Jan Lhotský: Umělá inteligence a lidská práva – obor budoucnosti?

Moderní technologie se stávají součástí našich životů v takové míře, že si to ani neuvědomujeme. Ještě před pár lety bychom si neuměli představit, že jednou budeme moci mít každý svůj dron, polovinu práce za nás vyřeší počítač a do zaměstnání nás doveze samořiditelné auto, takže se cestou budeme moci nasnídat nebo si ještě pospat. Moderní technologie nám pomáhají. Každá mince má však dvě strany. Na bruselské konferenci se sešli přední světoví experti, aby právě tuto odvrácenou stranu prodiskutovali. Jaké hrozby tedy základním právům hrozí?

Zmínění odborníci se na konferenci však nesešli fyzicky, jelikož probíhala ve dnech 12. a 13. března, tudíž na počátku současné pandemie, a tak většina řečníků i návštěvníků zvolila formu videokonferenční účasti – také technologické vymoženosti 21. století. Akci pořádala německá organizace ERA (Europäische Rechtsakademie) a pozvala řečníky z různých oblastí, od IT a sociálních sítí, přes akademiky a právníky zabývající se lidskými právy, až po představitele Evropského soudu pro lidská práva.

Celý příspěvek

Jan Vučka: Radost přichází z EU

Jak se pozná vtip tzv. kameňák?
Celý příspěvek

Martina Grochová a Ľubomír Majerčík: Kdo je pánem mezinárodních smluv aneb soudci ESLP právě novelizovali Evropskou úmluvu

Včera Evropský soud pro lidská práva podle čerstvé tiskové zprávy přijal v souvislosti s aktuální epidemií koronaviru několik výjimečných opatření. Zejména pozastavil běh lhůt, včetně té nejdůležitější. Podle čl. 35 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv může být stížnost podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato konečné (vnitrostátní) rozhodnutí. To už od včerejška neplatí.

Celý příspěvek

Slavomíra Henčeková: Ještě jednou k anexi Krymu a ke svobodě projevu hoteliéra (tentokrát z Německa)

V ne příliš dávné době vzbudil rozruch nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3212/18 – Právo na svobodu projevu v rámci podnikání (anexe Krymu), o kterém psal následně Robert Zbíral i zde na Jiném právu a ještě dříve Štěpán Paulík, Kamila Abbasi a Svatava Veverková zde na Právo21 a mnozí další na sociálních sítích nebo někde jinde (jako např. Jan Wintr zde, nebo např. zde na České justici). Reakce byly zejména kritické.

V mé ne příliš dávné práci na analytickém oddělení Ústavního soudu jsem v uplynulém měsíci narazila na jedno, resp. dvě rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, které se domnívám, že by v debatě k tomuto rozhodnutí měla ještě zaznít. A tak jsem se rozhodla vám, věrným čtenářům Jiného práva, poskytnout rozbor tohoto rozhodnutí, který byl i součástí únorového bulletinu, který pravidelně vydává analytické oddělení Ústavního soudu, a nadto připojit několik vlastních poznámek, které se do bulletinu nevešly a ani vlastně úplně nehodily. Bude to dlouhé, ale snad i zajímavé, tak odpusťte.

Celý příspěvek

Vlastnictví zbraně, věc veřejná: odrazuje pachatele?

Zajímá vás, zda váš soused vlastní pistoli? A co kdybyste si to mohli zjistit přímo v mapě na internetu? Toto není úplně fikce, ale po krátkou dobu i realita v části státu New York. A díky tomu jsme se i něco dozvěděli o tom, zda vlastnictví zbraně chrání lidi před tím, že zrovna jejich domov bude cílem trestného činu. (Stručná odpověď: nejspíš ne.)

Celý příspěvek

Diskutujme o druhu trestu, ne o trestních sazbách na něj navázaných

V poslední době se nám tu rozmohl takový nešvar. V diskuzích o ukládání trestů zaměňujeme debatu o trestních sazbách s tou o výběru vhodného trestu. Často se objevuje námitka, že je potřeba zvýšit trestní sazby, aby bylo možné ukládat nepodmíněný trest odnětí svobody, přičemž na půdě parlamentu a v médiích v posledních týdnech se tak dělo zejména v souvislosti s ukládáním trestů za týrání zvířat. Od poslanců, senátorů, advokáta či soudce zaznělo, že je-li horní hranice trestní sazby konkrétního trestného činu do pěti let, pak nelze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody – lidově řečeno poslat pachatele sedět natvrdo. Taková argumentace je nesystémová, jelikož neřeší jádro problému (pravidla pro výběr druhu trestu), ale řeší ho oklikou, která má zbytečně mnoho škodlivých důsledků. Zároveň však tato diskuze naznačuje, že nepanuje shoda na tom, zda trestní zákoník upravuje výběr druhu trestu vhodně. V následujících odstavcích proto nejdříve rozebírám, proč je argument zastánců zpřísnění sazeb mylný, abych poté naznačil, co dle mého názoru stojí za touto kritikou a o čem by se mělo (po tomto článku) diskutovat.

Celý příspěvek

Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU

Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU? Pak právě pro Vás je určena stáž v Kanceláři vládního zmocněnce! 

Celý příspěvek

Semináře na téma investiční arbitráže

Již tradičně se v Praze na podzim koná konference o investičních arbitrážích, na kterých vystupují skutečné kapacity v oboru, ať už akademické heavyweights, významní rozhodci nebo partneři mezinárodních advokátních kanceláří s mnohaletou zkušeností z oboru. V posledních letech se při konferenci konají i semináře, a to nejen pro zástupce států (tedy právníky hájící zájmy státu proti zahraničním investorům), ale také pro odbornou veřejnost. Letos jsou údajně ještě nějaká volná místa na dvou akciích (kromě hlavní konference), a to seminář o náhradě škody a debata o výkonu rozhodčích nález. Obě akce jsou již zítra ve středu 9. října 2019.

Celý příspěvek

Spotřebitelskoprávní moot court

Jak takzvaní šmejdi mohou ničit život seniorům, ukáže letos vůbec poprvé soutěž Spotřebitelskoprávní moot court. Budoucí právníci si v simulovaném soudním procesu vyzkouší roli advokátů nanečisto. Jejich výkony u fiktivního soudu bude hodnotit odborná porota z řad soudců, akademiků a dalších odborníků. Celostátní soutěž vyhlašuje spotřebitelská organizace dTest pro všechny vysokoškolské studenty právnických fakult v České republice.

Moot courty přinášejí jedinečnou možnost zlepšit argumentační dovednosti, odborné znalosti i týmovou spolupráci budoucích právníků. „Jde o profesně nejpřínosnější mimoškolní aktivity, ve kterých si studenti vyzkouší roli advokátů nanečisto,“ říká Svatava Veverková, vedoucí právní poradny spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Snažíme se vzdělávat nejen studenty, ale i širokou veřejnost. Soutěžní případ jsme vytvořili na základě reálných příběhů spotřebitelů, kteří se v minulosti obrátili na naši spotřebitelskou poradnu.“

Celý příspěvek

Vladimír Lajsek: Jak justice přichází o asistenty

Práce v soudnictví mě lákala už během studií. Od spousty spolužáků jsem ale slýchával: „Tam bych nešel! Vždyť co bych pak do těch 30 dělal!? A z čeho bych hlavně žil!?“ Je pravda, že podobné otázky jsem si tehdy také kladl. I přesto jsem se ale po čase stal asistentem soudce. 

Celý příspěvek