pátek 8. června 2007

Které zákony si zaslouží označení „legislativní Ropák“?

V zastrčeném regálu brněnského antikvariátu jsem před časem zakoupil útlou knížečku D. Crombie „Nejhloupější zákony světa“ (Ikar, 2002). Autorem je bývalý smírčí soudce v Salisbury v hrabství Wiltshire, který se sám označuje za vášnivého sběratele „pitomých zákonů“. Knížka je uvozena mottem vypůjčeným od předsedy Nejvyššího soudu Fortescuea (1458): „Existuje několik ustálených pravidel a zásad, které se nazývají zákony a k jejichž dodržování máme zajisté pádný důvod, ačkoli si na něj již nedokážeme vzpomenout.“ Z této sbírky vybírám skutečně jen namátkou: „Muži mohou močit na veřejnosti pouze v případě, že tak činí u zadního kola svého auta a pravou ruku mají opřenu o karosérii vozu“ (Anglie); „orální sex je pokládán za trestný čin, pokud není součástí milostné předehry“ (Singapur); „nastupovat do letadla za letu je trestné (Kanada); „vyhodit z letícího letadla živého losa je trestné“ (Aljaška); „za slona uvázaného k parkovacím hodinám se platí stejné parkovné jako by šlo o motorové vozidlo“ (Florida); „muž nesmí své milované darovat bonboniéru vážící méně než 2,5 kg“ (Idaho); „žena si nesmí v obchodě vyzkoušet více než šestery šaty“ (Joliet) anebo „žena se nesmí více než čtyřikrát provdat za téhož muže“ (Kentucky). V této souvislosti mne napadlo v rámci Jiného práva vyhlásit velmi neformální a metodicky zcela nepropracovanou anketu o legislativního Ropáka posledního období.
Přitom si dovolím výběr nominací hned na začátku poněkud zúžit. Neuvádějme ty zákony, které považujeme za chybné výhradně z ideologických důvodů – např. skutečný liberál může z principielních důvodů tvrdě odmítat samotnou existenci zákoníku práce, minimální mzdu či některé majetkové daně. Nezabývejme se ani těmi případy, kdy lze diskutovat jen o vhodnosti či nevhodnosti konkrétní úpravy, případně o její přílišné podrobnosti. (Proč např. řada zákonů v úvodních ustanoveních obsahuje vymezení typu: „pro účely tohoto zákona se trávou rozumí nezřídka hustý porost zpravidla zelené barvy vertikálně vzrůstající odspodu nahoru a nedosahující výšky keřů a stromů, definovaných v dalších ustanoveních tohoto zákona“? Proč má každý procesní předpis autonomně se tvářící úpravu doručování?) Nezabíhejme prosím ani do známých debat na téma typu „proč vůbec máme nový správní řád anebo stavební zákon“, protože o samotné potřebě těchto zákonů určitě není pochyb a je pouze sporné, v čem vlastně racionální zákonodárce spatřoval nutnost nahrazení starších zákonů. Je to proto, že se ministři a poslanci hodnotí podle toho, kolik za sebou nechají pomníčků (schválený zákon se stává exaktně měřitelným kritériem úspěšnosti), anebo je rozhodující zájem skutečných tvůrců zákonů na legislativních odborech ministerstev, kteří díky tomu získávají faktický „školící monopol“ (aneb i normotvorba je dobrý byznys!)?
Jde mi o to, abychom tuto anketu příliš nerozmělňovali a věnovali se pouze zjevným excesům v tom smyslu, že kdyby takové zákony vůbec nebyly, velmi pravděpodobně by si toho nikdo ani pořádně nevšiml, protože běžný život je prostě nepotřebuje, příp. málokoho napadne, že by je měl dodržovat, třeba i proto, že to skutečně nejde. Jinak řečeno, mám na mysli případy, které by Jára da Cimrman odsoudil již jen proto, že zbytečně zatěžují studenty, jelikož zákonodárce při jejich schvalování neměl na paměti pravidlo, že nejen u historických událostí, nýbrž i u právních norem, je třeba myslet i na to, aby byly zapamatovatelné a aby – jakožto učebnicové „zapomněnky“ - zbytečně nevytlačovaly do života potřebné „pomněnky“.
Protože se neustále ve svém okolí setkávám s tím, že právníci velmi rádi žehrají na „hypertrofii právních norem“, na legislativní optimismus až šílenství a na potlačování významu jiných než právních normativních systémů, pokusme se zákonodárci alespoň symbolicky pomoci a nominovat na udělení ceny „Legislativní Ropák“ (či třeba „Zákonodárná malina“?) takové zákony anebo jejich podstatné části, které by nám prostě nechyběly.
Zatímco však D. Crombie ve své knížce vystačil s označením „the world´s stupidest laws“, doporučuji v podmínkách České republiky tuto cenu rozčlenit alespoň do následujících kategorií, přičemž samozřejmě není vyloučeno, že některý kandidát uspěje hned v několika z nich:
1. Nejzbytečnější zákon, aneb kdyby takový zákon vůbec nebyl, nic by se nestalo.
2. Nejvíce nepovedený zákon, aneb jak to dopadá, když zákony opustí dílnu Pata a Mata.
3. Zákon jako vůle politické elity povýšené na zákon, aneb když se právem dělá stranická politika.
