úterý 10. června 2008

Petr Uhl vs. Renáta Vesecká

Zdá se, že zatím nevidět konce civilních soudních sporů týkajících se Nejvyššího státního zastupitelství a kauzy Čunek. Podle webu Krajského soudu v Hradci Králové je na tento pátek 13. 6. 2008 nařízeno první jednání ve věci žaloby redaktora Práva Petra Uhla na Renátu Veseckou. Ten Veseckou žaluje za to, že nejvyšší státní zástupkyně o Uhlových článcích týkajících se kauzy předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka prohlásila, že jde o "nepravdy, dezinformace a lži", a že je to u Uhla v poslední době pravidlem. Základní info tady. Uvidíme, jak si krajský soud s občanskoprávní žalobou poradí, obecně si ale myslím, že nároky kladené na veřejná prohlášení představitelů justice musí být vyšší, než nároky kladené na prohlášení politiků. Navíc tvrzení, že je něco "nepravdou, dezinformací a lží", je nesporně tvrzením skutečnosti a nikoliv hodnotovým soudem, s čímž opět souvisí vyšší standard na takovéto prohlášení kladený.

58 komentářů:

michal ryška řekl(a)...

Občas se stává, že věci kategoricky prezentované jako nesporné a jednoznačné jsou právě sporné a nejednoznačné.

Tak i úvaha, že je něco "nepravdou, dezinformací a lží", není nesporně a jednoznačně skutkovým tvrzením, když může být (a v praxi také v jednom sporu byla) naopak považována za hodnotící soud.

Takový výrok vyjadřuje totiž úsudek, který si původce výroku ve vztahu ke skutkovému stavu vytvořil.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Zvláštní kategorii představují skutková tvrzení, která jsou z povahy věci nepřezkoumatelná – ta mají k hodnotícím soudům blízko.

Zdeněk Kühn řekl(a)...

K M. Ryškovi - máte pravdu, napsal jsem to moc kategoricky. Záleží na kontextu, a já si Uhlovy články, o které jde, nepamatuji. Takže to může být i otázka hodnotového soudu (navíc hranice mezi oběma pojmy je neostrá).

Petr Urban řekl(a)...

Nemyslím, že existuje nějaká subjektivní pravda. Pravda je vždy jen objektivní. Buď Uhl uváděl tvrzení v rozporu se skutečností, nebo ne.

Radim Polčák řekl(a)...

Ivan Wernish napsal onehdá o pravdě, že je to s ní jako s bidlem, o které se člověk opírá, když vstává z latríny. Pravda je jeden konec toho bidla a lež je ten druhý. A to, co je mezi tím, nám brání v tom, abychom nepropadli do...

Anonymní řekl(a)...

Pravda je díra v novinách.

Tomáš Sobek

Matěj Šuster řekl(a)...

Jen bych doplnil, že podle tohoto zdroje Vesecká reagovala na Uhlův článek "Pro Veseckou třikrát a dost" (Právo, 3. listopadu 2007). Bohužel, online archiv Prava v Newtonu obsahuje jen clanky z poslednich tri mesicu. Takze jedine v narodni knihovne apod.

Martin Marek řekl(a)...

Nebo virtuální díra na blogu ;-)

*7* řekl(a)...

*7*

Pravda je tam venku.

*7*

Matěj Šuster řekl(a)...

Jinak já mám tak trochu pocit, že pokud dopustíme takový výklad, že "osobnostní práva" člověka jsou dotčena již tím, že o nějakém jeho výroku či článku někdo jiný prohlásí, že je "nepravdivý a lživý", pak se z návalu podobných kauz soudy časem nejspíše zblázní. ;o)

Skoro bych řekl, že by bylo lepší podobným sporům razantně zatnout tipec ("minima non curat praetor" atd.?).

Takovéto záležitosti by se imho měly řešit cestou normálního "veřejné diskuse": Uhl mohl třeba napsat follow-up článek, kde by svá tvrzení pečlivě doložil s výzvou k Vesecké, ať uvede konkrétní argumenty, proč jsou tato tvrzení lživá a nepravdivá. Kdyby nijak nereagovala, šlo by z toho usuzovat, že argumenty na podporu svého výroku zřejmě nemá.

Anonymní řekl(a)...

Ad Matěj
Pokud někdo řekne, že tvrdím nepravdu, tak říká, že moje tvrzení neodpovídá faktům. V tomto případě primárně zpochybňuje moji dobrou informovanost.

