Central and Eastern European Moot Court Competition - úspěch týmu pražské PF
Sice se zpožděním, přece bych však rád zprostředkoval informaci o úspěchu týmu pražské Právnické fakulty v soutěži Central and Eastern European Moot Court Competition. Gratuluji jak letošním členům týmu, tak Davidu Seikelovi, který tým koučoval, a dosáhl opět začného úspěchu (loni jeho tým obsadil dokonce druhé místo, vedle toho, že Majka Lokajová získala cenu pro nejlepšího řečníka a tým, který tvořili ještě Kubo Mačák a Tomáš Urban, zvítězil i svým písemným podáním). Níže můžete číst zprávu, kterou mi zaslal (na moji prosbu) jeden ze členů týmu, Tomáš Břicháček.
Začátkem května 2007 se uskutečnil v Budapešti 13. ročník soutěže Central and Eastern European Moot Court Competition (CEEM), pořádaný Univerzitou v Cambridge. Soutěž spočívala jako vždy v simulovaném sporu, který se dostane před ESD ve formě řízení o předběžných otázkách.
Každý tým, který se chce zúčastnit, nejprve vypracuje písemná podání za obě strany k předloženým otázkám, což je vstupenka do vlastní soutěže, tj. do ústní části. V rámci ústní části podstoupí první den dva kvalifikační zápasy, v případě úspěchu pak další den dva semifinálové zápasy. V každém z těchto zápasů se setkají dva týmy, které zastupují každý jednu stranu sporu, jejíž stanovisko k předběžným otázkám přednesou před soudci. Ti přitom kladou, jak soutěž pokračuje do vyšších kol, stále zákeřnější dotazy. Nejúspěšnější dva týmy postoupí do finále.
Všechny zápasy proběhnou ve dvou víkendových dnech. Ve srovnání s některými jinými cvičnými soudy je tak CEEM dost zhuštěný. I v té rychlosti se ale najde čas na příjemné večerní společenské akce.
Základním problémem byly letos překážky svobodě usazování a volnému pohybu služeb v oblasti hazardních her. Smyšlený členský stát EU Yrettol vyhradil na svém území provozování hazardních her státnímu monopolu. Zároveň zakázal a tvrdě trestal pokoutní sázení i propagování zahraničních her. To se nelíbilo panu Lucky Lukovi, občanovi sousedního členského státu EU Tcidda, který tam působil jako ředitel místní pobočky nadnárodní společnosti provozující loterii. Luke se přestěhoval do Yrettolu, aby se tam mohl starat o restituované rodinné statky. Přitom chtěl nadále distančně pracovat jako ředitel zmíněné pobočky v Tciddě a využít pobytu k rozšíření aktivit své společnosti v Yrettolu. Yrettolská legislativa mu tak udělala pěkný škrt přes rozpočet.
Luke byl v šoku, když zjistil, že nemůže založit pobočku, ani dělat reklamu své společnosti, a co hůř, nemůže se dostat ani na internetové stránky své společnosti a firemní intranet. Potom přibyly ještě další komplikace. Luke proto žaloval yrettolský stát u místního soudu, který posléze poslal do Lucemburku několik otázek. Z celého zamotaného případu se totiž kromě obligátní otázky souladu restriktivní legislativy s komunitárním právem, vylouplo pár netriviálních problémů typu závaznosti nařízení, které nebylo publikováno v některém úředním jazyce EU, pro členský stát, o jehož úřední jazyk jde, nebo limitů, které komunitární právo klade na trestní právo členských států.
Letošního ročníku se zúčastnilo 15 týmů z 10 zemí střední a východní Evropy a mezi nimi i tým PF UK ve složení Irena Ochmannová, Martin Lyčka a Tomáš Břicháček, který „koučoval“ ostřílený starý vlk všech moot courtů, americký právník David Seikel, který už několik let pobývá v Praze. Výsledek byl těsný. Pražský tým spolu s týmem z Toruně skončil v semifinále se stejným počtem bodů na druhém místě. Rozhodly tedy body z kvalifikačních kol, díky kterým postoupila Toruň. Pražský tým si tak odvezl bronz. Kromě toho zabodoval i v písemných podáních, které skončily na druhém místě, a Martin Lyčka byl vyhlášen jako nejlepší řečník soutěže.