4. Zákon jako výlučně mocenský prostředek, aneb když se to někomu nelíbí, dáme to přímo do zákona.
Věren zásadě, že příklady táhnou, mne napadlo hned několik nominací. Do kategorie právních zmetků určitě řadím stávající podobu zákona o střetu zájmů (č. 159/2006 Sb.). Do kategorie politizace práva na první místo řadím známý zákon o zásluhách Edvarda Beneše (č. 292/2004 Sb.), který dokonce z materiálního hlediska vůbec za zákon nepovažuji. Za příkladné zákony jako výhradně mocenské prostředky si dovoluji doporučit pozornosti legislativní vymezení veřejného zájmu např. v případě staveb jezů na Labi či letiště v Ruzyni. Zde se totiž ve skutečnosti jedná o správní akty, mající z ryze účelových důvodů formu zákona.
Vím, že každá z uvedených nominací by si zasloužila podrobné odůvodnění, ale to bych se již zcela vymkl povaze blogu. Blíže se proto zmíním alespoň o nominaci na první místo v kategorii nejzbytečnější zákon, kde navrhuji celý zákon o hlavním městě Praha (č. 131/2000 Sb., dále též „ZOP“).
Základ mojí úvahy je podložen tím, že nominovaný zákon není ničím jiným než velmi nešťastně provedenou kompilací obecního a krajského zřízení. Je to zákon neúměrně dlouhý (129 paragrafů; pro srovnání: krajské zřízení má jen 99 paragrafů) a právě proto, že není v podstatě ničím jiným, než jakýmsi souběžným zákonem o obcích, vyvolává řadu zcela zbytečných anomálií. Jeho výsledkem je proto, že nikomu nepomáhá a pouze komplikuje praktický život.
Namátkou: podle obecního zřízení platí, že starosta a místostarosta musí být státními občany ČR; podle ZOP musí splňovat podmínku občanství navíc i všichni členové rady. (Zároveň tvrdím, že za situace, kdy zastupitelem obce i Prahy může být též cizinec ze zemí EU s trvalým pobytem v obci, je samotná tato podmínka z řady dobrých důvodů protiústavní.) Praha vydává pro svůj územní obvod Sbírku, kraje zase Věstníky (proč je používána rozdílná terminologie?). Maximální počet členů zastupitelstva u krajů s počtem obyvatel nad 900 tis. činí 65; počet členů zastupitelstva Prahy se může pohybovat mezi 55 až 70 členy. (To prosím není zcela bezvýznamné, jelikož za každého zvoleného zastupitele má kandidující strana nárok na příspěvek na mandát ve výši 250 tis. Kč ročně. Tzv. radniční strany koncentrující se pouze na aktivity v Praze tak mají komparativně větší šance na přístup ke státní pokladně než např. strany liberecké.) Do pražského zastupitelstva se volí podle zákona o obecních volbách, avšak za získané mandáty se strany odměňují, jako by se jednalo o mandáty krajské. (Evropští demokraté by mohli psát knihy o tom, jaké problémy z toho v praxi vznikají!) Zastupitelstvu obce je vyhrazeno rozhodování o vzdání se práva a prominutí pohledávky vyšší než 20 tis. Kč, zastupitelstvo Prahy má stejnou kompetenci až od hodnoty vyšší než 5 mil. Kč. Proč? V obcích „stavby určené k individuální rekreaci se označují evidenčními čísly“, v Praze „budovy určené k rekreaci se označují evidenčními čísly“. Co asi chtěl racionální zákonodárce odlišnou terminologií, týkající se téhož, vlastně naznačit?
Protože předchozí řádky mohly v některých emotivněji orientovaných ne-pražských obyvatelích nechtěně vyvolat určitou rozladěnost, zakončuji tento namátkový výčet rozdílů velmi uklidňující komparativní výhodou obcí: zatímco v Praze výslovně nesmí být k otištění razítka použita černá barva, v kterékoliv jiné obci to možné je, takže mohou razítkovat tiskařskou černí ostošest. (Ani zde však nechci přemýšlet nad racionálním důvodem této odlišnosti.)
Lze tedy shrnout, že ZOP považuji za příkladně zbytečný zákon, který nás ničím neobohacuje a jeho zrušení, spojené např. s doplněním obecního zřízení o dva až tři paragrafy, by proto nikomu nemohlo chybět. Je tedy škoda, že díky tvůrčí rozkročenosti zákonodárce se studenti musí učit zcela zbytečné normy, nemluvě již ani o tom, že ZOP si v úzetku „Obce a kraje“ usurpuje celých 38 stran a zbytečně tak zvyšuje jeho cenu i gramáž.
Končím inspirativním povzdechem B. Leoniho (Právo a svoboda): „V porovnání se soudními rozhodnutími, urovnáváním sporů soukromými arbitry, konvencemi, zvyky a podobnými druhy spontánního jednání jednotlivců se zákonodárství dnes jeví jako rychlý, racionální a dalekosáhlý prostředek k řešení všech možných neduhů. Téměř bez povšimnutí vždy zůstává skutečnost, že náprava prostřednictvím zákonodárství může být příliš rychlá na to, aby byla účinná, že může zasahovat víc, než je ku prospěchu věci, a je možná příliš spojena s potenciálními záměry a zájmy hrstky lidí, než aby byla skutečnou nápravou.“

33 komentářů:

Matěj Šuster řekl(a)...

