Komisařka Jourová v Brookings Institution

S ohledem na téma lednového hosta JP odkazuji na video projevu Věry Jourové, Komisařky EU (Spravedlnost, spotřebitelé a rovnost žen a mužů), na půdě Brookings Institution ve Washingtonu, DC z listopadu 2015. Obsahově projev není úplně zásadní (zajímavější je následná debata), ale shrnuje jedno z hlavních témat, které se v posledních letech v transatlantickém prostoru řeší, tedy ochranu osobních údajů (viz např. dnešní Lidovky). Mezi kompetence Jourové totiž patří i vyjednávání mezi EU a USA ohledně právního rámce pro předávání osobních údajů, a to po té, co SDEU dosavadní rámec (tzv. dohodu “Safe Harbour”) rozcupoval rozsudkem ve věci Schrems. Je tak zajímavé vidět, jak sebe a své portfolio veřejně prezentuje asi nejvlivnější Češka současnosti.

Brookings Institution je jeden z několika nejprestižnějších think-tanků v USA, jako jsou AEI, Cato Institute nebo Heritage Foundation. Sídlí kousek od Dupont Circle nedaleko Bílého domu a střídají se tam světoví politici a odborníci ze všech oborů. Před pár lety jsem tam viděl první zahraničněpolitický projev Marca Rubia, dnešního prezidentského kandidáta Republikánů, a nervozita na řečníkovi občas byla patrná. Není to tedy úplně jednoduché zde vylézt na pódium a sebevědomě něco povídat. Jourová měla navíc zřejmě plný kalendář. Podle své řeči měla odpoledne i další den důležité schůzky. Takže respekt.

Na druhou stranu, mě tedy Jourová moc nepřesvědčila. Samotný projev trvá asi 20 minut, pak následuje debata, a je zřejmé, že Jourová moc jistě nepůsobila. Těžko říct, jak potom vypadají jednání s dravci z americké administrativy, když v USA se hodně odborníků na toto téma kouká na evropské počínání skrz prsty. Evropani třeba rádi kritizovali Američany za sledování evropských politiků, i když je jasné, že evropské tajné služby dělají to stejné a navíc bezpečnost Evropy z amerických informací značně profituje. Evropané také rádi kritizují jednání amerických tajných služeb při sbírání informací na internetu, přitom z mého pohledu se zdá, že po útocích v Paříži a jinde výrazně rostou pravomoci evropských tajných služeb, a to bez přesvědčivých kontrolních mechanizmů, jaké jsou třeba v USA. K tomu ostatně padla i otázka z pódia a z reakce Komisařky Jourové bylo evidentní, že EU má vlastně lepší pozici vůči USA, než vůči jednotlivým státům EU. S Američany se domluví na jednání z očí do očí, ale s 28 národními úřady na ochranu osobních údajů se jedná těžko.

Nicméně, k rozsudku Schrems se zřejmě ještě něco dozvíme tento měsíc na JP. Níže vizte video z Brookings Institution.