sobota 6. září 2008

Právo a instalatérství

O instalatérství coby typu zkoumání práva jsem se poprvé doslechl před dvěma lety na konferenci pořádané u příležitosti otevření nové budovy Nejvyššího správního soudu (program zde, sborník zde). Tehdy vystoupil s dnes již legendárním příspěvkem na toto téma místopředseda NSS, Michal Mazanec. Příspěvek nesl název „O správním soudnictví dvojako: pohled právního instalatéra“. Jako první definoval klíčové pojmy nově vznikajícího oboru, jako kupříkladu „hltnost“ systému správního soudnictví, průtoky, filtry, kanalizační odbočky aj.

V té době jsem ještě neměl tušení, že pan místopředseda není pouze originálním osamělým běžcem, ale že je součástí širšího celoevropského hnutí. To jsem se dozvěděl až nedávno, poté, co jsem otevřel první svazek druhé ročníku časopisu Journal of Comparative Law. Zde byl na str. 192 – 194 přetištěn projev Lord Justice Sedleyho, člena anglického Odvolacího soudu s názvem „Law and Plumbing“. Projev byl pronesen v září 2006 na výroční konferenci Society of Legal Scholars na Keele University.

Ve svém zamyšlení vyzvalo jeho lordstvo k založení nového hnutí právní vědy, a to „právo a instalatérství“. Nabízí množství argumentů pro jeho vznik. Bohužel se mi nepodařilo dohledat, že by byl tento projev někde volně dostupný v elektronické podobě; nabízím proto alespoň svůj pracovní překlad klíčových pasáží (nicméně s výhradou, neboť jeho lordstvo se trochu spisovatelsky rozjelo a nejsem si jist, že jsem všechny třešně a višně přeložil naprosto přesně).

Ač si nenárokuji být více než prostý řemeslník práva, postupem času jsem dospěl k potřebě paralelního systému pragmatického myšlení, který by byl sto nabídnout porozumění pro fungování práva a cíle, ke kterým by právo samotné mělo směřovat. Chci proto uvést nový směr v právní vědě: hnutí právo a instalatérství [„the law and plumbing movement“].

Co mohou právo a instalatérství nabídnout jeden druhému a proč by mělo být snadno patrné. Soudce přistupuje k případu s obdobnou odevzdaností a počestností jako instalatér, když je volán k zákazníkovi. Oba vědí, že by nebyli voláni, pokud by snahy těch lidí, kteří se nalézají na místě samém, neměly za následek to, že na místě je po kotník vody. Ačkoli soudce, na rozdíl od instalatéra, nemůže žádat majlant za to, že se dostaví, s instalatérem sdílí to sadistické potěšení prohlížet si trosky a sténat: „Bože, Bože, kdo tohle instaloval“? Je pravda, že soudce nemůže soutěžit s ohledem na další část instalatérova monologu: „Měl stetson a ostruhy, což? Nu, doufám, že koně nechal za dveřmi.“[*] Nicméně soudcovský monolog, ač méně temperamentní, je neméně ostrý ve svých výtkách na nevhodnost formulace parlamentní a ministerské legislativy; neschopnost vyjednavačů smluv; hloupost či zášť účastníků řízení; neschopnost advokátů pochopit, oč běží, a v těch vzácných okamžicích, kdy to pochopí, se toho držet; až spirituální odtrženost akademických komentářů od skutečného světa, hlavně tedy těch, které doporučují opačné řešení než to, které se zamlouvá soudci samotnému.

Zkušený soudce ale především sdílí averzi zkušeného instalatéra k jakémukoliv aktivismu. Oba znají hodnotu vypnutí vody u hlavního rozvodu spolu se slibem být zpět hned, jak to práce dovolí – stejný postup je znám na Strandu stejně jako v Marevě;[**] anebo ucpání díry troškou tmelu s tím, že se počká na další pohotovost – v latině se tomu říká stare decisis. Naivní radikálové – z příslušnosti k této kategorii jsem byl sám svého času obžalován – kteří věří, že soudce je buď aktivistický nebo spí (anebo je možná už mrtvý), chyběli v hodinách filosofie. Jak [...] vysvětlil již před stoletím [...] nedělat nic nemůže mít žádné následky.