Tato anketa je vynikající nápad. Nad svým kandidátem se ale budu muset důkladněji zamyslet.

Zatím bych zde pouze (off-topic) uvedl právní normu, která mi vždy přišla z nějakého důvodu velice vtipná -- § 10 odst. 3 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách:

"Narodí-li se nebo zemře-li fyzická osoba v dopravním prostředku, zapíše narození nebo úmrtí matriční úřad, v jehož správním obvodu došlo k vyložení fyzické osoby z dopravního prostředku."

:o))

Tomáš Sobek řekl(a)...

K bodu dva navrhuji ještě zvláštní cenu za poslanecké "zlepšováky".

Filip Rigel řekl(a)...

I já dávám všechny svoje hlasy, mám-li jaké, "předpisu" známému jako lex Beneš.

A pokud jde o ZOP, dovolím si uvést ještě jednu bizarérii: Jak známo, místní referendum lze konat v obcích o záležitostech jejich samostatné působnosti, s výjimkami stanovenými zákonem o místním referendu. ZOP ovšem nerozlišuje mezi samostanou působností Prahy jako obce a samostatnou působností Prahy jako kraje. V Praze jediné tak de facto existuje i referendum krajské. Představme si např. referendum, které by se v Praze konalo o otázce, zda má zastupitelstvo hl. m. Prahy předložit Poslanecké sněmovně návrh zákona. Obyvatelé Prahy tak mají, aniž to patrně tuší, právo zákonodárné iniciativy...

Karel Novotný řekl(a)...

Nejprve mi dovolte vyjádřit skepsi k v úvodu zmiňované knížce. Nejsem velký znalec angloamerického práva, ale mám pochybnosti o uváděných příkladech.

Co se týká vlastních nominací, tak plně podporuji zákon o střetu zájmů a zákon o zásluhách Edvarda Beneše. Dodávám zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (do kategorie 2) pro positivní fikci rozhodnutí v dřívějším § 15 odst. 4.

Mým favoritem právní normy je § 7 odst. 1 zákona o ochraně zaměstnanců: "Úřad práce místně příslušný podle § 4 odst. 2 do 7 dnů od uplatnění mzdových nároků alespoň jedním ze zaměstnanců písemně vyzve zaměstnavatele, aby nejpozději do 14 dnů od doručení výzvy předložil písemný seznam dlužných mzdových nároků všech svých zaměstnanců za rozhodné období. Zaměstnavatel je povinen této výzvě v uvedené lhůtě vyhovět a současně prokázat úřadu práce, zda provedl v rozhodném období u zaměstnance srážky a odvody podle zvláštních právních předpisů."

Co se týká zákona o Praze, nebyl bych zdaleka tak přísný. V českých zemích je tradicí, že statutární města mají svůj statut. Věc druhá samozřejmě je, jak ten statut vypadá. Tedy myšlenka není špatná, ale její ztvárnění je příšerné.

Matěj Šuster řekl(a)...

Já se dlouhodobě domnívám, že by bylo dobré zvážit, zda by nebylo lepší zákony (zejm. kodexy typu občanského zákoníku a OSŘ) očistit od ryze pořádkových lhůt, tj. takových lhůt, s jejíchž nedodržením není spjat žádný právní důsledek. Běžný smrtelník není s to pochopit, jaký má účel stanovit v zákoně lhůty tohoto typu. A já se mu ani moc nedivím.

Viz. např. § 340 odst, 2 OSŘ: "Soud vyrozumí povinného nejméně pět dnů předem, kdy bude vyklizení provedeno. Vyrozumí o tom rovněž oprávněného a příslušný orgán obce."

Typický občan, když toto čte, bude předpokládat, že pokud není pět dnů předem vyrozuměn o tom, kdy bude vyklizen, vyklizen (v daný termín) být nemůže.

Milan Filípek řekl(a)...

Ja jsem si diky postu V. Simicka rozpomnel na hned nekolik zakonu ci jinych pravnich norem, ktere me v posledni dobe velmi prekvapily. Patrne nejzbytecnejsi pravni normou v ceskych zemich je podle meho nazoru vyhlaska c. 294/2006 Sb., o odchylnem postupu pro usmrcovani spacka obecneho. Kdyby nebyla prijata, urcite by se nic nestalo.

