pondělí 25. prosince 2006

Utrechtská konference III. – Jak jsem potkal Sašu Prchalovou

Jedním z velkých motivů mé účasti na utrechtské konferenci byla příležitost osobně se setkat se Sachou Prechal, profesorkou Utrechtské univerzity a jednou z nejuznávanějších expertek na evropské právo vůbec. Její knihu „Directives in EC law“, která vyšla v doplněném vydání v roce 2005, považuji za nejlepší v daném oboru, z mnoha časopiseckých článků bych připomněl její skvělý komentář k případu Pfeiffer v CMLRev 2005 (str. 1445 an.). Sacha je dcerou českých emigrantů, kteří do Holandska přišli, když jí bylo devět, takže si s ní bez problémů popovídáte česky. Před svým příjezdem do Utrechtu jsem neměl zdání, jak vypadá, takže celé úvodní dopoledne konference jsem netušil, že tou slavnou profesorkou je drobná dáma, co sedí přímo vedle mne.
Pořádně a dlouho jsme si popovídali během slavnostní večeře a rozhovor to byl tak zajímavý, že si ani nevzpomenu, co jsme to vlastně měli k jídlu...Probrali jsme toho ze světa práva opravdu mnoho, ale protože jsme toho tady už o utrechtské konferenci nablogoval víc než dost, tak to vezmu jen letem světem:
Nedávno byla v ČR na oficiální návštěvě u Otakara Motejla se svým životním partnerem, který je holandským ombudsmanem. Vyprávěla o svých zkušenostech referendérky u soudce Koopmanse. Ty využila ve své Ph.D. práci na univerzitě v Amsterdamu, která byla základem její výše zmiňované knihy. Zajímavým zjištěním byl fakt, že nikdy dlouhodobě nestudovala v zahraničí, přitom její jazykové znalosti jsou vynikající.
Jakožto člověka zajímajícího se hodně o doktrínu nepřímého účinku mne potěšila zmínkou o letošním stěžejním judikátu ve věci C-212/04 Adeneler (Michal k tomu napsal anotaci do Soudních rozhledů), který stejně jako já vykládá tak, že před uplynutím implementační lhůty povinnost eurokonformního výkladu směrnice zásadně NEvzniká (Michale!).
Ukázalo se, že má velmi dobrý přehled o domácí právnické scéně. Nedávno četla Honzův článek z Jean Monnet Working Papers, který se jí líbil, takže se ptala „Co teď dělá ten Komarek?“ Pochvala zazněla i na adresu Zdeňka Kühna, zmiňovala tu letošní knížku, kterou napsal s Michalem a dalšími. Kladně též hodnotila judikát našeho ÚS k EAW.
Nezůstalo však jen u chvály. Všechny ty z Vás, kteří si na rozdíl od ÚS myslí, že rok má 12 a nikoliv 14 měsíců potěší, že zmínka o těchto dvou stěžejních platových judikátech paní profesorku upřímně rozesmála. Vzpomněla si, že když naposledy dlouhodoběji pobývala v ČR řešila se kauza o povinném vzdělávání soudců. I v tomto případě ji má informace o „nezávislém“ přístupu ÚS pobavila.
Z mého pohledu mnohem méně zábavná byla její odpověď na mou otázku, zda a kdy byla pozvána do ČR přednášet. Odpověděla mi, že naposledy těsně po listopadové revoluci. Musím se přiznat, že v trochu obšírné reakci na tuto odpověď jsem mimo jiné zmínil i Michalův článek o právnickém vzdělávání v Čechách. Byl jedním z materiálů, které jsem jí zaslal vedle dalších věcí (pro zajímavost např. judikát ÚS k cukerným kvótám).
Myslím, že prof. Sašu Prchalovou (jak zní její původní jméno, které bylo po holandsku upraveno) netrápí skutečnost, že není zvána k přednáškám na „prestižní“ české právnické fakulty. Ostatně ona ani není ta, kterou by to trápit mělo. Vadit by to mělo nám všem, kterým není lhostejné, jakou úroveň české právnické fakulty mají.
Má otázka zní: Kdy se to změní?

2 komentáře:

H. B. řekl(a)...

Ad interpretace nálezů Ústavního soudu P. B.:
ano, ve Vaší interpretaci se ÚS musí vysmát každý.

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Před časem jsem Sachu rovněž potkal, a vzpomínám si, jak jsem byl ohromen, když jsem zjistil, že na mne mluví česky. Takže jsem se jí ptal, kde se ten jazyk naučila, protože mi vůbec nedošlo, že by mohla být z Česka.