Začátkem května 2007 se uskutečnil v Budapešti 13. ročník soutěže Central and Eastern European Moot Court Competition (CEEM), pořádaný Univerzitou v Cambridge. Soutěž spočívala jako vždy v simulovaném sporu, který se dostane před ESD ve formě řízení o předběžných otázkách.
Každý tým, který se chce zúčastnit, nejprve vypracuje písemná podání za obě strany k předloženým otázkám, což je vstupenka do vlastní soutěže, tj. do ústní části. V rámci ústní části podstoupí první den dva kvalifikační zápasy, v případě úspěchu pak další den dva semifinálové zápasy. V každém z těchto zápasů se setkají dva týmy, které zastupují každý jednu stranu sporu, jejíž stanovisko k předběžným otázkám přednesou před soudci. Ti přitom kladou, jak soutěž pokračuje do vyšších kol, stále zákeřnější dotazy. Nejúspěšnější dva týmy postoupí do finále.
Všechny zápasy proběhnou ve dvou víkendových dnech. Ve srovnání s některými jinými cvičnými soudy je tak CEEM dost zhuštěný. I v té rychlosti se ale najde čas na příjemné večerní společenské akce.
Základním problémem byly letos překážky svobodě usazování a volnému pohybu služeb v oblasti hazardních her. Smyšlený členský stát EU Yrettol vyhradil na svém území provozování hazardních her státnímu monopolu. Zároveň zakázal a tvrdě trestal pokoutní sázení i propagování zahraničních her. To se nelíbilo panu Lucky Lukovi, občanovi sousedního členského státu EU Tcidda, který tam působil jako ředitel místní pobočky nadnárodní společnosti provozující loterii. Luke se přestěhoval do Yrettolu, aby se tam mohl starat o restituované rodinné statky. Přitom chtěl nadále distančně pracovat jako ředitel zmíněné pobočky v Tciddě a využít pobytu k rozšíření aktivit své společnosti v Yrettolu. Yrettolská legislativa mu tak udělala pěkný škrt přes rozpočet.
Luke byl v šoku, když zjistil, že nemůže založit pobočku, ani dělat reklamu své společnosti, a co hůř, nemůže se dostat ani na internetové stránky své společnosti a firemní intranet. Potom přibyly ještě další komplikace. Luke proto žaloval yrettolský stát u místního soudu, který posléze poslal do Lucemburku několik otázek. Z celého zamotaného případu se totiž kromě obligátní otázky souladu restriktivní legislativy s komunitárním právem, vylouplo pár netriviálních problémů typu závaznosti nařízení, které nebylo publikováno v některém úředním jazyce EU, pro členský stát, o jehož úřední jazyk jde, nebo limitů, které komunitární právo klade na trestní právo členských států.
Letošního ročníku se zúčastnilo 15 týmů z 10 zemí střední a východní Evropy a mezi nimi i tým PF UK ve složení Irena Ochmannová, Martin Lyčka a Tomáš Břicháček, který „koučoval“ ostřílený starý vlk všech moot courtů, americký právník David Seikel, který už několik let pobývá v Praze. Výsledek byl těsný. Pražský tým spolu s týmem z Toruně skončil v semifinále se stejným počtem bodů na druhém místě. Rozhodly tedy body z kvalifikačních kol, díky kterým postoupila Toruň. Pražský tým si tak odvezl bronz. Kromě toho zabodoval i v písemných podáních, které skončily na druhém místě, a Martin Lyčka byl vyhlášen jako nejlepší řečník soutěže.
1 komentář:
Blahoželám našim z CLS (www.society.cz) k ich úspechu a teším sa až sa s niektorými stretnem v Kroměříži.
Tiež by som vyjadrila potešenie nad tým, ako do práva respektíve jeho popularizácie preniká kultúra BD a to postavičiek z Goscinnyho komiksov napr. Lucky Luka http://www.bangbangluckyluke.com/ Spomínam to preto, lebo pred pár dňami prebehla v LeMonde správa o nezhodách nad rozpustilou resp. galskou verziou detských práv, pomocou ktorých sa zdejší defenseuse des enfants snaží deťom sprístupniť práva obsiahnuté v Deklarácii OSN z roku 1989. Verzia k nahliadnutiu zde http://www.asterix.com/droits-des-enfants/index5.html Doporučujem hlavne milovníkom BD, Uderza a Asterixa. Ja som sa do nich v Paríži zamilovala okamžite.
Ešte raz blahoželám víťaznému týmu
Kata K.
Okomentovat