Ale pokud někdo řekne, že lžu, tak říká, že tvrdím něco, o čem si myslím, že to není pravda, tedy že klamu. A v tomto případě primárně zpochybňuje moji morální integritu. Tady je myslím ochrana osobnosti na místě.

Tomáš Sobek

Matěj Šuster řekl(a)...

Tom Sob:

V rámci vstřícnosti bych výraz "lživý" nebral doslova ("záměrně vyslovená nepravda"), ale spíše jako zdůraznění toho, že Uhlova tvrzení nemají nic společného se skutečností. :o)

Matěj Šuster řekl(a)...

Popř. "lživý" v tomto kontextu = Petr Uhl je dlouhodobě výrazně neobjektivní při hodnocení mé osoby. ;)

Anonymní řekl(a)...

Ad Matěj

Můžu lhát pravdu. :)

A to v případě, když se mylně domnívám, že něco je nepravda, ale klamavě tvrdím, že to je pravda.

Tomáš Sobek

Tomáš Pecina řekl(a)...

Jednotlivé části difamačního výroku je nutno posuzovat zvlášť:

1. "Novinář píše nepravdu" je obykle nežalovatelné, protože jde o subjektivní hodnocení, na které má kritik právo.

2. "Novinář desinformuje" znamená, že novinář používá informace zkonstruované buď jím nebo jinými za účelem uvést čtenáře v omyl. Jde o silnější stupeň difamace než výrok sub 1, který má vedle složky hodnotící i skutkový obsah. Žaloba by proto theoreticky mohla v tomto bodě uspět.

3. "Novinář lže" neboli uvádí vědomě nepravdivé skutečnosti má rovněž skutkovou složku, avšak vzhledem k tomu, že v postkomunistkcých mediích se nerozlišuje mezi lží a (nevědomou) nepravdou a čtenáři jsou proto zvyklí vnímat informaci o "lži" bez tohoto difamačního kontextu, šanci na úspěch hodnotím jako nízkou.

michal ryška řekl(a)...

Podstatu věci, tj. že takové záležitosti by se měly řešit cestou veřejné diskuse a nikoli soudní cestou, již nastínil M. Šuster a já jen dodávám:

Novináře lze považovat za osoby veřejně činné, jak naznačil i ÚS v nálezu sp. zn. I. ÚS 453/03 ze dne 11.11.2005, dle kterého věcí veřejnou je i umění včetně novinářských aktivit a showbyznysu a dále vše, co na sebe strhává veřejnou pozornost.

Je to ostatně zcela pochopitelné, neboť novinář veškerá v tomto směru rozhodná kritéria více než bezezbytku splňuje. Vstupuje do společenské diskuze, poutá v ní na sebe společenskou pozornost a z titulu svého postavení má možnost ovlivňovat veřejné mínění včetně možnosti veřejně polemizovat s kontroverzními či zavádějícími názory oponentů.

Ne nadarmo bývá žurnalistika již od dob Otto von Bismarcka označována za „sedmou velmoc“ (s tím, že se svým vlivem vyrovná tehdejším šesti světovým velmocím, tj. Velké Británii, Francii, Rakousku, Rusku, Itálii a Německu). Rovněž tak jsou novináři označováni za nositele tzv. „čtvrté moci“ s odkazem na klasickou triádu dělby moci na moc zákonodárnou, moc výkonnou a moc soudní. Ignacio Ramonet, francouzský geopolitik a ředitel měsíčníku Le Monde Diplomatique, dokonce ve své knize Tyranie médií s poukazem na charakter dnešní společnosti jako společnosti informační zpochybňuje klasickou dělbu moci ve společnosti, aby ji nahradil jinou. Za vedoucí moc v současné společnosti pak považuje ekonomii, která je následována mediální mocí a až po ní se objevuje moc politická.

Novinář začleněný do kategorie osob veřejně činných je pak povinen snášet (v porovnání s běžným občanem) širší rozsah zásahů do svých osobnostních práv, včetně (a to zejména) širšího rozsahu hodnotících úsudků (kritiky).

Tomáš Hülle řekl(a)...

Připojím jeden jen velice stručný komentář, protože nemám dostatek času na jeho rozepsání.

