07 července 2008

Rozloučení s V. Ceplem a přivítání T. Němečka aneb Průvodce inteligentního novináře po světě práva

Včera jsme si připomínali rozloučení s Mistrem Janem Husem, předevčírem rozloučení českých zemí s pohanstvím, dnes je na čase konečně se rozloučit s červnem a tím i s Vojtěchem J. Ceplem, který se svého hostovství tak zdařile zhostil shodou náhod zrovna v době, kdy byla jeho soudcovská činnost v hledáčku všech českých médií. Věříme, že si po celý červen připadal na území našeho blogu jako v bezpečném oku toho mediálního uragánu panujícího kolem jeho osoby a že si v něm mohl odpočinout od prchavých sporů zvláště psaním článků oživujících institut starogermánského práva a děkujeme za ně. Vítáme pak naopak jednoho z tradičních rozdmychovatelů těchto mediálních větříků a vírů vanoucích českou právní krajinou, Tomáše Němečka. Jistě není třeba jej představovat, ostatně uvítal se zdařile již sám, a to – jak jinak – rozhovorem (a to s člověkem, podle nějž bychom měli svou ročníkovku vydat správně pod názvem „Jiné právo nespřaženě“!). Nezbývá tak, než vyjádřit potěšení nad tím, že hostem blogu bude jeden z mála novinářů, kteří se výborně vyznají i v té nepřehledné, byť výživné, polévce, kde místo tradičních písmenek plavou paragrafy. Osobně se pak těším, že nejen zprostředkuje nám právníkům něco z mediálního světa, ale že díky němu najdou cestu na náš blog i ti novináři, kteří v právu nejsou tak doma, a když dostanou od svých redaktorů za úkol „napsat něco o právu“, začnou googlovat, co zas napsal Tomáš Němeček.

Tyto potenciální čtenáře „od novin“ zde srdečně vítám, a když už si našli cestu i do tohoto postu, rád bych je – jako milovník různých jednoduchých pomůcek a malých i středně velkých násobilek – aby nešli nadarmo, upozornil na několik nuancí formalistického právního jazyka, které – jak říká klasik – odborníka mnohdy dráždí, byť oni si jich tak překvapivě často ani nevšimnou….

Usnesení není totéž jako rozsudek. Vzhledem k tomu, že mi několik let bylo v hodinách slohu vtloukáno do hlavy, že se v sousedících větách nemají používat totožná slova, tak úplně chápu vnitřní bolest člověka, který má napsat článek o rozsudku a to protivné slovo se mu tam vrací a vrací, mrká z každé druhé řádky, ale vězte, že nahradit každé třetí „rozsudek“ „usnesením“ není ta pravá cesta…Navíc ani nelze poskytnout úplně spolehlivou radu, kdy použít co. Obecně je sice rozsudek rozhodnutím ve věci samé, tedy věcnou odpovědí na otázky, kdo byl v právu, kdo co dostává a na jak dlouho bude sedět, zatímco usnesení bývají rozhodnutí procesní, někdy o procesních malichernostech a někdy o tom, proč už se s žalobcem soud nehodlá bavit, ale jako všude, i tady potvrzují pravidlo nezbytné výjimky, třeba ve volebním soudnictví. Jeden rozdíl mezi rozsudky a usneseními je pak podstatný a zjevný: těm druhým chybí už na počátku kocourek ve skoku… A protože všechno ještě komplikuje Ústavní soud, který má místo rozsudků nálezy, je někdy lepší v pochybnostech použít slovo „rozhodnutí“, které text spolehlivě zpestří, vše obsáhne, nikoho nezarmoutí a člověk se vyhne takovým spojením, jako je „rozsudek Ústavního soudu“, „dal obžalobě svým usnesením zapravdu“ nebo „zamítavý senátní nález“…pardon, to poslední spojení je sice teoreticky možné, ale vzácnější než vinice v Krkonoších a vyhynutím ohroženější než tygr ussurijský, tak už jsem si odvykl…

Odmítnutí není totéž co zamítnutí. Tenhle protiklad doplňuje zdařile ten předchozí a kdyby nebylo výjimek, mohli bychom říct, že usneseními se obvykle odmítá, zatímco rozsudkem zamítá, a protože tento rozdíl v obecné češtině dost zaniká, sluší se dovysvětlit, že zamítnutím vám soud říká, že nemáte pravdu, zatímco odmítnutím říká, že jste přišli pozdě, brečíte na špatném soudě, nebo jste udělali nějakou jinou chybu, pro kterou vás prostě nemůže poslouchat, i kdyby chtěl... Vztahovou terminologií přirovnáno, zamítnutí je, když vás dívka nechce, protože nejste její typ a jiný chlap se jí líbí víc, odmítnutí je, když se vám pochlubí s fotkou své přítelkyně nebo vás rovnou pozve jako svědka k registraci… Rozhodnout lze i o přerušení, ale to už bych z metafor asi nevybředl (pokud vás zamrzelo, že jsem zde zastavil asociační řetězec, jukněte do pátečního postu Petra Břízy, snad vás uspokojí).

