30 června 2011

Bohumil Havel: Trochu plagiát, trochu ne…

Ačkoliv má asi pravdu Richard Posner, když v knize The Little Book of Plagiarism (2007) píše, že na starém kontinentu je mezi akademiky plagiátorství, byť třeba i tvůrčí, relativně běžné a také nahlížení na něj je, na rozdíl od amerického pohledu, shovívavější, plagiát je stále plagiát. Jistě, leckdy je obtížné přijít s něčím novým, zejména v eklektických oborech, případně je účelem knihy právě přinesení antologické zpracování zahraničních právních pramenů do českého prostředí. Současně jsme asi v řadě odvětví práva stále v transitním období a mnoho autorů si klade za cíl dostat do českého povědomí zahraniční standard, tedy nutně přenáší cizí myšlenky. Tento tvůrčí způsob indoktrinace je průvodním jevem resuscitace českého práva a jde zejména o to udržet čistotu a korektnost citací.

Pravdou také je, že jiný stupeň přísnosti je kladen na studenty, jiný na praktiky a jiný na akademiky. Mám ale přesto za to, že určitý stupeň originálnosti a vědecké korektnosti dopadá na všechny. Práce jsou buď originální, nebo ne, což neznamená, že neoriginalita znamená plagiát. Plagiát míří k přebírání cizích myšlenek a utajování jejich originálního tvůrce. Plagiátu se ale blíží i kompilace, když někdo sice sdělí, odkud čerpá, ale vlastní myšlenku nepřinese. Plagiát buď je, nebo není, stejně jako je nebo není gravidita..
A ejhle, vše je trochu jinak na právnické fakultě ZČU v Plzni, kde byl vydán pokyn děkana, „kterým se stanoví postup při ověřování originálnosti vysokoškolské kvalifikační práce“. Tamní děkan se rozhodl, že určí, kdy se bude kvalifikační práce považovat za plagiát a kdy ne. Bohulibý účel, ale jeho předpoklady plagiátu jsou pro mě zvláštní.
Kvalifikační práce se testují systémem THESES.CZ. Zjistí-li se, že je zde shoda s jinou prací či pracemi do 30% (včetně), nic se neděje – ověřovací proces se nezahájí a práce je připuštěna k obhajobě. Tedy třetinový plagiát nevadí, je-li 30 stran ze 100 stránkové práce úplným plagiátem, nic se neděje. Práce je originální.
Je-li však zjištěna shoda s jinou prací nebo pracemi v rozmezí 31 – 50% (včetně), „záleží na vyjádření vedoucího práce a jeho projeveném souhlasu“, jedno co je tím myšleno – tedy řekne-li vedoucí práce, jistě arbitrárně, že je to vlastně v pořádku, může být k obhajobě připuštěna práce, které je z poloviny opsána odjinud. Tedy i poloviční plagiát je vlastně originální práce.
Teprve při shodě nad 50% nastupuje disciplinární řízení a přerušení obhajoby.
Vidíme, že není plagiát jako plagiát, není shoda jako shoda. Ex ante pak tento pokyn studentům sděluje, že se nemusí příliš starat, protože třetinové porušení pravidel korektního zpracovávání odborných prací nevadí a poloviční také vadit nemusí.
Jediné, v co tak můžeme doufat, jsou rozumní a sofistikovaní vedoucí prací, kteří si budou své studenty hlídat a budou poctivě číst každou jednotlivost (a krom toho psát a vykazovat v RIV). Je sice možné se ptát, kam se poděl základ autorského díla, tedy zodpovědnost samotných autorů (auctores), ale to je asi jiný příběh – potřebujeme vysokoškoláky přece.

Bohumil Havel

16 komentářů:

Tomáš Sobek řekl(a)...

Jestliže plagiátorství chápeme jako (nepřiznané) přebírání cizích myšlenek, pak sem patří i parafráze, a takové plagiátorství nelze testovat shodou textu.

J. Janát řekl(a)...

Myslím, že potřeba vytváření podobných zvrácených mechanismů vyplývá ze základního problému, kterým je skutečnost, že vedoucí kvalifikačních prací a oponeti tyto práce poctivě nečtou. Osobně jsem měl u obhajoby své diplomové práce dojem, že oponent ji dočetl asi tak po str. 10.

Guy Peters řekl(a)...