Chtěl bych poukázat na judikát ÚS 453/03, který není zdaleka významný jen definicí novináře a věci veřejné, ale zejména tím, že řeší vcelice obdobný skutkový stav a to případ Březina vs. Zeman. V tomto případě býv.premiér M.Zeman taktéž prohlásil některé dehonestující věcné výroky, které neměl dostatečně podpořeny o faktické důkazy. Myslím, že tento nález ÚS bude tedy i velice podstatným pro rozhodování v této věci a bude zřejmě následována podmínka přísnější kontroly v případě veřejných činitelů.

viz.: "Ústavní soud je přesvědčen o tom, že informace poskytované vysokými ústavními činiteli obsahující tak výbušný potenciál jako v tomto případě, by měly být seriózně ověřovány jejich odbornými aparáty předtím, než budou veřejně sdělovány, což se v daném případě evidentně nestalo.".
Otázkou zůstává, zda-li je v případu Uhl vs. Vesecká vůbec co ověřovat?

Tomáš Němeček řekl(a)...

Právo
Datum vydání: 3.11.2007
Rubrika / pořad: Publicistika
Strana / zpráva 06
Autor: Petr Uhl

Pro Veseckou – třikrát a dost

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká nechala 8. června odejmout dozor nad trestní věcí obviněného Čunka přerovskému státnímu zástupci Radimu Obstovi a přikázat ji do Jihlavy Arifu Salichovovi.
Učinila to, jak řekla, i proto, že policie bezdůvodně pátrala po majetku obviněného až do 80. let. O sociálních dávkách a miliónech neznámého původu policie i státní zastupitelství tehdy věděly. Vesecká to nejen utajovala, ale zabránila i dalšímu šetření. Za to ji lze nyní postihnout. Usnesení jejího úřadu nikdo neviděl. Názor, že odnětí věci bylo nezákonné, se tehdy prosazoval obtížně. I ČSSD váhala, zprvu mluvila jen o nestandardním postupu. Někteří právníci podpořili rozhodnutí Vesecké, také jejich nestor Vojtěch Cepl. Novináře i právníky mlžení mátlo. Pak přišlo usnesení Salichova o zastavení stíhání. To ale směl zastavit jen kvůli tomu, že se nestal skutek, pro nějž se stíhání vedlo. Veřejnost klamal procesními vadami a nadstandardními styky policisty a svědkyně. Ještě dnes média uvádějí, že tam byly vady, a ne že jimi mlžil Salichov. Jeho usnesení také nikdo neviděl.
Brněnský krajský zástupce Petr Coufal, mající nad Salichovovým dozorem dohled, použil k jeho obraně i faráře. Ten vypověděl jako svědek, že svědkyni Urbanovou ďábel oklamal. Coufal pak házel spravedlnosti pod nohy právní klacky. V srpnu odložil stížnost přerovské zástupkyně na Salichova. V září podpořil svou podřízenou z městského zastupitelství v Brně Milenu Hojovcovou, když založila podezření, že se Vesecká dopustila trestného činu. Možná ale neprobíral případ doma s manželkou, která jako řadová zástupkyně v úřadu Vesecké připravila rozhodnutí odejmout věc Obstovi…
Někdo z Nejvyššího zastupitelství to už nevydržel a zveřejnil názor zástupce Zdeňka Dostála. Ten pro rozhodnutí Vesecké navrhl závěr, že usnesení o zastavení stíhání bylo nezákonné. Díky reportérům ČT se pak provalila věc se souběhem dávek a miliónů. Vesecká teprve pak Salichovovo usnesení zrušila. Ani toto třetí usnesení veřejnost nesmí znát. V řízení pokračuje podle trestního řádu Salichov.
Mluvčí úřadu Vesecké Pavel Foltán ale v rozporu se zákonem, s Dostálovým závěrem a pravděpodobně i s usnesením Vesecké uvedl, že nebylo zjištěno, že jihlavské zastupitelství pochybilo. Salichov se prý jen unáhlil, rozhodl předčasně!
Vesecká mate veřejnost dál, ve výkladu klíčových rozhodnutí této věci již potřetí.
Zveřejnit je třeba text všech tří rozhodnutí – o odnětí a předání věci, o zastavení trestního stíhání i o zrušení toho zastavení. Tak nějak to chtěli lidovci – třikrát a dost!
Každý spor, i věc Vesecké, musí být řešen nestranně, i ona má právo na spravedlivé řízení. Vláda ji jistě neodvolá, veřejnosti tedy zbývá už jen vyšetřovací komise Sněmovny.

Anonymní řekl(a)...

Je ke lži potřeba zavinění ?

Michal Strnad řekl(a)...