Neomezim-li se pouze na rok 2006, urcite je nutno zminit zakon c. 276/2003 Sb., o Antarktide, ci pravni normy o hnuti Taliban - 48/2000, 164/2000, o opatrenich ve vztahu k afghanskemu hnuti Taliban, a 327/2001, o dalsich opatrenich ve vztahu k afghanskemu hnuti Taliban.

Pokud se tyce zakona o Antarktide, zejmena me prekvapilo, ze neco takoveho cesky zakonodarce vubec reguluje. Zakon napr. definuje, co je Antarktida, a stanovi pokuty pro ukladani radioaktivniho odpadu v Antarktide az do vyse pul milionu Kc (pro fyzicke osoby). Myslim, ze spravni rizeni, v nemz je aplikovan tento zakon (vyskytne-li se vubec takove), musi byt rozhodne zajimave, obzvlaste v pripade, ze je nutno provest setreni na miste...

Legislativa reagujici na hnuti Taliban je v nekterych smerech dost legracni. Napr. vymezuje tzv. "sankcionovanou osobu", kterou je mimo jine Usama bin Ladin ci Al-kajda. Pokud se nepletu, s cleny Talibanu je dokonce zakazano napr. hrat fotbal.

I v legislativnim planu Topolankovy vlady lze najit opravdove skvosty. Legislativni plan vlady obsahuje napr. Navrh zakona o ochrane proti ucinkum pravnich predpisu jinych nez clenskych statu Evropske Unie uplatnovanych mimo jejich uzemi. Kolega to komentoval, ze drzi palce, at to ty jine clenske staty neprebiji svym navrhem zakona o ochrane proti ucinkum pravnich predpisu o ochrane proti ucinkum jejich predpisu...

Radek Policar řekl(a)...

Jakožto nejvíce nepovedený zákon nominuji zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění před tím, než ÚS zrušil některá jeho ustanovení. Ani teď to není o moc lepší.
Lahůdkou byl zejména § 40 přechodná ustanovení. Mému zaměstnavateli též hrozilo, že se z něj stane VNÚZZ, tak jsem se jím loni musel dost zabývat, též jsem něco publikoval.
Podle § 40 se mělo asi 130 nemocnic v různých právních formách transformovat na novou právní právní formu - VNÚZZ.
Ilustrativní je např. § 40 odst. 6: "Společníku, který založil společnost s ručením omezeným uvedenou v příloze k tomuto zákonu, vzniká nárok na vypořádací podíl dnem vzniku veřejného zdravotnického zařízení podle odstavce 1. Vypořádací podíl hradí stát." Toto ustanovení fakticky znamená, že ex lege přijdou společníci o s.r.o., ale vypořádací podíl dostane společník, který s.r.o. založil, byť svůj podíl dávno prodal. Zato současní společníci nedostanou níc.
Úžasná byla i výčtová příloha, která měla dle záměru obsahovat právnické osoby, které se měly uplynutím lhůty 180 dnů od účinnosti změnit na VNÚZZ. Některé subjekty se tam objevily opakovaně, mnohé byly chybně označeny a nějaký "inteligent" tam dokonce zapsal Železniční nemocnici Praha, což je provozovna odštěpného závodu Českých drah, a.s., s tím, že jako IČ subjektu, který se měl transformovat, uvedli IČ Českých drah.
Příznačné také bylo, že byť tvůrci tohoto zákona chtěli, aby všichni zaměstnanci VNÚZZ byli odměňováni platem, zformulovali příslušné ustanovení tak, že v kombinaci s novým zákoníkem práce by byli odměňováni mzdou. U těch subjektů co vypláceli mzdu, by to vypadalo tak, že do transformace na konci listopadu 2006 by vypláceli mzdu, za poslední tři dny listopadu a celý prosinec 2006 by vypláceli plat a od ledna 2007 zase mzdu!

Tomáš Sobek řekl(a)...

ad radek policar
Radku, myslím, že každý by měl svého favorita jasně ocenit podle kategorií. Tedy zákon č. 245/2006 Sb. by od Tebe dostal zlatou malinu pouze v kategorii 2. (nejlepší produkt z dílny Mata a Pata) nebo i v jiné kategorii?

Jan Petrov řekl(a)...

Ad M. Filípek: U té Antarktidy to asi bude existencí nějaké mezinárodní úmluvy.

Radek Policar řekl(a)...

Ad Tomáš Sobek:
Nejprve jsem si říkal, že si zaslouží „plyšového lva“, „zlatou malinu“ či „ropáka“ v kategorii 2 nejvíce nepovedený zákon, ale když teď nad tím uvažuji, tak spíš patří do všech kategorií.
Zákon byl zcela zbytečný, kvalita poskytované péče v nemocnicích i kvalita hospodaření nemocnic se neodvíjí od právní formy. To ovšem nechápou ani na jedné straně politického spektra – David Rath chtěl ze všech nemocnic ty tzv. veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení, současný ministr zase akciovky.
Také šlo o vůli politické elity povýšenou na zákon. David Rath se prostě rozhodl, že většina nemocnic bude pod jeho kontrolou a prosadil si na to zákon.