Zcizení není totéž co odcizení. To prvé zní exoticky a nově a přitom vás při jeho použití nemůže nikdo nařknout z anglicismů ani germanismů, prostě když chcete o někom říct, že něco ukradl, a přitom se nechcete jazykově umazat o "šlohnutí" či dokonce "čórku", šmátráte v češtině a už málem vytáhnete „odcizení“, najednou hned vedle leží „zcizení“ a tak je vyndáte s pocitem, že jste našel málem zapomenutých poklad archaismu. Ale ejhle, najednou uděláte ze zloděje poctivého převodce, který věc neukradl, ale prodal nebo dokonce daroval chudému bližnímu, prostě zcizil. Mohu se tak i zde hrdě přihlásit k tomu, že zcizuji, kudy chodím, a přesto jsem nic nešlohl, takže se snad nemusím bát, že na mne dopadne nějaké jiné rameno spravedlnosti a právem mě připraví o bezúhonnost (i ta je totiž v právní mluvě něčím jiným než "počestností" a často spolu ty dvě nechodí ruku v ruce, jak by vám mohli vyprávět političtí vězni a v opačném smyslu třeba nejeden advokát).

Odvolání není totéž co dovolání. Člověk se totiž mezi soudy odvolává pouze skromně, jen o stupínek výše, než právě jste, z okresu na kraj, z kraje kamsi navrch…zato dovolání, to je akt skoro nábožný, neboť směřuje až k Nejvyššímu – nejsa věřící, mám samozřejmě na mysli Nejvyšší soud. Leda by mířil k Nejvyššímu správnímu soudu nebo k Ústavnímu soudu, k nim je třeba se vyzbrojit kasační či ústavní stížností. A trpělivostí při parkování.

Evropský soudní dvůr není totéž co Evropský soud pro lidská práva. Pokud tedy máte pocit, že vám jako člověku místní soudy ukřivdily, nevyhrožujte jim Evropským soudním dvorem ani nechoďte zuřit ve stopách slepého krále Jana do Lucemburku. Tam je marné vysvětlovat, kdo byl nespravedlivě ve vazbě, či chce po letech zase vidět syna. A marné je ohánět se tam Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod – leda byste s sebou měli takového Honzu Komárka, který by v několika stručných přednáškách vysvětlil z pozice komunitárního konstitucionalismu, proč i ona váže Evropský soudní dvůr. Ale protože Honza je zrovna někde ve Státech v bazénu, jeďte radši do Štrasburku…

P.S.: Jako bonus této drzé malé násobilky bych pak možná poradil zdrženlivost při přebírání cizích kategorických soudů…V poslední době třeba té plíživé zvěsti, že když začneme prezidenta volit přímo, může Václav Klaus kandidovat potřetí, počtvrté a jestli nezemřeme, bude naším prezidentem navždy. Je určitě obdivuhodné, že se nějakému hradnímu příznivci podařilo tímto zbožným přáním nakazit tolik novinářů, ale sám si spíš myslím, že by pan prezident musel změnit ne způsob volby, ale stát, kde kandiduje, aby si své oslovení mohl užívat i po roce 2013. Uvidíme, jaká debata se k tomu rozvine, až někteří bloggeři přijedou od moře a jiní slezou z hor…A než zmizím i já, těším se na další příklady falešných právních synonym.

54 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

A jednání není totéž co hlavní líčení.

Anonymní řekl(a)...

a žaloba není totéž, co obžaloba,
jakož i zástupce žalovaného není totéž, co obhájce.

Použití stejných slov v jiném kontextu a situaci může být okolím vnímáno jako sprosté.

Trestněprávní terminologie má v obecném povědomí lidu prostého i novinářského jasnou převahu.

Guy Peters řekl(a)...

