28 května 2007

Kurs akademického právnického psaní na PF UK - 2007-2008; pozice koordinátora kurzu

Katarína Kukanová, koordinátorka výše jmenovaného kurzu, mě požádala, abych na stránkách Jiného práva zveřejnil informaci o kurzu, který jsme zde již v diskuzi zmiňovali. Zároveň se hledá mezi studenty šikovný koordinátor kurzu.

ZÁKLADNÍ INFOMACE O KURZU A ZÁPIS
Datum uzávěrky přihlášek : 31.srpen 2007
Více informací o kurzu a lektorech .
http://www.society.cz/wordpress/?p=215

Common Law Society v spolupráci s Právnickou fakultou UK připravila od září 2007 kurz Akademického psaní (statut: volitelný předmět).

Cílem kurzu je zprostředkovat studentům 3. a vyšších ročníků PF UK základy metodologie tvorby odborného právního textu a etické standardy vědecké práce. Kurz je zaměřen nejen na formální stránku psaného projevu, ale má současně pomoct studentům kriticky hodnotit práci druhých a reflektovat kritiku jejich vlastních prací.

Lektoři kurzu : Petr Bělovský (garant), Michal Bobek, Mark Gillis, Jan Komárek, Jan Kuklík, Zdeněk Kühn, Harald Scheu,

Závěrečné studentské práce budou uveřejněny na webu a v sborníku AP. V případě skutečně kvalitních prací, je zde možnost jejich publikování v časopise Jurisprudence, nebo v případě anglicky psaných prací v Common Law Review.

Kurz vyžaduje domácí přípravu a samostudium, proto ho doporučujme pouze motivovaným studentům, kteří mají ambici v budoucnosti publikovat v odborných časopisech. Odborné vedení prací bude zabezpečeno prostřednictvím pravidelných konzultací s vedoucím práce.

Od začátku září budou přístupné webové stránky předmětu
www.writing.society.cz se studijními materiály a dalšími užitečnými pomůckami pro samostudium.

Ve výjimečném případě bude kurz zpřístupněn i pro zájemce z 2.ročníku. (individuální dohoda s lektorem)

Začátek kurzu je naplánovaný na 24. září 2007


KOORDINÁTOR KURZU AKADEMICKÉ PSANÍ
Od září 2007 se uvolní místo koordinátora předmětu Akademické psaní, z tohoto důvodu Common Law Society vyzývá možné zájemce zejména z řad členů spolku, aby se v případě zájmu přihlásili do 31. srpna 2007 na emailové adrese kukanovak[at]seznam.cz

Požadavky : student 2. nebo 3. ročníku, nejlépe člen CLS se zájmem o předmět- flexibilita, trpělivost a schopnost zvládat stresové situace - znalost aj, popřípadě dalších jazyků vítána - způsobilost spravovat webové stránky

Náplň práce : zajišťování hladkého průběhu výuky (účast na hodinách nutná) - správa webu Akademického psaní - organizačně technická podpora lektorů - v závislosti na osobní iniciativě možnost podílet se na rozvoji předmětu na PF UK .

10 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Kurs je jistě velmi kvalitní, slyšel jsem o něm jen to dobré a určitě se ho také v budoucnu plánuji zúčastnit. Teď si ale neodpustím jednu kritickou poznámku na adresu Common Law Society a to především v souvislosti se způsobem výběru účastníků v případě příliš vysokého počtu zájemců.

"V případě, že zájemců bude více, výběr proběhne na základě projektu závěrečné práce, který student předloží po druhé hodině výuky. V případě že jejich projekt obstojí, budou upřednostněni členové Common Law Society." (viz. odkaz v článku)

Nerad bych, aby má poznámka vyzněla příliš pateticky, ale domnívám se, že jiný kvalifikovanější způsob výběru účastníků by nebyl na škodu. Nelíbí se mi, aby členové určitého spolku (v tomto případě CLS) byli zvýhodňováni oproti "mase" ostatních uchazečů, zvláště pokud se jedná o voliteltný předmět PF UK. Snad i obratnější volba vyjadřovacích prostředků by byla na místě, aby to alesoň nevyznívalo tak, že "ač váš projekt obstojí, stejně se sem nedostanete".

Anonymní řekl(a)...

Súhlasím že z pohľadu študenta, ktorý nie je členom Common Law Society (CLS) sa Vám môže javiť spôsob výberu ako nekorektný. Pokúsim sa však vysvetliť, že pozícia CLS je v tomto prípade plne legitímna.