Zuzana Maršálková řekl(a)...

Vážený pane kolego

Mně sankční opatření proti Al Kajdě a Usámovi bin Ládinovi zas až tak legrační nepřipadají. Možná by stálo za to, abyste si v zákoně povšiml odkazu na jistou Rezoluci Rady bezpečnosti OSN o boji proti terorismu přijatou po nepříliš veselých událostech 11. září 2001. Pokud tuto rezoluci považujete za stejně zábavnou či nepotřebnou, bude stejné vlastnosti mít i ji v českém právním řádu provádějící zákon.
Samozřejmě se můžeme bavit o smyslu a o účinnosti mezinárodních sankcí, stejně jako o tom, zda nepřiměřeně nezasahují do základních práv postižených jednotlivců. Tím bychom se však dostali do zcela jiné debaty než zde nastolené; do debaty právě takové, které se V. Šimíček zcela rozumně chtěl vyvarovat.
Pokud by vás však problematika mezinárodních sankcí opravdu zajímala, doporučuji pro začátek prostudovat některé rozsudky obou evropských soudů – Lucemburského (např. Organizace mudžahedínů, Segi, Minin) i Štrasburského (zejm. Bosphorus Airways).
Na rozdíl od vás pravděpodobnost použití mezinárodních sankcí proti Al Kajdě na českém území nepovažuji za až tak vyloučené. Trochu jsme v Čechách podlehli dojmu, že jsme pěkně v závětří a že se nám přece nemůže nic stát. Vzpomeňme si ale, že to není tak dávno, co českými a světovými novinovými titulky hýbala zpráva o setkání jednoho ze strůjců atentátů 11. záři Muhamada Atty s attaché iráckého velvyslanectví v Praze na letišti v Ruzyni. Poměrně dlouho bylo toto, nakonec neprokázané setkání, považováno za jeden z důkazu propojení iráckého režimu Saddáma Husajna s Al Kajdou. Opravdu si myslíte, že mezinárodní sankce proti Al Kajdě v ČR nemůžeme nikdy uplatnit? (Samozřejmě, nyní již daný zákon nepotřebujeme, protože po vstupu do EU v ČR platí odpovídající nařízení Rady EU, které je z obsahového hlediska ekvivalentní.) Jinak by mi, patrně na rozdíl od vás, nepřišlo až tak zábavné, pokud by si Usáma bin Ládin chtěl zakopat okresní přebor v Horní Dolní.

Antarktida je samozřejmě veselejší téma, nicméně daný zákon je nepochybně důsledkem mezinárodní Úmluvy o Antarktidě. Myslíte, že bychom od ní měli odstoupit? A myslíte si pak též, že by na Antarktidu neměly jezdit české vědecké výpravy?

PS: Pokud by mělo probíhat hlasování, rozhodně hlasuji pro neziskové nemocnice i pro nacionalistický lex Beneš, každý ve své kategorii.

Zuzana Maršálková řekl(a)...

Předchozí příspěvek je samozřejmě ad Milan Filípek.

Anonymní řekl(a)...

ad Zuzana Maršálková
Předchozí příspěvek je samozřejmě
ad Zuzana Maršálková

Jakub Kocmánek řekl(a)...

Nejdřív bych si dovolil přispět svým oblíbeným nesmyslným zákonem - městečko Chico v Kalifornii zakázalo jaderné zbraně - kdokoli, kdo by byl chycen, jak odpaluje jaderné zařízení by podléhal pokutě až 500 dolarů :).

Nu a do legální maliny ve všech kategoriích hlasuji pro Lex Beneš.
Především mi na něm vadí neúcta jím projevená vůči prezidentu Masarykovi. Jaksi devalvuje jeho zákon 22/1930 Sb., jejž naopak považuji za hezký příklad maximálního uznání výjimečnému člověku.

(1) T. G. Masaryk zasloužil se o stát.
(2) Výrok tento budiž na věčnou paměť vtesán do kamene v obou sněmovnách Národního shromáždění.

Je prostě elegantní :)

Tomáš Sobek řekl(a)...

Mimo soutež:
Rozhodnutí městské rady v Cantonu ve státě Mississippi:
1. Městská rada rozhodla, že dá postavit nové vězení.
2. Městská rada rozhodla, že nové vězení bude postaveno z materiálu ze starého vězení.
3. Městská rada rozhodla, že dokud nebude hotovo nové vězení, bude se využívat staré vězení.

Milan Filípek řekl(a)...