Proč jen processní journalistická zvěrstva (tedy s výjimkou zcizení)? Mnohem horší přeci je, jak journalisté naprosto nejsou schopni rozlišovat mezi občanským a trestním právem, takže jim splývá v jedno. Žaloba je pro ně to samé, co trestní oznámení, žalobce je pro ně to samé, co státní zástupce.

Osobně mne dráždí ještě ty "normy" místo "předpisy" a "platnost" místo "účinnost", ale to uznávám, že je má úchylka legislativce.

Guy Peters řekl(a)...

Tak jsem nezávisle na soudci Ceplovi napsal totéž. :-)

Lada Vyhnánek řekl(a)...

Já jen uvedu na pravou míru některé ne zcela přesné informace Pavla Molka.

Za posledních pět let (období 1.7.2003 - 30.6. 2008) bylo vydáno 111 nálezů v řízeních o ústavních stížnostech, jejichž výrokem bylo "zamítnuto". Některé však obsahovaly kombinaci vyhověno/zamítnuto, takže čistě zamítavých nálezů bylo 63 - 12,6 ročně.

Celkově (alespoň jeden z výroků "vyhověno" či "zamítnuto") bylo vydáno 935 nálezů (řízení o ús).

Podle World Wide Fund for Nature se současná populace tygra ussurijského ve volné přírodě pohybuje okolo 500 jedinců - při průměrném věku 10 - 15 let nám vychází cca. 40 tygrů na rok. Zde měl pavel pravdu.

Ovšem pokud se týče krkonošských vinic, mám za to, že zamítavé nálezy vedou.

Michal Strnad řekl(a)...

Média už jsou asi jediná, která ještě mohou přispět k naplnění základní poučky o ignorantia legis. Rád bych jim v tom pomohl a tak jsem se v nastávající okurkové sezóně pustil do přípravy malého (aby příručního) slovníku právnické terminologie pro laiky a novináře zvláště. Pevně doufám, že od počátečních prací do jejich skončení neuběhne tolik času, jako od avíza do vydání Jiného práva nespřaženě. Dílem i proto, že rozsah snad nepřekročí několik málo stran.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Shodou okolností o víkendu jsem jedné novinářce po telefonu vysvětloval, co znamená poučení "Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné, ledaže dovolací soud dospěje k závěru atd." – s logikou hodnou lepších věcí argumentovala, že dovolací soud nemůže přece dospět žádnému k závěru, když dovolání je nepřípustné.

Pavel Molek řekl(a)...

Milí kolegové, děkuji za doplňky, a pro případ, že se nám sem opravdu podaří nasměrovat některé neprávníky (což není totéž jako jinoprávníci), bych poprosil i o dovysvětlení těch rozdílů mezi vámi uváděnými falešnými synonymy...Abych nepůsobil, že tu sám sbírám inspirace pro nějaký vlastnoručně vytvořený slovníček s ambicí konkurovat Michalu Strnadovi. A Laďovi Vyhnánkovi děkuji za naději. Pokud je tygrů ussurijských víc než zamítavých senátních nálezů, není ještě třeba je odepisovat. Snad se asijští pytláci i český Ústavní soud zaslouží o to, aby tento poměr zůstal zachován.

Jakub Moc řekl(a)...

Ad PU, TP: Novináře jsem již vzdal, to je úplně beznadějné. Viz cca 3-4 dny starý článek na iDnes s titulkem "Bývalý policista si odvoláním vymohl za pomoc pašerákovi vyšší podmínku."

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad JM:

Ono by snad ani nebylo divu, když Ústavní soud běžně toleruje, aby odvolací soud změnil výrok o nákladech řízení v neprospěch jediného odvolatele (III. ÚS 230/04, II. ÚS 310/99, IV. ÚS 14/04, IV. ÚS 380/04 a III. ÚS 596/07). To už je pak čistočistá parodie na ústavní soudnictví.

Anonymní řekl(a)...

Jasně, budeme si tu honit triko, jak se laici nepřesně vyjadřují, a to pod příspěvkem, kde se píše "jako v bezpečném oku toho mediálního uragánu". Už vidím jiný blog, třeba meteo.blogspot.com :-), na kterém se píše, jak jsou ti právníci hloupí, když nerozlišují uragán a tornádo...

Anonymní řekl(a)...

A relutární satisfakce není totéž co náhrada škody.

