pondělí 16. července 2007

Za větší pohodu cizozemců a jednodenních kuřat!

Vojtěch Šimíček tu před měsícem vyhlásil soutěž o legislativního ropáka. Než jsem si stihnul promnout oči, že už jsem opět v Čechách (pardon, na Moravě), byl už dávno pryč čas pro komentáře, tak přicházím až teď se svou dvojicí trošek do mlýna. Zůstanu raději mimo kategorie, byť oba příklady oscilují někde kolem Pata a Mata, respektive zakládají samostatnou podkategorii „právních předpisů inkompatibilních s MAtesovým TEstem Srozumitelnosti“ – klíčovou je pro zařazení do této kategorie tradiční otázka docenta Matese, zda by tomuto předpisu „rozuměl pastucha z Kašperských Hor“:

První příklad se týká jedné z nejnovějších vyhlášek, které se pastuchy z Kašperských Hor mohou dotýkat až bolestně, při nichž se ale neusměje opravdu snad jen evropský normotvůrce, podle jehož kadlubu jsou (bohužel) odlity. Mluvím o vyhlášce č. 36/2007 Sb., o opatřeních pro tlumení aviární influenzy. Odebírá-li onen pastucha Sbírku zákonů, možná tuto částku dokonce přejde bez povšimnutí, uchlácholen cizím názvem, který si sotva přeloží do zlověstného spojení, které na něj civí ze všech médií dostupných i v Kašperských Horách. Ptačí chřipka, to je, oč tu běží...zde ovšem popsána odlidštěným způsobem, který ve svém novinářském „předzvědění“ přesně odhadla v pátečních Lidovkách Petruška Šustrová svým "Posledním slovem": „Pořád se mi vracejí obrázky vraždění tisíců ptáků. O domácím ptactvu se asi ve velkochovech mluvit nedá... Jaké asi mají veterináři (nebo kdo to provádí) s vražednými injekcemi pocity? ... Příslušné instrukce jsou určitě napsány úředním jazykem, který nemluví ani o vraždění, ani o pocitech. Bodejť by jo, to by se pak třeba vykonavatelé necítili dobře. Je to podobné, jako když se vraždily tisíce krav, ale nikoho ani nenapadlo mluvit o nemoci šílených lidí, kteří krmí zvířata kostní moučkou mrtvých zvířat.“ Je tomu skutečně tak, newspeak evropských veterinářů konečně zvítězil a pokud by pastucha choval nějaké to ptactvo, tato vyhláška by jej konečně naučila nazývat věci novými jmény... To platí zejména o definičním § 2, který konečně legislativně podchytil, co je to hejno (§ 2/1 písm. l: „veškerá drůbež nebo jiné ptactvo chované v zajetí v jedné produkční jednotce“), co je to savec (§ 2/1 písm. p: „zvíře třídy Mammalia“ – tady obzvlášť lituji, že zákonodárce nenašel odvahu napsat, že "savcem je zvíře třídy savci", snad ve strachu, že by dopadl stejně jako žáček správně tvrdící v jedné Haškově povídce, že hlavním městem země Salzburg je Salzburg) a hlavně matematicky neotřele definoval jednodenní kuře (§ 2/1 písm. m: podle něj se rozumí „jednodenními kuřaty všechna drůbež mladší 72 hodin, dosud nekrmená, a kachny pižmové (Cairina moschata) nebo jejich kříženci, mladší 72 hodin, krmení nebo nekrmení“). Krmení nebo nekrmení, hlavní je, aby byly respektovány „požadavky na jejich pohodu“ – to je spojení, které se ve vztahu k vybíjení chovů drůbeže (omluvte, že jsem se ještě nesžil s jazykem vyhlášky, jež používá mnohem vznosnější slovo „depopulace“) používá v této vyhlášce čtyřikrát – jen pro srovnání, v "zájezdovém" zákoně č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, není kupodivu slovo „pohoda“ ani jednou; ani školský zákon č. 561/2004 Sb. a ještě překvapivěji ani zákon o vysokých školách (!) s žádnou pohodou nepočítají. A pak že je škola hrou...Nic, konec, chtěl jsem tímto prvním příkladem jen ctěné čtenáře inspirovat k četbě tohoto neotřelého právního předpisu a kdo ví, třeba se v nějakém právnickém periodiku již brzo potkám s článkem jej rozebírajícím - zejména jeho § 23 by si zasluhoval odborně fundovaný rozbor.

