Pracovní nabídka - asistent/asistentka soudce Nejvyššího správního soudu

Milan Podhrázký, soudce přeložený od 1. 9. 2018 k Nejvyššímu správnímu soudu, hledá vhodné kandidáty/kandidátky na pozici asistenta/asistentky.

Celý příspěvek

Evropa jako světový standard pro bezpečnost (osobních) dat

Diskuze o potřebě nového rámce pro kybernetickou bezpečnost a ochranu dat (včetně osobních údajů) probíhaly v rámci Evropy poslední dekádu poměrně kontinuálně. Výraznější hlasy se však začaly ozývat až okolo roku 2010 a vyústily v lednu 2012 zveřejněním prvního návrhu GDPR (pozn. General Data Protection Regulation – obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Ten se od finální verze schválené v dubnu 2016 v mnohém lišil. Jedno však bylo jasné – EU čeká revoluce na poli ochrany osobních údajů. A nejen těch.
Celý příspěvek

Eurozatykač v dobe nepohody

Európsky súdny dvor dnes vyhlásil dva kľúčové rozsudky, ktoré by spoločne so starším prípadom vo veci Aranyosi (C-404/15) mohli byť zaradené do rubriky s názvom "Eurozatykač v dobe nepohody". Prvý rozsudok je odpoveďou na predbežnú otázku írskej sudkyne, ktorá váha vydať obžalovaného do jeho rodného Poľska [C-216/18 PPU (L. M.)]; druhý rozsudok reaguje na otázku nemeckého súdu, ktorý v podobnom kontexte pochybuje o kvalite maďarských väzníc [C-220/18 PPU (Maďarské väznice)].

 

O politickej citlivosti oboch vecí nemožno pochybovať: predseda Súdneho dvora v rámci svojej prednáškovej činnosti bez servítok konštatoval, že prípad L. M. je jednoznačne najpolitickejšou kauzou, ktorú Súdny dvor za posledných 20 rokov riešil. Koniec koncov, nestáva sa každý deň, aby Súdny dvor posudzoval, či je situácia v poľskej justícii už tak alarmujúca, že by poľské súdy prestávali byť rovnocennými partnermi ostatných európskych súdov.

Celý příspěvek

Výběrové řízení na asistenta soudce Nejvyššího soudu

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M., předseda senátu Nejvyššího soudu, hledá kandidáta/kandidátku na pozici asistenta/asistentky.

Celý příspěvek

Výběrové řízení na asistenta soudce u Krajského soudu v Plzni

Hledá se asistent/ka soudce pro úsek správního soudnictví. Vhodné i pro čerstvé absolventy. Hlásit se lze do 15. 8. 2018.

Celý příspěvek

Martina Grochová: Návrh na uzákonění rovnoprávného manželství – má rodinné právo realitu reflektovat či usměrňovat?

Vláda včera projednala a podpořila poslanecký návrh novely občanského zákoníku. Příběh zrovnoprávnění stejnopohlavních párů na poli rodinného práva se začal psát již v roce 1992, kdy Sdružení organizací homosexuálních občanů začalo připravovat první návrh právní úpravy soužití stejnopohlavních párů. První vlaštovkou úspěchu v této oblasti bylo přijetí zákona o registrovaném partnerství v roce 2006. Od roku 2013 potom začalo do veřejného prostoru postupně pronikat heslo „Různé rodiny, stejná práva“ jako součást kampaně Stejná rodina, za níž stojí spolek PROUD a jejímž cílem bylo prosazení uzákonění možnosti homosexuálů osvojovat děti svých partnerů stejného pohlaví. Tato kampaň vyústila v předložení v pořadí čtvrtého návrhu novely zákona o registrovaném partnerství umožňující osvojení dítěte registrovaným partnerem (tzv. přiosvojení), na jejímž zpracování se PROUD podílel. Návrh však nebyl v Poslanecké sněmovně nikdy projednán.

Celý příspěvek

GDPR – Quo vadis, EU?

G-D-P-R. Čtyři písmena, která vyvolala povyk hodný vyhlášení války EU. Ale proč tolik emocí? Děje se opravdu něco tak převratného, jak se nás některá média a často i někteří odborníci napříč celým trhem snaží přesvědčit?