A zdejší Tomáš Pecina pravděpodobně není "advokát" Tomáš Pecina (viz. mediální výstupy kauzy Šinágl vs. Grebeníček a jeho "primitiv"), alespoň tedy podle internetového seznamu advokátů.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Původně jsem chtěl do tiskové zprávy doplnit výkladovou pasáž (forma slovníčku by se hodila), kde by byli novináři poučeni nejen o tom, že dovolání je ve stylu chytré horákyně přípustné a nepřípustné zároveň, ale i jaký je rozdíl mezi advokátem a obecným zmocněncem.

Neučinil jsem tak, a to jsou ty konce.

Anonymní řekl(a)...

Ad Michal Strnad:

To Vám velmi schvaluji, obdobnou právní osvětu se již snaží provádět mezi brněnskými žurnalisty i naše tisková mluvčí Mirka Sedláčková.

Michal Strnad řekl(a)...

ad anonymní:
v podstatě s vámi souhlasím. Je hezké, že právo se vyjadřuje prostřednictvím striktní terminologie, ale vzhledem k tomu, že je adresováno všem, je třeba určitého kompromisu. Cením si každého novináře, který má vůli objektivně informovat o právních věcech, ačkoliv je to vlastně hrozná nuda. Šíří tak právní vědomí, na což rezignovaly jak vláda, tak většina škol, o rodině nemluvě. Nemá smysl učit novináře to, kdy se vydávají usnesení a kdy vynáší rozsudky. Důležité je dát jim co nejpřesnější a zároveň co nejsrozumitelnější informaci a současně mu být nápomocen, pokud by v otázkách terminologie váhal.
Se synonymy je to těžké: srdce je taky jenom srdcem a slepé střevo slepým střevem. Přeci jen myslím, že přesnost vyjadřování zde má mít přednost před krasoslohem. I ze zmíněných pedagogických důvodů.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Navíc vznikají kolise mezi právním a obecným významem některých slov, např. firma znamená nejen obchodní firmu, ale obecně se užívá pro označení každého podnikatelského subjektu, norma je nejen právní norma, ale i ekvivalent anglického standard (např. vnitropodniková norma) apod.

Pavel Molek řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Molek řekl(a)...

Ad anonym: Ano, uragán skutečně nemá oko, na rozdíl od orkánu, cyklónu a tajfunu. Ovšem kdybyste byl precizní, musel byste si také všimnout, že Vojtěch Cepl uprostřed ničeho podobného nebyl, protože se přeci nic podobného Českou republikou nepřehnalo, tak co to píšu za hlouposti, oko uragánu je přeci stejný nesmysl jako třeba "zborcené harfy tón". Druhá možnost ovšem je nepřehlédnout, že se jedná o metaforu, byť meteorologicky nepřesnou, což se snad dá přežít u článku, který není ani o počasí, ani o ochraně asijských šelem, ba ani o pěstění vína v Krkonoších, takže kdyby se zjistilo, že poslední ussurijský tygr byl o víkendu zastřelen a Zemědělské družstvo ve Vrchlabí či Peci pod Sněžkou zkouší pěstovat nový hybrid vinné révy, tak by to asi nebylo tak na závadu, jako když má někdo ambici referovat o soudním řízení a "odvolává se proti odsuzujícímu usnesení až k Evropskému soudnímu dvoru ve Štrasburku." Přiznám se, že v tomhle směru mě přesnost těch novinářů, kteří jsou i právníky, těší, ale co mě skutečně fascinuje, je schopnost některých neprávníků, když mají o něčem referovat, připravit se na dané téma tak, aby u nich k podobným lapsům nedocházelo. U takového Roberta Tamchyny z Českého rozhlasu jsem měl vždycky pocit, že když mluví s biologem, tak jakoby narychlo vystudoval biologii, když s chemikem, jako bych slyšel ozvuky článků z časopisu Vesmír, ale až když jsem slyšel jeho rozhovor s doktorkou Wagnerovou, došlo mi, že to není jen pocit, ale skutečně schopnost vplynout - kromě pochopení jádra věci - i do terminologie, o které se bude mluvit. Jde to, jakou kdo má ambici. Mám pochopení pro ty, kteří chtějí jen napsat rychlou zprávu pro regionální noviny nebo pro rádio zaměřené na pop-music, něčím se živit musí a věčně referovat o tom, která zpěvačka dala komu kopačky, se asi nedá; věřím však, že je i řada jiných novinářů, kteří chtějí o právu psát na jiné úrovni. A těm přeju, ať Michal Strnad brzo dotvoří svůj projekt, aby se nemuseli sami prokousávat tím vším, čím se my ostatní prokousáváme pěkných pár let, a určitě nejen na fakultě.

