Náhodné přiřazování trestů pachatelům trestných činů za účelem výzkumu

“Odsouzení byli náhodně přiřazeni k jednotlivým typům trestu.” Představte si, že tuto větu čtete v novinách, co Vás napadne? Že je takový výzkum neetický? Nelze přece náhodně přiřazovat tresty odsouzeným. Každý by měl dostat spravedlivý trest. Takový, který bude reflektovat závažnost trestné činnosti, potřeby společnosti, oběti i odsouzeného. Možná Vás napadne, že soudce, který to umožnil, by neměl vykonávat svoje povolání. Nebo třeba že se našel odvážný soudce, který se snaží zjistit efektivitu jednotlivých trestů.

Celý příspěvek

Mohou američtí republikáni nahradit Trumpa jiným kandidátem měsíc před volbami?

V pátek, tedy dva dny před dnešní druhou prezidentskou debatou mezi kandidátem republikánů Trumpem a kandidátkou demokratů Clintonovou, zveřejnil deník WashPost výbušnou nahrávku Donalda Trumpa z roku 2005. Zatímco právníci televize NBC celý minulý týden posuzovali, zda si mohou dovolit nahrávku zveřejnit, anonym poslal tip do novin, které neváhaly a kontroverzní materiál zveřejnily ihned. Výsledkem nejnovějšího skandálu je exodus řady republikánským politiků od Trumpa a debaty republikánských právníků, zda lze podle stranických pravidel odvolat kandidáta strany, po nominačním sjezdu a měsíc před volbami.

Celý příspěvek

Martin Archalous: Gina Miller versus vláda – zastaví soudy Brexit?

Výsledek Brexitového referenda, stejně jako nedávné prohlášení britské premiérky, že článek 50 Smlouvy o EU aktivuje v březnu 2017, zaplnil titulní stránky novin. Je jasné, že pro právníky nastávají zajímavé časy – nahradit 40 let práva EU novou legislativou nejde přes noc. Mnoho právních otázek vyvolává i Brexit samotný, respektive proces, který k němu má směřovat. Článek 50 Smlouvy o EU je stručný a konkrétní proceduru výslovně přenechává „ústavním požadavkům členských států“. Ale britská ústava (jako ostatně většina evropských ústav) postup vystoupení z EU neobsahuje. Je zde tedy velký prostor pro právní spory.

Celý příspěvek

Z Číny až na druhý konec světa – přivítání Petry Novotné

Během léta nás svými postřehy z Číny zásoboval Hubert Smekal, za což mu děkujeme. Poučili jsme se předem, že v Číně nikdy nemáme pít dobrovolně baijiu, dozvěděli jsme se, že vysvětlovat čínským studentům podstatu plagiátorství se míjí jakýmkoli účinkem (stranou ponechme to, jaké má vysvětlování účinky na studenty české), a uvědomili jsme si, jaké máme štěstí, že u nás nemusíme kvůli efektivnímu studiu před zkouškami chodit do hotelu.
Celý příspěvek

Právnická fakulta MU pořádá soutěž Právnická povídka 2017

Zdá se Vám, že všechny problémy práva nelze vyjádřit pouze paragrafy a obvyklými právnickými texty? Máte literární talent? Pak neváhejte a zúčastněte se již druhého ročníku soutěže o nejlepší právnickou povídku, fejeton či báseň! Inspirací Vám tento rok může být třeba výrok Porcie ze Shakespearova Kupce benátského: "Chtěls právo, máš je mít, a možná víc, než budeš si sám přát."
Celý příspěvek

Michaela Onuferová: Experiment - Statistická diskriminace bývalých vězňů na českém pracovním trhu

Česko se dlouhodobě řadí mezi země s nejvyšší vězeňskou populací. Podle květnových čísel je náš počet vězňů na 100 000 obyvatel 211[1] – tímto se blížíme výrazně více průměru zemí východní Evropy, Ruska a Turecka (236) než Evropě západní (84). Celosvětově zaujímáme 64. příčku, v kontextu EU jsme na 4. místě. Naše věznice pracují na 107.7 % kapacity[2], což nám zajišťuje umístění v první desítce zemí EU.