K druhému příkladu mě inspiroval komentář Tomáše Sobka k rozhodnutí městské rady v Cantonu ve státě Mississippi, podle nějž má být ze starého vězení postaveno nové, staré má být ovšem používáno až do dokončení nového. Do podobné logické pasti patrně chytil zákonodárce některé cizince v § 17 odst. 1 devizového zákona č. 219/1995 Sb. V něm totiž řekl: „(1) Pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží, a pozemky určené k plnění funkcí lesa (dále jen "zemědělský pozemek") mohou nabývat
a) tuzemci, s výjimkou osob uvedených v písmenu c),
b) cizozemci s českým státním občanstvím,
c) cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v tuzemsku podle zvláštního zákona, a jejichž trvalý pobyt je alespoň 3 roky. ...“
Díky definičnímu ustanovení § 1 písm. a) až c) jsou pojmy tuzemce a cizozemce neslučitelné: „Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) tuzemskem území České republiky,
b) tuzemcem fyzická osoba s trvalým pobytem v tuzemsku nebo právnická osoba se sídlem v tuzemsku,
c) cizozemcem fyzická nebo právnická osoba neuvedená v písmenu b),...“
Tak nevím, ať si čtu § 17 odst. 1 písm. a) a c), jak chci, z jakékoli strany, maluji obrázky, množiny, řeším dilemata výrazovým tancem, pořád mi z toho vychází: (i) že lesy a pole může nabývat tuzemec s výjimkou některých cizozemců, přičemž cizozemec je každý, kdo není tuzemec; (ii) že cizinec, který dostane trvalý pobyt, a pobývá na něj v ČR méně než tři roky, si les a pole koupit může, protože z titulu přiznání trvalého pobytu se stane tuzemcem, čili osobou podle písm. a); (iii) oproti tomu cizinec, který dostane trvalý pobyt v ČR a pobývá na něj v ČR déle než tři roky (je tedy více zakotven ke své nové hroudě a více „náš“), se dostane do legislativního bludiště, protože je sice z titulu svého trvalého pobytu taky tuzemcem, ale zároveň na něj zjevně pamatuje § 17 odst. 1 písm. c), který nesmyslně hovoří o cizozemcích, „...jejichž trvalý pobyt je alespoň tři roky“ (jakkoli osoby s trvalým pobytem jsou tuzemci) a které mu právo koupit si pole a lesy na jednu stranu přiznává, ale zároveň jej označuje prostřednictvím písmene a) za skupinu, na niž se nevztahují práva přiznaná podle něj tuzemci. Tož nevím, buď jsem něco zásadního přehlédl (což je dost možné, protože mě to zaujalo pouze jako abstraktní problém), nebo budu muset odlomit další kousek ze svého udržovaného mýtu o racionálním zákonodárci. Pokud někdo ví o správné cestě z bludiště, rád se nechám inspirovat a sošce racionálního zákonodárce veřejně vrátím tu část, kterou jsem mu tímto příspěvkem odlomil... A pokud taková cesta není, možná by stálo za úvahu dovytvořit u devizového zákona preambuli tvořenou větou „cizinec není našinec“ a nebo cizozemcům přímo směřovat písňovou radu, že „nemít pole, nevadí; zažít nudu – zde při výkladu právního předpisu – vadí!“. .

19 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Nesouhlasím. Ustanovení § 17 odst. 1 písm. a) devizového zákona podle mne nedává žádný smysl. Pokud se množina tuzemců nepřekrývá s množinou cizozemců (a to se nepřekrývá), tak nelze formulovat ustanovení typu "platí to pro tuzemce, s výjimkou některých cizozemců", je to logický nonsens.
Problematické je i písmeno c), kde se mluví o cizozemcích.
Je to věc rozumného výkladu. Zákonodárce samozřejmě dělá chyby..racionální má být právo jako takové,a to i v případech, kdy zákonodárce racionální být nedokáže

Pavel Molek řekl(a)...

;) Omlouvám se, pokud jsem místy málo explicitní (myslím dokonce, že v tom tkví jádro ironie): jistě, že ta věta je logický nonsens, naformuloval jsem ji právě tak, aby to bylo zjevné...

