Speciální soudní tribunál pro rozhodování soutěžních věcí, aneb jak to funguje před soudy v EU ...

Nedávno jsem na EU Law blogu narazil na post A Competition Tribunal?, kde autoři odkazují na záznamy o výpovědích různých lidí (soudců SPS, soutěžních praktiků, úředníků Komise ...) učiněných před House of Lords EU Committee ohledně otázky možnosti zřízení na evropské úrovni vedle Civil Service Tribunal, který rozhoduje v první instanci tzv. staff cases, též zvláštního tribunálu pro rozhodování soutěžních věci (spojování podniků, kartely, zneužití dominantního postavení, možná i veřejná podpora).

To je jistě zajímavá otázka sama o sobě. Já osobně si myslím, že v tomto směru funguje SPS celkem dobře a není potřeba soutěžní věci "offloadovat" na separátní tribunál. To by se spíše hodilo na věci v oblasti ochranných známek a jiného průmyslového vlastnictví, jak to navrhují např. vypovídající soudci SPS Bo Vesterdorf, Nicholas Forwood, John Cooke. Nemám však v úmyslu se touto otázkou tady zabývat. Možná bych jen tak obecně nadhoditl do placu, co si myslíte o specializovaných soudních institucích obecně? Českému prostředí je to cizí a dochází pouze k interní specializaci, kdy se v rámci příslušného soudu specializují jednotliví soudci či senáty. Viz např. jeden správní senát v rámci Krajského soudu v Brně, který řeší správní žaloby proti rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (a je nutno podotknout, že ne příliš rychle) ... Myslíte, že by bylo možné alespoň v některých věcech zavést v rámci českého systému i externě specializovanou justici jako je to třeba ve značné míře ve Spojeném království? Sám na to vyhraněný názor nemám, ale u těch soutěžních věcí by mi to vůbec nevadilo ...

Hlavně jsem ale chtěl v tomto postu na příslušné výpovědi odkázat. Nalézt je můžete zde v sekci pro European Union - Sub-Committee E. Osobně bych doporučil výpovědi shora zmiňovaných soudců nebo Dr. W. Bishopa nebo od úředníků Komise (pánové Lowe a Petit). Myslím si, že to fakt stojí za přečtení pro každého, koho zajímá, jak funguje po praktické stránce rozhodování SPS (jsou tam řešeny otázky jazykové, personální - výměna soudců, princip juge légal - tj. něco jako naše zásada zákonného soudce, zajímavé statistické údaje, názory na možnost neprávnického, tj. hlavně ekonomického, prvku při rozhodování atp.). Myslím, že by Vás to mohlo zajímat, až nebude mít o dlouhých večerech co číst ... ;o)

Já bych jen na závěr vybral jednu pasáž, která mne rozesmála a sice osud in-house ekonoma, který byl najat ESD, aby soudcům pomáhal s ekonomickými otázkami při řešení zejm. soutěžních věcí a jehož působení na ESD posléze skončilo a rozhodně ne úspěchem. Je to asi taková vtipná epizoda, která však může být zajímáva jak z komparativního, tak právně-ekonomického hlediska.

"Q411 Chairman: What about the scope for using economists, accountants and so forth otherwise and directly as judges? Do you see a role for them as assistant rapporteurs? Apparently, that is envisaged for scientists in the proposed EU patent court.

Judge Cooke: That possibility already exists, assistant rapporteurs are provided for under Article 13 of the statue of the Court and in Article 61, I think, of our rules of procedure under measures of inquiry we have the possibility of appointing experts ad hoc for specific cases. In point of fact, it has been very rarely used and I remember coming across it myself some years ago, there was a period of time when we had an in-house economist on the staff of the Court. The idea was that reporting judges dealing with complex competition issues could consult the economist and get a view. In fact, it was very little used because many of the colleagues, particularly the continental colleagues, were very nervous about consulting outside the knowledge of the parties. There was doubt because in this judicial review we are judging the legality of the Commission’s decision as of the date it was taken and in accordance with the facts and arguments before the Commission at the time. There was something of a reticence amongst one’s continental colleagues to introduce into the case file material which was not part of the Commission’s case file. I think I am correct in saying it sort of withered away as an approach.

Judge Vesterdorf: At the end of the contract of this economist we made a survey among all the judges of the two courts to ask, “How many times have you effectively used this economist?” Once we got the answers, there was one question: “What has he been paid for over six years?” and, unfortunately, that was the reality of the thing, then the contract was ended and that was it.

Chairman: I understand.

Q412 Baroness Kingsmill: That may say more about the nature of judges than it does about the nature of economists.

..."