sobota 16. prosince 2006

© Zaplať si letní školu, 2007™ (Limited Edition)®

Blíží se konec roku. Emailem prší pozvánky na letní školy 2007. Nezaujme každá. Která z davu vybočí je Total Law™. Vybočí určitě kvalitou. Přístupem. Hvězdným obsazením. Honza, který se jí zúčastnil minulý rok v Budapešti, o ní pěl pouze chválu.

Total Law™ zaujme ale také něčím jiným. Je to, pokud je mi známo, jediná letní škola, která má ochrannou známku. Proč?

Totální právo. Psát něco takového na blogu s titulem „jiné právo“ je asi trochu odvážné, ale na první poslech to zní jako totální blbost. V čem se tento kurz liší natolik, že je nutné jeho název zaštítit ochrannou známkou? Podívám-li se na popis kurzu, nezní to až tak světoborně: přístup je kontextuální, nikoliv multidisciplinární (Víceoborový přístup je, dost Weilerovským stylem, příkře zavržen jako povrchní a povšechné šolichání: „Interdisciplinarity is all too often understood as taking an appetizer in politics, a first course in economics, a main course in law and a desert in history.“) Výuka přitom probíhá v malých skupinách sokratickou formou (formou dialogu). Nuže? Toť vše? Vytvoří se kurz, který vypadá tak, jak by měl slušný kurz vypadat a šup na něj ochrannou známku? Proč?

Protože letní školu je třeba prodat. Má-li na sobě název letní školy ochrannou známku, zní to lépe; zní to jako něco jedinečného, skvělého, každým žádaného. Cože? Tys byl letos jen na „Letní škole evropského práva v X“? To JÁ jsem byl u Weilera a Madura na Toutl Ló, tí em! Jak jinak vybočit ze záplavy letních školících možností?

Pověsit si na název letního kurzu ochrannou známku zní nicméně, především ve středoevropských poměrech, mírně nepatřičně. Vzdělávání je vnímáno jako jistý typ veřejného statku; prodávat vzdělání jako balíčkový produkt s ochrannou známkou na něm je necudné. Nebo není?

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Měl jsem příležitost absolvovat první kolo Total Law v Pešti a dojmy poměrně dobré. Trochu zklamáním byl Weiler, který se tam ukázal snad jen na jedno odpoledne, kde akorát převyprávěl svou "no demos" teorii. Nicméně je to charismatický a chytrý učitel s nebývalým přehledem, tak aspoň osobní setkání s ním mohlo některé z nás vybudit k hlubšímu seznámení se s jeho dílem. Daleko přínosnější mi přišly přednášky D.Chalmerse, který je rovněž znamenitý učitel, a Madura, který si stěžoval, jak jsou jako generální advokáti diskriminovaní vůči soudcům :-). Stejně jako v jiných kurzech, i tady záleží na tom, jak učitel mluví dobře anglicky (s tím trochu bojoval Areilza) a jací jsou ostatní studenti, jejich diskuse tvoři min. 50 % výsledného dojmu.