A co se týče rozumného výkladu, to je právě to, s čím zde mám problém. Miroslav Horníček ve své Chvále rozměrů velebí malé ženy (pro což mám ostatně také jisté pochopení) a říká, že "malá žena nás činí většími. Dalo by se dokonce stanovit o co, protože je tu jakási podobnost se zákonem Archimédovým o objemu vody tělesem vytlačené. Řekl bych, že malá žena nás činí většími o to, oč ona sama je menší, že tedy naše velikost je úměrná její malosti a naše síla její slabosti..." Řekl bych, že totéž platí ve vztahu zákonodárce a vykladače zákona, typicky soudce: čím hůře napsaný zákon, tím větší výzva pro vykladače. V daném případě však musím kapitulovat, neboť mé schopnosti nejsou schopny dorovnat neschopnost zákonodárce. A nebo je ten zákon napsaný dobře, jen jsem jej nepochopil. Jisto je, že společné síly zákonodárce jako tvůrce a mě jako interpreta jeho "díla" nepostačovaly na to, abych dospěl ke smysluplnému výsledku. Což je kritika i sebekritika v jediném balení.

Matěj Šuster řekl(a)...

No je to velmi (NE)povedené ustanovení, přesto si myslím, že záměr zákonodárce lze výkladem snadno "dešifrovat": z těch tuzemců, kteří nemají české státní občanství, mají mít právo nabývat zemědělské pozemky do vlastnctví jen (fyzické) osoby uvedené v ust. § 17 odst. 1 písm. c) cit. zákona.

Teď jde jen o to, zda dát přednost tomu, co zákonodárce chtěl říci, nebo tomu, co vskutku řekl (a co doslova vzato nedává valný smysl). Jinak řečeno, otázkou je, jak daleko lze na základě "presumpce racionálního zákonodárce" apod. opravovat interpretací zákonodárcovo téměř nesmyslné blábolení, z něhož je však přesto rozpoznatelný účel, který zákonodárce zjevně sledoval.

Matěj Šuster řekl(a)...

Abych byl více instruktivní, tento výčet:

a) tuzemci, s výjimkou osob uvedených v písmenu c),
b) cizozemci s českým státním občanstvím,
c) cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v tuzemsku podle zvláštního zákona, a jejichž trvalý pobyt je alespoň 3 roky. ...“


...bych četl takto:

a) tuzemci s českým státním občanstvím,
b) cizozemci s českým státním občanstvím,
c) tuzemci bez českého státního občanství, avšak s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v tuzemsku podle zvláštního zákona, a jejichž trvalý pobyt je alespoň 3 roky. ...“


Otázkou však je, zda je v právním státě přípustno takto korigovat text zákona, aby odpovídal zamýšlenému účelu, zvláště když jde o záležitost, která se bezprostředně týká ústavně garantovaného práva vlastnit majetek.

Anonymní řekl(a)...

doporucuji si precist historii vzniku novely, ktera toto ustanoveni do devizoveho zakona zavedla. Je poucna a leccos vysvetluje. Dlasi vysvetleni da duvodova zprava k chystane novele devizoveho zakona (snemovni tisk 156/0), ktera o dotcenem ustanoveni sama jasne rika:
"2. nabývání zemědělských pozemků - nedostatky obsažené v § 17 odst. 1
(týká se pouze zemědělské půdy a lesů v soukromém vlastnictví)

V § 17 odst. 1 písm. a) text "tuzemci, s výjimkou osob uvedených v písmenu c)" postrádá z logického hlediska smysl, protože
z tuzemců (= osob s trvalým pobytem) vylučuje cizozemce (= osoby bez trvalého pobytu), tedy osoby, které v množině tuzemců nejsou vůbec zahrnuté;
tyto cizozemce přitom zároveň uvádí jako možné nabyvatele půdy pod písm. c).

V § 17 odst. 1 písm. c) pak stanoví nesplnitelnou podmínku, "aby cizozemec (= osoba bez trvalého pobytu) měl 3 roky trvalého pobytu"; to je dáno skutečností, že cizozemec se v okamžiku udělení povolení k trvalému pobytu stane tuzemcem.

Toto písmeno tedy pouze jinými slovy konstatuje, že "cizozemec - občan EU zapsaný v evidenci zemědělských podnikatelů nemůže v ČR nakupovat soukromé zemědělské pozemky", a z výše zmíněného důvodu není vůbec aplikovatelné"

Legislativni paskvily totiz, dle meho nazoru, vznikaji zejmena diky nespolupraci vykonne a zakonodarne moci, pricemz oduvodnovat to teorii delby moci mi prijde ponekud nevhodne.
Jana Jirkalova

Pavel Molek řekl(a)...