Klidně se to ale dá chápat i tak, že si chci dál honit tričko, ale prosím chápejte mě, kompenzuji si tak mindrák ze svého malého vzrůstu.

Anonymní řekl(a)...

Jinak si dovoluji poznamenat, že drtivá většina všedních civilních usnesení, která se vztahují k celé věci (a nepojednávají o čemsi procesně technickém), nic neodmítají ani nezamítají, ale řízení
z a s t a v u j í.

A to často takto proloženě; dědictví po době, kdy psací stroj neuměl bold ani kurzívu.

Anonymní řekl(a)...

S tím, že užití trestněprávní procesní terminologie u civilních kauz je mimořádně zavádějící, se lze shodnout s Vojtěchem Ceplem i Petrem Urbanem.

Jinou lahůdkou je, pokud jako svědka vyslýcháte úspěšnou novinářku, která dle vlastní svědecké výpovědi píše "vždy jenom pravdu" a která snad jako jediná v jednací síni vůbec netuší, že výrok v podobě extrémně difamujícího skutkového tvrzení, který mediálně vložila účastníkovi do úst (přesnějí řečeno do klávesnice) s odkazem na jeho dřívější publikovaný článek, tento v článku nikdy nepoužil a o něčem obdobném není v jeho článku ani zmínky.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad M. Strnad:

Práce máte v HK "neúrekom": tento (veřejnoprávní!) mlamoj žije kupř. v domnění, že u vašeho soudu rozhodují soudci v "odvolacích komisích".

Jakub Moc řekl(a)...

Hmmm, neveřejné zasedání odvolací komise, nespletl si to autor s nějakým přijímacím řízením na VŠ? :-)) Pochopitelně totéž se vyskytuje na novinky.cz, iDnes, v Lidovkách atd. atd.

Mimochodem, všechno jsou to evidentně doslova převzaté zprávy z ČTK, to opravdu nikoho z našich novinářů nezajímá, proč se neuvěřitelným způsobem mrhají peníze na blbosti typu Ztohoven a "atomový" výbuch v televizi nebo výměna panáčků na pražských semaforech? Opravdu nemají státní zástupci a policie nic lepšího na práci, než zatěžovat opakovaně soudy s evidentní recesí, jejíž společenská nebezpečnost je pod bodem mrazu?

Guy Peters řekl(a)...

Ta "komise" mi tolik nevadí. To je jen špatný název. Horší je, když journalisté vykazují fatální nepochopení věci.

Anonymní řekl(a)...

Novinářům bych někdy i odpustil, i když mi není jasné, jak mohou psát o něčem, o čem v mnoha případech nemají ani ponětí. K úrovni právního vědomí to jistě nepřispívá.

Pokud se ovšem v trestním rozsudku objeví věta "firma XY uzavřela smlouvu s...", pak pochybuji o schopnosti jejího autora vůbec něco posoudit, natož rozsoudit. A je to podle mého soudu mnohem horší než státní zástupce podávající žaloby pro vraždu.

Matěj Šuster řekl(a)...

Velmi stručně dvě poznámky:

1) Petr Urban a platnost vs. účinnost

Problém je i v tom, že sousloví "podle platných právních předpisů" (popř. "dle platné právní úpravy") se vžilo, resp. jaksi ustálilo, zatímco výraz "podle účinných právních předpisů / dle účinné právní úpravy" (i když je přesnější), zní dost blbě (tedy aspoň mým uším).

Je tomu tak i proto, že posléze uvedená sousloví člověku (a zejm. laikovi) evokují spíše to, že jde o právní předpis / právní úpravu, která v praxi účinkuje tak, jak bylo zamýšleno ("law in books" = "law in action"). :o)


2)firma:

Všichni víme, jak se termín "firma" používá v ekonomické terminologii (a možná proto, že jsem absolvoval první kurz ekonomie (na SŠ) dávno předtím, než jakýkoli kurz práva, mě takové použití termínu "firma" nijak nepohoršuje. Ani mi není jasné, co že za škodu z toho může vzejít.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ovšem: právní terminologie se často volí arbitrárně, nelze chtít po novinářích, aby se jí přizpůsobovali a nevolili synonyma tam, kde to nemůže způsobit nedorozumění.

Platnost/účinnost: technicky vzato bychom neměli hovořit ani o platném právu, nýbrž o účinném právu.