Common Law Society (www.society.cz) ako jeden z účastníkov projektu AP, tento projekt iniciovala a vynaložila energiu na jeho organizačné zabezpečenie a presadenie na fakulte. (do istej miery uľahčené ochotou lektorov a prodekana Kuklíka), pričom podobne ako ostatní účastníci (lektori) nie je za svoju aktivitu nijako ohodnotená a naopak ako študentský spolok je CLS vystavená väčšiemu riziku rôznej miery (ne)akceptácie predmetu na fakulte. Z tohto dôvodu má CLS spolurozhodovacie právo o základných otázkach týkajúcich sa projektu, teda aj o kritériu výberu študentov.

Dôvod, prečo sme sa rozhodli zvýhodniť našich členov, spočíva v tom že spolu s ďalšími spolkami na PF UK súťažíme o priazeň študentov a to predovšetkým tých aktívnych, ktorí sú ochotní venovať svoj čas ďalšiemu rozvoju CLS a jej projektov.

V porovnaní s ostatnými spolkami sme limitovaní viacerými faktormi medzi iným aj nevýhodnou polohou na fakulte, nižšími sponzorskými príspevkami a faktom že napriek tomu že základ našej činnosti spočíva predovšetkým v akademickej činnosti ako sú napríklad AP, Common Law Review, Buddy program , súťažná činnosť atd. fakulta nás nijako zvlášť nepodporuje. (ono to podobne s fakultnou podporou platí aj u ostatných spolkov s tým že fakulta prihliada k tomu, že Všehrd stelesňuje tradíciu a ELSA má tradične silnú lobby v AS)

Takže robíme čo môžeme a toto je výsledok. Okrem toho, ak uprednostníme našich členov, je väčšia istota, že vedomosti zužitkujú pri rozvoji spolku a hlavne v súťažnej činnosti a tak sa nám naša námaha aspoň čiastočne vráti.

Na druhú stranu, možno Vás poteší, že výsadné právo spolku nebude trvať večne – presnejšie len do doby než sa predmet premení na plnohodnotný výberák, čo bude pravdepodobne od a.r. 2008-09.

Kata Kukanová

Anonymní řekl(a)...

Ha! Jsme prvními vlaštovkami měnícími vysoce profesionální a akademický blog Jiného práva na studentské diskusní fórum :)

Chápu, že CLS soupeří s ostatními studentskými spolky o přízeň aktivních členů, na druhou stranu si však myslím, že by to nemělo být na úkor rovného přístupu k veřejným kurzům. Tento problém by se snad dal vyřešit stanovením kvót rezervovaných míst pro členy CLS a v případě, že by se rezervovaná místa členy neobsadila, dala by se k dispozici dalším uchazečům. Otázkou samozřemě zůstává, má-li cenu měnit kvalifikační kritéria ve chvíli, kdy se očekává změna na plnohodnotný výběrový předmět. Spíše z principu by však k podobným privilegizacím v přístupu ke kurzům nemělo docházet.

To, co mě tedy nejvíce praštilo do oka bylo deklarované konstatování, že člen CLS je v tomto případě něčím víc než nečlen. A tak kvůli CLS doufám, že podobně negativní motivace zajišťuje CLS také positivní výstup - tedy, že pozornost aktivních členů opravdu přitáhne. Na mě to mělo ale účinek spíše opačný (těžko říct, do jaké míry chci být aktivní ve studentských spolcích :-) ). Každopádně Vám děkuji za Vaší reakci, která mě v hodnocení CLS vrátila ne-li do kladných výšin, tedy alespoň do neutrálních rovin.

Anonymní řekl(a)...

Hm zdá sa že podobu blogu meníme.

Na druhú stranu som rada že mi to poskytuje odozvu v podobe, ak dovolíš Tvojej kritiky. Priznám sa, že ak by som to mohla preformulovať, asi by som sa viac zamyslela nad tým, čo to u adresáta vyvolá. Ono to moc nepoteší, keď sa dozviem, že po všetkej snahe je postoj k CLS len neutrálny.

Bez vystatovania, žiadny verejný ani neverejný kurz AP by v súčasnosti bez CLS neprebiehal.Žiadny z lektorov kurzu o takejto možnosti neuvaźoval a nenašiel sa nikto, kto by chcel niečo podobné viest sám. To by si snad mohol považovať za plus a pričítat to k dobru spolku. hih

Ku kritériu : Myslím, že je pozitívne, že i členovia CLS podobne ako ostatní študenti, k tomu aby postúpili musia obstáť v projekte záverečnej práce, ktorú budú posudzovať lektori a teda automaticky ich účasť v kurze, nie je zaistená.

Kata

Anonymní řekl(a)...

Neutrální postoj není přece nijak špatný :) Určitě si vážím práce, kterou CLS dělá. Stejně tak si ovšem vážím i činnosti dalších studentských spolků. Prostě u mě zatím všechny mají vyrovnaný počet bodů.

