20 května 2007

Směry, podněty, plagiáty

Asi uzrál čas, abych (do)vysvětlit svůj původní výrok, tedy že systém honorování pedagogů za udané studenty je ve své současné podobě zvrácený. V předchozím příspěvku jsem si záměrně dovolil nastolit pouze provokativní názor a těšil se na diskusi, která byla velice zajímavá a vyčerpávající. Níže uvedené je díky tomu také shrnutím věcí, které v diskusi zazněly.

Domnívám se, že ekonomické podněty (překlad pro některé z nás: economic incentives) jsou smysluplné a často potřebné pro dosažení žádoucího jednání subjektu. V tom je ale v tomto případě právě zakopán pudlík: co je zde žádoucím jednáním subjektu? Podnět mohu nastavit vícero způsoby. Jednak aby podporoval výsledek, anebo aby podporoval proces, anebo, v ideálním případě, aby podporoval obojí. Co je procesem a co výsledkem je přirozeně pohyblivé, v našem případě bychom mohli říct, že procesem je naučit studenta psát odborný text na určité úrovni a nepodvádět přitom. Výstupem je pak samostatná (tedy neopsaná) odborná práce (Z jiného pohledu, třeba z pohledu celkového výstupu ze studia, může být naučení procesu výstupem.).

První slabostí odměn „za hlavu“ při odhalení plagiátu je právě honorování výstupu a nezohlednění procesu. Druhou slabostí je, že je honorován „negativní“ výstup, tedy to, co by normálně nastat nemělo. V čistě ekonomické perspektivě (tedy bez jakéhokoliv morálního korektivu) to může vést ke znásobení negativního jevu, tedy ke znásobení toho, co nechceme (v diskusi k původnímu příspěvku uvedený příklad s hady je výmluvný). Konečně třetí slabostí tohoto systému je, že je honorován ten, kdo svým předchozím selháním negativní výstup zapříčinil. Myslím, že se shodneme na tom, že je úkolem vysoké školy coby instituce a dále pak konkrétního pedagoga v konkrétním vyučovacím oboru, aby studentům vysvětlil, co od nich chce a co se nedělá. Nemyslím zde pouze snadné a trochu „lenivé“ upozornění na začátku roku či v sylabu předmětu „děcka, neměli byste opisovat“. O to samozřejmě nejde. Jde o to, pozitivně naučit studenty tomu, co je to akceptovatelná odborná práce, buď formou výuky v rámci centrální předmětu „odborná práce“ na začátku studia anebo v rámci úvodní hodiny daného předmětu.

Současné nastavení systému produkuje situaci, kdy jednotlivec (primárně konkrétní pedagog, sekundárně pak instituce jako celek) má zisk ze svého selhání. Navíc pokud chce racionálně ekonomicky uvažující jedinec další mimořádné prémie, pak se asi nebude příliš snažit o změnu k lepšímu. To je podle mě (morálně) zvrácený systém.

Nemyslím si však, že by v této oblasti nebylo možné dosáhnout pozitivních změn ekonomickými podněty. Ty ale musí být nastaveny jinak. Prvně a především musí být nastaveny pozitivně, tedy aby odměňovaly pozitivní jednání a pozitivní výstup. Možnosti:

1/ Zřízení centrálního kurzu pro všechny studenty, který bude na počátku studia kurzem povinným. V něm bude studentům vysvětleno, jak se píše odborný text, jaké jsou na něj kladeny nároky, co se dělat smí a co se dělat nesmí.

2/ Ocenění nejlepších prací (seminární, semestrální apod., nejenom tedy bakalářských a inženýrských (magisterských)), a to jednak pro studenty, ale klidně i pro pedagoga, který studenta vedl či učil. Mělo by se jednat o společný výstup a povedené dílo obou.