Firma: Důležitý termín, který nelze jednoduše nahradit: zvlášť z hlediska spotřebitele je lhostejné, dodá-li mu zboží nebo službu obchodní společnost, družstvo nebo podnikající fysická osoba, pro něj je důležité, že tak učinila "firma". Na "firmu" se bude obracet s reklamacemi a ji bude případně žalovat; až v té chvíli začne být podstatné, co se za "firmou" skrývalo.

Guy Peters řekl(a)...

Já bych platnost neházel tak rychle do koše. Ačkoliv podle MV nemá žádný význam, podle mne má význam značný. Už z platného předpisu vznikají nezanedbatelná oprávnění a povinnosti, zejména se připravit (včetně milliardových kroků) tak, aby s prvním okamžikem účinnosti předpisu bylo možné podle něj postupovat.

S firmou bych neměl problém, pokud by se jí nepřisuzovala právní subjektivita.

Spotřebiteli postačí prostý termín "podnikatel".

Jinak, abychom nenadávali jen na novináře, zde je seznam termínů, s nimiž si často neví rady ani právníci.

1. subjekt a osoba jsou synonyma.
2. správní úřad a správní orgán naproti tomu synonyma nejsou.
3. kontrola a dozor jsou synonyma.
4. kopie a opis jsou synonyma.
5. překladem originálu do češtiny je prvopis.
6. Strana a účastník nejsou synonyma.

Etc.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Termín "podnikatel" implikuje fysickou osobu, jím "firmu" pro laiky nenahradíte.

Správní úřad měl nahradit ve SprŘ/2004 ideologický anachronismus "správní orgán", avšak sešlo z toho, takže správní úřad zůstává jako solitér v čl. 79 Ústavy a de lege lata je synonymem správního orgánu.

Prvopis: ano, i prvopis může mít více stejnopisů, přestože veřejná moc obvykle vyhotovuje jen jeden stejnopis prvopisu, který si ponechává ve spisu, a účastníkům rozesílá stejnopisy druhopisů.

Strana a účastník jsou de lege lata synonyma.

Anonymní řekl(a)...

Strana a účastník synonyma nejsou, na jedné straně může být (a také bývá) více účastníků.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Z hlediska doktriny je to bezesporu tak, jak říkáte, nicméně OSŘ ani SprŘ pojem "strana" nezná (cf. § 90 OSŘ) a TrŘ naopak nezná "účastníka". Raritou je DaňŘ, který nepoužívá ani jeden z těchto termínů.

Michal Strnad řekl(a)...

A jsme u toho. Michal Ryška má sice pravdu, přesto strana a účastník obecně synonyma jsou, protože když řeknu, že rozsudek rozešlu stranám nebo že jej rozešlu účastníkům, myslím tím totéž. Trestní řízení pojem účastníka nezná (přesto jej zhusta používám, protože je veřejnosti srozumitelný), o.s.ř. pracuje s pojmem strany ve významu na straně žalobce, na straně žalovaného. Prof. Winterová ve svém Civilním právu procesním oba výrazy považuje za synonyma. A my tu už zase řešíme nesmrtelnost chrousta a já se zpožděním píšu to samé, co Tomáš Pecina těsně přede mnou...

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ano, skoro by to chtělo vyhlásit cenu Papundeklový paragraf Jiného práva o nejnesmyslnější spor v diskusi.

Ještě jsem zapomněl na Mazancův SŘS, který je v tomto směru kuriosní: stejně jako OSŘ pouze účastníka, avšak u kompetenčích sporů hovoří nesmyslně o stranách. Kdepak asi udělali soudruzi z NDR chybu…

Guy Peters řekl(a)...

Podle ObZ je podnikatelem i právnická osoba.

Správní úřad měl nahradit ve SprŘ/2004 ideologický anachronismus "správní orgán", avšak sešlo z toho, takže správní úřad zůstává jako solitér v čl. 79 Ústavy a de lege lata je synonymem správního orgánu.
Je to ostuda MV. Koucký se vymlouvá na to, že NSŘ musel respektovat SŘS. Tam to zavinil Mazanec.

veřejná moc obvykle vyhotovuje jen jeden stejnopis prvopisu, který si ponechává ve spisu, a účastníkům rozesílá stejnopisy druhopisů.
Tato brutální praxe platí jen v justici; správa naštěstí většinou posílá orginály správních aktů.

Strana a účastník jsou de lege lata synonyma.
Což je obrovská chyba, stejně jako u orgánu a úřadu.

Guy Peters řekl(a)...

