Nový Eric Stein Working Paper
... tentokrát konečně také v češtině: Měnící se struktura právního řádu a jeho atributy od Jana Kysely. Níže přetištuji abstrakt.
V důsledku celé řady jevů je narušována představa právního řádu jako pyramidy s jediným ohniskem, jímž je ústava, od níž se přehledně odvozují jednotlivé vrstvy právního řádu. Místo toho pozorujeme paralelní působení právních systémů tuzemského, mezinárodního a evropského původu, k němuž přistupuje možné střetávání teritoriality a kulturně definované personality práv. Jedním z pojmů nabízejících se k popisu nové reality je „polycentrismus“, s nímž je spojeno nahrazení hierarchického modelu pyramidy modelem sítí. Zde už „vyšší“ nepůsobí proti „nižšímu“ derogačně; na místě je uvažovat spíše o „překládání“. Výrazem toho je jednak větší důraz na aplikační přednost, jednak diskuse o střetávání nároků různých právních systémů na přednost před ostatními. Politický a právní vývoj se nemůže nedotknout rovněž pojmů, z nichž je zvláštní pozornost věnována suverenitě. Jako nosné se ukazuje pojetí C. Schmitta, který suverenitu spojuje s rozhodováním o výjimečném stavu, resp. o výjimce. Tato konstrukce totiž obstojí i v procesu prohlubující se evropské integrace. Fenomén polycentrismu není chápán jako hodnotově vyhraněný, ba ani jako definitivní. Umocněn je labilitou právního řádu.
V důsledku celé řady jevů je narušována představa právního řádu jako pyramidy s jediným ohniskem, jímž je ústava, od níž se přehledně odvozují jednotlivé vrstvy právního řádu. Místo toho pozorujeme paralelní působení právních systémů tuzemského, mezinárodního a evropského původu, k němuž přistupuje možné střetávání teritoriality a kulturně definované personality práv. Jedním z pojmů nabízejících se k popisu nové reality je „polycentrismus“, s nímž je spojeno nahrazení hierarchického modelu pyramidy modelem sítí. Zde už „vyšší“ nepůsobí proti „nižšímu“ derogačně; na místě je uvažovat spíše o „překládání“. Výrazem toho je jednak větší důraz na aplikační přednost, jednak diskuse o střetávání nároků různých právních systémů na přednost před ostatními. Politický a právní vývoj se nemůže nedotknout rovněž pojmů, z nichž je zvláštní pozornost věnována suverenitě. Jako nosné se ukazuje pojetí C. Schmitta, který suverenitu spojuje s rozhodováním o výjimečném stavu, resp. o výjimce. Tato konstrukce totiž obstojí i v procesu prohlubující se evropské integrace. Fenomén polycentrismu není chápán jako hodnotově vyhraněný, ba ani jako definitivní. Umocněn je labilitou právního řádu.
Žádné komentáře:
Okomentovat