V úvodu jsem se zmiňoval o tom, že o kvalitě kurzu nepochybuji, slyšel jsem o něm různé báje, na PF UK až téměř nemístně positivní.

Držím palce, ať se najde statečný koordinátor, který pomůže urdžet stávající kvalitu i pro příští (rozuměj mou a nižší) generace! Myslím, že je to předmět, který by si statut "normálního výběráku" určitě zasloužil.

Anonymní řekl(a)...

Oceňujem tú činnosť ostatných spolkov, ktorá prispieva k väčšej zainteresovanosti študentov na živote fakulty a podnecuje k diskusii o otázkach fungovania a smerovania PFUK. (Napr: Primalex spolku Elsa a v minulosti činnosť jej členov v AS)

Rada by som citovala z rozhovoru Zdeňka Kuhna pre časopis Respekt, kde novinárovi na otázku Nedávno učitel na vaší fakultě zakázal studentům nahlížet do opravených písemek. Proč si to studenti nechají líbit? Zdeněk Kuhn mimo iné uviedol (krátim): ……naši studenti jsou většinou pasivní, což se promítá i do faktu, že se neidentifikují s fakultou – jen málo jich například volí do akademického senátu, který má velké pravomoci a může podobné věci řešit. (Respekt č. 17/2007 s. 14)

Z tohto dôvodu spolkovú účasť skôr doporučujem

A kladiem otázku :

1.JSOU VŮBEC SPOLKY OPRÁVNĚNÉ MLUVIT DO OTÁZEK KTERÉ ROZHODUJE FAKULTA A TÝKAJÍ SE STUDENTŮ ?

2.JAKOU ROLI BY STUDENTSKÉ SPOLKY MĚLI MÍT VE FAKULTNÍM ŽIVOTĚ ?

3.CO VÁM V SOUČASNOSTI CHYBÍ V ČINNOSTI SPOLKŮ NA PFUK ?

Dúfam že sa nájde odvážny študent, ktorý by reagoval
Kata Kukanová

Anonymní řekl(a)...

Vítám Tebou nastolené otázky. Pasivita studentů na PF UK je určitě vysoká. Na jednu stranu je zde jistá lenost či pohodlnost studentů, na druhou stranu by pak tato pasivita mohla být zapříčiněna právě do značné míry povýšeným přístupem části fakultního personálu a pedagogů ke studentům. Nějakou roli zde také hraje nízká frekvence docházky, která je od studentů vyžadována. Ta pak může být nepřímou příčinou odosobnění vztahů mezi učiteli a žáky a vlastně i mezi žáky navzájem. Ve svém prvním semestru jsem při vstupu do té nepřátelsky strohé budovy zažíval téměř až tíseň a jásal jsem, když jsem se dostal ven. Později se můj přístup k fakultě samozřejmě zlepšil, ale stále zde zůstává jakási zeď, která mi brání v tom, abych se tam přímo těšil.

Omlouvám se za tento výlev svých prváckých pocitů, ale věřím, že vztah studentů k fakultě by se zlepšil, pokud by se dokázalo předejít podobným tísnivým stavům v prvních měsících studia.
Na brněnské PF učinili první krok tím, že každý nový student dostane jakýsi prvákův „handbook“, v němž se dočtou důležité informace (třeba i subjektivní hodnocení pedagogů, především však praktické info o chodu fakulty, „za kým zajít, když...“ a pod.). Na jiných fakultách v Praze pak vzniká instituce osobních tutorů, tedy jakýchsi průvodců po fakultě z řad studentů z vyšších ročníků. Tím jsem snad odpověděl na Tvou třetí otázku.

První dvě si jsou do značné míry podobné. Nevím, jak přesně jsou studenti PF reprezentováni tváří v tvář vedení fakulty (na FSV je zde mimo akademický senát volena ještě studentská samospráva v níž má každý ročník několik zástupců). Ale myslím si, že pokud studentský spolek reprezentuje názor alespoň části studentstva, tak mandát na hájení jeho zájmů má. Role těchto spolků by neměla být jen akademická, ale také integrační – pomáhat studentům poznávat své spolužáky a pedagogy. Přispívat k tání ledů nezdolnosti školní byrokracie a snad i přispět k nalezení nových účinnějších řešení.

Vím, že to, o čem jsem se v posledním řádku zmiňoval již v současné době více či méně náplní studentských spolků je a že kvalitnější poskytování služeb je právě přímo závislé na počtu aktivních jedinců. Je to začarovaný kruh. Je tedy třeba se rozhodnout, kde jej přestřihnout a vydat se přímým směrem k vytyčenému cíli. Tím cílem nemusí být přímo odstranění pasivity studentů, ale spíše přispět k jejich sblížení se s fakultou jakožto s jejich alma mater. Zvládne-li se toto, zájem studentů o aktivní účast na jejím chodu se bude postupem času zvyšovat sám.