Díky za reakce, myslím, že Matěj Šuster trefil hřebíček na hlavičku, protože tento konkrétní příklad nás vede k velmi obecné otázce, zda opravdu můžeme na základě teleologického výkladu "dopisovat" nesmyslný text zákona tak, aby dával smysl, jedná-li se o základní lidská práva, zde právo na pokojné užívání vlastnictví, resp. právo vlastnit majetek. Není zde spíše na místě použít pravidlo, které vyřkl NSS ve svém rozsudku ze dne 23. 11. 2004, sp. zn. 2 Afs 122/2004 (publ. pod č. 474/2005 Sb. NSS), podle nějž musí jít nesrozumitelnost právního předpisu (zde vyhlášky města Kutná Hora o poplatku za svoz odpadků) k tíži autora (tedy obecně veřejné moci), a nikoli adresáta právní normy? A není tomu tak zejména tehdy, kdy doslovné "čtení" předpisů vede k širšímu rozsahu lidského práva (zde širšímu rozsahu práva vlastnit majetek pro cizince, který má trvalý pobyt v ČR kratší než tři roky, neboť jemu by teleologický výklad - v daném případě i výklad "selským rozumem" - vzal právo, které by plynulo z výkladu jazykového)? A není tomu tak zejména tehdy, kdy onen "správný" výklad normy není ani jasný? S Matějem Šusterem (a samozřejmě i s Janou Jirkalovou) sice souzníme v obecnosti, s jeho "novým čtením" zákona bych se však úplně neztotožnil, protože bych to ustanovení "po rozumu a úmyslu" vyložil spíše takto:
a) tuzemci, s výjimkou cizinců neuvedených v písmenu c),
b) cizozemci s českým státním občanstvím,
c) cizinci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v tuzemsku podle zvláštního zákona, a jejichž trvalý pobyt je alespoň 3 roky. ...“ V této variantě minimálního řezu stačí změna tří slov (byť za cenu používání slova cizinec, snadno zaměnitelného s cizozemcem), aby text dával smysl, a mám pocit, že tohoto výsledku chtěl zákonodárce dosáhnout.

P. S.: Když jsem se při psaní toho postu vydal na pro mne tenkou půdu devizového zákona a veterinární péče o drobné ptactvo, netušil jsem, že se pode mnou mírně proboří led v české literatuře, proto děkuji J. Pechmanovi za korekturní připomínku a opravuji, že onu povídku o Solnohradu nenapsal Jaroslav Hašek, ale jeho současník E. E. Kisch.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Dovolím si tři příklady pomových nesmyslů. Jistě Vás napadne řada dalších.
1) Smlouva o nájmu na dobu neurčitou od 1.1. 1995 do 1.1. 2000. (Pozn. takovou smlouvu jsem na vlastní oči viděl.)
2) Nomádská urbanistika. (Pozn. U. Eco správně upozorňuje, že cikánská urbanistika je, na rozdíl od nomádské urbanistiky, pojmově možná.)
3) Návrh: "Znásilni mě!"

Filip Marek řekl(a)...

Protože se diskusse soutředila jen na devisový zákon, dovoluji si obrátit Vaši pozornost na zemědělskou vyhlášku. Protože mám s MZe svou zkušenost, vím, že takové jsou všechny jeho vyhlášky. Naposledy včera při projednávání nového trestního zákona s vážnou tváří tvrdili, že divoké zvěře se lze zmocnit jinak než lovem, aniž by dokázali říci jak tedy.

A k devisovému zákonu. Je to problém nedomyšlené novely. Podobný byl dříve v zákonu o veřejných zakázkách. Domnívám se, že jediné možné řešení je přeložit to do češtiny, jako to udělal Matěj Šuster.

Filip Marek řekl(a)...

Jinak mi to nedalo, abych se na historii nešťastného zákona č. 354/2004 Sb. nepodíval podrobněji.

