká Vás diskutovat se studenty práv, psychologie, sociologie či sociální práce v návaznosti na přednášky pracovníků Vězeňské služby, ústavní soudkyně, filozofa, bývalé ministryně spravedlnosti či zaměstnanců Veřejné ochránkyně práv? V takovém případě se přidejte k nám a pojeďte do Prahy!

Celý příspěvek

Nabídka stáže v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU (Odbor komunitárního práva MZV)

Odbor komunitárního práva MZV ČR nabízí studentům právnických fakult stáže v rámci Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU. 

Celý příspěvek

Instituty Járy Cimrmana

Přetiskujeme otevřený dopis, který dnes Společnost Járy Cimrmana zaslala německé kancléřce Angele Merkelové. Dopis se týká vědeckých institutů, které v současné době nesou jméno Maxe Plancka, a to včetně těch právnických (viz náš dřívější příspěvek).

Vážená paní kancléřko,

vyzýváme Vás, abyste se zasadila o změnu názvu Společnosti Maxe Plancka pro rozvoj vědy (Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften) na Společnost Járy Cimrmana pro rozvoj vědy (Jára-Cimrman-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften). V rámci této změny by mělo dojít také k přejmenování všech Institutů Maxe Plancka na Instituty Járy Cimrmana. Jak rozvádíme níže, domníváme se, že jméno Járy Cimrmana je pro uvedenou společnost i instituty příhodnější.

Celý příspěvek