Jednání ve věci žaloby na ochranu osobnosti žalobce Petra Uhla proti žalované Renátě Vesecké, původně plánované na 13.6.2008, se bude odročovat na neurčito kvůli námitce podjatosti vyřizující soudkyně vznesené ze strany žalobce.

Anonymní řekl(a)...

Vojtěch J. Cepl:

Díky pane Strnad; už jsem si toho všiml taky; to nás s kolegou Ryškou poněkud omezuje v debatě (i když nepředpokládám, že bych věc dostal já, s ohledem na to, že jsem dělal věc úzce související). Navíc je samozřejmě možné, že paní kolegyně tu věc bude dělat dál a podjatá nebude.

Jinak ostatní se nenechte rušit; je to zajímavé.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Je ke lži potřeba zavinění ?

Zajímavá otázka. Když řeknu "Pane, vy lžete!", je to něco jiného než "To je lež!", a zase něco jiného je zvolání "To je sprostá lež!"

Myslím, že i kvůli tomu v právnické hantýrce hovoříme místo o lži o účelovém tvrzení: tomu laici většinou nerozumějí a minimalisuje se risiko, že advokát dostane přímo při jednání nafackováno.

michal ryška řekl(a)...

Rovněž já děkuji panu Strnadovi za upozornění a ve shodě s kolegou Ceplem si dávám pro tuto kauzu klíč na klávesnici, i když nepředpokládám, že by doputovala právě do Brna (myšlen KS).

Na závěr jen připomenutí notoriet:

Spor Ivan Brezina (nikoli Březina) vs. Miloš Zeman, to bylo něco zcela jiného, tam šlo o nepodložené obvinění novináře ze psaní na zakázku ČEZ a z novinářské korupce. Novinář tam pochopitelně nemohl být volně lovnou zvěří bez jakékoli právní ochrany.

Anonymní řekl(a)...

Omlouvám se, ale nedá mi to. Už na několika místech v Brně jsem narazil na velké reklamy ODS "Zpřísňujeme tresty". Zaujal mne na nich ten výjev, který každý zná - soudkyně, obžalovaný a stráž.

Nemůžu se pořád zbavit dojmu, že je to reklama minimálně neetická. Použití tohoto obrázku v reklamě na jednu z politických stran (toho času vládnoucí), může u občanů vzbudit spolu s úsměvem i další pochyby o nestrannosti justice..

Jak se na to díváte vy?

David B.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Nepůsobí to na mě tak. Když si Zelení vytisknou billboard s Vysočinou a s nápisem "Staráme se o životní prostředí", není to hned potřeba odsoudit jako zneužívání přírody k politickým cílům.

Anonymní řekl(a)...

Tento billboard jsem nikde nezaregistroval. Ale upřímně, těm bych to i věřil.

Ať nad tím přemýšlím jak přemýšlím, pořád mi to příjde minimálně nevhodné a špatně načasované. Byť se tedy ministr Pospíliš snaží dotáhnout zákoníky ke zdárnému konci.

Petr Urban řekl(a)...

Nejprve bych chtěl poděkovat Tomáši Němečkovi za to, že se můžeme pokochat textem Petra Uhla in extenso.

Co se týká lži, je to vágní pojem. Podle jednoho pojetí je to úmyslně či vědomě sdělovaná nepravda, podle druhého je to opak pravdy. První (subjektivní) pojetí je běžnější v češtině, druhé (objektivní) je běžnější v angličtině. Osobně se kloním k anglosaskému pojetí, už proto, že tam nemůže nastat situace, že lež je to, když někdo sděluje fakt, o němž si myslí, že je nepravdivý, ačkoliv ve skutečnosti je pravdivý.

Co se týká obvinění Petra Uhla ze sudičství, rovněž ho nesdílím. Soudy jsou povolány k rozhodování sporů. Toto spor je, protože nevíme (můžeme si to jen myslit), kdo má pravdu. Soudy spory nezatěžují, protože od toho soudce máme, aby autorativně rozhodovali, kdo má pravdu. Soudy zatěžují případy, které de facto sporem nejsou, například většina dlužníků v prodlení. Ti obvykle své porušení povinnosti uznávají, jen se jim nechce platit. Dokud nebudou za to penalisováni, budou na to hřešit i nadále. A pak se budou stávat i případy, na který mne upozornil můj známý soudce: Nepozorností advokáta dostal automaticky generovanou žalobu na plnění ve výši 0 Kč (slovy "nula korun českých"). Podobnou záležitostí jsou konsensuální rozvody.

Petr Urban řekl(a)...