3/ Jestli i nadále bude trváno na odměnách za nalezení plagiátů, tak je možné zkusit i toto, nicméně jinak než doposud. Nechť je vytvořena centrální báze všech prací, které jsou v instituci odevzdávány. Do této báze budou mít přístup všichni pedagogové a studenti v rámci intranetu. V rámci této báze je možné porovnávat obsahy prací automaticky. V rámci báze však mohou také hledat všichni členové akademické obce dané instituce s tím, že objeví-li plagiát, má jej nahlásit. Odměna za objevení by však měla náležet pouze tomu, kdo tuto činnosti nemá v popisu práce, tedy ne pedagogovi, do jehož předmětu byla daná práce odevzdána. Pokud ten danou práci akceptoval, a to i přesto, že byla opsána, pak by měl být naopak sankcionován (a nikoliv odměněn), a to proto, že na pochybný charakter práce neupozornil při jejím čtení (pokud ji tedy vůbec četl) a studentovi ji nevrátil. I v případě konkrétního pedagoga nám tak zůstane zachován ekonomický podnět, ale dle mého názoru takový, který by tam měl být od počátku: tedy že energie pedagoga je sankčním mechanismem směřována do procesu psaní a k pozitivnímu výstupu. Kladné odměny můžeme následně klidně pololetně vyplácet pedagogům, kteří v seminárních pracích ze svých kurzů neměli žádný plagiát.

4/ Při podobném systému by bylo myslím žádoucí, aby své práce do intranetu též začleňovali pedagogové. Nevidím důvod, proč by stejné ekonomické podněty pro udržování akademických ctností neměly platit i v rámci pedagogického sboru. Zde by měly být o poznání přísnější než u studentů: kdo (kterýkoliv kolega, ale především student) objeví v pracích pedagoga plagiát dostává odměnu a pedagog postih, v případě závažného pochybení či opakovaných drobnějších prohřešků okamžité rozvázání pracovního poměru.

Jedna z nejtěžších otázek, kterou mi kladli studenti v rámci výuky předmětu „Akademické psaní pro právníky“ v Brně a v Praze, přicházela pravidelně v rámci semináře zabývajícího se „vědeckou a publikační etikou“: „Proč bychom my měli psát originální a vlastní věci v okamžiku, kdy znatelná část toho, co vidíme v učebnicích a pracích našich pedagogů, jsou úděsné plagiáty?“ Co jim na to má člověk odpovědět? Že nechcete být jako oni? Proč, když stát se vysokoškolským pedagogem v ČR lze i s opisováním a při vynaložení neskonale menší energie a úsilí, než jaké vynaloží čestný "blbec"?

Ryba (nezřídka) smrdí od hlavy.

21 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

1. Výuku akademického psaní na právnických fakultách považuji za velmi pozitivní věc. Vedle toho bych ale uvítal též výuku praktického psaní, to znamená psaní žalob, podání, odůvodnění rozhodnutí, atd.
2. Naše akademická půda trpí samoúčelným psaním. Píše se tu často jen proto, aby se splnila nějaká povinnost a aby to (proboha) nikdo moc nerozebíral. Smysl akademického psaní v sociálních vědách ale má být především v tom, že vyvolá plodnou diskuzi. Sebekriticky přiznávám, že při psaní na potencionálního čtenáře neberu moc ohled.

Anonymní řekl(a)...

Na PrF MU ziaden taky kurz momentalne vyucovany nie je a neviem ani o tom, ze by ho vedenie planovalo...

Bud nizka kvalita praci vedenie netrapi, alebo zatial len nikoho nenapadlo, ze by sa akademicke pisanie mohlo vyucovat ako samostatny predmet... (ono sa teda pred rokom 2 semestre vyucovalo, ale odvtedy nic).

Otazkou ale je, ci ma taky kurz vobec kto (v Brne) vyucovat. Mozno by sa dal vyvinut tlak na vedenie, ak by teda o nieco podobne bol ozaj zaujem... co vsak odpovedat na (prirodzenu) otazku "No a kto to ma vlastne ucit?"

Anonymní řekl(a)...

Chválím. Velmi dobrý a rozumný příspěvek. ;o)

Peter Brezina řekl(a)...

