úterý 21. října 2008

Rušení poplatků v krajích: ne tak zhurta...

V dnešních Hospodářských novinách mi vyšel článek, kde se zamýšlím nad tím, zda plánu sociálních demokratů na faktické anulování zdravotnických poplatků prostřednictvím kompenzace z krajského rozpočtu opravdu nic nestojí v cestě. Já si to totiž nemyslím. Budu vděčný i za Vaše postřehy.


Rušení poplatků a naše ústava
Statisíce lidí prý mají v krajských nemocnicích přestat platit poplatky u lékaře a v lékárnách, které pod krajské nemocnice spadají. Alespoň tak si to sociální demokraté představují po vyhraných krajských volbách. Namísto pacientů by napříště měl poplatky odvádět kraj.

Podle dosavadních vyjádření sociální demokracie už této změně nemůže nic zabránit. Skutečně? Tak se na to podívejme očima práva.

Rovní a rovnější?

Hospodářské noviny už informovaly o tom, že se soukromí lékaři nyní chystají poplatky hradit ze svého, aby si tak udrželi pacienty, kteří by jinak mohli přejít k "bezplatné" konkurenci v krajských zařízeních.

V ještě zřejmějším dilematu jsou lékárny. No řekněte sami. Změnu lékaře kvůli třiceti korunám si možná pořádně rozmyslíte. Neprošli byste se ale raději o několik kroků dál, jen abyste v lékárně nemuseli zaplatit více peněz?

Tady by měl nastražit uši český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. A spolu s ním také Evropská komise. Je pravda, že zdravotnictví stojí v mnoha ohledech mimo působení práva hospodářské soutěže. Své o tom vědí například fondy zdravotního pojištění v Německu, které před několika lety prohrály spor před Evropským soudním dvorem.

Soud tehdy rozhodl, že mezi fondy ve skutečnosti neprobíhá žádná soutěž, poněvadž jsou podmínky nastaveny pro všechny stejně.

To však neznamená, že by v oblasti poskytování zdravotní péče mohla veřejná moc - tedy i kraje - zavádět neodůvodněnou diskriminaci tím, že zvýhodní některé poskytovatele zdravotní péče. Obzvlášť za situace, kdy spolu tito poskytovatelé vzájemně soutěží. Nebo snad mají soukromý lékař či privátní lékárna doplácet ze svého na nápady politiků?

Zbrojit by také měli začít právníci zabývající se vedením sporů před Ústavním soudem. Naše ústava totiž zakazuje nerovné zacházení ze strany veřejné moci obecně, bez ohledu na to, zda se jedná o ekonomické vztahy nebo nikoliv.

Právo, nástroj rozumu

V obecné rovině je vždy nebezpečné, když se právníci (a především soudy) chtějí míchat do politiky. Sociální demokraté se teď mohou opírat o drtivý výsledek voleb, které byly formulovány jako referendum o vládních reformách, včetně poplatků.

Pokud je však právo nástrojem rozumu, které má korigovat vášně politiky, pak právě nastala chvíle, aby právníci šlápli na brzdu.

PS: Ještě bych rád uvedl na míru svoji charakteristiku, připojenou redaktory HN pod článkem. Na Univerzitě v Oxfordu nepřednáším, ale pouze vyučuji v tutorialech a seminářích.

10 komentářů:

Daniel Spratek řekl(a)...

Při řešení otázky, zda je právně možné zrušení poplatků kraji v jejich zdravotnických zařízeních, je třeba také zabývat se tím, zda má poplatek povahu veřejnoprávní dávky nebo ne.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Celá filosofie práva se nese v napětí, které vyplývá z toho, že právo má ambici být nástrojem rozumu, ale fakticky je nástrojem vůle.

Právní pozitivismus vyrostl na Humově instrumentální koncepci racionality: "Reason is, and ought only to be the slave of the passions."

Michal Strnad řekl(a)...

S námitkami Jana Komárka naprosto souhlasím a přidám (možná jen upřesním) ještě jeden důvod: kraje tvrdí, že chtějí "svým občanům" umožnit bezplatnou péči, což váží (jak jsem pochopil z nějakého dnes vysílaného rozhlasového příspěvku) na bydliště právě v obvodu kraje. I tento přístup považuji za krajně diskriminační.

Odpusťte mi tu hrubost, ale tato kampaň je jeden velký populistický hnůj...

Anonymní řekl(a)...

Rušení regulačních poplatků v krajských nemocnicích považuji výlučně za "technický" problém.
To, co prezentovala ČSSD, tedy platba kraje za pacienta skutečně není optimálním řešením z důvodů, které uvádí Jan Komárek. Nicméně je tolik jiných způsobů, které lze použít.
Proč by např. nemohly nemocnice prominout pacientovi jeho dluh? Podle nálezu Pl. ÚS 1/08 je regulační poplatek platba v režimu do ut facias čili netypická, avšak klasická soukromoprávní platba.
Má-li zdravotnické zařízení přesto, že se jedná o soukomoprávní platbu, povinnost ji vybrat, což je na hlavu postavené, pak lze použít institutů typu převzetí dluhu, přistoupení k závazku nebo převzetí plnění.
Libor Zimola

Jan Komárek řekl(a)...

K poslednímu komentáři:
Přiznám se, že Vám úplně nerozumím. I když se ten „technický“ problém budete snažit vyřešit nástroji soukromého práva, pořad tady bude muset být někdo, kdo "převezme dluh", "přistoupí k závazku" nebo "převezme plnění". A tím někým bude kraj, respektive veřejný rozpočet.

Anonymní řekl(a)...

U těch soukromoprávních institutů se nabízí další problém. Neplatnost pro rozpor s účelem zákona. Netvrdím, že všechny regulační poplatky mají regulační funkci, ale bavíme-li se o třiceti korunách za návštěvu lékaře, které platí dospělí, tam ji vidím docela zřetelně. Petr Bezouška

Martin Bílý řekl(a)...

Taky se může stát, že spousta pacientů, kteří to rozlišovat budou, se raději nasměrují do krajské nemocnice (když třeba v krajském městě nebydlí, ale pracují). To paradoxně v konečném důsledku může zhoršit dostupnost péče, a to všude (odliv pacientů=odliv peněz, příliv pacientů+omezená kapacita=delší čekací lhůty v čekárnách a na zákrok). Takže tento populistický krok nakonec možná uškodí těm, co jej prosazují jako zlepšení.

Juraj Petrovič řekl(a)...

Skúsenosti tu na Slovensku ukazujú, že rušenie poplatkov je absolútne kontraproduktívne a prinesie jediné - znovu nárast nákladov na zdravotnú starostlivosť, ktorá nie je potrebná. Po právnej stránke súhlasím s autorom postu, podľa mňa je to nerovné zaobchádzanie zo strany orgánov verejnoprávnej moci a ako také je neprípustné. A to bez ohľadu na to, akým spôsobom sa to bude riešiť, pokiaľ sa za pacientov budú poplatky hradiť cez akýkoľvek kanál z verejných zdrojov.

Mani2 řekl(a)...

Hloubeji jsem to zatim neanalyzoval, ale nemela by nahodou uhrada tricetikorunoveho poplatku krajem podlehat dani darovaci?

Anonymní řekl(a)...

K použití soukromoprávních institutů:

Kraj nemůže mnohé z nich použít vůbec - např. kraj zásadně nesmí ručit za závazky fyzických osob pod sankcí absolutní neplatnosti (§ 17 Krajského zřízení) - a ty, které použít může, musí vždy individuálně usnesením schválit zastupitelstvo, nebo rada.

Ondřej Zmeškal