neděle 25. března 2007

"Otevírání" právní argumentace a citace blogů v soudních rozhodnutích

Nedávno jsem si pročítal blog Balkinization a narazil tam na zajímavý post "Judges Lose Cite of Law Reviews" o tom, jak se v důsledku zvýšení multidisciplinarity a abstrakce právní akademie ve Spojených státech amerických snižuje míra citací odborných právních časopisů v soudních rozhodnutích. Předcházející, moc zajímavý post Zdeňka K. mne vybídl k tomu, abych na něj upozornil (obligátně jsem to chtěl nejprve dát jako komentář, ale nějak to narostlo, takže jsem radši zvolil samostatný post). Příslušný, výše zmiňovaný post názorně odkazuje na určité postesknutí v tomto směru od soudce Harry Edwardse, které se vyplatí ocitovat celé:

"Back in 1992, Judge Harry Edwards of the D.C. Circuit, himself a former law professor, despaired of the increasing irrelevance of interdisciplinary legal scholarship to the actual issues that came before him. Edwards wished that law professors at the top law schools would spend more time analyzing the cases and statutes that mattered to him and other judges and less time on increasingly complicated forays into economic modeling, public choice, feminism, post-structuralism, political theory and other versions of law-and-isms. His article, "The Growing Disjunction Between Legal Education and the Legal Profession," 91 Mich. L. Rev. 34 (1992) quickly became a cause celebre, producing an entire symposium issue of responses in the Michigan Law Review ..."

Přijde mi to zajímavé v kontextu "otevírání" právní argumentace ostatním disciplinám, čehož byli jedněmi z prvních proponentů američtí právní realisté, jak na to poukazuje Zdeněk K. [nezapomínal bych vedle amerických realistů ani na tzv. "skandinávskou větev" právního realismu (Axel Hägerström, Karl Olivercrona, Alf Ross, A.V. Lundstedt)]. Jeví se totiž, přinejmenším ve světle předchozí citace, že o takové "otevírání" soudci (přinejmenším někteří) příliš nestojí.

Toto postesknutí zřejmě asi obecně neplatí na českou akademii a právní publikace, kde míra multidisciplinarity, abstrakce atp. není tak výrazná a má větší spíše praktickou (byť někdy ne příliš vědecky hodnotnou) orientaci. Jsem proto zvědav na ta ilustrativní rozhodnutí z oblasti české judikatury, které nám Zdeněk K. slibuje. :o)

V této souvislosti bych pak jen ještě poukázal na další zmínku obsaženou ve výše zmiňovaném postu na Balkinization, a sice ohledně citace blogů v soudních rozhodnutích, ke kterým již v americkém kontextu dochází, přičemž jejich reprezentativní výčet lze nalézt na Law Blog Metrics. Post obsahuje úvahu, že by k tomu mohlo docházet v narůstající míře s ohledem na praktické zaměření mnoha blogů, které se specificky věnují např. komentářům judikatury atp.

Třeba se také jednou dočkáme, že Jiné právo bude citováno našimi slovutnými soudy ... :o) [to asi bude ale primárně odvislé od kvality našich postů]

13 komentářů:

Michal Bobek řekl(a)...

Problém s americkou právní akademií, stejně jako trochu problém tady na Evropském univerzitním institutu se dá vyjádřit bonmotem: Všichni chtějí dělat "Law in Context" až začnou dělat "Context without Law".

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Souhlas s Michalem. Dám příklad z ekonomické analýzy práva: některé věci z tohoto oboru jsou pro právníka tak komplikované, že jim ani nemůže rozumět, přičemž i kdyby jim snad porozuměl, zjistil by, že energie věnovaná snaze o pochopení obdobných článků zdaleka neodpovídá prospěchu, které z takovéhoto článku může mít. To ale neznamená, že interdisciplinarita je špatná, spíše, že některý typ interdisciplinarity je špatný.