Ja si myslim, ze otazka "ma to vobec kto ucit?" je velmi zle polozena. Jedna vec je, za na Academic (Legal) Writing sa urcite neda vybudovat kariera a je asi iluzorne ocakavat, ze sa objavia skutocni odbornici v tomto obore. V tomto zmysle to skutocne nema kto vyucovat.
Na druhej strane ale obsahom tohoto "predmetu" je vlastne velmi maly vstup zo strany ucitela, o dost vacsi doraz je na interakciu a produkciu samotnych studentov. A to, co sa studenti maju naucit, by mal (v zasade) ovladat vlastne kazdy vysokoskolsky ucitel. Takze ide len o to, ci sa najde par ochotnych ludi, ktori sa tomu budu venovat. A ci si vedenie fakulty (alebo ucitelia vobec) potrebu takehoto predmetu vobec uvedomia...

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Plně se ztotožňuji s Michalem (aneb klasický příklad toho, že diskurs funguje).

Anonymní řekl(a)...

peter brezina:

Nemyslel som so tak, ze by to mal byt nejaky "vyuceny expert" na academic legal writing :)

Len mi ide o to, ze, ako sa uz spominalo inde, plno pedagogov samotnych nie je schopnych vyprodukovat kvalitny pravnicky clanok - prace su popisne, pripadne dokonca ide o plagiaty, alebo pre istotu vobec nepublikuju... A takito ludia, podla mna, ten predmet ucit nemozu :)

Na PrF MU to tie 2 semestre ucil Michal Bobek, co asi tiez nie je "skutocny odbornik"(co to vlastne v legal writing je?) na pisanie pravnickych akademickych textov, napriek tomu asi na tu vyuku iste predpoklady mal :)

Takze ide o to najst niekoho takeho...

Anonymní řekl(a)...

ad marek
Učení akademickému psaní je jako učení sexu. Nikdo na to nemá papír, ale někdo to dělá líp.

Anonymní řekl(a)...

Jako vyučující na vysoké škole spatřuji jako potupné pro sebe i pro mé studenty, abych se pídila po tom, zda se dopustili plagiátorství tak, že budu srovnávat všechny práce a pak své studenty udávat (o mém názoru na udávání za úplatu se raději vůbec nebudu vyjadřovat). Nešvaru plagiátorství se ve své práci vyučujícího pokouším zabránit tím, že zadávám témata, otázky a zadání, která doposud nejsou řešena a vyřešena, pak i opravování prací je pro mne zábavnější, dozvím se toho dost o svých studentech, někdy i o sobě a dokonce někdy i něco, co mne posune při řešení těchto otevřených témat. Při práci s diplomantem si pak vůbec nedovedu představit, jak by mohlo k plnému plagiátu (tedy opsání práce někoho jiného) dojít, protože se průběžně podílím na vytváření textu, čtu a připomínkuji jednotlivé kapitoly, doporučuji další prameny a podobně. Pokud bych takto se studentem nepracovala, tak by to dle mého přesvědčení bylo porušení mých pracovních povinností a měla by následovat nějaká pracovněprávní sankce.
Sankce jako stimulaci žádoucího chování nepovažuji za nejproduktivnější, proto souhlasím s návrhem, aby byly spíše nějak vyznamenávány práce vynikající. Obávám se ale, že trand na naší fakultě (Brno) je spíše opačný. Dříve studenti mohli za vynikající diplomovou práci získat přímo titul JUDr., teď už to není možné. Nemám příliš názor na to, zda je tento posun správný a jak by ocenění vynikajících diplomových prací mělo vypadat. Také bych se přimluvila za to, abychom vždy v rámci ročníku vyhlašovali nejlepší studenty - obávám se ale, že bych se s některými kolegy neshodla na kritériích a také nemám přesnou přestavu o případném způsobu vyhlášení či odměně. Šimáčková

David Kosař řekl(a)...

Plně souhlasím s Michalem.

