neděle 3. prosince 2006

Law and Economics v (Postkomunistické) Evropě

Teď si asi zahrabu na písečku Zdeňka Kühna, Jiřího Kindla nebo kolegů z blogu Law and Economics, ale při brouzdání po webu jsem narazil na nahrávku Zdeňkovy přednášky, kterou přednesl na Prague Conference on Political Economy, jež se konala letos v dubnu. Nazval ji "Economic Analysis of Law and the Post-Communist Legal Cultures: Alice's Adventures in the Wonderland of Textual Positivism?" [zde je link na mp3 soubor].
Zdeněk tam rozebírá příčiny toho, proč se v postkomunistických zemích nevyvinula tradice ekonomické analýzy práva. Příspěvek je nesporně velmi zajímavý, jen bych si dovolil doplnit jedno upřesnění: absence L&E v právní analýze není nečím, co by bylo vlastní pouze postkomunistickým zemím. Podle mého názoru není třeba naše prostředí tolik kritizovat za něco, co se neděje ani v jiných evropských zemích. Zdeněk správně poznamenává, že pokud se u nás někdo L&E věnuje, je to proto, že L&E studoval v zahraničí. Já bych dodal, že zahraničím je třeba myslet především USA, ačkoliv i v Evropě se situace mění (četl jsem třeba zajímavou ekonomickou analýzu volby vnitrostátního soudu, zda podá předběžnou otázku "National courts and the European Court of Justice: a public choice analysis of the preliminary reference procedure"- [SSRN stránka], a nedávno jsem překvapeně v místní (oxfordské) knihovně narazil na sborník L&E ve francouzštině). Rozhodně ale nelze Evropu srovnávat se Spojenými státy - a v tomhle směru postkomunistické země nejsou žádnou výjimkou. (Přístupem L&E zde rozumím především jeho zapojení v oblastech, které na první pohled s ekonomickou analýzou nemají nic společného - např. smluvní právo, procesní právo, rodinné právo atd., nikoliv oblasti, kde se i v Evropě ekonomická analýza musela uplatňovat od počátku - např. soutěžní právo).
Hrabat na cizím písečku si dovolím i proto, že jsem nedávno četl velice zajímavý článek - "Lost in Translation: The Economic Analysis of Law in the United States and Europe" [SSRN stránka]. Hned v úvodu autoři říkají:
"If the success of the application of economic analysis to legal problems in the United States can be compared to that of the rabbits released in Australia, the law and economics movement in Europe might best be compared to the experience of the camels that were released into the American southwest. Although the economic analysis of law has been of some interest to European scholars, it seems curiously out of place in their work and, so far, the discipline has not been successfully transplanted to the European academic ecosystem."
Článek je velice zajímavou (ačkoliv musím přiznat, že poněkud povrchní) analýzou příčin toho, že se "velbloud" ekonomické analýzy nikdy neusadil v Evropě. Důvody nachází v právní kultuře, socioekonomické struktuře společnosti a v neposlední řadě také v povaze evropské právní akademie. (Pokud se týká L&E v právní akademii, zajímavý je také příspěvek "Economic Analysis of Law and Economics" [SSRN stránka]. V tomto článku lze mj. nalézt zajímavé údaje o tom, co je v které zemi považováno za měřítko akademické úspěšnosti.)
Tím však autoři nechtějí popřít, že L&E nemá v Evropě budoucnost:
"Although the law and economics movement in Europe currently suffers a fate similar to that of feral camels of the American Southwest, perhaps now that the camel’s nose is under the tent, we will soon see the more of this homely, yet useful, animal."
Asi málokdo by chtěl dnes popírat, že má ekonomická analýza práva v Evropě svoje místo. Je to ale možná tím, že jsem nikdy nestudoval v USA, že jsem poněkud skeptický v přenášení všeho, co je aplikováno na druhé straně Atlantiku, do Evropy. A Zdeňkova analýza má možná ještě jiný, celoevropský rozměr.

4 komentáře:

Zdeněk Kühn řekl(a)...

V zásadě s Janem Komárkem zcela souhlasím. Z mého hlediska je nejlepší analýzou toho, proč u nás law and econ není, knížka M. Hesselinka The New European Legal Culture.