Ad Jan Petrov a Zuzana Marsalkova, pri cteni zakona o Antarktide a pravnich predpisu o Talibanu me samozrejme napadlo, ze prijeti techto norem je dusledkem nejake mezinarodni smouvy. Jak "Antarktidu", tak "Taliban" nicmene povazuji za kuriozni soucast naseho pravniho radu. Jsem presvedcen o tom, ze o existenci techto pravnich predpisu jen malokdo tusi. Alespon mi kolegove byli prekvapeni stejne jako ja. Stale si myslim, ze aplikace zakona o Antarktide v praxi je nepravdepodobna, podobne povazuji za nepravdepodobne, ze Usama bude hrat fotbal v Horni Dolni. Pokud je moje domnenka spravna a zakon o Talibanu skutecne zakazuje hrat s Usamou fotbal, take musim trvat na tom, ze je to legracni. :-) Ovsem chapu, ze cile pravnich norem o Antarktide a Talibanu mohou byt bohulibe a legitimni, a proto si tyto normy zaslouzi duraznou pravni obranu, jakou jim poskytla Zuzana Marsalkova. Ja se snad casem naucim mit tyto zakony ci jejich pravni nastupce v podobe narizeni EU rad. :-)

Karel Novotný řekl(a)...

Co se týká nařízení (= prováděcích právních předpisů), tak to je kapitola sama pro sebe. Souhlasím s tím, že valná většina je jich zbytečná. Ale domníval jsem se, že se máme soustředit na zákony.

Co se týká Antarktidy, tak nesouhlasím, že se jedná o kategorii 1. Jak již bylo řečeno, buď chceme být stranou úmluvy o Antarktidě čili nic. Pokud ano, tak tento zákon potřebujeme.

Co se týká právních předpisů o Talibánu (nikoliv právních norem, jak je nesprávně uvedeno), jak uvedla pí Maršálková, i zákon o Talibánu jsme potřebovali. Mezinárodní sankce je nutné v dualistickém régimu meinárodního práva inkorporovat do národního práva.

Co se týká návrhu zákona o ochraně proti účinkům právních předpisů jiných než členských států Evropské unie uplatňovaných mimo jejich území, je to návrh zákona o ochraně před USA. Je to implementace nařízení Rady (ES) č. 2271/96 ze dne 22. listopadu 1996 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí uplatňovaných mimo její území, jakožto i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících, které si každý může prostudovat.

Co se týká zákona o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, nepochybně spadá do kategorie 2. Do kategorie 1 nepatří, byť bych mnohem více přivítal obecný zákon o veřejných ústavech.

Co se týká českého rozlišování mezi mzdou a platem, je to české postkommunistické specificum, které nikde jinde neexistuje a mělo by být zrušeno.

Jinak se však domnívám, že právní forma je důležitá.

Zákon č. 22/1930 Sb. z. a n. je naprosto stejný paskvil jako zákon o Benešovi a patří do kategorie 1.

Karel Novotný řekl(a)...

Do kategorie 1 dále nominuji lex Štefánik.

Hynek Baňouch řekl(a)...

NOMINACE MARGINÁLNÍ RUBRIKY:

Zbrusu nový zákoník práce má mj. i tento nadpis:
"HLAVA II POSKYTNUTÍ CESTOVNÍCH NÁHRAD ZAMĚSTNANCI ZAMĚSTNAVATELE, KTERÝ NENÍ STÁTEM, ÚZEMNÍM SAMOSPRÁVNÝM CELKEM, STÁTNÍM FONDEM, PŘÍSPĚVKOVOU ORGANIZACÍ, JEJÍŽ NÁKLADY NA PLATY A ODMĚNY ZA PRACOVNÍ POHOTOVOST JSOU PLNĚ ZABEZPEČOVÁNY Z PŘÍSPĚVKU NA PROVOZ POSKYTOVANÉHO Z ROZPOČTU ZŘIZOVATELE NEBO Z ÚHRAD PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ NEBO ŠKOLSKOU PRÁVNICKOU OSOBOU ZŘÍZENOU PODLE ŠKOLSKÉHO ZÁKONA
Díl 1Cestovní náhrady při pracovní cestě nebo při cestě mimo pravidelné pracoviště § 156
Druhy cestovních náhrad"

kde jsou ty časy, kdy si, in marginum glosátoři či postglosátoři stručnou formou poznamenávali význam textu.

Kde jsou ty časy, kdy brko uředníka mohla opustit jen věta, které porozumněl aspoň panovník (nebo ta doba nikdá nebyla?)

Přeji všem pěkný den při studování textů, z nichž plyne, že pohřbím-li kvůli dětem a budování pocitu piety milovaného dlouholetého (a tím i zasloužilého) křečka na své zahradě, dopustím se jiného správního deliktu.

Karel Novotný řekl(a)...

Ještě mi dovolte obecné vyjádření k nominačním kategoriím.

Kategorie 1 - zbytečný zákon. Domnívám se, že do této kategorie spadá valná většina novel. Snad nejsmutnějším příběhem v tomto směru je technická novela ObZ. Podobný osud (dle mé předpovědi) bude mít chystaná "technická" novela nového zákoníku práce. V rozporu s veřejným míněním se domnívám, že většina nových zákonů (tedy nikoliv novel) do této kategorie nepatří.

