Začněme trestat méně – kdy jindy, když ne dnes?
V březnu na konferenci v Oxfordu bangladešský ministr spravedlnosti vyprávěl, jak se vypořádávají s extrémním počtem vězňů. Následoval dotaz, kolik vězňů mají na 100 000 obyvatel. 43 - tedy pětkrát méně než v současnosti Česká republika. Pokud toto považují za masové uvězňování a stav, který je nutí k dekriminalizaci, co by měla začít dělat Česká republika? Podmínky pro snižování trestních sazeb jsou přitom s klesající kriminalitou i nezaměstnaností nejlepší za poslední roky.
Čím se dnes zabývá zákonodárce v oblasti jednotlivých trestných činů a trestů za ně? Ministerstvo spravedlnosti se snaží prosadit trestání vyzvědačství neutajených informací (zde), financování a podpory terorismu, svádění k maření výkonu spravedlnosti, úplatkářství a nenávistných projevů (zde). V posledních týdnech přitáhla pozornost i snaha skupiny poslanců okolo předsedy ústavně-právního výboru Tejce ohledně snížení věku trestní odpovědnosti pro nejzávažnější trestné činy (zde).
Také jste si všimli určitého trendu? Diskuze se točí okolo zvyšování trestní represe. Její snižení se na programu schůze Poslanecké sněmovny jen tak neobjeví. Pragmatik by řekl, že snižováním represe se politické body nezískávají. Řešit problémy ale neznamená vybírat jen ty populární řešení. Jistě, je důležité řešit, že některé skutkové podstaty nejsou dostatečně jasné. Je ale otázkou, zda tyto záležitosti jsou ty nejdůležitější, které by si zasloužily legislativní řešení. Pardon, otázkou to není. Tyto věci nejsou těmi problémy, se kterými se ČR dnes potýká.
Česká republika má jednu z nejvyšších vězeňských populací v Evropě – 205 vězňů na 100 000 obyvatel. Přitom toto je míra, kterou si nemůžeme dovolit. Vězení jsou přeplněné (zde) a podmínky ve věznicích se stávají opět horšímí (zde). Nejtěžší trest, která naše společnost zná, je udělován ve vysoké míře, přičemž meta-analýzy výzkumů ukazují na skutečnost, že na pachatele nepůsobí do budoucna nijak jinak než ostatní tresty. Ne-li dokonce záporně! (zde a zde) Výzkumy také nasvědčují tomu, že zvyšování trestních sazeb nevede k výraznému odrazení pachatelů (zde). Platíme vysokou cenu za to, že ignorujeme vědecké poznatky (zde).
Minulý týden jsem hovořil s Alison Liebling, která vede vězeňský výzkum v Cambridge. Zmiňovala, že současný anglický ministr spravedlnosti se snaží vězení reformovat, ale nechce snížit počet vězňů – je to totiž politicky nepřijatelné. Platí toto i pro Českou republiku?
V loňském roce kriminalita poklesla o 14 % (zde), aniž by kdo skutečně věděl proč (respektive vysvětlení politiků a policistů se zdají nepřesvědčivá a výzkumem nepodložená). Za posledních osm let poklesla kriminalita o třetinu (zde). Nezaměstnanost klesla na rekordní minimum (zde). Česká republika je tak ve velmi dobré situaci situaci, kdy pro voliče by snížení trestů nemuselo být problematické – respektive by se na něm neztratilo tolik politických bodů jako v čase rostoucí míry kriminality.
Důvodů, proč to tak udělat, je vícero. První je, že to je správné. V současné době stát svoji trestní politikou vyjadřuje, že je tvrdý a že má věci pod kontrolou. Pro to ale používá lidské bytosti, které trestá víc, než je potřebné - to je nepřijatelné. Dále se současným přístupem neřeší důvody kriminality ani recidivy. Pro ČR by bylo ekonomicky výhodnější mít méně vězňů. Z hlediska středově-levicové vlády lze argumentovat tím, že socialistické ideje stojí právě za menším než větším trestním postihem (v extrémních variantách se zastává až zrušení trestu odnětí svobody či jeho extrémní redukce). Z hlediska pragmatických politiků, kteří v době vzrůstající kriminality budou chtít zvyšovat trestní sankce, je třeba sazby nejdříve snížit, aby je mohli někdy opět populisticky zvýšit a stát a vězeňství to nezruinovalo (byť snad k takovému zvýšení nedojde).
Je škoda, že Ministerstvo spravedlnosti v současné době neplánuje předložit zákon, který redukuje přísnost českého trestního zákoníku. Takový zákon (podpořený analýzou českého stavu a zahraničních výzkumů) by ministerstvo mělo mít přípravený v šuplíku – a předložit jej v okamžiku, kdy se otevře okno, kdy by měla být šance jej přijmout. Nicméně na psaní takovéhoto zákonu není nikdy pozdě – a i kdyby se brzy výrazně změnila situace, tak bude vhodné mít jej připravený do zálohy.
Co konkrétně dělat, je na jiný článek či na celou knihu. Některé možnosti, jsou zmíněné např. ve zprávě o přeplněnosti českých věznic (str. 25), či ve zprávě ombudsmanky (str. 15 an.).
Na závěr se pokusím vyjádřit k případné kritice, že snížení trestní represe není správné – že si to pachatelé zaslouží. V Čechách máme problém, že nevíme, proč trestáme – respektive nevíme, na čem máme založený náš trestní systém. Je primární cil trestání ‚just deserts‘, teorie proporcionality? Máme z tohoto vyplývající žebříčky závažnosti jednotlivých trestných činů a prodiskutované, proč za jeden trestný čin máme určitou trestní sazbu a za druhý jinou? Nebo máme dojem, že vysoké trestní sazby odradí pachatele (přičemž změny v represi mají jen malý nebo nulový vliv na míru kriminality)? Nebo chceme pachatele převychovat a ukládání trestů se má plně podřídit požadavku nápravy pachatele? Nebo je některý z těchto principů primární a jiné jsou sekundární? Nebo je jeden primární obecně a druhý primární pouze u některých typů trestných činů či pachatelů? Dokud toto nemáme dostatečně ujasněno zákonem i teorií, tak nelze plně mluvit o tom, jaké sazby jsou správné. Ale z mezinárodního srovnání jsme přísní – a pokud tak přísní nemusíme být a nic nám to nepřináší (na což výzkumy ukazují), tak zkrátka není správné být takto přísný. Pro snížení sazeb nepotřebujeme jasný výsledek debaty o účelu trestu, byť by byl prospěšný.
Na závěr lze jen říct, že stát má tolik vězňů, kolik chce. Bangladéš jich chce mít méně. Česká republika by mohla následovat jeho příkladu...
Pozn.: Věta "Nebo je účelem trestního práva odradit pachatele (což nefunuguje)?" v předposledním odstavci byla nahrazena větou "Nebo máme dojem, že vysoké trestní sazby odradí pachatele (přičemž změny v represi mají jen malý nebo nulový vliv na míru kriminality)?" 13. 5. 15:36
Pozn.: Věta "Nebo je účelem trestního práva odradit pachatele (což nefunuguje)?" v předposledním odstavci byla nahrazena větou "Nebo máme dojem, že vysoké trestní sazby odradí pachatele (přičemž změny v represi mají jen malý nebo nulový vliv na míru kriminality)?" 13. 5. 15:36
Žádné komentáře:
Okomentovat