19 ledna 2014
Osobně si myslím, že bych mohl. Možnost odepřít
výpověď je podle mě procesním projevem hmotněprávního vztahu „blízkosti“. Už
několik let přitom existuje civilní judikatura (např. R 53/2004
k relativní neúčinnosti či 29 Cdo 4822/2008 k bývalému § 196a
obchodního zákoníku), která tvrdí, že právnická osoba může být pro účely
soukromého práva osobou blízkou. To přímo do zákonného textu převedl i § 22
odst. 2 NOZ, podle kterého: „Stanoví-li
zákon k ochraně třetích osob zvláštní podmínky nebo omezení pro převody
majetku, pro jeho zatížení nebo přenechání k užití jinému mezi osobami
blízkými, platí tyto podmínky a omezení i pro obdobná právní jednání mezi
právnickou osobou a členem jejího statutárního orgánu nebo tím, kdo právnickou
osobu podstatně ovlivňuje jako její člen nebo na základě dohody či jiné
skutečnosti.“
A minori ad maius bychom proto podle mě mohli
říci, že když je právnickou osobu možno chápat jako osobu blízkou v soukromém
právu, tím spíše bychom ji měli chápat za osobu blízkou i v oblasti trestní
a potažmo procesní. Pokud právní vztah blízkosti může vzniknout v méně závažných
situacích (soukromé právo), tím spíše by měl podle tohoto argumentu platit i v závažnějších
situacích (trestní a procesní právo). Právnické osoby mohou být v dnešní době
trestány nejen v oblasti správní, ale více než dva roky už proti nim
můžeme postupovat podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Proto podle
mého názoru existuje zájem, abychom i ve vztahu k právnickým osobám
blízkým nemuseli řešit ono situační dilema mezi respektem k právu a
vztahem k osobě blízké, kde volba jednoho znamená porušení druhého (viz
Baňouch, Hynek. Čl. 37. In Wagnerová, Eliška a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer,
a. s, 2012. s. 773.).
Nezjednodušuji to ale příliš? Co na to říká „jednoduché“ právo?
Správní řád (§ 55 odst. 4) ponechává chápání osoby blízké soukromému právu. To podle
mého názoru znamená, že od 1. 1. 2014 vtahuje do hry i výše citovaný § 22 odst.
2 NOZ. Občanský soudní řád osobu blízkou nedefinuje. Pouze z něj vyplývá,
že v případě výslechu fyzické osoby, která je statutárním orgánem
právnické osoby či jeho členem, bude třeba jejího souhlasu (§ 126 odst. 4 a §
131). Lze tedy hovořit o její ochraně. Ale co ostatní, kdo (slovy NOZ) „podstatně
právnickou osobu ovlivňují“? Je i zde do hry vtažen § 22 odst. 2 NOZ? Mohou
odepřít výpověď? Podle mě ano, protože v opačném případě by hmotněprávně
založenému vztahu blízkosti byl upřen jeden z jeho důležitých procesních
projevů, kterým možnost odepření výpovědi je.
Trestní předpisy mají vlastní „klasickou“ definici (viz §
125 tr. zákoníku a § 100 odst. 2 tr. řádu), která právnické osoby nebere
výslovně v potaz. Nicméně při práci se stejnou definicí v dříve
platných soukromoprávních předpisech Nejvyšší soud ve výše uvedených
judikátech také zvládl dovodit, že právnická osoba může být osobou blízkou. Hlavní
argument zněl, že fyzické osoby, které mohou jménem právnické osoby právně
jednat (zejména s přihlédnutím k tomu, že jejich prostřednictvím se utváří vůle
právnické osoby), mají z titulu svého postavení (a z něj vyplývající
odpovědnosti) k této (své) právnické osobě takový vztah, že by důvodně
pociťovaly újmu, kterou utrpěla právnická osoba, jako újmu vlastní. Stejný princip se podle mě
uplatní i v trestní oblasti a tím pádem i v jednotlivých procesních úpravách.
Situaci však zjevně lze vyložit i opačně. Nejvyšší správní
soud totiž např. v rozsudku č. j. 8 Afs 17/2012 – 375 v kontextu
vztahu zaměstnance a zaměstnavatele jednoznačně uvedl, že právnická osoba
nemůže být osobou blízkou, které lze způsobit trestní stíhání (§ 189). Bližší
zdůvodnění tohoto kategorického závěru ovšem v rozsudku chybí.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Nejčtenější příspěvky všech dob
- Zadržení zloděje v samoobsluze podle nového občanského zákoníku
- (Auto)regulace a kartelizace: návrh na prodloužení koncipování ze 3 na 5 let
- Pavel Molek: Rudé a hnědí aneb o dvou právních podáních
- Nejnespravedlivější rozsudky
- Kubo Mačák: Banánový judikát?
- Znalecký posudek - dobrý sluha, ale zlý pán
- Právo davu
- Obrana feminismu
- Občanský zákoník zdrcený novelou novel? Část I.
- Tomáš Sobek: Disciplinární řízení v Plzni