"Novinář píše nepravdu" není nežalovatelné, protože jde o subjektivní hodnocení, na které má kritik právo, nýbrž proto, že je to obvykle omyl v dobré víře. Pokud by šlo o lež (v českém pojetí), žalovatelné by to bylo.

Petr Urban řekl(a)...

Novináři nedisponují mocí, protože o ničem nerozhodují. Mají toliko vliv.

Matěj Šuster řekl(a)...

Petr Urban:

Fascinuje mě, jak je Vám vše vždy naprosto jasné. :o)

Parafráze (či parodie?) Vašeho tvrzení:

Soudy jsou povolány k rozhodování sporů. Pokud se manžel hádá s manželkou, kolikrát spolu minulý měsíc souložili, pak toto spor je, protože nevíme (můžeme si to jen myslit), kdo má pravdu. Soudy spory nezatěžují, protože od toho soudce máme, aby autorativně rozhodovali, kdo má pravdu.

:o)

Matěj Šuster řekl(a)...

Koukám, že jsem Vás parafrázoval i s chybou ve slově "autoritativně". :o) Nebo slovo "autorativně" rovněž existuje? Podle googluano, dokonce i v bakalářské práci obhájené na PF v Brně. ;o))))

Petr Urban řekl(a)...

Myslím, že stejně jako Vám. :-)

OK, beru, že korrektiv de minimis non curat praetor je někdy na místě. Přesvědčil jste mne.

Překlepů dělám spousty, na to se neohlížejte.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Nebyl bych tak vstřícný. Když jeden z nejvyšších státních úředníků státu prohlásí o novináři druhého nejčtenějšího seriosního deníku, že je to lhář a desinformátor, není to žádné minimum.

Jiná věc je, zda Vesecká neunese důkaz pravdy, on je Petr Uhl, pokud ho poslední roky sleduji, v mediích i osobně, čím dál senilnější.

Matěj Šuster řekl(a)...

Zdá se, že podstatou námitky podjatosti je toto:

"Redakci on-line deníku TÝDEN.CZ se podařilo zjistit, že by Petr Uhl mohl mít problém s předsedkyní senátu Věrou Adámkovou, která bude o jeho žalobě rozhodovat. Bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva ji měl jmenovitě kritizovat v souvislosti se špatně pracujícími soudy."

PS: předpokládám, že Petr Urban bude nanejvýš pohoršen tím, že redakce Týdnu použila místo sousloví "jednání bude odročeno" poněkud nepřesný výrok "spor bude odložen". :o)

Petr Urban řekl(a)...

To mi ani tak nevadí. Nejhorší jsou "platnosti", "právní normy" a "žalobci".

Jakub Malinovský řekl(a)...

Anonymní: Jeden je u autobusáku naproti Hotelu Grand.

Jinak mně to také neetické nepřijde. Pokud by se kampaň týkala bezpečnosti na ulicích, čekal bych tam uniformu policisty, pokud zdravotnictví, tak lékaře či sestřičku a dalo by se v závislosti na tématu jistě pokračovat.

Anonymní řekl(a)...

Mě to také nepřijde neetické. Vzhledem k tomu, že David B. by (jak píše) analogickému billboardu od zelených "i věřil", nabízí se otázka zda etičnost či neetičnost takového billboardu nezávisí na vztahu kolemdoucího k ODS...

Co se žalob na R.Veseckou týče, překvapuje mě, že jste rozebírali pouze otázku lživosti a nikdo to nedal do souvislosti s tvrzením, že "je to u Uhla v poslední době pravidlem". To je sice nízký útok na osobu Petra Uhla, ale je to spíše hodnotící soud, ne?

Šimon Klein

Tomáš Pecina řekl(a)...

Se soudkyní Adámkovou jsou dosud neměl osobně tu čest, ale vryla se mi do paměti výrokem "právo na spravedlivý proces není osobnostním právem, není možno se domáhat ochrany osobnosti", což je další důkaz pro to, že specialisace soudců nevede nutně k vyšší kvalitě jejich rozhodování.

Matěj Šuster řekl(a)...

Věra Adámková, soudkyně:
"A když už dáváte správcům konkurzní podstaty titul, tak byste mohli i soudci taky. Já nejsem ješitná ale… Ten titul mě něco stál."

-- to zní, jako kdyby se ten titul koupila. :o)))

Tomáš Pecina řekl(a)...

Soudě dle úrovně jejího vyjadřování, ten titul ji stál hodně…

Petr Urban řekl(a)...