Kategorie 2 - nepovedený zákon. Většina iniciativních návrhů. Je neuvěřitelné, že u nás může zákon navrhnout jeden jediný poslanec.

Kategorie 3 a 4. S těmito kategoriemi nesouhlasím. Právo je koneckonců i nástrojem politiky. Některé věci nelze řešit čistě exekutivně, na některých věcech nikdy nebude obecná shoda, např. na sociálním zabezpečení. Co se týká správních aktů ve formě zákona, nepovažuji je za tak špatné; v Anglii jsou private acts naprosto běžné. U nás nikdy nebudeme mít dělbu moci v tak čisté podobě jako v USA, neboť exekutiva je u nás podřízena legislativě.

Nicméně si myslím, že většina zřizovacích zákonů je zbytečná. Např. místo zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, by stačilo vládní rozhodnutí založit tuto akciovou společnost a správní rozhodnutí MD zřídit správu železnic. Stejně tak nemá logiku zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, neboť obě komory mají pouze fakultativní členství a nejsou tedy komorami, nýbrž pouhými spolky.

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Z věcí, které jsem sám v praxi aplikoval, mi přijde nejzbytečnější již shora zmíněný zákon o hl. městě Praze.

Můj další tip je zákon č. 115/2001 Sb. o podpoře sportu. Viz např. § 2 odst. 1: Pro účely tohoto zákona pojem sport představuje všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní.

Anonymní řekl(a)...

Tak nevím, do které z výše vymezených kategorií zařadit vyhlášku 233/2001 kterou se k provedení § 33 zákona o rozhlasovém a televizním vysílání vydává seznam událostí značného společenského významu ... podle mě se nabízí nová kategorie "okatě genderově nevyvážených předpisů" ...

Za události značného společenského významu se považují
1. letní olympijské hry,
2. zimní olympijské hry,
3. mistrovství světa ve fotbalu v rozsahu
a) všech utkání reprezentačního družstva České republiky,
b) semifinálových utkání a finálového utkání,
4. mistrovství Evropy ve fotbalu v rozsahu
a) všech utkání reprezentačního družstva České republiky,
b) semifinálových utkání a finálového utkání,
5. mistrovství světa v ledním hokeji v rozsahu
a) všech utkání reprezentačního družstva České republiky,
b) semifinálových utkání a finálového utkání,
6. mistrovství světa v lehké atletice.

... smyslem tohoto seznamu (kromě provedení příslušné úmluvy RE a směrnice ES) je, že provozovatel TV vysílání musí sledování těchto pořadů umožnit široké veřejnosti a to přehledným způsobem(když komibinuje záznam a přímý přenos) ... takže to krasobruselní zase neuvidim...

eva doložílková

Radek Policar řekl(a)...

Děkuji Evě Doložílkové za dobrý tip. Po pravdě, než jsem si tu vyhlášku našel ve Sbírce, tak jsem nevěřil, že fakt existuje. Je neuvěřitelné, že za událost značného společenského významu se považují výhradně sportovní události typu semifinálových utkání MS ve fotbalu.

Alexander Mikoláš řekl(a)...

Ad seznam společensky významných událostí:
Vypadá to skutečně absurdně, ale pokud uznáme, že seznam tyto události nekonstituuje, nýbrž pouze pojmenovává, pak představuje spíš smutnou (?) výpověď o stavu naší společnosti. Neboť ať se nám to líbí nebo ne, skutečně málokterý event natolik silně zasáhne do běžného chodu věcí a vyžene do ulic tolik lidí, jako účast českých fotbalistů na mistrovství světa.

Jakub Kocmánek řekl(a)...

Ad Karel Novotný a Lex Masaryk:
Nesouhlasím - Lex Masaryk obsahuje dispozici (umístění kamenné desky), která je mimochodem dodnes naplňována. Nebýt všech ostatních hloupých opakování, je to skvělý pomník člověku, který si ho nepochybně zasloužil.

Anonymní řekl(a)...

já bych byl opatrnejší při hodnocení jakéhokoli zákona jen z toho důvodu, že existuje. námitky k obsahu zákonů jsou poměrně jasné ale smát se ze zákona o antarktidě??? i studenti 2. ročníku PF UK vědí (díky MPV), že tento zákon byl přijat protože ČR je pozorovatelskou zemí v Antarktidě a taky tam máme výzkumnou stanici a rozvinula se tam turistika. přijmout tenhle zákon byl na jedné straně mezinárodní závazek ČR a na druhé straně to vyplývá z toho, že kdyby tam český turista něco spáchal, může být potrestán. takže prosím nekritizujte něco, čemu nerozumíte.

Ladislav Hejtm�nek řekl(a)...

Nevím, jestli nepřispívám silně s křížkem po funuse, ale za naprosto nejblbější název vyhlášky tohoto roku považuji vyhlášku č. 4/2007 Sb., která se v originále jmenuje:
"VYHLÁŠKA
ze dne 22. prosince 2006,
kterou se mění vyhláška č. 201/2003 Sb. , vyhláška č. 202/2003 Sb. , vyhláška č. 203/2003 Sb. a vyhláška č. 638/2004 Sb. a zrušuje vyhláška č. 200/2003 Sb."

http://www.mvcr.cz/sbirka/2007/sb002-07.pdf

Každý hned ví, čeho se to týká. Takhle by se měly tvořit palcové titulky bulvárních novin!