Toto jsou tedy některé z důvodů [...], pro které bych doporučil instalatérství jako činnost pro právní vědce, která může právu dodat hodnotné porozumění a nové cíle.[***]

Vím, že existuje mnoho vědců, kteří řeknou, že tuto mezeru již zaplnila ekonomie; já bych si sám za sebe rozhodně přál toto uznat a vzdát hold tomuto historickému proudu právní filosofie a praxe. Skromnosti jejich ranných zastánců, kteří ji nazývali jednoduše „pragmatismem“ (trochu stejným způsobem, jako když vlastníci pozemků nazývají střílení ptactva a zvířat jejich „zachovávání“ [****]), by nemělo být dovoleno, aby zastřela její původ, který se nenalézá v nějaké staré ekonomii – nějakých ekonomických teoriích o společenském blahobytu a podobných změkčilých žvástech – ale v mužné chicagské ekonomii, která nám dala pád na Wall Street z roku 1929 a mnoho jiného, za co svět není vždy tak vděčný, jak by být měl. Jak byste mohli očekávat, tento směr nám v rukou právníků dal takové hodnotné analytické a prognostické nástroje, jako je model kriminálníka coby racionálního člověka, který chce maximalizovat svůj profit (hned se nám vybaví chorobný pachatel sexuální trestné činnosti či lupič závislý na drogách), takže – pokud smím ocitovat svého kolegu soudce Richarda Posnera – „zvýšení závažnosti sankce anebo zvýšení pravděpodobnosti jejího uložení sníží kriminalitu“. Právě tento typ blahodárného triumfu ekonomické logiky nad empirickým rozumem nám dal hodnotné modely jako je trestní systém, který projektuje svůj program stavby věznic na základě počtu zaostalých dětí ve státních školách. Proč se zabývat příčinami, když je o tolik snazší a populárnější zabývat se pouze následky? To nám může říci pouze ekonomie.

Ve stejném pragmatickém duchu proto doporučuji instalatérství jako model pro právní vědu. [...]

V myšlenkách na nové uspořádání práva v podobě nějaké vnější filosofie nebo činnosti vskutku není nic moderního a už vůbec nic postmoderního. Historická opozice práva common law vůči zneužívání monopolů byla bez pochyby odsouzena k záhubě, nicméně teorie Adama Smitha, přinejmenším tedy ty, které vyšší třída považovala za užitečné, byly před dvěma stoletími použity, aby strhly ochrannou konstrukci vytvořenou common law trestnými činy dělení trhu – nové prodávání skoupeného zboží, zamezování prodeje a ovládnutí. O dvě století později máme na jejich místě zákonnou konstrukci práva hospodářské soutěže, a ve Spojených státech systém práva antitrustového, kterou se pokoušíme omezit kruhovou logiku trhu. Prsty na těchto kamnech by si ale neměli pálit právníci a soudci, ale politici a veřejná správa. Soudci jsou a měli by být vynalézaví; nemají ale a neměli by být pověřeni zákonodárnou činností.

Nevyhnutelnou zákonitostí každé teorie práva a spravedlnosti – včetně představy, že právo je uzavřený systém, který definuje sám sebe – je, že naráží na realitu. Do modelové systému nedbalostní odpovědnosti za škodu nebo systému smluvního můžete zabudovat libovolný společenský, politický, ekonomický, morální či právní prvek; nebude ale fungovat ve společnosti, která věří, že pokud je váš dům zaplaven, pak je to kvůli něčemu, co jste provedli ve vašem minulém životě. Právo zasahuje do a je zasahováno vším, čeho se dotkne, včetně ekonomie a instalatérství. Tím se ale žádným z nich nestává; a žádný z nich, ani instalatérství, není oprávněno činit z práva svého zajatce nebo služku.