Tu žalobu bych zamítl rovněž. Avšak nikoliv s takovýmto absurdním odůvodněním. Nesprávný úřední postup není ipso facto způsobilý zasáhnout do ničích osobnostních práv. To by musel být kvalifikovaný.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Žaloba byla patrně na zamítnutí, nicméně z jiného důvodu, než uvádíte.

Protože se to celé odehrálo v r. 2005, je žaloba na ochranu osobnosti správným postupem místo procedury podle zákona č. 82/1998 Sb., to je podepřeno i judikaturou Ústavního soudu.

Nicméně v první části není žalovaný pasivně věcně legitimován (za tvrzenou manipulaci se spisem neodpovídá soudce, ale Česká republika; exces je z povahy věci zřejmě vyloučen), ve druhé části nemohlo dojít k zásahu do osobnostních práv žalobce jen tím, že někdo podal nebo nepodal na soudce kárnou žalobu.

Anonymní řekl(a)...

Lhát je v češtině běžně používáno ve významu netrdit pravdu. Navíc pokud netvrdí pravdu novinář, lze to vzhledem k jeho profesi brát jako formu nedbalosti.

Zda (ne)tvrdil pravdu nevím, ale měl na to spíš reagovat novinovým článkem (prostor pro tuto formu řešení dotyčný), na rozdíl třeba od řadového občana pomluveného masmédii, rozhodně má.

Petr Uhl řekl(a)...

Dobrý den,
neúčastním se diskusí s anonymními pisateli, ale některé postřehy z diskuse o sporu Uhl v. Vesecká jsou natolik kvalitní, že činím výjimku a vstupuji do besedy.
Nejprve musím vyřešit jako předběžnou otázku, spojenou s výrokem Tomáše Peciny, že „on je Petr Uhl, pokud ho poslední roky sleduji, v médiích i osobně, čím dál senilnější.“ Tedy: Výrok považuji za hodnotící soud, nikoliv skutkové tvrzení. Přesto je zásahem do mé (jinak jistě dobré) pověsti. Soudní spor ale s panem Pecinou nepovedu. Zpochybňuju jen pravdivost té části jeho výroku, kde píše „pokud ho poslední roky sleduji“. S panem Pecinou jsem snad nikdy v životě nehovořil, naposledy jsem ho viděl vystupovat veřejně zhruba před deseti lety. To ovšem neznamená, že on nesleduje mne a pozoruje rozvoj mé senility i jak než v médiích, třeba pátracími operativními prostředky.
K sémantickému výkladu pojmu „lži“. Žalovaná Vesecká správně odlišila Uhlovy nepravdy od Uhlových deziformací a dále od Uhlových lží, znajíc dobře rozdíly mezi těmito pojmy. Jejich užití pak zvýrazňuje tvrzením, že jejich výskyt v mých článcích je u mne v poslední době pravidlem. Výrok „je /.../ v poslední době pravidlem“ je jistě skutkové tvrzení. Anglicky moc neumím, o obsahu slov „lie“ a „falsehood“ proto polemizovat nechci. Vesecká mluvila česky. Slova „Lüge“, „lož“, „laž“, mensonge“, předpokládají stejně jako české „lež“ vědomí mluvčího či pisatele, že mluví či píše nepravdu. Vědomí nepravdivosti při vyřčení lži hezky ukazuje polské slovo kłamstwo (a už slovenské klamstvo).
Námitku podjatosti vůči soudkyni Věře Adámkové jsem uplatnil proto, že jsem jako aktivní člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS – působící v duchu Charty 77), čs.ligy pro lidská práva a člena Mezinárodní federace pro lidská práva FIDH, byl v roce 1987 spoluautorem jeho sdělení č. 681 a 698, které podrobovalo kritice jednání a rozhodování Věry Adámkové, tehdy soudkyně okresního soudu v Hradci Králové, v řízení o žalobě katolické aktivistky a vychovatelky dětí Jarmily Strejcové o neplatnost výpovědi ze pracovního poměru, a to jen z toho důvodu, že při domovní prohlídce u ní byla nalezena a odňata náboženská literatura. Soudkyně Adámková prováděla jako předsedkyně senátu nesmyslné důkazy (okolnosti pohřbu adoptivní dcery Jarmily Strejcové, zda Jarmila Strejcová nechala zpívat při vánoční besídce koledy), vyloučení právního zástupce Strejcové z řízení, pozdější vyloučení dalšího právního zástupce Jána Čarnogurského nadřízeným soudem pro odvolací řízení pod záminkou, že byl vyloučen z advokacie). Osobně jsem přispěl do sdělení výrokem „Upozorňujeme /.../ doktorku práv Věru Adámkovou, že čs.právní řád nezná pojem ´nelegální literatury´, a že se jím tudíž nesluší operovat v právně závazných dokumentech.“. VONS považoval výpověď z pracovního poměru a rozhodnutí soudu za porušení nejen Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, ale i čs. ústavy. Ukazoval, že v jiných případech bylo již tehdy postupováno odlišně.
Obě sdělení VONS, č.681 a 698 jsou na http://www.vons.cz/, kliknout na Informace o Chartě 77, ročník č.1987, č.12 a č.15. Jak tam uvedeno, byl jsem vydavatelem onoho bulletinu.
Námitku jsem uplatnil až po váhání, jsa si vědom současné příznivé atmosféry (soudci prominou) při rozhodování této pře.
Potíž je i v (relativně) novém ustanovení § 14/4 o.s.ř. „Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Jenže zde nejde jen o způsob projednávání a jejího rozhodování v jiné věci, nýbrž o pochybnosti, zda by se podobně jako v roce 1987 nepodvolovala předpokládanému očekávání osob ve společensky významných funkcích, nebo naopak o pochybnosti, zda vědouc, že okolnost jejího mravního selhání může být nebo se časem stát veřejně známa, nepřiklonila se spíše na moji stranu, aby jí někdo nemohl vyčítat, že vzhledem k našemu sporu z roku 1987 mi nadržuje. „Nepodání námitky podjatosti by mohlo být později být zdrojem – byť i jen neprocesního, neformálního - zpochybnění výsledků řízení,“ napsala mým jménem do námitky podjatosti moje právní zástupkyně, advokátka JUDr. et ing. Helena Svotošová.
Věc má širší politický kontext, ale já nejsem lovec zbabělých či zlých soudců z minulosti. Čekal jsem proto, zda soud sám zveřejní skutečnost, že jsem námitku podjatosti podal a její obsah. Soud tak učinil.
Petr Uhl, novinář
P.S. Na anonymní reakce odpovídat nebudu