Původní vládní návrh č. IV/474 byl v pořádku: "„§ 17
Nabývání nemovitostí v tuzemsku
(1) Pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží,10) a pozemky určené k plnění funkcí lesa11) (dále jen „pozemek“) mohou nabývat
a) tuzemci,
b) cizozemci s českým státním občanstvím,
c) ostatní cizozemci pouze
1. pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného krajského úřadu v tuzemsku podle zvláštního zákona,12)
2. dědictvím,
3. pro diplomatické zastoupení státu za podmínky vzájemnosti,
4. do společného jmění manželů, z nichž pouze jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem,
5. od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela,
6. výměnou za jiný pozemek v tuzemsku, jehož cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu13) nepřevyšuje cenu zjištěnou podle zvláštního právního předpisu13) původního pozemku,
7. na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví,
8. jde-li o pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo
9. pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon.13a)
(2) Další, v odstavci 1 neuvedené nemovitosti mohou nabývat
a) tuzemci,
b) cizozemci s českým státním občanstvím,
c) cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství, 13b)
d) cizozemci – právnické osoby, které umístí v tuzemsku podnik nebo organizační složku podniku a jsou oprávněny v tuzemsku podnikat,13c)
e) ostatní cizozemci pouze
1. dědictvím,
2. pro diplomatické zastoupení státu za podmínky vzájemnosti,
3. do společného jmění manželů, z nichž pouze jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem,
4. od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela,
5. výměnou za jinou nemovitost v tuzemsku, jejíž cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu13) nepřevyšuje cenu zjištěnou podle zvláštního právního předpisu13) původní nemovitosti,
6. na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví,
7. výstavbou na vlastním pozemku,
8. jde-li o pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo
9. pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon.13a)"

"Geniální" schválenou úpravu vymysleli v rozpočtovém výboru Sněmovny.

Jinak si myslím, že pokud všechny jiné methody výkladu selžou, že je historický výklad na místě.

Filip Marek řekl(a)...

Po bližším prostudování se mi zdá, že rozpočtovému výboru křivdím. Ten totiž navrhoval pouze toto: "„§ 17
Nabývání nemovitostí v tuzemsku
(1) Pozemky, které tvoří zemědělský půdní fond nebo do něj náleží,10) a pozemky určené k plnění funkcí lesa11) (dále jen „pozemek“) mohou nabývat
a) tuzemci,
b) cizozemci s českým státním občanstvím,
c) cizozemci s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství,*) pokud jsou evidováni v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností v tuzemsku podle zvláštního zákona,*)
d) ostatní cizozemci pouze
1. dědictvím,
2. pro diplomatické zastoupení státu za podmínky vzájemnosti,
3. do společného jmění manželů, z nichž pouze jeden je českým státním občanem nebo tuzemcem,
4. od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela,
5. výměnou za jiný pozemek v tuzemsku, jehož cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu*) nepřevyšuje cenu zjištěnou podle zvláštního právního předpisu*) původního pozemku,
6. na základě předkupního práva z titulu podílového spoluvlastnictví,
7. jde-li o pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou v jejich vlastnictví, nebo
8. pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon.*) “."

Dodatek ", s výjimkou osob uvedených v písmenu c)," nebyl součástí žádného pozměňovacího návrhu, ale v Senátu už byla tato právní norma obsažena. Mám tedy dojem, že se jedná o právní normu, kterou si vymysleli sami úředníci Sněmovny, která nikdy a nikým nebyla schválena (rovněž poměrně častý jev).

Matěj Šuster řekl(a)...

Filip Marek:

Ani v původní verzi návrhu novely DevizZ nedává písm. c) žádný smysl: "cizozemec s průkazem pobytu" není ve skutečnosti cizozemec, ale tuzemec. Zákonodárce jaksi zapomněl na legální definici "tuzemce" a "cizozemce" v DevizZ, resp. na to, co je rozhodným kritériem toho, zda je někdo tuzemec či cizozemec podle tohoto zákona.

Pavel Molek:

Zásada, že nesrozumitelnost právního předpisu musí jít k tíži autora, a nikoli adresáta právní normy, je mi velmi blízká a souhlasím s ní.

Nicméně pokud nekorigujeme text dotyčné právní normy tak, aby to odpovídalo záměru zákonodárce, pak podle mě jediným možným výkladem je, že všichni tuzemci, bez ohledu na jejich státní občanství, mají právo nabývat lesy a pole. V mých očích je takový výklad (i důsledek) fajn, ale je zcela evidentně v rozporu se záměrem zákonodárce.

Naopak výklad, podle něhož by ti cizinci, kteří mají na území ČR pobyt kratší než tři roky, na tom byli lépe, než cizinci, kteří jsou občany EU a měli trvalý pobyt na území ČR aspoň tři roky, je dle mého soudu nepřípustný, resp. by zakládal naprosto iracionální diskriminaci.