_______________________________
Poznámky předkladatele (aneb pocta Janu Kantůrkovi):
* Zdá se, že předtím, než anglický trh zaplavili polští instalatéři (zde foto z dovolené ve Francii, zde po návratu do Polska), byla tato žádaná, nicméně nikoliv milovaná profese vykonávána občany západních států Spojených států amerických. Náhled na kvalitu jejich služeb nebyl zřejmě vysoký.
** Strand je ulice v City of Westminster, tedy centru Londýna, na které se nalézají hlavní anglického soudy (Royal Courts of Justice). Názvem ulice je v anglickém právnickém slangu označováno srdce anglické justice, které zde sídlí, především tedy High Court a Court of Appeal (a obecněji právnický stav, neboť komplex advokátských „chambers“ začíná na druhé straně ulice).
Jedinou Marevu, kterou znám, je Mareva Injuction, tedy předběžné opatření zmrazující účty žalovaného, kterou asi jeho lordstvo v této souvislosti na mysli nemělo. Vylučovacím Google Search (pro kautelové a opticko-prizmatické našince: „argumentatio ad eliminationem googlensis“) docházím k závěru, že se asi také nebude jednat o Marevu Galanter, což je bývalá tahitská královna krásy, ale odkaz směřuje patrně ke stejnojmenné francouzské společnosti vyrábějící bazény, která bude instalatérství nejblíže.
*** Zde jsem se snažil v českém překladu zachovat vtipný dvojsmysl, který je v anglickém textu: nevím, zda to byl úmysl autora, ale z formulace Lorda Sedleyho není patrné, jestli právním akademikům doporučuje pouze sledování instalatérské činnosti jako vhodného inspiračního zdroje pro právní vědu, anebo jim rovnou říká, ať jdou raději sami těsnit trubky a kolena. Nicméně představa zasloužilých docentů pražské právnické fakulty, kterak brouzdají po vzoru Ivana Trojana po Starém městě v modrácích a vydávají se za instalatéry, mě fakt vcelku dostala.
**** V angličtině tedy „conservation“. Toto ostatně není vtip, ale vážně míněný argument anglické lovecké lobby (nejenom té liškové), která argumentuje, že vyšší kvóty pro odchyt a střelbu ptactva a drobné zvěře jsou vhodné pro její ochranu a zachování.
_________________________________

Pokud to laskavý čtenář vydržel s Lordem Sedley v překladu mé maličkosti až sem, tak začíná právem pochybovat, že k založení nového směru „právo & instalatérství“ vskutku dojde. Motiv instalatéra byl použit jako podvozek pro vtipnou filipiku vůči různým směrům v právním myšlení typu „law & cokoliv“, z nichž tedy prominentním cílem se stalo hnutí „law & economics“.

Jeho lordstvo má přirozeně pravdu v tom, že právo by se nemělo stávat zajatcem cizí metodologie (zajímavou otázku, zda má nějakou vlastní, si dovolím nechat stranou). Na druhou stranu ale může být ekonomická analýza práva jedním z velice užitečných nástrojů coby kontextuální argument – stejně jako politologie, sociologie aj. Problém nastává v okamžiku, kdy se stává argumentem jediným a určujícím; pak se stává dogmatickým a nezpochybnitelným, ostatně jako kterýkoliv systém, který přísahá v jediného ajatolláha.

Vše tedy asi bude o zdravé rovnováze mezi různými typy kontextuálních argumentů jiných vědeckých či normativních systémů, které právu vypomáhají a dále o určité hodnotové transparentnosti v přiznání, čím vlastně argumentuji a proč. Pokud tedy člověk nepodlehne sebeklamu, že je od hodnot a vnějšího kontextu osvobozený normativista (či pozitivista, nálepku dosadit prosím dle libosti); i to je ale typ volby, mám ale obavu, že té méně šťastné.

33 komentářů:

michal ryška řekl(a)...

Pěkné, čtivé, zábavné. Nutno však podotknout, že z praktického hlediska se instalatér-správní soudce občas snaží (a to i retroaktivně !!!) zbavit pročištení typicky veřejnoprávně ucpaných "potrubí" (§ 28 a 30 zák. o vyvlastnění) jejich přehráním na soudce civilní, kteří přitom nemají na pročištění těchto veřejnoprávních "potrubí" ten správný "vercajk". I proto bude v příštím týdnu podán KS v Brně (přesněji řečeno mnou) návrh k ÚS na zrušení (in eventum na vydání ústavně konformního interpretativního výroku) ohledně § 28 a 30 zák. o vyvlastnění.

Jan Petrov řekl(a)...

1. "Právě tento typ blahodárného triumfu ekonomické logiky nad empirickým rozumem nám dal hodnotné modely jako je trestní systém, který projektuje svůj program stavby věznic na základě počtu zaostalých dětí ve státních školách. Proč se zabývat příčinami, když je o tolik snazší a populárnější zabývat se pouze následky? To nám může říci pouze ekonomie."

Zřejmě se podařilo zjistit, že počet zaostalých dětí ve státních školách dobře predikuje budoucí počet vězňů. To zjištění je velmi ošklivé. Proč by ale měli být oškliví ekonomové, kteří je zjistili? Co má ekonomie co do činění s tím, že někteří lidé učinili (politické) rozhodnutí zabývat se pouze následky (stavbou věznic) a nikoli příčinami (prevencí kriminality)?