Při zařazení do ASPI to přece jen někomu přišlo i na vyhlášku příliš blbé, tak z toho lidová tvořivost učinila: "Změna vyhlášek o veterinárních požadavcích na potraviny."

Anonymní řekl(a)...

s tou Prahou je to fakt, nic by se nestalo, kdyby se pár vět přidalo do zákona o obcích a bylo by. a ty nesmyslné odchylky od ZO a ZK :-)

Anonymní řekl(a)...

Já dávám hlas zákonu o obalech. Jeho existenci považuji za stejně nadbytečnou jako tomu je u zákona o hl. m. Praze. Jeho rozdělení do zákona o odpadech a zákona o technických požadavcích na výrobky by mohlo být prvním krokem správným směrem v oblasti odpadové legislativy. J.B.

Anonymní řekl(a)...

Nejsem teoretik, ale praktik. Dělám správní věci na prvním stupni, § 5 a podobné "banality".

Jenom z trochou do mlýna. Zákon o hlavním městě Praze má trochu více odlišností od zákona o obcích. Například zde chybí definice veřejného prostranství, což s ohledem na na ust § 150 zákona o obcích, potom spěje k tomu, že věci z Prahy rozhoduje až NSS.
Ovšem je zde další zhovadilost (s prominutím):
V celé republice, mimo Prahy platí § 47b odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích, ovšem v Praze na to jednání mají speciální paragraf v zákoně o hl.m.Praze ust. § 29 odst. 2 zákona o hl. m. Praze.
Má to dvě roviny
1) Pokud si dělám Bordel v Průhonicích na pozemku, tak dostanu max. 10.000,-, pokud ovšem mám ten bordel na Šeberově (pro neznalé MČ hl.m.Prahy sousedící s Průhonicemi), tak dostanu max. 100.000,- Kč - tedy pro Pražáky jistota desetinásobku:-(
2) Ta druhá rovina je tristnější. V příkladem uvedených Průhonicích jde o klasické řízení o přestupku se všemi právy obviněného vyplývající z mnohých právních předpisů, včetně mezinárodní charty o lidských právech, judikatury ESLP apod., a to včetně práva být nešinný ve věci a lhát. Ovšem v Praze se jedná o tzv. jiný správní delikt na který se procesně zákon o přestupcích nevztahuje, tedy osoba nesmí lhát jinak jí napaříme flastr a dokonce může dostat těch 200tis. rovnou v rozhodnutí, bez ústního jednání apod. a samozřejmě po vydaném rozhodnutí neběží žádné promlčení lhůty atp., což, jak tady asi všichni víte, tak u přestupku nelze (pokuta v příkaze max. 4tis. a běží lhůta 1 rok).

K.Csach řekl(a)...

Dovolím si oživiť tému práve nájdeným príkladom:
§ 2 zákona 314/2001 Z.z. o ochrane pred požiarmi:

už prvé slová § 2 sú super:
"Na účely právneho poriadku.."
a ideme:

"a) požiar je každé nežiaduce horenie, pri ktorom vznikajú škody na majetku, životnom prostredí alebo ktorého následkom je usmrtená alebo zranená fyzická osoba alebo uhynuté zviera; požiar je tiež nežiaduce horenie, pri ktorom sú ohrozené životy alebo zdravie fyzických osôb, zvieratá, majetok alebo životné prostredie,

...

g) objekt je stavba alebo súbor stavieb, zariadení a priestorov, ktoré sa užívajú na účel, na ktorý boli určené."

Krásne, hlavne vymedzenie objektu je geniálne... a pozná niekto požiar, ktorý nespôsobuje škodu? (tzv. nemateriálové horenie?).

K.Csach řekl(a)...

And the Ropák goes to: Definícia drobných sporov podľa novely OSP si ale naozaj zaslúži medailu:

§ 200ea
Drobné spory
(1) Ak v priebehu konania dosiahne predmet konania sumu 500 eur, od toho okamihu ide o drobný spor.

Okrem toho ďakujeme zákonodarcovi za to, že voľbou vhodných predložiek opustil jasnú koncepciu konania právnickej osoby...

Prečo si niekedy myslím, že zákonodárne nezmysly by bolo treba zosobniť, prípadne ztelesniť?

K.Cs. řekl(a)...

..hoci má drobný spor definíciu (aj) inde:

§ 29 (6): ...Súd nemôže ustanoviť za opatrovníka zamestnanca súdu, ktorý prejednáva vec; to neplatí vo veciach, v ktorých hodnota pohľadávky bez príslušenstva v čase začatia konania neprevyšuje 500 eur (ďalej len „drobné spory“) .

Múdre nie?