Naše akademie interdisciplinární věci prakticky neprodukuje, takže tady by bylo srovnávání obtížné.

Jiří Kindl řekl(a)...

Naprosty souhlas, zejmena ve vztahu k tomu law & economics. Diky me 'profesionalni deformaci' jsem v oblasti soutezniho prava prisel do styku s hromadou 'ekonomickych' clanku, jejich pridana hodnota pro pochopeni prava v dane oblasti byla naprosto nulova (a doufam, ze to nebylo absenci intelektu na me strane ;o)). Naproti tomu jsem se setkal s ekonomizujicimi clanky ci knizkami (zpravidla psane ekonomy bud ve spolupraci anebo primo spoluautorstvi s pravniky), ktere povazuji za vynikajici a ktere muj nahled na soutezni pravo zakladnim zpusobem formovali. Otazkou ale je, do jake miry se s takovymi publikacemi setkavaji a jsou schopni vyporadat urady a soudy ...

Jiří Kindl řekl(a)...

ehh ... formovaly ... :o)

Jan Petrov řekl(a)...

Spíše než economics without law (právníkům se něco takového doopravdy daří?) se obávám law without economics -- když si právník pro zdůvodnění své pozice vezme na pomoc pár povrchně pochopených ekonomických dogmat. Přijměme skutečnost, že valná většina právníků -- včetně mě -- opravdu nemá na to argumentovat jako (teoretický) ekonom (od jisté úrovně složitosti).

(Někdy mám pochybnosti, zda právníci citující ekonomické články je celé přečetli a porozuměli jim. Např. to, co se dnes -- nekonečně často -- cituje z článku Jensen, Meckling: Theory of the Firm... je jen definitorické torzo.)

Ekonomické agumenty používáné v právu obvykle nejsou na "forefront of economic research". Dovolte prosím 1 příklad (snad zajímavý i sám o sobě): Dixit, Pindick: Investment under Uncertainty: Autoři argumentují, že pokud je investice nevratná (když postavíte továrnu za 1000 USD, nemůžete se později rozhodnout továrnu demontovat a získat těch 1000 USD nazpět) a její výnos se v čase vyvíjí náhodně (např. náhodná procházka), vyplatí se Vám investovat ne hned ve chvíli, kdy očekávaný čistý výnos investice je kladný, ale až tehdy, kdy očekávaný čistý výnos investice překročí jistou kladnou hurdle rate.

(Názorná ukázka, se zanedbáním -- kde se to hodí -- diskontování a s předpokladem rizikové neutrality: Za 999 USD můžete postavit továrnu, která bude fungovat 10 let a každý rok vyrobí 10 udělátek. Cena udělátek se vyvíjí náhodně, nyní 1 prodáte za 10 USD (ignorujeme výrobní náklady). Když továrnu postavíte teď, očekávaný zisk je kladný, 1 USD (10 x 10 x 10 - 999). Ale třeba se Vám vyplatí počkat se stavbou továrny 1 rok: Získáte tak možnost továrnu nepostavit, spadne-li třeba za rok cena udělátka na 7 USD (ztráta 299 USD). Stojí-li dnes ale udělátko třeba 12 USD, můžete si říci: škoda ztrácet čas a peníze, cena udělátek pravděpodobně pod 10 USD hned tak nespadne a továrnu postavíte rovnou.)

Uvedená teorie má mj. vliv na posuzování síly monopolního postavení. Vykazuje-li společnost nadnormální zisk, možná to není proto, že je dlouhodobým monopolistou, ale proto, že nadnormální zisk v jejím odvětví ještě nepřekročil hurdle rate potenciálních konkurentů (připravených zainvestovat a vstoupit do odvětví). Nějak si ale nedovedu představit argumentací výše zmíněnou teorií (dobře formalizovanou) před soudem.

Mimochodem, v německém soukromoprávním diskurzu se běžně používají některé základní law & economics agrumenty -- jen se to nenazývá tak vzletně.