2. "ale v mužné chicagské ekonomii, která nám dala pád na Wall Street z roku 1929"

Jeho lordstvo je možná chlapák, ale jak na to přišel, že chicagská ekonomie je hlavní viník? Roku 1929 byly akcie chicagské ekonomické školy sotva listované na akademické burze. A pokud měl Sedley na mysli duchovní spřízněnost: názorem ekonomů chicagské školy na regulace kapitálového trhu si nejsem jist. S lidmi jako Becker, Lucas, Stigler, nebo i Posner nemusíte vždy souhlasit; nemůžete z nich ale dělat zabedněné pitomečky. Zároveň nelze než členovi nejvelkolepějšího deliberativního tělesa v historii lidstva závidět jeho jistotu stran příčin ekonomické krize z r. 1929.

3. "tento směr nám v rukou právníků dal takové hodnotné analytické a prognostické nástroje, jako je model kriminálníka coby racionálního člověka, který chce maximalizovat svůj profit (hned se nám vybaví chorobný pachatel sexuální trestné činnosti či lupič závislý na drogách)"

Sexuální mánie ani drogová závislost nevylučuje racionalitu volby. Lze říci, že maniak, resp. závislý, má velmi silnou preferenci pro sex, resp. drogu.

Hádky o předpoklad racionality jsou únavné. Všichni víme, že lidé jsou celkem racionální, ale ne tak úplně (a ekonomům nezůstala tato znalost utajena: zadejte si do Googlu jména "Kahneman" a "Tversky" nebo spojení "behavioral economics").

Je jasné, že čím vyšší trest, tím nižší kriminalita. Klíčová otázka je: o kolik? Zatímco statistika/ekonomie nabízí kvalitní nástroje k měření, Sedley může nanejvýše pobíhat okolo s korálkovým počítadlem. Patrně nezaznamenal, že v dnešní ekonomii si opravdu nevystačíte s tím, že Vaše teorie vypadá fajn na papíře. Musí slušně odpovídat získaným datům.



Poznámka: Necítím potřebu bránit (law and) economics za každou cenu. Law and economics lze (a je přínosné) kritizovat. Prosím ale chytře a ne pouze velmi povrchními ironickými poznámkami.

Možná jsme to už zažili každý: Někdo příjde se zajímavou (i když ne nutně správnou) myšlenkou. Alfa samci se ovšem tak nějak nelíbí. Jak se jí zbavit bez přemýšlení a argumentace? Zatváří se ironicky, udělá vtip! Všichni beta, gama a delta samci se rozesmějí. (Těm nejbystřejším se to povede jen o desetinu vteřiny po alfovi.) A tím je myšlenka je smetena ze stolu.

Jan Petrov řekl(a)...

(Poznámky o chlapákovi, počitadlu a nejvelkolepějším deliberativním tělesu jsou ad hominem vědomě. Něčemu takovému se normálně snažím vyhnout. Zde to však má, myslím, dobrý stylistický účel. Jedná se o narážku na Sedleyho humor, který již roztrhl nejednu bránici.)

Michal Bobek řekl(a)...

Jendo,

Nemyslím, že je ten proslov nutné chápat závažněji, než byl původně míněn, tedy jako proslov před či po večeři na výročním zasedání britských akademiků. S ohledem na toto zadání (a v tomto rozsahu) je vtipný a zábavný.

V širších souvislostech je to krásný materiál pro srovnávací studium tradičních předsudků, se kterými je v Evropě ekonomická analýza práva přijímána, a možná taky trochu vysvětlení, proč se tento směr v Evropě (do které pro tyto účely odvážně počítám i Spojené království) neuchytil (tedy ve srovnání s odezvou, jakou má ve Spojených státech).

Na okraj: L&E se vážně domnívá, že čím vyšší trest, tím nižší kriminalita?

Jan Petrov řekl(a)...

Ahoj,

vím a proto přemýšlel, jestli sem něco psát.

Ale od britských akademiků bych čekal něco více než dovedná slohová cvičení v bezmyšlenkovitém omílání a tvorbě předsudků. A navíc to nebylo jen tak nějaké tlachání u piva či rostbífu -- ten proslov byl adresován desítkám velmi významných posluchačů a prostřednictvím Journal of Comparative Law tisícům (?) čtenářů.