Dovolím si však tvrdit, že se ekonomická analýza práva na řadě současných evropských právnických fakult přednáší, což mám z prvé ruky od studentů programu Socrates Erasmus v Praze. V tomto smyslu se liší české poměry třeba i od Švédska nebo Německa (odkud pozitivní informace mám).

Jinak nejsem žádným fanatickým příznivcem law and econ, což evropský právník asi ani být nemůže - viz můj post na leblog.cz.

Jan Komárek řekl(a)...

Já souhlasím se Zdeňkem a omlouvám se, jestli můj příspěvek vyzněl konfrontačně - tak tomu rozhodně nemělo být. Mojí pointou bylo především to, že právě v L&E nejsme v České republice zase tak moc pozadu - což dokazuje třeba právě leblog nebo vůbec fakt, že se ekonomická analýza práva někde učí. (Že to není na PF není ani tak chyba odmítání L&E jako spíše mnohem širší strach před neznámým - nebo neschopnost se s něčím novým seznámit, které zahrnují vedle L&E ještě mnoho jiných směrů.)
Hesselinka vřele doporučuji také (koneckonců, přečetl jsem si ho díky Zdeňkovi).

Michal Bobek řekl(a)...

Ekonomická analýza práva není ničím jiným než jedním z více druhů kontextuální analýzy práva. Je jedním z nástrojů, společně kupříkladu s přístupem právně-sociologickým, historizujícím či kritickými teoriemi v právu, který nám umožňuje uchopit komplexnější právní problémy, ve kterých zákonný positivismus není sto vysvětlit a smysluplně aplikovat právní normu. Jako taková by měla být ekonomická analýza vnímána; jedná se o jeden z možných nástrojů a přístupů, nikoliv, jak ekonomická analýza občas zapomíná, o nástroj jediný a určující.

Navíc jestli někdo říká, že přistupuje k právu skrze L and E, a přitom ho nezajímají jiné kontexty práva, pak tím vlastně významně omezuje svoji analýzu. Jestliže pak třeba někdo z pozice L and E kamenuje čistě normativní teorie či zákonný pozitivismus, proto, že nevnímají "další" faktory (rozuměj argumenty ekonomické), pak zloděj křičí chyťte zloděje. Ekonomická analýza se pak stává pouze nástrojem vyloučení dalších kontextuálních argumentů.

Jiří Kindl řekl(a)...

Souhlas s Michalem B. i Zdenkem K. (ted myslim zejm. ten jeho post na Law & Econ Blogu). Pravne-ekonomicky pristup nemuze byt vselekem a mel by byt jen jednou z argumentacnich zbrani pravnika, at jiz soudce ci advokata ci neceho jineho. I v takovych oblastech jako je pravo ochrany hospodarske souteze, specificka regulace atp. si totiz nelze z law & econ pristupem vystacit, ale je treba jej kombinovat s ostatnimi pristupy k pravni aplikaci a interpretaci. To plati tim spise v "tradicnejsich" pravnich oblastech. Ostatne s ohledem na multiplicitu sledovanych cilu, ktere jsou casto vzajemne neporovnatelne, nelze ani law & econ pristup, ktery do znacne miry predjima moznost posuzovani dle jednoho meritka (efektivnost), pouzit, aniz bychom dospivali ke zkreslujicim ci neuplnym resenim. Je jiste fajn argumentovat, ze v (me oblibene) oblasti soutezniho prava by jedinym sledovanym cilem MEL byt spotrebitelsky blahobyt (v ekonomickem slova smyslu). Soucasne je vsak vzit na vedomi fakt, ze v praxi a judikature tento cil neni vylucny a ze danych cile JE vice. Ne vsechny dane cile lze pak tak snadno vmestnat do pravne-ekonomicke metodologie. Pokud pak mame odpovidat na otazku, jake je pravo (narozdil od toho jake by melo byt), byla by jen law & econ perspektiva nedostatecna. Krasne to ilustruje napr. Posneruv rozsudek ve veci State Oil v Kahn, kde vsemozne argumentoval proti tomu, aby maximum resale price maintenance byla povazovana za per se zakazanou, ale presto se sklonil pred jednoznacnym precedentem Nejvyssiho soudu. Posleze Nejvyssi soud, prislusne pravidlo zmenil, ale Posnera de facto pochvalil za jeho deferenci vuci zavazne judikature.