Disciplína označovaná jako Právo a ekonomie (Law and Economics, ekonomická analýza práva), [1]
se na českých právnických fakultách zatím neetablovala. V říjnu 2012 jsme
se proto s Honzou Bartoškem zeptali několika českých akademiků, kteří se
v oblasti ekonomické analýzy práva orientují, na jejich názor na důvody dosavadní skepse. Mnozí, jako např. Zdeněk Kühn, Tomáš Richter, Tomáš Sobek nebo Jan
Petrov, se vyjádřili v tom smyslu, že k odmítání ekonomické analýzy
dochází (mimo jiné) kvůli neznalosti či nepochopení východisek ekonomie nebo
její aplikace na právo. Ačkoli existují i jiné důvody chladného přijetí
ekonomické analýzy v evropské právní akademii, jsem přesvědčen, že svou roli
ve vytváření negativních nálad vůči ekonomické analýze v Česku hrají právě
také omyly. [2] V tomto příspěvku a příspěvcích, které budou následovat, se
budu těmito omyly zabývat a uvádět je na pravou míru.
Ekonomie není to samé co ekonomika!
První z omylů, kterým se budu zabývat, se týká vztahu
práva, ekonomie a ekonomiky. Pro ilustraci se podívejme na úryvek z oponentského
posudku k mé rigorózní práci:
„Z hlediska celkového vyznění práce lze vyslovit
pochybnost v jednom aspektu a tím je prací se prolínající „převrácené“ chápání
vztahu práva a ekonomie. […] Z pohledu ekonomického je totiž právo jen
prostředkem k dosahování ekonomických cílů, zatímco z pohledu právního je
ekonomika „jen“ jednou z regulovaných oblastí.“
Směšování
debaty o vztahu práva a ekonomie na straně jedné a práva a ekonomiky na straně
druhé není správné. Je si totiž třeba uvědomit, že ekonomie není to samé co
ekonomika!
Ekonomie, ekonomická analýza práva
Ekonomie je „vědou, která studuje lidské jednání jako vztah
mezi cíli a omezenými zdroji, které mají alternativní způsoby využití“. [3] Zabývá
se různými jevy, které podněcují lidi k tomu, aby se nějakým způsobem
chovali (tzv. incentivy). Právo, jakožto jeden z normativních systémů
regulujících lidské chování, je přirozeným zdrojem takových incentivů, a je proto
i přirozeným objektem zájmu ekonomů. Ti při jeho analýze aplikují ekonomickou
(především mikroekonomickou) teorii, aby mohli popsat, vysvětlit, předvídat a
hodnotit efekty práva na lidské chování a na společnost jako celek.
Ekonomika, ekonomické právo
Slovo ekonomika znamená výrobu, rozdělování, směnu a
spotřebu statků a služeb subjekty na definovaném území. Můžeme tedy hovořit
například o ekonomice České republiky, případně o ekonomice tržní nebo o
ekonomice centrálně řízené. V konkrétní ekonomice můžeme také pozorovat
makroekonomické jevy, jako jsou inflace či nezaměstnanost. Stejný význam jako
slovo ekonomika mají také pojmy hospodářství
a ekonomický systém. Mělo by tedy být
zřejmé, že ekonomika je jednou z mnoha oblastí lidské činnosti regulovaných
právem. Mezi právní normy provádějící tuto regulaci, tj. do ekonomického (hospodářského)
práva, spadají především normy soutěžního práva, práva jednotlivých průmyslových
odvětví (např. energetika), společenstevní právo, právo cenných papírů, daňové
právo, obchodní závazkové právo či právo ochrany spotřebitele. [4]
Příčiny omylu
Zaměňování pojmů ekonomie (economics) a ekonomika (economy)
může mít různé důvody. Nabízí se následující:
- Setrvávání u zastaralé definice ekonomie, ve které
k sobě tyto pojmy měly opravdu blízko.
- Podobnost těchto dvou slov (oproštěných od významu).
Například slovo „ekonomický“ může znamenat „související s ekonomií“ i
„související s ekonomikou“. Závisí vždy na konkrétním případu použití.
- Nevhodný způsob výuky ekonomie na právnických fakultách,
který se soustředí na témata související s ekonomikou. [5]
- Nejasné oddělení vědy od objektu jejího zkoumání
v oblasti práva. V této oblasti totiž často není vedena jasná čára
mezi naukou a praxí. Právo není vnímáno jen jako normativní systém, ale také jako
věda, která se tímto systémem zabývá. Pro právníka proto může být složité
vnímat rozdíl mezi ekonomií jakožto vědou a ekonomikou jakožto jedním
z objektů jejího zájmu.
Závěrem
Zmýlené představy o šíři záběru ekonomie nezbytně vedou
k chybnému úsudku, pokud jde o šíři její využitelnosti při analýze práva.
Ten, kdo chápe ekonomii jako vědu zabývající se (pouze) ekonomikou, si pod
ekonomickou analýzou práva představí (pouze) analýzu norem regulujících ekonomiku.
Ve skutečnosti lze ovšem za pomoci ekonomie analyzovat všechna právní odvětví.
Poznámky:
[1] Tyto pojmy někdy bývají používány promiscue, jindy je
každému z nich přiřazován poněkud odlišný význam. V tomto textu je používám se
stejným významem, tj. aplikace ekonomie při studiu práva obecně.
[2] Nepochopení ekonomické analýzy práva samozřejmě není jen
českým fenoménem. „Velká část toho, co bylo napsáno proti law and economics,
[…] je založeno na […] velmi povrchním porozumění centrálních děl tohoto
odvětví.“ COLEMAN, J.L. Efficiency, Exchange, and Auction: Philosophic Aspects
of the Economic Approach to Law, California
Law Review. 1980, vol. 68, p. 221. (Coleman je sám velkým – leč poučeným –
kritikem tohoto odvětví.)
[3] ROBBINS, L. An
Essay on the Nature and Significance of Economic Science. 2nd
edition. Macmillan, 1935, p. 16.
[4] VELJANOVSKI, C. The
Economics of Law. 2nd edition. The Institute of Economic Affairs, 2007, s.
25.
[5] S
tím také souvisí nevhodný název předmětu na PF UK, kde je ekonomie vyučována
jako „Teorie národního hospodářství“.