L&E ze zákonitosti čím vyšší trest, tím nižší kriminalita vážně vychází. (To neznamená, že navrhuje nekonečně vysoké tresty.) Více by Ti řekl Libor Dušek, ekonom, který se zabývá i trestnou činností a trestáním.

(Vážně se mi líbí metafora instalatérství ve vztahu k toku soudních případů systémem. Je to významná disciplína.)

p.kuhn řekl(a)...

1/ Nahodou na pravnika je to docela vtipné :o). Vtip byl patrne adresovany jiz presvedcenemu publiku (tipuji, ze pravnikum :o]. K publiku, ktere o veci alespon malinko vi by si to nedovolil. Kdybych si mel zahrat na psychologa, rekl bych ze to je hezky projev pocitu ohrozeni.

2/ "Vše tedy asi bude o zdravé rovnováze mezi různými typy kontextuálních argumentů jiných vědeckých či normativních systémů, které právu vypomáhají a dále o určité hodnotové transparentnosti v přiznání, čím vlastně argumentuji a proč"

Souhlasim a jen bych dodal, ze bez onoho vypomozeni je pravo jako male dite, ktere uz umi trochu chodit ale nevi k cemu to je dobre a jak to vlastne funguje.

3/Ad. MR> Tedy fakt mi neprijde normalni, aby soudce dopredu zverejnoval co hodla ve veci udelat.

Jan Petrov řekl(a)...

Pro jistotu: Kritizoval jsem Sedleyho text, nikoli post. Souhlasím, že se jedná o "krásný materiál pro srovnávací studium tradičních předsudků".

michal ryška řekl(a)...

Ad PK:

Nerozumím. V případě podání návrhu k ÚS ohledně § 28 a 30 zák. o vyvlastnění se nejedná o žádnou důvěrnou informaci ze spisu, o žádnou skutečnost, na kterou by se vztahovala povinnost mlčenlivosti. Jde o obecný problém práva jako takového, ke kterému je kriticky přistupováno nejen mou osobou (viz. Právní rozhledy 10/2008, J. Štraus: Práva k cizím nemovitostem pro inženýrské sítě veřejné technické infrastruktury, str. 366). Navíc o problém, ke kterému se před podáním návrhu vyjadřovalo cca 10 lidí a který současně s podáním návrhu zveřejním v plném rozsahu.

Skutečně nerozumím, v čem vidíte problém, proč cokoli v tomto ohledu tajit. Můžete být ve své úvaze (IMHO zavánějící kabinetní justicí) poněkud konkrétnější? Nebo obdobně vidíte problém i v tom, pokud se např. zveřejní záměr navrhnout zákon či novelu zákona?

Tomáš Pecina řekl(a)...

Tedy fakt mi neprijde normalni, aby soudce dopredu zverejnoval co hodla ve veci udelat.

Byl bych velkorysý: ten návrh stejně nemá naději na úspěch, protože zjevná debilita zákonného ustanovení ještě nezakládá jeho protiústavnost.

michal ryška řekl(a)...

Ad PK:

Ještě dodatek:

Objektivně je v tomto ohledu skutečným problémem praxe zveřejňování rozhodnutí zvláštního senátu při NSS, kdy NSS rozhodnutí zvláštního senátu zveřejnil na netu dlouho před doručením účastníkům řízení. U civilního či trestního soudu by taková praxe byla nemyslitelná.

Anonymní řekl(a)...

Ad M. Ryška:

Zamýšlíte navrhnout zrušení celého § 28 zákona o vyvlastnění, tj. včetně jeho odst. 3?

Anebo je Vaším cílem pouze znovuobnovení "dvoukolejnosti" přezkumu vyvlastňovacích rozhodnutí, která existovala (tedy minimálně byla dovozena judikaturou NSS) před 1. 1. 2007?

j. handrlica

p.kuhn řekl(a)...

1/ To že někdo sdílí váš právní názor s věcí nesouvisí. Vubec.

2/Kabinetní justicí? :o) ... ja bych dokonce rekl ze to IMHO zavani sabotazi, mozna i rozvracenim republiky.

3/Je principialni otazkou zda soudy nejprve sva dila vyhlasi/doruci a pak komentuji anebo nejdrive komentuji a pak vyhlasi/doruci.

Je mi jedno jestli jde o NSS nebo KS, ale podle meho se nejdriv dorucuje a pak se o nich dle libosti povida (argumentaci si dovolim opominout abych nekradl prostor na nesouvisejici tema).

