Evropská odpověď na migraci aneb solidarita po evropsku

Není týdne, abychom neslyšeli o dalších úmrtích migrantů, kteří se snažili na přeplněných chatrných bárkách překonat Středozemní moře ve snaze dostat se do Evropy. Dle Vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR) se v roce 2014 snažilo takto do Evropy dostat 207 tisíc migrantů (z nichž přes tři tisíce na cestě zemřelo) a čísla za rok 2015 naznačují, že bude hůř. Dle Frontexu, evropské agentury monitorující hranice, totiž přes 90 % migrantů volí Středozemní moře jako cestu, jak se do Evropy dostat. Evropská unie nese odpovědnost za řešení tohoto problému – její politika zavřených dveří či ”pevnosti Evropa” migranty nutí k tomu, aby hledali nelegální a velmi nebezpečné cesty vstupu na její území. V tomto postu se budu věnovat několika bodům, které by dle mého měly být součástí diskuze o migraci do EU.

Celý příspěvek

Markéta Whelanová: Aproximace a implementace - harmonie nebo konflikt mezi právními systémy?

Tento příspěvek je písemným shrnutím ústního referátu prezentovaného na kolokviu "Národní ústavní systémy a Evropská unie: Harmonický vztah, nebo manželství před rozvodem?" organizovaném Českou společností pro evropské a srovnávací právo a studentským spolkem Common Law Society.

Začátek procesu implementace práva EU do českého právního řádu je obvykle spojován s okamžikem vstupu České republiky do EU. Ve skutečnosti však tento proces (dříve nazývaný spíše aproximací práva (sbližováním) či harmonizací práva) v České republice probíhá již přibližně 20 let.

Celý příspěvek

Martin Husovec: Dohovor o (ne)jednotnom patentovom súde: čo na to Ústava?

V Európe v týchto dňoch vzniká nový systém riešenia patentových sporov. Je zavŕšením mnohoročného blúdenia a potkýnania sa. No nie je tento posledný pokus len ďalší ústavnoprávny kotrmelec?

V roku 1973 vznikol tzv. Európsky patentový úrad (EPO) v Mníchove. Jeho cieľom bolo centralizovať udeľovanie patentov na základe spoločných kritérií pre celý kontinent. EPO vznikla ako medzinárodná organizácia mimo akýchkoľvek štruktúr EÚ. Táto organizácia umožnila, že na základe jednej prihlášky a prostredníctvom jedného prieskumu je dnes možné získať patent v takmer 40tiach signatárskych štátoch. Po centrálnom udelení ochrany sa však patenty naďalej správajú ako bežné národné patenty.

Keďže EPO zjedodušilo len získavanie patentov, ale nie ich následne používanie a vymáhanie, už v roku 1975 sa európske štáty pokúsili systém ešte viac integrovať tzv. Luxemburgským dohovorom. Ten však zlyhal. Ďaľším pokusom bola snaha EÚ o prijatie nariadenia o komunitárnom patente v roku 2000. Aj tento pokus vyšiel na zmar.

Celý příspěvek

Osm placených doktorandských pozic na fakultě v Tilburgu

Právnická fakulta v nizozemském Tilburgu nabízí osm placených doktorandských pozic s nástupem od příštího akademického roku. Více informací zde.
Celý příspěvek

LSE Law: Workshop for Young EU Lawyers

The Law Department at the London School of Economics & Political Science will host a workshop for doctoral students working in the field of EU law on Thursday 21 May 2015.

Doctoral students will be invited to present a paper on any EU law topic. LSE faculty members including Damian Chalmers, Michael Wilkinson, Orla Lynskey, Jan Komarek, Floris de Witte, Jo Murkens, and Carol Harlow will be on hand to comment on the papers and give advice on publication and career strategy. The participants will be invited to publish their papers in a special section in the German Law Journal devoted to ‘Young EU Lawyers’.

The workshop will take place on 21 May and will conclude with a dinner to which all participants are invited. The LSE Law Department will cover overnight accommodation for two nights and reasonable travel costs.

Abstracts of no more than 500 words (along with a CV) should be submitted to f.e.de-witte@lse.ac.uk by Friday 13 March. Inquiries may be made at the same address. Proposals will be considered on the basis of academic merit. Those invited to the workshop will be required to submit a full paper by 15th May 2015.

Dr Floris de Witte (LSE)
Dr Mike Wilkinson (LSE) Celý příspěvek

Lobuji, lobuješ, lobujeme - (ne)transparentní bruselská lobby

V následujícím příspěvku se budu věnovat lobbingu, protože jsem k němu v posledních pár měsících v Bruselu trochu přičichla. Ráda bych se zaměřila na to, do jaké míry je lobby evropských institucí (ne)transparentní. Transparentnost lobby se v Bruselu nyní živě diskutuje kvůli spuštění nového Rejstříku transparentnosti, který nicméně k mému překvapení není nastaven tak, aby garantoval otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu.