Filip Marek řekl(a)...

S tím tak docela nesouhlasím. Problém dnešní legislativy je, že nedokáže vhodně uchopit občany EU. Pokud jsem to totiž pochopil dobře, tak právo na stejné zacházení mají jen ti občané EU, kteří jsou zde usazení.

Tuzemcem je fyzická osoba s trvalým pobytem v tuzemsku nebo právnická osoba se sídlem v tuzemsku. Má-li fysická osoba jiný druh pobytu, není to tuzemec.

Matěj Šuster řekl(a)...

Filip Marek:

Jak tedy rozumíte sousloví "cizozemec s průkazem o povolení k pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství"? Tuto oblast práva neznám, ale toto sousloví chápu tak, že jde o občana EU, který se usídlil (trvale pobývá) na území ČR. Asi teď naplno prozradím svůj zoufalou neznalost "cizineckého práva", ale patří-li mezi základní práva občanů EU volný pohyb osob, připadá mi samo sousloví "průkaz k povolení pobytu" podivné. Měl jsem za to, že úmysl usídlit se u nás tsčí příslušným orgánům ohlásit, tj. nějak se registrovat.

Matěj Šuster řekl(a)...

Jinak technická poznámka k usmrcování kuřat: jak jsem byl poučen, nedělá se to pochopitelně "injekcemi", ale celá místnost, kde jsou kuřata držena, se prostě zaplynuje.

Matěj Šuster řekl(a)...

OK, sebeoprava:

1) cizinecký zákon zná nekolik režimů povolení pobytu (přechodný, trvalý).

2) občan EU může, ale nemusí požádat o průkaz o povolení k pobytu.

Takže větu "cizozemec s průkazem pobytu" není ve skutečnosti cizozemec, ale tuzemec" odvolávám. Nesmyslná je skutečně až finální verze zákona, která v písm. c) připojila podmínku trvalého pobytu po dobu aspoň tří let.

Filip Marek řekl(a)...

Nyní s Vámi souhlasím.

Matěj Šuster řekl(a)...

Mimochodem, zjistil jsem, že text jednoho z mých předchozích příspěvků nemusí být tak jasný, jak jsem se domníval, že je. Tudíž ho drobně upřesňuji:
---------------------

Nicméně pokud nekorigujeme text dotyčné právní normy tak, aby to odpovídalo záměru zákonodárce, pak podle mě jediným možným výkladem je, že všichni tuzemci, bez ohledu na jejich státní občanství, mají právo nabývat lesy a pole za stejných podmínek, tj. bez omezení. V mých očích je takový výklad (i důsledek) fajn, ale je zcela evidentně v rozporu se záměrem zákonodárce.

Naopak výklad, podle něhož by ti cizinci, kteří mají na území ČR pobyt kratší než tři roky, na tom byli lépe (protože by např. nemuseli být vedeni v evidenci zemědělských podnikatelů), než cizinci, kteří jsou občany EU a měli trvalý pobyt na území ČR aspoň tři roky, je dle mého soudu nepřípustný, resp. by zakládal naprosto iracionální diskriminaci.

Anonymní řekl(a)...

ad Filip Marek
Jestli se nepletu, tak ony zahadne doplnky nebyly vymyslem uredniku, jak kolega dedukuje, ale jednalo se o navrhy zemedelskeho vyboru PSP. Ostatne byla to velmi zajimava diskuze. :-(
A co se tyka usazovani a zavadeni tohoto pojmu do pravniho radu CR, tak doufam, ze na toto tema probehne diskuze od specialistu nejen zde na tomto blogu, ale take (a to hlavne) pri tvorbe legislativy.
Jana Jirkalova

Filip Marek řekl(a)...

Máte pravdu, omlouvám se všem úředníkům PSP: "V § 17 odst. 1 písm. a) zní: "a) tuzemci s výjimkou osob uvedených v písmeni c)," Nějakým záhadným způsobem selhal můj vyhledávač.

Skutečný příklad, kdy byla právní norma zrušena rozhodnutím pera úředníka PSP, je § 200 odst. 5 věta poslední ObZ: "Návrh na volbu nebo odvolání člena dozorčí rady je oprávněno podat představenstvo, odborová organizace nebo rada zaměstnanců, která ve společnosti působí, nebo společně alespoň 10 % zaměstnanců, kteří splňují podmínku podle odstavce 1." U toho jsem přímo byl, takže to vím bezpečně.