4/ Co se tyka navrhu zakonu, mam malinko pocit, ze jste si ponekud rozostril hranici mezi soudcem a politikem.

5/ Tato diskuse neni k tematu. Omlouvam se kolegum z JP. To byla z me strany posledni poznamka :o).

michal ryška řekl(a)...

AD JH:

Druhá varianta odpovídá skutečnosti. Podstatou věci je problematika ústavně konformní duality soudní ochrany ve věcech vyvlastnění do 31.12.2006 vs. neústavní unifikace těchto věcí po 1.1.2007.

Pokud by zákon měl být skutečně vykládán tak, jak činí správní kolegové s posvěcením zvláštního senátu při NSS, byla by životnost plenárního usnesení Pl. ÚS 14/06 ze dne 7.12.2006 pouhé zhruba 3 týdny.

Podstatnou část právní argumentace dám, jak jsem již uvedl, v brzké době ke zveřejnění.

Ad PK:

Podstatu Vaší kritiky jsem stále nepochopil, ale skutečně asi nemá smysl krást téma.

Tak jen závěrem:

"Je mi jedno jestli jde o NSS nebo KS..."

Nemělo by ale být jedno, je-li takto zveřejněn obecný záměr podat návrh k ÚS a naopak zcela konkrétní rozhodnutí v konkrétní věci, o jehož důvodech se účastník, jehož se rozhodnutí týká (nesleduje-li stránky NSS), dozvídá až jako poslední.

"Argumentaci si dovolim opominout abych nekradl prostor na nesouvisejici tema."

Pak lze ovšem těžko Vaši kritiku, s níž jste do diskuze vstoupil, posoudit jako oprávněnou.

Matěj Šuster řekl(a)...

Musím si přidat k Janovi Petrovovi: poznámky ctěného lordstva na konto L&E jsou jednak trapné, jednak naprosto neinformované.

Největší chucpe je toto:
"v mužné chicagské ekonomii, která nám dala pád na Wall Street z roku 1929"

Krom toho, co již uvedl Jan Petrov bych ještě dodal, že jakkoli snad otázka, co bylo skutečnou příčinou "pádu na Wall Streetu", zůstává v odborné literatuře sporná, ekonomičtí historici se vcelku shodují na tom, že to, co této události učinilo hlubokou a extrémně dlouhotrvající krizi, nebyl sám tento pád, nýbrž následná velmi stupidní politická opatření (intervence) jak H. Hoovera, tak (ještě více) FD Roosevelta (resp. obdobná opatření evropských "státníků").


Co se týče modelu "racionálního zločince", hlavní predikce tohoto modelu (tj. zvýší-li se očekávaná cena zločinu, klesne zločinnost) jsou potvrzeny celou řadou empirických studií (např. celá řada prací Isaaca Ehrlicha a dalších).

Jeho lordstvo by tedy udělalo lépe, kdyby místo řečí o údajném "triumfu ekonomické logiky nad empirickým rozumem" se s příslušnými empirickými studiemi pečlivě seznámilo a poté je popř. kvalifikovaně a poučeně kritizovalo.


Za druhé, co se týče otázky Michala Bobka:

"L&E se vážně domnívá, že čím vyšší trest, tím nižší kriminalita?"
___________

Ano, trestem ale samozřejmě nelze rozumět trestní sazbu, která je dána na papíře, nýbrž "očekávanou cenu" zločinu (tj. trestní sazbu vynásobenou pravděpodobností, že zločinci dotyčný trest vskutku bude uložen).


PS: tím nechci říci, že vůči Beckerově a Posnerově pojetí L&E nelze mít platné výhrady (např. vůči jejich posedlosti "efektivností" každého jednotlivého pravidla). Nicméně kritika by měla být poučená - a to bez ohledu na to, jakému publiku byl onen projev určen.

[Btw pro právníky: i ten nejméně podnětný článek z pera Beckera či Posnera je nesrovnatelně podnětnější, než i to "nejšpičkovější" dílo v Čechách tolik oslavovaných autorů typu Viktora Knappa nebo Holländera.]

Martin Bílý řekl(a)...

Vztah výše trestu a kriminality:
Sice jen pro dokreslení, ale velmi často jsem slýchával od řidičů hlášku asi následujícího znění "u nás ne, ale v Německu, tam jezdi podle předpisů, tam ti dají takovou pokutu v markách/eurech, že se z toho pos...".
Vím, že se jedná i o "cenu zločinu" (že v Německu více chytali a méně smlouvali) i o ostatní vlastnosti kriminalizace (společenské odsouzení, ztráta svobody...), které u pokuty chybí, ale jako příklad vztahu deliktu a trestu by to fungovat mohlo.