Především bychom se měli zamyslet nad tím, proč bylo GDPR (z angl. General Data Protection Regulation) v roce 2016 vůbec přijato. Podle zdůvodnění evropského zákonodárce byl jeden z (hlavních) důvodů přijetí nového předpisu především globalizace, rychlý rozvoj technologií a související významný nárůst rozsahu shromažďování a sdílení osobních údajů, jakož i technologický vývoj, který umožnil soukromým společnostem a orgánům veřejné moci využívat osobní údaje ve stále větším rozsahu. Ambicí tohoto předpisu je tak nejen narovnat současný stav zpracování osobních údajů, ale vytvořit právní rámec pro rozvoj digitální ekonomiky do budoucna, který fyzickým osobám poskytne kontrolu nad jejich údaji a v konečném důsledku podpoří důvěru založenou na vymahatelnosti práva v oblasti digitální ekonomiky (a to včetně základů umělé inteligence – viz např. právo nebýt předmětem pouze automatizovaného rozhodování). GDPR je v současné době jednou z nejkomplexnějších právních úprav ochrany soukromí na světě a je pravděpodobné, že ovlivní tuto oblast práva v řadě zemí mimo EU, jak již ostatně můžeme sledovat např. na asijském trhu.

Celý příspěvek

Lidskoprávní letní školy

Pro ty, jimž jako program na letní měsíce nestačí pouze týdenní pobyt s plastovým lehátkem u Jadranu, CLPD každý rok připravuje seznam nejzajímavějších letních škol zaměřených na lidská práva, mezinárodní právo, práva menšin a další blízká témata. Deadliny pro přihlášky právě probíhají.

Celý příspěvek

Jan Lhotský: Aktivace zločinu agrese - za napadení cizího státu od července do Haagu?

Termín „zločin agrese“ v mezinárodním právu při jisté míře zjednodušení označuje individuální trestní odpovědnost osoby (například hlava státu) za nařízení ozbrojeného útoku proti cizímu státu. O jeho zahrnutí do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu v Haagu se jednalo dlouhé roky a v prosinci 2017 padlo poslední rozhodnutí, na jehož základě bude zločin agrese zahrnut do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu 17. července 2018, tedy dvacet let po podepsání jeho zakládající smlouvy – Římského statutu. Vedle genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů tak bude agrese čtvrtým zločinem, kterým se Mezinárodní trestní soud bude moci zabývat. Jaká je jeho právní úprava a pro jaké případy můžeme jeho využití v budoucnu reálně očekávat?

Socha před OSN v New Yorku

Z Norimberku do Říma a dále do Kampaly

Zločin agrese, tehdy ještě nazýván zločinem proti míru, byl úspěšně souzen mezinárodními trestními tribunály po 2. světové válce v Norimberku a v Tokiu. Následovalo dlouhých padesát let, během kterých žádný mezinárodní trestní tribunál neměl jurisdikci vůči zločinu agrese, a jelikož autoři Římského statutu se v roce 1998 na definici zločinu agrese neshodli, do smlouvy jej sice společně s ostatními třemi zločiny uvedli (čl. 5 odst. 1 ŘS), ale rovněž upřesnili, že soud bude moci vykonávat jurisdikci vůči němu až poté, co se smluvní strany dohodnou na definici a podmínkách výkonu jurisdikce vůči zločinu agrese. Při vzniku Mezinárodního trestního soudu tedy byla otázka zločinu agrese ponechána na později.

V roce 2010 byla svolána konference v ugandské Kampale, na které měly smluvní strany tento nedostatek překonat. To se nakonec podařilo, je však třeba říci, že přijatá definice a podmínky pro výkon jurisdikce jsou dosti komplikované. Delegáti se shodli, že jurisdikce Mezinárodního trestního soudu bude rozšířena poté, co přijetí změny Římského statutu (kampalského dodatku) ratifikuje třicet států, a jako druhou podmínku stanovili, že smluvní strany Římského statutu budou muset po sedmi letech aktivaci jurisdikce ještě potvrdit.

Celý příspěvek

Jan Vučka: Soudní protokoly porušují zásadu kontradiktornosti řízení

Feministky to mají jednoduché, protože mají slovo „sexistický“. Jak však jednoslovně popsat narušování rovnosti obžaloby a obhajoby před soudem?
Celý příspěvek