Tomáš Pecina řekl(a)...

Nevím, zda hovořil Petr Uhl v posledních letech se mnou, ale já s ním několikrát. Vzpomínám si např. když byl ještě v posici vládního zmocněnce pro lidská práva, a požádal jsem ho o pomoc ve věci svého trestního stíhání za schvalování trestného činu (odmítl to, s tím, že jsem se podle něj tohoto trestného činu dopustil). Byl jsem poněkud zaskočen jeho neschopností ústavněprávního uvažování a z debaty jsem byl rozčarován.

Asi o rok předtím jsem jeho a Annu Šabatovou navštívil, tuším, že dokonce dvakrát, v jejich pražském bytě v Anglické a hovořil jsem s nimi o případu Jana Kavana, mj. o Jiřině Šiklové, Pavlu Muraškovi a Julianu Manyonovi.

Nicméně, moje zmínka o senilitě je přesto nezdvořilá, a Petru Uhlovi se za ni omlouvám.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Možnost uplatnění námitky podjatosti odůvodněné tím, že mezi soudcem a namítajícím účastníkem došlo v minulosti ke sporu, není, pokud je mi známo, v domácí judikatuře jednoznačně vyřešena, a neřeší to ani judikatura ESLP.

Použití objektivního testu nestrannosti, jak ho definoval ESLP, ale vede spíš k závěru o vyloučení soudce (viz např. Wettstein v. Švýcarsko).

Mám shodou okolností ten samý problém, protože se soudím o autorská práva a znalecký posudek má zpracovat Ing. Vladimíru Smejkal, o němž jsem před 7 lety publikoval několik celkem ostrých textů.

Matěj Šuster řekl(a)...

Tomáš Pecina:

Ten autorskoprávní spor, to je toto?

Petr Uhl:

To hodlate Veseckou dotlačit i k tomu, aby se pokusila doložit tvrzení, že takové [nepravdivé, lživé a dezinformační] články jsou u Vás "v poslední době pravidlem"?

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad MŠ:

Ano. Podal jsem žalobu, tu KS-ÚL (pobočka LB) zamítl, avšak VS-P rozsudek zrušil a rozhodl, že mám na náhradu právo; zbývá jen určit její výši.

Petr Uhl řekl(a)...