Co se týče nedostatku lidí, nebyl bych takovým skeptikem. V Praze i Brně už je dost absolventů prestižních zahraničních škol, kteří si prošli podrobným ALW kurzem (někteří i opakovaně) a mohli by jej učit.

Neříkám, že všichni to zvládnou vyučovat tak dobře jako Michal (alespoň ne zpočátku), ale pokud by ten kurz měl být centrální pro všechny studenty, tak by se stejně nemohlo jít do takové hloubky (a už vůbec ne dělat vzájemné peer-review seminárních prací apod.)

Pro začátek by možná úplně stačilo uspořádat jednu povinnou přednášku (namísto celého kurzu), kde by byly shrnuty základní informace o tom, jak správně citovat, co je parafráze a co už je plagiát apod. a následně umístit prezentaci nebo krátký výukový materiál na webové stránky volně ke stažení.

Do budoucna se mi jeví jako nejlepší vyvinout plnohodnotný e-learningový kurz (minimálně na PrF MU ten potenciál i podpora "e-techniků" je, akorát ho nikdo nevyužívá), který by byl povinný pro každého studenta. V rámci něj by jedním z úkolů mohlo být i nalezení nějakého příkladu plagiátorství. Čistě teoreticky by pak každý rok mohlo přibýt do centrální sbírky plagiátů jen na PrF MU přes 500 exemplářů (za předpokladu, že by kurz byl povinný jen pro prváky). Možná bychom se pak divili, co všechno uvízlo v síti...

Anonymní řekl(a)...

Ad Tomáš Sobek, 20.5.17:28, bod 1., věta druhá: To je podle mého daleko zásadnější! Vím, že se post MB věnoval ALW (berte toto tedy jako omluvu za "off topic comment"), ale podle mého jste otevřel velice zajímavé téma, které by bezesporu zasloužilo pozornost, především naprosté většiny vyučujících (rozuměj relevantních předmětů) na právnických fakultách, neboť zejména těm to, podle mého (resp. soudě podle jejich přístupu), nedochází! :-) - tento symbol jsem použil proto, že se domnívám, že jejich "nekompetence" (rozuměj v tomto směru) pramení v jisté snaze o držení know-how. Tento rys se pak rovněž projevuje v rámci komentářů k zákonům, neboť tyto z valné většiny opět přinášejí nehodnotné informace, postrádající jakékoli promítnutí abstrakce právního předpisu do praxe.

Peter Brezina řekl(a)...

Mozno na dovysvetlenie mojho komentara:

Samozrejme, ze na PF (v Pahe aj v Brne a urcite aj inde) je dost ludi, ktori by to ucit rozhodne nemali. Ale napriklad mladi doktorandi by myslim boli idealnou skupinou, pretoze a) nie su zatazeni tym, ze by nejaku zlu prax mali uz prilis "zazitu", b) sami bud aktivne publikuju, alebo sa k publikacii chystaju, a teda maju k tematu blizko, c) bol by to myslim optimalny sposob, ako ich "zaucit" do prace so studentami. Navyse takyto predmet si ani nevyzaduje prilis rozsiahlu pripravu, takze by ich to neobmedzovalo v pisani disertacie. No a dal by sa vlastne realizovat do znacnej miery aj distancne, takze by ich neobmedzoval ani v roznom pobiehani po konferenciach a stazach. Tym chcem povedat, ze by som takyto kurz kludne ucil aj ja :)

Michal Bobek řekl(a)...

Z osobni zkusenosti si dovoluji tvrdit, ze ucit smysluplne "jak se pise" je tezsi, nez vyucovat odborny predmet. Je to dano nejenom tim, ze vyucujici musi byt "generalista", tedy byt schopen cist prace z podstate jakehokoliv oboru prava, ale take ze musi definovat, co je vlastne ocekavano a jak se to dela. To bylo treba pro me narocnejsi, nez vyucovat cokoliv z evropskeho prava.

