Evropa jako světový standard pro bezpečnost (osobních) dat

Diskuze o potřebě nového rámce pro kybernetickou bezpečnost a ochranu dat (včetně osobních údajů) probíhaly v rámci Evropy poslední dekádu poměrně kontinuálně. Výraznější hlasy se však začaly ozývat až okolo roku 2010 a vyústily v lednu 2012 zveřejněním prvního návrhu GDPR (pozn. General Data Protection Regulation – obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Ten se od finální verze schválené v dubnu 2016 v mnohém lišil. Jedno však bylo jasné – EU čeká revoluce na poli ochrany osobních údajů. A nejen těch.
Celý příspěvek

GDPR – Quo vadis, EU?

G-D-P-R. Čtyři písmena, která vyvolala povyk hodný vyhlášení války EU. Ale proč tolik emocí? Děje se opravdu něco tak převratného, jak se nás některá média a často i někteří odborníci napříč celým trhem snaží přesvědčit?

Především bychom se měli zamyslet nad tím, proč bylo GDPR (z angl. General Data Protection Regulation) v roce 2016 vůbec přijato. Podle zdůvodnění evropského zákonodárce byl jeden z (hlavních) důvodů přijetí nového předpisu především globalizace, rychlý rozvoj technologií a související významný nárůst rozsahu shromažďování a sdílení osobních údajů, jakož i technologický vývoj, který umožnil soukromým společnostem a orgánům veřejné moci využívat osobní údaje ve stále větším rozsahu. Ambicí tohoto předpisu je tak nejen narovnat současný stav zpracování osobních údajů, ale vytvořit právní rámec pro rozvoj digitální ekonomiky do budoucna, který fyzickým osobám poskytne kontrolu nad jejich údaji a v konečném důsledku podpoří důvěru založenou na vymahatelnosti práva v oblasti digitální ekonomiky (a to včetně základů umělé inteligence – viz např. právo nebýt předmětem pouze automatizovaného rozhodování). GDPR je v současné době jednou z nejkomplexnějších právních úprav ochrany soukromí na světě a je pravděpodobné, že ovlivní tuto oblast práva v řadě zemí mimo EU, jak již ostatně můžeme sledovat např. na asijském trhu.

Celý příspěvek

Čtvrté narozeniny "práva být zapomenut"

Blíží se čtvrté narozeniny rozsudku Soudního dvora EU v kauze Google Spain a také "práva být zapomenut", resp. i cenzurního procesu, v jehož rámci společnost Google v Evropě maže z výsledků hledání některé informace, a to na základě žádostí jednotlivců. V roce 2015 jsem k prvnímu výročí rozsudku SDEU upozornil na některé statistiky, které Google k "právu být zapomenut" zveřejňuje. Letos v únoru Google zveřejnil novou Transparency Report, kde shrnuje údaje o promazávání evropského internetu za poslední 4 roky.

Celý příspěvek

Web „češtíadvokáti.cz“ a ochrana osobních údajů

Nový web „češtíadvokáti.cz“ zveřejňuje statistiky o vystupování advokátů před třemi nejdůležitějšími soudy v ČR, a to díky kombinaci údajů ze seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou a z judikátů. Komora se s webem rychle a rázně vypořádala, prý je nelegální a advokáty “všeobecně velmi negativně hodnocen”. Představenstvo ČAK proto podalo několik podnětů k prošetření „protiprávního jednání spolku DATOS“, který za webem stojí, a to z pohledu ochrany osobních údajů, použití pojmu „čeští advokáti“ a případného poškození dobrého jména advokátů. Rád bych se krátce podíval na otázku ochrany osobních údajů.

Celý příspěvek

Bezpečný přístav vyschl, vyšlete data na rozbouřené moře

Stanovisko generálního advokáta Yvese Bota ze dne 23. září 2015 předznamenalo velký třesk, který 6. října 2015 rozsudkem v řízení Maximillian Schrems v Data Protection Commissioner (věc C-362/14) způsobil Soudní dvůr EU. Rozsudkem bylo zrušeno rozhodnutí Komise 2000/520/ES ze dne 26. července 2000 podle směrnice 95/46 o odpovídající ochraně poskytované podle zásad „bezpečného přístavu“ a s tím souvisejících „často kladených otázek“ vydaných Ministerstvem obchodu Spojených států, které sloužilo jako základ pro přesuny osobních údajů mezi starým kontinentem a Spojenými státy americkými. Vývoz dat do USA mohl na základě rozhodnutí probíhat bez dalších administrativních překážek, protože certifikace Safe Harbor měla zajistit osobním údajům vyváženým z členských států EU odpovídající ochranu – a to i přesto, že Spojené státy obecně nejsou z pohledu evropské ochrany osobních údajů za zemi poskytující odpovídající ochranu považovány. Rozhodnutí se mimořádně intenzivně dotklo tisíců společností, které používají datová úložiště ve Spojených státech, a jejich zákazníků. I na americké straně šlo o oblíbený nástroj: seznam amerických společností – příjemců osobních údajů z EU, které se v rámci programu Safe Harbor certifikovaly, čítá přes 5 tisíc záznamů.

Celý příspěvek

Komisařka Jourová v Brookings Institution

S ohledem na téma lednového hosta JP odkazuji na video projevu Věry Jourové, Komisařky EU (Spravedlnost, spotřebitelé a rovnost žen a mužů), na půdě Brookings Institution ve Washingtonu, DC z listopadu 2015. Obsahově projev není úplně zásadní (zajímavější je následná debata), ale shrnuje jedno z hlavních témat, které se v posledních letech v transatlantickém prostoru řeší, tedy ochranu osobních údajů (viz např. dnešní Lidovky). Mezi kompetence Jourové totiž patří i vyjednávání mezi EU a USA ohledně právního rámce pro předávání osobních údajů, a to po té, co SDEU dosavadní rámec (tzv. dohodu “Safe Harbour”) rozcupoval rozsudkem ve věci Schrems. Je tak zajímavé vidět, jak sebe a své portfolio veřejně prezentuje asi nejvlivnější Češka současnosti.

Celý příspěvek

Weltimmo: osmadvacet zastávek na cestě k jediné

Když ve čtvrtek 1. října 2015 vydal Soudní dvůr EU rozsudek Weltimmo (C-230/14), málokdo si před víkendem připouštěl, jak málo času může v následujícím týdnu zbýt na rozpravy nad tímto rozhodnutím třetího senátu. Avšak příští úterý přineslo rozhodnutí ve věci Schrems proti Data Protection Commissioner o zrušení rozhodnutí Komise 2000/520/ES o odpovídající ochraně poskytované podle zásad „bezpečného přístavu“ (C-362/14), doprovázené pozdvižením ve světě ochrany osobních údajů, a rozsudek Weltimmo nezaslouženě zapadl. Formuluje však konkrétní pravidla, jež mohou být záhy aplikována v dalších obdobných případech, a sluší se mu proto věnovat více pozornosti.

Celý příspěvek

Leden v oblacích a v přístavech - přivítání Adély Pinkavové

Když Soudní dvůr EU na podzim prohlásil v rozsudku Schrems (C-362/14) za neplatné rozhodnutí Komise 2000/520/ES, vyhodil tím do povětří bezpečný přístav, v rámci kterého byly předávány osobní údaje mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými. Mezi společnostmi, pro které jsou datové transfery denním chlebem, zavládl chaos a přinejmenším nejistota. Všichni teď netrpělivě očekávají, jak bude vypadat nový bezpečný přístav, který Evropská komise slíbila postavit do konce ledna.
Celý příspěvek