Lobby představuje v Bruselu miliardový trh a je chlebodárcem té půlky lidí, která se nedostala do evropských institucí, nebo těch, kteří z nich dobrovolně, či nedobrovolně odešli. Lobbistů je dle the Guardian v Bruselu přes 30 tisíc (zaměstnanců EU v Bruselu je podobné číslo), a spektrum zájmů, které reprezentují, je opravdu široké – lobbovat můžete za plastové pytlíky, cigarety, mobilní operátory či zajímavěji za přistoupení vašeho státu do EU, anebo – v mém případě –  za uprchlíky a jejich práva. Dle odhadu ve výše zmíněném článku the Guardian je lobbisty ovlivněno kolem 75 % evropské legislativy (zajímalo by mě, jak to odhadli). Slovo lobby ale v názvu společností nebo v popisu jejich práce nehledejte – většina společností se nazývají konzultační, jsou to ale i PR společnosti, obchodní společnosti, banky, advokátky, neziskovky atd. Slovo lobby je zde stejně nepopulární jako v České republice. Celý příspěvek

Právo a ekonomie: druhý studentský workshop

Česko-slovenská společnost pro právo a ekonomii (CSLEA)

ve spolupráci s

Právnickou fakultou Univerzity Karlovy a

Common Law Society

pořádá

Právo a ekonomie: druhý studentský workshop

Kdy: pátek 10. dubna 2015, 13:00 až 19:00

Kde: Právnická fakulta Univerzity Karlovy, místnost 304

Workshop je určen studentům bakalářských, magisterských a PhD programů na právnických a ekonomických fakultách. Jeho cílem je poskytnout zpětnou vazbu studentům, kteří píší odbornou práci využívající ekonomický přístup k právu. Program workshopu bude sestávat z úvodní přednášky a jednotlivých prezentací účastníků (cca 30 min.) následovaných diskusí a doporučeními ze strany mentorů. Autoři nejlepších příspěvků získají možnost uveřejnit svůj příspěvek na blogu Jiné Právo.

Obsah prezentací není tematicky omezen; vítány jsou příspěvky využívající ekonomický přístup ke všem oblastem práva.

Úvodní přednáška: Tomáš Sobek, Masarykova univerzita

Mentoři:        Zdeněk Kühn, Nejvyšší správní soud a Univerzita Karlova

Tomáš Richter, Univerzita Karlova a Clifford Chance

Libor Dušek, Vysoká škola ekonomická a CERGE-EI

Josef Montag, Mendelova univerzita

Miroslav Zajíček, Vysoká škola ekonomická

Zájemci o aktivní účast nechť zašlou rozšířený abstrakt (300 až 500 slov) nebo celou práci s abstraktem na adresu CSLEA@mail.com nejpozději do 12. března 2015. Rozhodnutí o přijetí příspěvku bude účastníkům zasláno do 19. března 2015. Zájemci o účast bez přednesení příspěvku nechť se zaregistrují na CSLEA@mail.com nejpozději do 3. dubna. Účastnický poplatek činí 200 Kč a lze jej uhradit v hotovosti v den konání workshopu. V jeho průběhu bude k dispozici káva a občerstvení.

Celý příspěvek

Právo a matematika: Platy soudců

Absolventi technických či ekonomických oborů mají nepěkné mínění o matematické gramotnosti právníků. Zároveň je veřejným tajemstvím, že mnoho uchazečů o studium práv tento obor volí právě pro odpor k matematice, který si vybudovali na střední škole. Někdy však právo (soudy) musí posuzovat správnost matematického postupu. Bylo tomu tak i v právním sporu, který vedl až k médii intenzivně sledované dohodě mezi soudci a státem.

Celý příspěvek

Když Boris potkal Nezitic a jeli do ... Tbilisi (CEEMC 2015)

Kvízová otázka: co je to?

- nemá to tak fešný plakát, ale zato letos o poznání zajímavější destinaci (krásné jednačky na Moravském náměstí prominou),
- týká se to práva EU, letos konkrétně především svobodného pohybu osob, občanství, a omezení hlasovacího práva ve volbách,
- soutěžící si projdou prvním křtem ohněm s ohledem na své schopnosti sepsat a následně obhájit odborný argument v cizím jazyce,
- všichni si to výrazně užívají (tedy, ehm, soudci určitě)
- je tam akumulován výrazný umělecký potenciál, s jednotlivými organizátory trénujícími měsíce dopředu svá vystoupení.