Martin Froněk řekl(a)...

ad karel zajíc: Slova o "stísněném pocitu" upřímně chápu, stejně tak si živě vybavuji pocit, když člověk z onoho baráku vypadne...jen jej zažívám teď, v prváku jsem se tam vzhledem ke svému dějinně-teoretickému zaměření těšil víc.

Nevím, jestli by to měla být práce spolků, spíš je to věc jednotlivých kateder, ale co mně osobně pomohlo v tom na PF UK nějakým způsobem zatím přežít (jsem ve 2. ročníku), jsou vědecké semináře (z teorie práva) a studentská vědecká konference (stejná katedra) - člověk, který něco ví a má o obor zájem, tady má příležitost ukázat, že není jen číslem v pořadníku, že si jeho práci někdo přečte a že nad ní přemýšlí a dokáže ji ocenit. Možná to vypadá jako maličkost, ale pro ješity, kteří mají pocit, že vše vědí nejlépe a chtějí něco dělat, je to ideální:)

Osobně mi tahle aktivita KTTPU umožnila i publikovat, čehož si nesmírně vážím. je to zároveň výzva k tomu nadále se zlepšit.

Takže více studentských konferencí a nadstandardních seminářů!:)

Anonymní řekl(a)...

Na začiatku štúdia som tiež zažívala podobný stiesňujúci pocit, vyvolaný odosobnenou atmosférou a nevrlosťou sekretárok a študijných referentiek. (v prváku sme sa zapisovali na skúšky osobne na katedrách a tlačili sme sa v dlhých radoch smerujúcich od katedry právnych dejín k obom schodištiam) Možno aj preto som sa po polroku rozhodla prihlásiť na romistiku, ktorá mi v hlavne v druháku poskytovala azyl.

Môj vzťah k fakulte sa čiastočne zmenil v polovici druháku, keď mi s pomocou CLS (dovtedy som sa účasti v spolkoch štítila) a podporou Prof. Kuklíka prešiel na fakulte projekt prezentujúci históriu a kultúru Rómov v ČR, do ktorého sa ochotne zapojili aj Doc. Kuhn a JUDr. Bělovský.

Od tej doby bojujem proti traume, ktorú mi naša alma mater sposobuje (a to zejména v skúškovom období) predovšetkým prostredníctvom projektov a zázemia v CLS.
Nemôžem si pomôcť, ale najhorší pocit, ktorý pri mojom štúdiu prežívam, je ten, že hlavne pred skúškami v obdobiach intenzívnej prípravy, si uvedomujem, ako hlúpnem. A že štúdium mi viac berie, než dáva. To že výsledkom je dobrá známka, to nekompenzuje. Akú hodnotu majú vlastne známky na PFUK ?

Lucka řekl(a)...

Katko,

zaujala mne Tvá věta o pocitu hloupnutí. Nemyslím si, že by to bylo tak zlé. Pokud má člověk v sobě něco, co ho nutí na sobě pracovat (a to Ty jistě máš), vždy se budeš vyvíjet nějakým směrem. Problém je trochu v tom, že tak musíš činit téměř vždy NAVZDORY škole, kterou navštěvuješ.

Osobně mám s právnickou fakultou několik nevyřízených účtů ve formě opakovaných pocitů stísněnosti a méněcennosti, které často vedou k vzteku na pasivní masu spolužáků, naprostého nabourání pravidelného režimu, mentální pohodlnosti ale nesmyslného cepování paměti, kterého už ovšem kvůli pocitu, že k ničemu nevede, stejně nejsem pořádně schopná.

Na druhou stranu jsem díky spoustě volného prostoru oproti střední škole (mimo zkouškové) mohla zapracovat na jiných oblastech, kde to bylo potřeba.

Ještě k vypovídací hodnotě známek: dobrá známka potřebuje ke svému objevení v indexu minimálně následující podmínky:

1) znalosti (podmínka nutná, někdy bohužel ne postačující:)

2) štěstí (otázky, osobnost zkoušejícího a vše, co se od ní odvíjí)- od určité úrovně znalostí by ho teoreticky nebylo třeba, s takovou situací jsem se však zatím nesetkala:)

3) osobní vlastnosti zkoušených jako schopnost působit sebejistě, inteligence, schopnost zachovat klid, improvizace atd.

4) stav průběhu mistrovství světa v hokeji a průměrná teplota v nadmořské výšce 4000 km (tento faktor budu muset ještě doladit)