Jak zlepšit české právní informační systémy?

Několikrát jsme tu již hovořili o tom, že česká publikace zákonů na internetu je zcela nedostačující (srov. např. příspěvek Pavla Molka). Souhlasím s radikálním názorem zde již několikráte vysloveným Hynkem Baňouchem, že na webu je nutno zdarma publikovat též předpisy v různých časových zněních – tedy alespoň chceme-li brát vážně princip neznalost zákona neomlouvá, kdy jsme často nuceni zpětně si ověřovat legálnost nabytí vlastnictví podle třebas před deseti lety zrušené úpravy nebo vznik daňové povinnosti před třemi lety. Logická otázka pak bude, co by se v takovém případě stalo s právními informačními systémy (PIS), které na všeobecném hladu po textech právních předpisů včetně různých časových verzí profitují? Tvrdím, že v takovém případě by to tvůrce PIS donutilo odvádět skutečně kvalitní služby právním profesionálům, jak se pokusím v tomto postu naznačit.

Vzpomínám si na své nadšení, když jsem na počátku 90. let viděl poprvé ASPI. Od té doby proměnily právní inf. systémy pojetí práva v praxi více, než všechny teoretické koncepce dohromady. Je ale bohužel škoda, že na podobě ASPI i jiných PIS se za posledních dvacet let změnilo málo. Přitom tady vidím přinejmenším dvě mezery, které by šly dokonale vyplnit.

Tou první je databáze všech časopiseckých článků tak, abych v situaci, kdy řeším právní problém, snadno našel i články, které se tomuto problému věnují (to, co je obsaženo v ASPI, bohužel takovou databází zdaleka není). Ještě lepší by samozřejmě byl fulltextový přístup k těmto článkům, ovšem i s prokládanými čísly stran, aby bylo možno takovéto články přímo citovat a event. i správný přepis textu ověřit v papírové verzi (to je velká mezera jinak v tomto směru velmi slibného systému LEXDATA). Autorské právo ostatně původně slibný vývoj zvrátilo - možná si vzpomenete, že ještě v polovině 90. let ASPI články obsahovalo, a muselo tuto praxi zrušit teprve po několika prohraných autorskoprávních sporech, neboť elektronická publikace článků z nejrůznějších časopisů vydávaných třetími stranami nebyla po právní stránce vůbec ošetřena. Dnes tedy mají ohromnou výhodu LEXDATA, která disponují velkou zásobárnou článků z časopisů vydávaných nakladatelstvím C.H. Beck.

Druhým námětem pro zlepšení by byla promyšlená publikace judikatury. Dnes se judikatura publikuje ve většině PIS jako suma dat, které se jen velmi nespolehlivě váží na jednotlivé paragrafy právních předpisů. Je pak otázkou, jaký smysl má taková publikace judikatury za situace, kdy dnes již všechny soudy judikaturu v kompletní podobě publikují (Ústavní soud sice čekal nejdéle, jeho výsledek je však zdaleka nejlepší).

Co by bylo možné na publikaci judikatury zlepšit?

(1) Judikatura žije, přetváří se, vyvíjí se. Jakkoliv nevystačíme s jednoduchou koncepcí platnosti / neplatnosti jako u právních předpisů, je jasné, že i judikatura musí být jasně označována tak, abychom viděli, zda je či není aplikovatelná. Jak to, že mi dnes všechny PIS bez uzardění nabídnou judikát, jehož právní názor byl jako nesprávný zavržen velkým senátem NS, rozšířeným senátem NSS, nebo jako protiústavní Ústavním soudem (eventuální v rámci judikatury ÚS změněn plénem)? Takovýto judikát musí být jasně označen jako překonaný (například barevně – v systému Westlaw nebo LexisNexis na to mají různobarevné vlaječky s popisky, které se v situaci překonaného judikátu vskutku rudě uzardí).
(2) Jeden právní názor může nabýt mnohem většího významu, než na jaký bychom mohli hádat, přesáhne třebas i hranice svého odvětví (např. definice zneužití práva vytvořená judikátem NS ČR sp.zn. 21 Cdo 992/99 z 28. 6. 2000 byla do sklonku roku 2007 citováno v bezmála čtyřech desítkách případů před NS ČR, a to nejen v pracovněprávních věcech, ale třebas i ve věcech občanského a obchodního práva). Pro použitelnost judikátu je proto dobré i zjistit, jak často je citován, resp. kdy a jak byl odlišen. Jen tak můžeme zjistit, že původně ambiciózní právní závěr byl následnou judikaturou velmi zúžen (např. z právních závěrů z přílepkového nálezu Ústavního soudu zbylo po lednovém nálezu Pl. ÚS 24/2007 ve věci zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů pramálo, jakkoliv byla jeho trvající validita ze strany většiny soudu potvrzena – k tomu však můj další post doufejme již příští týden) nebo naopak původně velmi oborově úzce koncipovaný právní závěr nabyl další judikaturou na významu (viz shora uvedený příklad judikatury o zneužití práva). Význam judikátu a precedentu vůbec tedy nelze pochopit bez jeho následné aplikace nebo neaplikace soudní praxí. Již shora citované Westlaw nebo LexisNexis k tomu mají ikonky, které nám okamžitě vyhledají následující soudní rozhodnutí, která citovala daný judikát souhlasně, případně nesouhlasně, která jej odlišila, atp.
(3) Judikatura neumírá jen formálními způsoby právem předvídanými. Často bohužel zemře proto, že bude následnou judikaturou zcela popřena (a rozhodnutí velkého nebo rozšířeného senátu – přijde-li vůbec - bude již jen posledním hřebíčkem do dávno vytesané rakve mrtvého judikátu). Kvalitní PIS by nám měl být schopen najít i rozpory uvnitř judikatury, třebas i takové, kterých si nejsou soudci sami vědomi.

Vím, že takovéto PIS budou dražší, než ty současné, protože budou vyžadovat mnoho lidské práce. Současné PIS jsou však přežilé a nemohou dlouhodobě existovat (a to v ani tak málo konkurenčním trhu, jako je ten český). Soudci sami mohou k vytvoření takovýchto lepších PIS přispět, např. poctivou citací jimi používané judikatury – z judikátu (a nikoliv jen z evidenčních listů judikatury k takovémuto judikátu připojovaných) prostě musí být kvalitní citací vidět, co je na daných právních závěrech originální, a co je převzato z předchozí judikatury. Celkový systém publikace judikatury pak k rozumné práci s judikaturou přispěje též tím, že konečně zrušíme ve většině případů nesmyslnou (až na několik výjimek, jako jsou například azylové věci, věci, kde je zájem ochrany soukromí natolik významný, že přesahuje veřejnost procesu – např. sexuální trestné činy proti nezletilým atd.) praxi anonymizace - ale o tom byl ostatně jeden z prvních postů na Jiném právu.