Idealni vyucujici:

1) Sam jiz neco napsal, a to v ruznych formatech a idealni i jazycich.

2) Ma rozsahle editacni schopnosti, tedy vedl praci jinych, kritizoval a zna klasicke chyby sebe i jinych.

Myslim, ze druhy aspekt je o poznani dulezitejsi, nez kolik toho dany clovek sam napsal. Pouze z editovani textu druhych a jasneho popisu chyb a typickych prehmatu pri psani, ktere u sebe clovek nevidi, je pak schopen generalizovat a ucit neco druhe.

V anglosaském svete, kde je predmet "academic legal writing" typicky vyucovan, ho casto uci mladi doktorandi. Oproti ceskym doktoradnum je tedy ale myslim drobny rozdil: mnoho z nich bylo editory ci staff editory pravnickych casopisu, takze umi editovat a korigovat praci jinych. Navic v anglosaskem svete existuje x prirucek, ucebnic a podobnych textu "jak psat", takze je co reprodukovat. V neposledni rade jsou pak doktorandi pri teto vyuce "pod dozorem" starsiho pedagoga z fakulty.

David Kosař řekl(a)...

Ad poslední Michal:

Asi by stálo za to jednu z těch příruček přeložit nebo něco (byť i společnými silami) sepsat. Viktor Knapp a Umberto Eco (již) nestačí.

Obecně:

Jinak by se dalo přispět k zamezení plagiátorství i tím, že seminární práce nebudou jen za "čárku" nebo za zápočet (= "čárka"), ale budou tvořit část závěrečné známky. Pak je budou muset vyučující číst a studenti se i víc snažit - čili suma sumárum dvě mouchy zabité jednou ranou.

Další alternativou je nezadávat seminární práce, ale nechat např. studenty psát case briefs nebo případně case notes (v druhém případě např. s vidinou jejich publikace ve fakultním časopise pokud budou vydařené).

A konečně, přijde mi, že většina vyučujících má zlozvyk zadávat zbytečně dlouhé práce. Svu funkci by bohatě splnily i assignmenty na 1 stranu double-space. Ostatně zkušení pisatelé a kantoři ví, že vybrat JEN to podstatné je daleko težší než poskládat vedle sebe pár úryvků z učebnic a jednoho článku v Právních rozhledech a vyplnit to nějakou vatou. Však si zkuste např. porovnat test proporcionality u německého Spolkového ústavního soudu a kanadského Nejvyššího soudu na onu 1 stranu double-space...

Peter Brezina řekl(a)...

Ad Michal Bobek:

Iste, ALW sa da ucit aj takto narocne, ale ja mam pocit, ze by mnohe problemy vyriesila akakolvek, aj minimalisticka vyuka niecoho takehoto. Navyse ucelom by podla mna malo byt hlavne formalne zvladnutie "akademickeho psani", takze o rozptyl obsahu bych sa az tolko nebal. A ak by sme sa vzdali "propedeutickej" funkcie tohto predmetu, mohli by ho prislusni doktorandi ucit az v rocnikoch, kde sa studenti tomu "ich" oboru venuju.
Ale to len trosku na vysvetlenie. Abych to zhrnul: chce to par ochotnych a prilis nevytazenych ucitelov/doktorandov, a nezlaknut sa toho, ze "to neumim"... To je aspon moj pohlad.

Jan Komárek řekl(a)...

Skoro se mi nechce věřit, že by Michal byl tak skromný a neodkázal na materiály, které jsou volně dostupné a které používal loni na MU: http://www.volny.cz/writing/prereading.htm
Stojí za shlédnutí, mj. ukazují, že připravit takový kurs je skutečně pořádný kus práce, který vyžaduje dost úsilí (a nadšení).

Iniciativou Common Law Society na PF UK by kurs (akademického) právnického psaní měl probíhat na PF UK příští rok, což také potvrzuje, že mezi šikovnými a schopnými studenty je o psaní zájem.

Anonymní řekl(a)...