Ano, správně, jde o letošní ročník Central and Eastern European Moot Competition. Váhající týmy z Čech a Slovenska již nemusí váhat a mohou namísto toho registrovat svůj zájem o účast zde. Celý příspěvek

JESSUP Moot Court 2015: národní kolo

Centrum pro lidská práva a demokratizaci letos opět organizuje národní kolo soutěže Jessup Moot Court, jednoho z celosvětově nejprestižnějších moot courtů zaměřených na mezinárodní právo veřejné. Národní kolo se uskuteční v pátek 20. února 2015 od 10 hodin v budově Nejvyššího správního soudu v Brně. V národním kole se utkají dva týmy z českých právnických fakult o postup do mezinárodního kola ve Washingtonu, DC.

Zdá se, že letošní téma je opět vcelku aktuální, když se týká vzniku státu secesí a dále tématu anexe cizího území. Pokud se chcete národního kola zúčastnit jako diváci, registrujte se prosím nejpozději do 19. února zde.

Celý příspěvek

Studium na College of Europe - postřehy z eurobubliny

Děkuji za milé přivítání a za příležitost podělit se s čtenáři Jiného práva o své postřehy z Bruselu. Ráda bych začala zlehka, a to svými zážitky ze studia na College of Europe, která je moji druhou alma mater. Začneme jednoduchým testem – máte si vybrat mezi studiem, sociálním životem, či spánkem. Na výběr máte maximálně dvě z těchto tří možností. Nevíte? Vítejte do útrap života studenta na College of Europe.

V tomto postu se pokusím podat co nejucelenější pohled na tuto instituci, včetně všech positiv i negativ, do té míry, co jsem po roce tamního intenzivního studia objektivního posouzení schopna. Budu se snažit zde sepsat zejména informace, které se z oficiálních stránek nedozvíte. Mé postřehy by mohly být zajímavé pro potenciální studenty, jelikož znalost evropského práva je dle mého názoru v dnešní době nutností pro každého právníka a College of Europe je již léta považována za Mekku evropských studií (Florencie promine). Nechci se ale zužovat pouze na právníky – College kromě LLM v evropském právu nabízí i ekonomii, politiku a mezinárodní vztahy se zaměřením na EU. Pro ty, kterým se již nechce studovat, to může být zajímavý náhled pod pokličku eurohrnce.

Celý příspěvek

Rok 2014 ve Štrasburku - díl II.

V minulém díle štrasburského žebříčku jsem představil mé osobní judikatorní vítěze za měsíce leden - červen 2014. Pokud již očekáváte, co z judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále taky "Soud") stálo za to ve zbytku roku 2014, pak je mi ctí Vám na následujících řádcích představit vítěze za měsíce červenec - prosinec! Mnohé z nich jsou poměrně kontroverzní. Tenkou červenou nití mnohých vybraných judikátů je význam "výjimečných okolností věci", díky kterým Soud rozhodl ve prospěch stěžovatelů. To vždycky vyvolává plno dalších otazníků co do předvídatelnosti a použitelnosti daných judikátů do budoucna. Uvidíme, co na ně řeknete.

Celý příspěvek

Uprchlický únor

Děkujeme Květoslavu Tomáši Krejčímu za lednové (nejen) teologické rozptýlení a doufáme, že na blog zavítá i v budoucnu jako občasný blogger nebo komentátor.

S únorovým hostem se prstem po mapě přesuneme z Velké Británie do Belgie. O své zážitky, zkušenosti a názory se s námi podělí Adéla Kábrtová. Adéla vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze a následně absolvovala studium mezinárodních vztahů a diplomacie na College of Europe v Bruggách. Momentálně kotví v Bruselu, kde se věnuje problematice uprchlíků v rámci práce pro Norwegian Refugee Council.

Těšíme se tedy, že se od Adély dozvíme, jak vypadá studium na College, co znamená pojem „Bruges Mafia“, jaký je život v Bruselu a co obnáší práce v „eurolobbyingu“. V neposlední řadě doufáme, že se dostane i na horké uprchlické téma a že nám Adéla ozřejmí, jaký je současný postoj EU k uprchlíkům, jakým problémům EU čelí a jakých úspěchů či neúspěchů v této oblasti dosahuje.     

Celý příspěvek

Křeslo pro hosta: Květoslav Tomáš Krejčí (2)

Od advokáta s praxou veľkej advokátskej kancelárie zameranej na business obvykle očakávame veľmi pragmatický, možno až cynický prístup k právu. U teológa a filozofa naopak existuje dôvodné podozrenie, že bude o práve premýšľať v kontexte morálky, ktorá existuje nezávisle na vôli človeka či celej spoločnosti, a ktorá by pre právu mala byť nadriadená. Čo sa stane, keď sa na povahu práva opýtate človeka, ktorý spadá do oboch týchto profilov? Týmto rozhovorom sa lúčime s naším januárovým hosťom, ktorým bol Květoslav Tomáš Krejčí. Prečítajte si jeho odpovede na sériu otázok týkajúcich sa povahy práva, jeho vzťahu k morálke, fungovanie právneho systému v našich reáliách, a v neposlednom rade i o blížiacom sa slovenskom referende.

Celý příspěvek