čtvrtek 9. listopadu 2006

Dálniční známky a princip legitimních očekávání

Dnes jsem strávil celé odpoledne čtením práce Michala Bobka na téma "Právní status a vymahatelnost komunitárního práva nepublikovaného v českém jazyce", která by (alespoň podle toho, co inzeruje ve své virtuální domácnosti), měla vyjít v příštím roce v nakladatelství C.H.Beck. Michal tam mj. také rozebírá princip legitimních očekávání a princip právní jistoty. Nabitého principy a posíleným právním (sebe)vědomím (také ho někdy máte?) mě opravdu zarazila informace o tom, že se zkracuje platnost dálničních známek, přičemž důvodem má být zavedení elektronického mýtného. Podle deníku Aktuálně "mluvčí ministerstva dopravy Marcela Žižková upozornila řidiče, aby si dálniční známku pořídili včas. 'Jsme přesvědčeni, že motoristům tímto předpisem nevzniknou žádné závažnější komplikace a že si kupón pro rok 2007 opatří včas,' věří řidičům Žižková."
Nevím, v co věří mluvčí ministerstva dopravy nebo samotné ministerstvo, principy právního státu to ale asi nejsou. Jak jinak může správní orgán svévolně rozhodnout, že dálniční známka, která uvádí svoji platnost do 31.1. 2007, má přestat platit o měsíc dříve?

8 komentářů:

H. B. řekl(a)...

Legitimní očekávání jako korekční výkladový princip správního, resp. finančního práva?
Podle mé zkušenosti na něj neslyší ani NSS (v jedné kauze vratky DPH), a bohužel zatím tak moc nečiní ani Ústavní soud. Nicméně je jasné, že se to změní postupným tlakem reality. I ministerstvo financí pochopí, že je vázáno i jiným zákonem, než je ten, co samo protlačilo vládou či (jako přílepek) sněmovnou.

Jiří Kindl řekl(a)...

hmm ... no stejne si tu dalnicni znamku koupim uz v prosinci ;o)

Jan Komárek řekl(a)...

No, nekoupit si známku a pak se případně soudit, pokud vám Policie uloží pokutu, asi není příliš lákavá cesta jak se domoci práva... Co žaloba na MF - na vrácení poměrné části z ceny dálniční známky?
Na NSS by třeba pomohlo, že řada jeho soudců jezdí do Brna z Prahy po dálnici:-) - ale oni platí i DPH, že...

Robert Zbiral řekl(a)...

Nejprve díky za blog, myslím, že tady velmi chyběl a jsem rád, že něco konečně můžu doporučit svým studentům, jejichž jazyková vybavenost je bohužel tristní... (možná bych povolil anonymní komentáře, možnost cenzury je vždy)

Jinak k tématu: Aniž bych byl "nabit" právními principy, tak tuto kauzu považuji trochu za kachnu a doufám, že se paní mluvčí přeřekla či spletla. Pokud tomu tak není, už se těším, jak zas budou argumentovat "nátlakem Bruselu" a nemožností mít ve stejnou chvíli časové kupóny a mýtné. Čistě teoreticky, nemohl by z toho nějaký soud uplést v případě sporu předběžnou otázku? (už snad přijali z EU-10 i větší hrůzy)

Jan Prevratil řekl(a)...

Argument "může za ti Brusel" dříve nebo později padne, jako vždy...

Pokud jde o meritum, těžko najít jasnější případ - z mého osobního pohledu je to na hraně, ale na "té druhé", tedy legitimní očekávání/právní jistota. Pokud by z toho někdo chtěl plést předběžnou otázku, dost možná bude rozpleten na "acte clair". ESD a SPS totiž často uznávají legitimní očekávání i v mnohem sofistikovanějších případech, kde nejde o "odebrání" pevně stanoveného a předem vyhlášeného práva, ale o působení do budoucna (viz třeba nedávný rozsudek ESD z 22. června 2006, Belgie (C-182/03) a Forum 187 ASBL (C-217/03)/Komise, týkající se ukončení belgického režimu daňových odpisů). Takhle jasná záležitost by ESD mohla přijít "pod úroveň".

H. Baňouch řekl(a)...

"Může za to Brusel" - to bude jednou dobré téma na diplomky o tom, jak sloužilo chrastění 12-ti hvězdičkami (díky svému projímavému účinku na průchod legislativním traktem) k přijetí právních úprav které jsou zcela v rozporu s právem EU.

Jinak samozřejmě legitimní očekávání jedou, a to jak ve vztahu k čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě, ale i v obecné podobě, jak o nich hovoří Rawls (jako o dimenzi zákonnosti - www.judikatura.cz).
¨
Jen v tom finačním právu se mi zdá, že existuje "aplikační ostych" :o)

Robert Zbiral řekl(a)...

Naše katedra problém "Brusel rozhodl" vypsala v září jako možné téma diplomové práce...

Jinak k příspěvku Honzy Převrátila, který je přímo u zdroje: Nakolik je doktrína acte clair uplatnitelná v nových členských státech? Je možné předpokládat, že plnění podmínek bodu 16 judikátu CILFIT bude pro naše soudy z důvodu nedostatku zkušeností težší? Co jsem někde četl o jedné z prvních maďarských předběžných otázek, tak to byla blbost i pro laika a stejně byla přijata (dá se někde sehnat plné znění předběžných otázek před rozhodnutím?).

Jan Prevratil řekl(a)...

Re acte clair: nejsem sice zdaleka expert, nebot tahle problematika patri kolegum z vyssiho patra, ale je myslim zjevne, ze soudce z noveho statu, ktery nema sirsi povedomi o tom, co je komunitarni pravo, si tim spis nebude dvakrat jisty, co presne rika k dane otazce. Je to normalni a neni to zrejme ani vychodoevropske specifikum - podleho mistniho legendaria zacali po pristoupeni Rakouska tamni soudci ze zdedene k.und k. opatrnosti bombardovat ESD predbeznymi otazkami na vsechno vcetne zakladnich veci.

ESD je na to ovsem vicemene pripraven, na coz jsem ostatne miril, kdyz jsem ne uplne presne mluvil o "rozpleteni pres acte clair". Podle clanku 104 odst.3 jednaciho radu muze ESD v pripadech, kde uz byla zodpovezena tataz otazka nebo je reseni jasne dovoditelne z judikatury, odpovedet oduvodnenym usnesenim, ktere obsahuje odkaz na prislusnou judikaturu. Podobna cesta existuje i pro otazky, kde neexistuje rozumna pochybnost o odpovedi. Moznost se podle statistik docela pouziva, a to i vuci novym clenskym statum (prave Madarum takhle uz jednou "pripomenuli" Ynos ve vztahu k casovemu pusobeni). Vicemene plati neprima umera "cim blbejsi otazka - tim mene oduvodneni".

Konecne pokud jde o plne zneni otazek, nevim o zpusobu, jak se k nemu dostat (ale opakuji, ze v tehle oblasti nejsem dvakrat "éclairé"). Samotna otazka se publikuje v Urednim vestniku, ale pokud chcete i oduvodneni, musite nakolik vim byt clensky stat nebo ESD...