Taky je podstatná nejen výše trestu jako absolutní veličina, ale jeho způsob, tedy to, co tomu trestu přikládají, viz arizonská pěnice Joe Arpaio a jeho neoblíbené vězení.

Jakub Kocmánek řekl(a)...

Mno, z pohledu běžného adepta práva mi přijdou ublížené výpaty ekono-právníků poněkud zbytečně žlučovité. Jeho lordstvo proneslo v neformálním prostředí mimořádně zábavnou filipiku, která, jaksi definitoricky je nadsazená. Jako takovou ji beru a považuji za zajímavý podnět na téma, neabsolutizujmež L&E, protože i ekonomové dělají chyby a často nemají pravdu, i když se tváří, že si to všechno spočítali.
Informační hodnota projevu podle všeho není větší, nežli ono mé "shrnutí" a hledat ji tam může jen člověk bez smyslu pro britský humor.
Jsme-li my bavící se, poněkud intelektuálně nezatíženými betasamci, dovolil bych si prohlásit, že rozhořčující se na mne působí, jako by jim snad někdo sahal na oblíbenou hračku...

Pokud jde o dopad těžších trestů na míru kriminality, nemohu nezmínit mé oblíbené Spojené státy, kde u vražd zjistili, že mohou vymýšlet sebehroznější metody odpravování zločinců a dopad to stejně nemá. Neboli opět, abosolutně to pravidlo jaksi nefunguje.
(Hloupé rozhodnutí upřednostnit trestání před prevencí udělal politik, ale neradil mu náhodou třeba nějaký zastánce L&E?)

Vojtěch J. Cepl řekl(a)...

Jeho Lordstvo vymyslelo krásnou ptákovinu a hezky se to čte.
Divím se, že to může někoho rozhodnit; možná se trefil do nějakého psychologického komplexu, nebo co; tož tomu já nerozumím.

Michal Ryška:
Á, už to k vám taky dorazilo...

michal ryška řekl(a)...

Vojtěch J. Cepl:

Dorazilo, zahltilo, naštvalo a hledáme řešení (návrh k ÚS byl asistentkou v pondělí podán).

Jan Petrov řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jan Petrov řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
p.kuhn řekl(a)...

Ad. J. Kocmanek a V. J. Cepl

Z mé předchozí reakce lze asi snadno usoudit, že ten milý článek na mne nepůsobil jak píšete. Pořád si myslím, že je vtipný.

Co se týká reakce M. Šustera a J. Petrova řekl bych že byly přiměřené sice vtipným ale pořád hloupostem z citovaneho clanku.

Nepsal bych to kdyby vaše reakce nebyly tak priznacne. Tím jak právo bobtná právnicí rádi mudrují o všech oborech světa, o kterých bohužel zpravidla věcně vědí velmi málo. Když někdo přijde a nachytá je na švestkách opakuje se pořád stejná písnička: co co proč ta žlučovitá rekace? proč tak útočně? máte nějaký komplex nebo co? proc nas nenechate byt? myslite si ze ten vas obor je lepsi nez nas nebo co?

Nutno dodat, že se nejedná o nic typicky českého. Viděl jsem to i v tu jemnejsich tu ostrejsich konturach i v dobrych zahranicnich casopisech.

Ad. MR:
Pokud mi poslete emajl, muj najdete na leblogu, nebo tu nechate svuj, rad vam poslu svoji argumentaci k nasemu sporu - nechci se ji vyhnout, kdyz uz jsem to zacal, ale nechci tim zatezovat komentare.

Ad. JP: Driv jsem mel podobny mindrak z prava. Cim vic jsem videl po svete behat elitni pravniky, tak mne to preslo. Intelektualne neni pravo tak zajimave jako ekonomie, ale narozdil od ekonomie pracuje s vetsim zaostrenim na konkretni lidske osudy a to ho dela rozhodne vic sexy.

Jakub Kocmánek řekl(a)...

Hm, asi bych se měl omluvit za (snad nikoli příliš) přehnanou ostrost svého komentáře, doufal jsem, že mírně humorný bude...
Jinak pocitem intelektuální nadřazenosti - především zde :), opravdu netrpím. Jen mi přišlo, že si asi faktické nepřesnosti toho projevu zaslouží upozornění, ale vcelku že se jedná o relativně milé pošťouchnutí...