Jiří Kindl řekl(a)...

Ad J. Petrov: Jen strucne na doplneni k posuzovani excessive pricingu ...

Anglicke soudy (ted myslim hlavne Competition Appeal Tribunal) se s tim vyporadavaji velmi detailne, takze tam ta argumentace muze byt opravdu smysluplna ... obdobne detailne se to resi treba u Komise, aktivni v tomto smeru je i Nizozemsky soutezni urad.

Z pozice prevazujici nazoru souteznepravnich teoretiku obecne u toho excessive pricingu plati, ze muze byt ze soutezniho hlediska spatne jen za situace, kdy prislusny trh je uzavren s vysokymi barierami trhu, takze ani dlouhodobe uplatnovani "nadnormalni ceny" (vzdycky jsou hlavni spory, co uz je abnormalni zisk ... metodik jsou kvanta) nebude korigovano trznimi mechanismy, vstupem novych soutezitelu.

V ceskych pravnich vodach (jak UOHS, tak soudy) je to mnohem, mnohem, mnohem horsi ... u soudu to ve finale konci znaleckym posudkem (jakozto odborna otazka, kterou si soud neni sam schopen posoudit).

Ty posudky jsou ostatne i treba v te Anglii, ale kazdy posudek je i co do vecne spravnosti peclive zkouman ...

Jan Petrov řekl(a)...

Ad J.Kindl: Dekuju za doplneni, pozitivnejsi, nez bych cekal. Priznam se, ze ke sve skode britske judikaty a praxi neznam. Asi jsem pravniky podcenil -- prece jen prestizni AK nasaji opravdu dobre lidi a navic hraji o dost velke penize.

Psat koment je dilema: Na jednu stranu si myslim, ze mam treba zajimavy point; na druhou stranu vim, ze toho hodne neznam, zejmena praxi, a tedy v mnoha oblastech jen tipuju.

Jan Petrov řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jan Petrov řekl(a)...

Také bych se nerad kohokoli dotkl výše uvedenou "palbou" do řad právníků (tedy i na mě). Ani si nemyslím, že právní akademici zabývající se ekonomií jsou nutně horší než právníci špičkových AK.

Anonymní řekl(a)...

Jen jednu drobnost. Vždy mě pobaví, když se tzv. skandinávští právní realisté prezentují jako ideoví blízcí tzv. amerických právních realistů. (Zdůrazňuji, že z toho neobviňuji autora příspěvku.) To je učebnicové klišé, které má ke skutečnosti VELMI daleko.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Pardon, zapomněl jsem se podepsat. :)

Jiří Kindl řekl(a)...

Ad Tomas Sobek: plne souhlasim, rozdily mezi temi dvema skolami jsou opravdu vyrazne.

Mne bylo zase vzdycky trochu protivne, kdyz se vyraz 'Legal Realism' amerikanizoval a omezoval jen na American Legal Realism. Proto jsem chtel zminit i ty skandinavce. Jinak pro srovnani, uvedeni rozdilu a naznaceni mozneho shodneho tematu obou techto 'vetvi' pravniho realismu je, myslim, celkem dobry clanek od G. S. Alexandra, Comparing the Two Legal Realisms - American and Scandinavian. 50 Am.J.Comp.L. (2002) 131.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Díky. Ten článek jsem nečetl, ale určitě na to kouknu, zajímá mě to. Když jsem ještě jako student četl knihu Law as Fact (1971) od K. Olivecrony, byl jsem překvapený. Je to analytická práce velmi podobná The Concept of Law od Harta, která s americkým právním realizmem nemá prakticky nic společného. Navíc, ta kniha je založena na teorii performativních aktů jejímž spoluautorem je (Světe div se.) právě Hart! :)
Pozn. Olivecrona byl tak "vtipný", že vydal dvě různé knihy se stejným názvem "Law as Fact" (1939, 1971). :)