Strana a účastník nikdy nejsou synonyma. Zatímco strana je pánem sporu (dominus litis), účastník je toliko osoba na sporu zúčastněná.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Podle ObZ je podnikatelem i právnická osoba.

To jistě, ale v obecném usu nikoli.

Tato brutální praxe platí jen v justici; správa naštěstí většinou posílá orginály správních aktů.

Les neiges d'antan… Z § 69 odst. 1 SprŘ dovozuji, že i ve správě je nyní možno rozesílat druhopisy.

Guy Peters řekl(a)...

Možné to je, ale uvážlivý správní úředník tak nečiní (pokud se zrovna nechce opičit po neblahém příkladu justice). Nicméně chystaná novela archivního zákona tomu holdá učinit přítrž: "Vyřízením spisu se rozumí zpracování konceptu, jeho aprobace, vyhotovení, podepsání a vypravení prvopisu rozhodnutí nebo jiné formy vyřízení."

Anonymní řekl(a)...

Úředníky ponechávám úředníkům a specializovaným správním soudcům a vyjádřím se ještě jednou k tématu "nesmrtelnosti chrousta" (strana ca. účastník):

V debatě kandidující dle Tomáše Peciny na cenu o "nejnesmyslnější spor v diskusi" totiž vypisovatel případné ceny, který toto téma navíc sám učinil v debatě sporným (v reakci na správnou tezi Petra Urbana), nemá pravdu a má ji Petr Urban spolu se mnou :o)

Jsou-li v soudním řízení kupř. čtyří účastníci na straně žalující v postavení samostatných procesních společníků, pak bude-li soudem vyhověno žalobě tří z nich a ohledně čtvrtého žalujícího účastníka bude žaloba zcela zamítnuta, lze nepochybně říci, že žalující strana měla v řízení v rozhodující míře úspěch. Nelze přitom ale tvrdit, že v řízení byli v rozhodující míře úspěšní všichni žalující účastníci.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Jako positivista musíte ovšem reagovat s údivem: Strana? To neznám, to v OSŘ nemáme!

O stranách a účastnících se hovořilo naposledy v CŘS a podle něj byste měl pravdu.

Jakub Moc řekl(a)...

Vidím, že toto téma je prakticky nesmrtelné a stále se nic nemění. :-)

Mimochodem mne značně irituje užívání pojmu "účastník" v obchodních smlouvách, a vždycky, když pošlu korekturu druhé straně, tak je iritována zcela stejně množstvím "změn" z toho vyplývajících. A v příští smlouvě je opět ten účastník...

P.S. Budou nějaké fotky z předávání ceny? ;o)

Anonymní řekl(a)...

"Strana? To neznám, to v OSŘ nemáme!"

Jako pozitivista reaguji poněkud jinak, více výstižně:

"Strana? To znám, ale v OSŘ to vskutku nemáme!":o)

Tomáš Pecina řekl(a)...

Dvojí význam výrazu "firma" viz též právní věta nálezu ÚS sp. zn. III. ÚS 473/01.

Anonymní řekl(a)...

K "úchylce legislativce" a otázce platnost vs. účinnost:

Nález je vedle toho zajímavý i tím, že podle přesvědčení Ústavního soudu nepostupoval Obvodní soud
pro Prahu 4 při doručování předmětného rozsudku v intencích tehdy
PLATNÝCH ustanovení o.s.ř.

Velká omluva všem novinářům ...

Guy Peters řekl(a)...

Zřejmě tehdy nebyla žádná neúčinná novela OSŘ. Tohle mi tolik nevadí. Vadí mi, když se o zákonu, který vyšel ve Sbírce, říká, kdy nabyde (tedy v budoucnu) platnost. Při tom je tam výslovně stanoveno, kdy nabyde účinnost. Jako by journalisté neuměli číst.

Anonymní řekl(a)...

ad firma:

Soudě podle některých příspěvků jsem se zřejmě naivně domníval, že právní terminologie má své opodstatnění a bylo by vhodné požadovat její respektování alespoň po osobách práva znalých, zde tedy soudcích. V hovorové řeči se samozřejmě význam stírá, ale já mluvil o vyjadřování soudců.
Je zajímavé, že s civilistickou terminologií mají problém zejména soudci trestní, což je závažné zejména tehdy, posuzují-li trestné činy se základem v soukromém právu (primitivní příklad: "je nesplnění smlouvy podvodem?"). Pokud je z rozsudku jasné, že trestní soudce
není schopen skutkový základ kvalifikovat správně z hlediska soukromoprávního (a to má u mnoha majetkových trestných činů typu podvod, zpronevěra atd. zásadní význam), přičemž svoji neschopnost dokazuje mimo jiné používáním nesprávné terminologie, pak si jen přeji, abych nikdy nebyl v kůži obžalovaného ...

