Zvýšení pokuty za kartel Soudem prvního stupně
Na EU law Blogu nedávno informovali o rozhodnutí Soudu prvního stupně ve spojených věcech T-101/05 a T-111/05, BASF AG a UCB SA v. Komise. To rozhodnutí je dle mého vědomí první, kdy došlo k přímému zvýšení pokuty dříve uložené účastníku kartelové dohody Komisí ze strany SPS.
To rozhodnutí zde nemá smysl dopodrobna popisovat. Navíc je zajímavé i z jiných oblastí, které si zaslouží samostatnou pozornost, než jen proto, že má prvenství ve zvyšování pokuty (viz např. jiný post na EU Law Blogu). Zaměřím-li se proto jen na tu otázku zvyšování pokuty, lze situaci popsat následovně. Komise uložila (viz např. stručně tisková zpráva) koncem roku 2004 pokutu za účast v kartelu o stanovování cen a rozdělení trhu s cholin chloridem (vitamin B4) třem společnostem, mezi nimiž byla i společnost BASF AG. Ta konkrétně "obržela" pokutu ve výši 34,97 mil. EUR. SPS tuto pokutu zvýšil na 35,024 mil. EUR.
V oblasti evropského soutěžního práva je takový postup právně v pořádku. Nařízení 1/2003 stanoví ve svém čl. 31, že evropské soudy mají neomezenou jurisdikci, co se přezkumu rozhodnutí Komise v oblasti aplikace čl. 81 a 82 týče, včetně toho, že mohou zvýšit či snížit pokutu, resp. periodické penále. Neomezenou jurisdikci na základě nařízení Rady předvídá i čl. 229 SES.
V tomto konkrétním případě soud zvýšení pokuty odůvodnil tím, že společnost BASF nemůže těžit z 10% snížení pokuty za kooperaci při vyšetřování ve vztahu k té části jednání, ke kterému nelze uložit pokutu (z důvodu uplynutí lhůt), a které tedy nemělo být správně Komisí vůbec bráno v potaz (popis postupu soudu ve výkonu jeho neomezené jurisdikce je v odst. 213-223). Tento aspekt rozhodnutí SPS je takovou připomínkou advokátům, že v oblasti evropského soutěžního práva v případě podání žaloby k SPS tato možnost (zvýšení pokuty) hrozí. Ono to sice tak nějak všichni ví, ale většinou se prostě konstatovalo (při radách klientům), že to soudy nevyužívají. Postup soudů byl totiž ke zvyšování pokut v minulosti hodně reluktantní, což ostatně dokládá právě i to, že se jedná o první rozhodnutí, kdy došlo ve finále ke zvýšení pokuty (dříve zde byly jen jisté náznaky - např. ve zvýšení některých dílčích složek při výpočtu výše pokuty, ale finální částka zvýšena nebyla; k přístupu v minulosti je dobrý např. Kerse & Kahn. EC Antitrust Procedure, 5th edn. Sweet & Maxwell, 2005, s. 461-467). Uvidíme, zda se v tomto směru na praxi něco změní.
Jinou otázkou by mohlo být, zda je z právně-politického hlediska vhodné, aby soudy zvyšovaly pokuty? Nemělo by to být vyhrazeno spíše jen exekutivě? Navíc - co se zákazem změny k horšímu ve věcech správního trestání? Jiná jurisdikce jiné přístupy.
Ještě, že u nás (v řízení dle s.ř.s.) žádné zvýšení pokuty soudem nehrozí, jelikož dle § 78 odst. 2 s.ř.s. může soud pokutu případně maximálně snížit, ne však zvyšovat.
PS: U nás k zákazu změny k horšímu srov. např. § 90 odst. 3 SŘ - byť ani tam ten zákaz není absolutní. Navíc (pro úplnost) u nás toto ustanovení v řízení dle z.o.h.s. neplatí (viz § 25a z.o.h.s).