Náklady na tento druh trestu jsou nemalé; v roce 2014 dosahovaly na téměř 8 miliard Kč[3], tedy zhruba 1200 Kč na jednoho vězně na den. Suma dluhu trestaných osob, ať už během či po výkonu trestu, činila k 31. 12. 2014 292 milionů Kč. Úspěšnost vymáhání peněz se pohybuje pouze okolo 3 %, čemuž výrazně napomáhá i zhoršená situace na trhu práce.

Celý příspěvek

Ústavní soud nesouhlasí s NS ve věci souběhu funkcí

Ústavní soud nedávno vydal pro obchodní korporátní praxi potenciálně značně významný nález ve věci sp.zn. I. ÚS 190/15. V tomto rozhodnutí nesouhlasil s dřívější judikatorní praxí vycházející z některých rozhodnutí Nejvyššího soudu a zakazující tzv. souběh funkcí člena statutárního orgánu a zaměstnance společnosti (např. předsedy představenstva a generálního ředitele). Je třeba říci, že praxe si s limity danými judikaturou NS zvládala poradit a při náležité přípravě interních dokumentů dotčené společnosti a souvisejících smluv s příslušným členem orgánu / zaměstnancem, byl takový souběh s relativně přijatelným rizikem možný. Přesto je vhodné si daný nález ÚS přečíst.

Celý příspěvek

Teoretická analýza chyb v právu

Dnes bych rád našim čtenářům přiblížil teoretický rámec pro analýzu chyb v aplikaci práva. Sám jsem se s ním seznámil především prostřednictvím literatury zabývající se soutěžním právem; tuto oblast budu proto také využívat pro ilustraci vysvětlovaných konceptů. Využitelnost tohoto rámce je nicméně mnohem širší: lze ho aplikovat všude tam, kde cílem práva je zabránit chování, které má škodlivé účinky.

Celý příspěvek

ČSESP Moot Court 2016

Česká společnost pro evropské a srovnávací právo připravila ve spolupráci se studentským spolkem Common Law Society 1. ročník česko-slovenského moot courtu z práva Evropské unie. Níže naleznete nejdůležitější informace o moot courtu, včetně zadání případu, pravidel a časového harmonogramu soutěže. 

ČSESP Moot Court je určen všem českým a slovenským studentům, kteří se chtějí zdokonalit v prezentování právního případu v písemné i ústní formě. Účelem projektu je zejména přiblížit studentům praktický rozměr práva EU, naučit je prezentovat právní argumenty a připravit je na případnou budoucí účast ve větších (mezinárodních) moot courtech, jako například CEEMC nebo ELMC. Tento moot court je tak určen zpravidla (avšak nikoliv výlučně) studentům nižších ročníků, kteří mají doposud malé nebo žádné zkušenosti s tímto typem aktivity.

Celý příspěvek

Jan Exner, Matěj Tkadlec: Případ Caster Semenya – Nechme ženy závodit se ženami

Jihoafrická atletka Caster Semenya suverénně ovládla závod na 800 metrů v rámci her XXXI. olympiády v Riu de Janeiro a svoji suverenitu na této trati potvrdila i na nedávných mítincích v Curychu a v Berlíně. Velká část sportovního světa ji však za vítězku nepovažuje. Její kritici volají po opětovné regulaci přirozeného hyperandrogenismu, kterým Semenya od narození trpí a který způsobuje mimo jiné vyšší hladinu testosteronu v její krvi. My si však myslíme, že ačkoliv to ostatní atletky mohou vnímat jako nespravedlivé, ženám narozeným s touto formou vady pohlavního vývoje by mělo být umožněno závodit se ženami. Opačný krok by byl diskriminační a odporoval by jak lidské důstojnosti, tak i samotnému smyslu sportu.

Celý příspěvek