Tomáš Pecina řekl(a)...

Platí to i opačným směrem: ještě jsem nepotkal civilního soudce, který by rozuměl tomu, jaký je rozdíl mezi odložením trestního oznámení a zastavením trestního stíhání a jaké důsledky z toho plynou pro nárok na náhradu škody/relutární satisfakci (tj. v obou případech žádné).

Renáta Mrákotová řekl(a)...

Záměr, kterak provést novináře houštím právní terminologie chválím, stejně tak je i na místě slovník základních právních pojmů pro novináře, přičemž ke každému odkazu by nebylo špatné přiřadit i slova, která rozhodně nejsou synonyma. Pevně doufám, že podobná snaha není pouhým donquichottským snažením, a že mezi novináři bude o jakékoli vysvětlení základních věcí zájem.
Jinak bych novinářům doporučila, aby věnovali pozornost názvům správních úřadů vůbec. Z tohoto pohledu mně nepřekvapuje, že vyvolávají v čtenáři-laikovi dojem, že máme pouze jeden Evropský soud.
Ad anonym: myslím, že i meteorolog pochopí, že v souvislosti s V.Ceplem neměl autor článku v úmyslu objektivně mapovat stav počasí v ČR za poslední měsíc.

Guy Peters řekl(a)...

No, označení správních úřadů (nedomnívám se, že jde o názvy) je někdy obskurní. Místo ministerstva obchodu máme ministerstvo průmyslu a obchodu, místo ministerstva národní obrany máme ministerstvo obrany.

Byť snahu Michala Strnada vítám, domnívám se, že zapadne. Místo takovéto isolované iniciativy by se celé věci mělo chopit ministerstvo spravedlnosti a nabídnout journalistům školení o základech práva, zejména o rozdílu mezi soukromým (občanským) a veřejným (trestním) právem.

Anonymní řekl(a)...

Nemohu nepřispět svou troškou do mlýna - v oblasti pracovního práva je mezi laiky téměř evergreenem pojem "dohoda o výpovědi"...

Jan Procházka

*7* řekl(a)...

*7*

"Plná moc k nepřímému zastoupení"

(často spediční společnosti, když si ve smlouvě ujednávají aplikaci čl. 5 Celního kodexu)

*7*

Matěj Šuster řekl(a)...

Další pěkná ukázka "zmatenosti" novinářů:

Dnešní noticka v deníku E15, str. 3

Titulek: Paroubek zažaloval poslance Wolfa


Text:

Předseda ČSSD Jiří Paroubek podal trestní oznámení na Petra Wolfa... Paroubek posl. Wolfa vyzval, aby své tvrzení doložil, nebo aby ho odvolal a omluvil se. Protože se tak nestalo, podal trestní oznámení pro pomluvu a poškozování dobrého jména.

***

Z toho se čtenář asi stěží dozví, co to ten Paroubek vlastně podal, zda žalobu na ochranu osobnosti, nebo trestní oznámení pro pomluvu, nebo obojí.

Anonymní řekl(a)...

Možná to bude i žaloba na ochranu dobré pověsti strany. Čas vše odhalí a třeba přinese i kvalitnější informace.

Tomáš Pecina řekl(a)...

toho se čtenář asi stěží dozví, co to ten Paroubek vlastně podal, zda žalobu na ochranu osobnosti, nebo trestní oznámení pro pomluvu, nebo obojí.

Jako předběžnou otázkou je ovšem třeba se zabývat zjištěním, zda to ví Paroubek.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Další čerstvý exemplář. Na něm je zajímavé, že nepřesnou informaci vložil mlamoj přímo do úst policejnímu důstojníkovi, takže čtenář nemá nejmenší důvod k pochybnostem o jeji faktické kvalitě ("Ten to přeci musí vědět, mámo!"). Pak se divme, že má veřejnost v pojmech jako "zletilost" mírně řečeno hokej. Ach jo…!

Tomáš Němeček řekl(a)...

Dobrý den,
Pavle, děkuji. I za dobrý námět na úterý: když si člověk čte tak sebejisté, se sebou spokojené reakce, vyloženě si to říká o pár poznámek k právnickému jazyku.
Tomáš Němeček