K panu Pecinovi: Vládním zmocněncem jsem ale byl od září 1998 do února 2001, tedy před sedmi až deseti lety. Na přijetí a rozmluvu s p. Pecinou si nevzpomínám, ani na jeho návštěvu předtím v mém bytě, jistě se to stalo, když to tvrdí. Šlo mi jen o jeho výrok o mé senilitě spojený se slovy "pokud ho poslední roky sleduji".
K Matěji Šusterovi: No, nehodlám Veseckou k tomu dotlačit, spíše si myslím, že svá slova neprokáže, čímž také můj spor s ní skončí.
Ještě opravuji sám sebe: moje advokátka se jmenuje Helena Svatošová, omlouvám se za překlep v jejím příjmení.

Petr Uhl řekl(a)...

K panu Pecinovi: Vládním zmocněncem jsem ale byl od září 1998 do února 2001, tedy před sedmi až deseti lety. Na přijetí a rozmluvu s p. Pecinou si nevzpomínám, ani na jeho návštěvu předtím v mém bytě, jistě se to stalo, když to tvrdí. Šlo mi jen o jeho výrok o mé senilitě spojený se slovy "pokud ho poslední roky sleduji".
K Matěji Šusterovi: No, nehodlám Veseckou k tomu dotlačit, spíše si myslím, že svá slova neprokáže, čímž také můj spor s ní skončí.
Ještě opravuji sám sebe: moje advokátka se jmenuje Helena Svatošová, omlouvám se za překlep v jejím příjmení.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Aniž bych chtěl být osobní, není jedním z příznaků senility, že člověk zapomíná na to, s kým se kdy sešel?

Matěj Šuster řekl(a)...

Tomáš Pecina:

Takové věty jsou nejlepší, také je často a s oblibou používám, např.:

"Aniž bych chtěl kohokoli urazit, tak ... (následuje urážka)." :o))

Petr Uhl:

Jakou formou a kde všude se má Vesecká omluvit? ;)

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Víte, pane Pecino, jsou lidé, jako třebas P. Uhl, kteří se schází se spoustou lidí, kteří je o něco prosí, a nepamatují si všechny prosebníky, se kterými se kdy sešli. Takže takovéhle Vaše poznámky považuji za hloupé a nevkusné.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad ZK:

Nepřicházel jsem jako prosebník (pomoc jsem nepotřeboval, sám jsem na sebe předmětné trestní oznámení sepsal), chtěl jsem zjistit, zda Petr Uhl podporuje dekriminalisaci schvalování trestného činu. Nepodporoval, a jak jsem zjistil později z jeho vyjádření, nepodporuje ani dekriminalisaci pomluvy.

Poté jsem s ním mluvil ještě několikrát, vždy už jen velmi stručně. Pokud jsem hovořil o osobní zkušenosti, bylo to z různých akcí, besed, jednání ve Sněmovně apod., kde jsem P. Uhla viděl.

Uznávám, že tuto bitvu nemohu vyhrát, Uhlovo prohlášení, že mě nezná, mohu stěží vyvrátit. Za nezdvořilost jsem se omluvil, víc nemám co dodat.

Petr Uhl řekl(a)...

Nežádám omluvu po Vesecké, jen uznání, že její výrok byl chybný (mylný) a že ho lituje. (Požadovat omluvu je takový český zvyk, který se mi nelíbí.) Dožaduju se, aby to zveřejnil v placené službě ČTK "protext", který odebírají redakce médií, je to součást servisu.
Zdraví Petr Uhl

Petr Urban řekl(a)...

Osobně mezi omluvou a vyjádřením lítosti (politování) nad svým vlastním chováním nevidím rozdíl.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Rozdíl je velmi podstatný, protože soudy požadavek na vyjádření lítosti odmítají. Což je pochopitelné, nikdo nemůže být nucen litovat svého jednání proti své vůli.

Anonymní řekl(a)...

pozdní koment:
omluva pana peciny za tvrzenou senilitu pana uhla je půvabným důkazem toho, že nabubřelé siláctví (v tomto případě slovní) často prohraje k.o., když se nečekaně objeví kritizovaný subjekt a kritika (hezky česky bych ho nazval "drzákem") deklasuje slušností a (třeba i vyvratitelnými) argumenty. vzhledem k tomu, že pan pecina chce debatovat na tomto blogu, nezbývalo mu, než se omluvit. moc se mi to líbilo a doufám, že se při psaní omluvy alespoň trochu začervenal.