(No a možná jsem trochu zděšen absolutizací ekonomických argumentů v právu po jedné diskusi s libertariánem :) )

Anonymní řekl(a)...

Ad Jakub Kocmánek: A to jsem se tolik snažil, abys pochopil rozdíl mezi ideologií a vědou. Moje chyba, že jsem to nedokázal.

Martin Froněk

Vojtěch J. Cepl řekl(a)...

Tak jsem si rejpnul; mám z toho dojem, že někteří právníci si už prošli poznání, že právo žádná věda není, a že ekonomy tohle prozření ještě čeká.

Poslední postřeh pana Petra Kuhna Janu Petrovovi považuji za zvlášť trefný; tak nějak to bude, a to je jediné, čím mohou snad právníci ekonomy ohromovat.

Jan Petrov: Nic ve zlém; já se taky neválel smíchy po podlaze, ale potěšila mne právě ta drzá lehkost, s jakou autor shodil směle obě zde diskutované disciplíny zároveň.

Mimochodem, od dob, co řadu let sleduji působení našeho instalatéra, považuji to za velmi důmyslnou a tvůrčí lidskou činnost. Opravit rouru je bagatelní případ, ale vymyslet nové vedení do koupelny, aby se vyhnulo ledničce v kuchyni, nepoškodilo podlahu, respektovalo, že je stěna silná jen 7,5 centimetru a všechno vyrobit improvizovaně za plného chodu domácnosti za jedno odpoledne není až tak jednoduché. Já bych to rozhodně nedokázal.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Intelektualne neni pravo tak zajimave jako ekonomie

Zajímavý názor. Vždy jsem měl za to, že je tomu naopak.

Jan Petrov řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jan Petrov řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jan Petrov řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Tomáš Pecina řekl(a)...

Podstatnou část právní argumentace dám, jak jsem již uvedl, v brzké době ke zveřejnění.

Veřejnost napjata očekává…

Jan Petrov řekl(a)...

Rozhodně jsem nechtěl reagovat nějak žlučovitě (jak tvrdí Michal Jakub Kocmánek) ani zamindrákovaně (jak tvrdí V. J. Cepl), i když se mi to možná povedlo. Pořád si myslím, že jsem nenapsal nic tak hrozného; ale jistý si tím tak úplně nejsem. Také si říkám, že Sedley v ekonomickém odstavci v jádru říkal, co si myslel (a čtenáři to tak chápali), jen dosáhl humorného tónu výrazy jako "právě tento typ blahodárného trumfu ekonomické logiky".

Právo je hezká profese. I když v ní nezažijete "heureka" pocit jako v exaktních disciplínách (vykoupený hodinami, dny, týdny, někdy i roky přemýšlení), zase často vidíte -- Petr Kuhn to hezky napsal -- přímý prospěch z Vaší činnosti. A rozhodně je důležité, aby chodili soudit chytří lidé. Někdy mě napadá, že soudcem by se neměl stát nikdo s IQ pod 110, možná 120 (vím ale, že ten názor je kontroverzní).

Einsteina by patrně bylo na právo škoda. Na druhou stranu, aniž by se chtěl koho dotknout, my bychom ve fyzice za celý život nic přínosného nevymysleli. Ještěže existuje celkem zábavný obor, kde můžeme být k něčemu užiteční.

Jakub Kocmánek řekl(a)...

Martine, myslím, že si ten rozdíl uvědomuji a rozhodně se těším na účast v oné sérii přednášek o L&E, neboť jej považuji za pozoruhodnou intelektuální metodu.
Nicméně si nemyslím, že se jedná o nástroj čistě neideologický - v základech vnímám, mírně nepřiznaná, ideová rozhodnutí, která pak celé dotčené vědě umožňují dospět ke "správným" výsledkům.
Příkladně musí být člověk přesvědčen, že lze všechno racionálně kvantifikovat... :)

Jan Petrov řekl(a)...

Not everything that can be counted counts, and not everything that counts can be counted. AE

Jinak, mrknete-li se výše na zaodkazovaný článek Libora Duška, možná zjistíte, že ekonomie může mít k ideologii daleko.

Anonymní řekl(a)...

TP:

"Veřejnost napjata očekává…"

Veřejnost se dočkala:o)
(Právní rozhledy 20/2008, s. 731-734)

Michal Ryška