Ad David Kosar: "A konečně, přijde mi, že většina vyučujících má zlozvyk zadávat zbytečně dlouhé práce. Svu funkci by bohatě splnily i assignmenty na 1 stranu double-space. Ostatně zkušení pisatelé a kantoři ví, že vybrat JEN to podstatné je daleko težší než poskládat vedle sebe pár úryvků z učebnic a jednoho článku v Právních rozhledech a vyplnit to nějakou vatou."

Diky! Vzdycky si pripadam jako blazen, kdyz nejsem schopna naplnit pozadovany pocet stran, ackoliv tema jsem uz vycerpala a dvakrat obratila :)

Nelly Vostra

Jan Petrov řekl(a)...

Souhlasím a takto nastavený systém (zejména body 3 a 4) se mi zdá o dost chytřejší, efektivnější a spravedlivější než ten na FNH VŠE.

Tomas Blazek řekl(a)...

Speciální předmět typu akademické psaní by samozřejmě nebyl vůbec na škodu, ale jako nejlepší řešení mi přijde to, když studenty peskují v tomto směru všichni učitelé ve svých předmětech.
Jsem zrovna na erasmu ve Francii a tady se to tak děje. Nejde sice o klasickou právnickou fakultu (Sciences Po, Paris), ale právo se tu učí taky. A metodologie je brána hrozně vážně snad každým kantorem. Když má člověk v běžném předmětu exposé (referát) nebo píše nějakou práci, tak ho pak učitel nehodnotí jenom za obsah, ale i za formu. A že jsou v tom pěkně přísní ...
Někdy to zavání přehnaným formalismem, ale celkově je to podle mě super a člověka to v psaní a prezentaci dobře vycepuje. Taky mu to hodně pomáhá tříbit si myšlenky.
Momentálně je to u nás asi utopie, protože jak už tu zaznělo, většina učitelů taky neumí vůbec psát. Ale dlouhodobě bych si přál, abychom směřovali tímto směrem.

Anonymní řekl(a)...

Pár študentských poznámok.

Ad Peter Březina Nemyslím, že by zo strany učiteľa išlo len o malý vstup a že malá príprava stačí. Tým že AP má sprostredkovať metódu tvorby odborného textu, kladie na lektorov a to aj tých ktorí majú bohaté skúsenosti s písaním a editovaním prací nové nároky. Napr. ako zrozumiteľne komunikovať študentom to čo oni ako dlhoroční praktici považujú za samozrejmé až banálne.

Predpokladám, že v AP by mal byť kladený veľký doraz na štruktúru kurzu a jednotlivých seminárov, ich zrozumiteľnosť a logickú návaznost a tiež študijné materiály. Dokonca si nemyslím že sa podobný predmet sa dá seriózne robiť bez prípravy výukových materiálov aspoň v akejsi minimálnej verzii (osnova hodiny, čítanie a otázky). Tiež sa predpokladá že lektor vedie práce svojich študentov, vedie ich a kriticky hodnotí. To všetko zaberá lektorovi čas a je otázne aká protihodnota sa mu za to poskytuje.

Preto si nemyslím, že by sa v súčasnosti (s výnimkou MB) našiel na českých právnických fakultách, niekto, kto by bol ochotný samostatný kurz viesť sám.

Ako ideálnu možnosť by som videla vytvorenie „LEGAL WRITING CENTRE“, podobne ako má CEU, ktorého úlohou by spočiatku bolo predovšetkým združovať čo najširší okruh ľudí z oboru domácich aj externých, ktorí by boli ochotní venovať svoj čas práci na koncepcii výuky AP a na príprave výukových materiálov a poskytovať odborné zázemie lektorom, ktorí by sa z veľkej časti naverbovali z pomedzi doktorantov.

Osobne mi takáto možnosť pripadá najschodnejšia už aj preto že napríklad z hľadiska perspektívy rozvoja výuky predmetu by ostalo AP v Prahe (vzhľadom k exkluzívnemu zloženiu lektorov) len luxusnou hračkou bez možnosti ďalšieho praktického rozvoja.

Kata Kukanová

Peter Brezina řekl(a)...

Ad K. Kukanova:

toto je podla mna presne ten smer, ktorym sa nikdy nepohneme z miesta. Je to nieco ako ked prof. Pavlicek povie, ze on Ustavne pravo anglicky ucit nedokaze a nikto iny to nevie.

Musime sa myslim rozhodnut, co od toho predmetu chceme: ci chceme vytvorit/importovat plnopravnu akademicku disciplinu (a potom zriadujme centra, pisme ucebnice a habilitujme sa), alebo ci proste chceme pozdvihnut uroven studentskeho pisomneho prejavu. Tie dve cesty sa mozno ani uplne nevylucuju, ale kazdopadne podmienit tu druhu realizaciou prvej znamena len tolko, ze sa nespravi vobec nic.

Nikdy som netvrdil, ze sa to obide uplne bez pripravy, ale nesuhlasim ani s tym, ze to je nejak extra narocne. Ako teoreticke vychodisko mozno (so suhlasom autora :) vyuzit toho, co uz pripravil Michal Bobek (aj ked mam pocit, ze prave zasiel pridaleko tym prvym smerom), gro vlastneho obsahu by ale mali byt prace studentov, diskusia nad nimi a ucenie sa "technike" pisania. A to si myslim uplne moc pripravy nevyzaduje. Ale mozno sa mylim.

Anonymní řekl(a)...

Ad Peter Březina

Spresnenie k LWC v mojej poznámke, uznávam že ak by som vyučovanie Akaemického psaní (AP) podmienila vytvorením centra ako má CEU, tak by som predmet zabila v zárodku.

Na druhú stranu, vytvorenie centra považujem za ideálny stav, umožnilo by totiž integrovať aj schopných ľudí mimo PFUK a tak využiť ich zahraničné skúsenosti pri rozvoji AP.

Tiež s ohľadom na význam, ktorý prikladá výuke AP a obdobných predmetov „staronové“ vedenie PFUK, myslím že by šlo vytvoriť širšiu platformu zloženú z ľudí z fakulty a externistov, ktorí by sa koncepcii AP seriózne venovali a zaviedli ju do výuky na PFUK. Uznávam že by nešlo o „plnoprávne“ centrum.

Ad učebnice – myslím, že som spomínala výukové materiály pod tým si predstavujem čtení, otázky a základnú štruktúru hodiny, nie učebnice. Uvedomujem si však že tento omyl vznikol v dôsledku mojej zmienky LWC.

Spresnenie k otázke Čo od predmetu chceme ? a teda akú odbornú úroveň a metodologickú prípravu by mal lektor mať ?

Na túto otázku dávajú dobrú odpoveď materiály Michala Bobeka

1. metodické základy s dorazom na etické štandardy odbornej práce
2. pričom metodické základy by mali zahrňovať nielen to ako prácu napísať a editovať ale tiež schopnosť kriticky zhodnotiť prácu druhých

Pričom prostriedky a výber lektorov bude značne záležať na tom ktorej skupine AP sa rozhodneme predmet poskytnúť.

V prípade prváckeho obligatórneho minima – tj. základy výstavby odborného textu a etické aspekty – doktorandi po absolvovaní prípravy stačia. K ich spôsobilosti učiť bez odborného zázemia alebo odbornej prípravy, som však skeptická aj s ohľadom na kvalitu výuky pedagogického minima, ktoré absolvujú.

U študentov vyšších ročníkov sú požiadavky na odbornú a metodologickú prípravu u lektorov vyššie, možná cesta, ktorou sa hodlá vydať PFUK, sú špecializované diplomové semináre. Jediná moja výtka je že koncepcia nezahrňuje externý prvok a tak je otázne nakoľko budú semináre prispievať k rozvoju kritického myslenia u študentov. Čo je myslím cieľ ku ktorému by sa AP malo uberať.

Kata Kukanová