S článkem ani s pokynem plzeňského děkana nesouhlasím. Kompilace nikdy není plagiát. Naopak to může být velice užitečná práce, protože málokdo má čas číst stovky cizích knih. Kdo zná německé Handbücher (příručky), ví, o čem mluvím. Něco podobného bychom v češtině potřebovali rovněž.

Plagiát je přisvojení cizí myšlenky, včetně parafrase, její vydávání za svou, tedy chybějící citace.

Požadovat, aby diplomka byla originální, je nesmysl. Originální má být dissertace.

Anonymní řekl(a)...

S článkem nesouhlasím. Systém theses posuzuje shodu textů, tedy může být jen indikátorem případného plagiátorství. Je logické, že dvě zcela nezávisle napsané práce na stejné téma se mohou částečně shodovat - např. tam budou citace znění právních předpisů, citace zásadní literatury. Tedy určitá shoda textů je přirozená, požadavku na "nulovou toleranci" by nejspíš nevyhověla žádná práce (stačilo by, aby v ní byl text "děkuji vedoucímu mé práce"). Těch 30 % jako hranice se mi zdá přiměřených.
K. Dlouhý

Anonymní řekl(a)...

Hezké, škoda, že autor textu nenapsal v čem se posuzované dílo má shodovat (V textu? V názvu?)...

Pokud vím, tak theses.cz funguje na stejném principu jako brněnský IS. Přestože nevím, jaká % jsou "u nás" brána jako plagiát a jaká nikoliv, tuším, že velké procentuální shody lze dosáhnout velkým počtem citací stejných děl (například i takový originální Kurs obchodního práva bude bezesporu citován ve všech diplomkách z oboru obchodního práva) u posuzované diplomky a těch, která "jsou v systému".

Ve zkratce si nemyslím, že by to byl takový průšvih, abychom ho museli brát jako nůž do zad všem poctivým akademikům, resp. konci správňáckého ukončení studia.

Š.Stehlíček

PB řekl(a)...

Ono je to složitější. Všichni víme, že systém Theses.cz je jen pomůcka. Když to vyhodí shodu 30 procent, může jít o odcitované pasáže a je to o.k., nebo o třetinový totální plagiát. Problém pokynu je, že toto nerozlišuje a na obě situace pasuje stejné řešení. Přitom první by vůbec neměl řešit a druhou řeší dost špatně (eufemisticky řečeno).

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad PB

Myslím, že ani korektně citované věty nemají přesáhnout určitý podíl kvalifikační práce. Viděl jsem diplomku, kde 70% textu tvořily citace, což je nepřijatelné. Limit 30% pro citace v základním textu (o přílohách nemluvím) mi přijde rozumný.

Občasný blogger řekl(a)...

Autor nechtěl ukázat co je a co není shoda, chtěl jen ukázat na metodu, která je volena. Prošel jsem za 10 let výuky mnoho kvalifikačních prací, v oboru obchodního práva, minimum z nich mělo obsáhlé pasáže ze zákona, ale mnoho z nich citovalo celé stránkové pasáže z jiných knih.

Shoda indikuje plagiát, v případě autorských děl, nic víc, pokud nám shoda pod 30% nebo 50% nevadí, uznáváme tím, že nám nevadí potenciální plagiát.

Nad rámec toho co říká Tomáš Sobek ještě přidejme překlady - dnes mnoho lidí čerpá z cizích knih a rovněž celé pasáže, aniž by bylo jasné kdy se cituje, kdy parafrázuje a kdy jen navazuje.

Guy Peters má jistě pravdu, kompendia, kompilace atd. jsou potřebné, pokud je ale zjevné, že účel práce je kompilace. Psal jsem o kvalifikačních pracích, jen.

Pohled, který originálnost předpokládá jen u disertací nesdílím, byť jeho zdůvodnění chápu.

Bohumil Havel

Bohumil Havel řekl(a)...

ad TS:

Tedy, 30% je rozumné za předpokladu, že se korektně uvede zdroj? Nebo, že sice nepřiznáme, ale citujeme zákon?

Nikdo asi nepochybuje, že vždy nějaká shoda je, ale to není téma - téma je v otázce zda shoda indikuje přezkum čili nic.

Anonymní řekl(a)...

Ad plzeňský předpis:

Nechci se vměšovat do plzeňských sporů, ale zdá se mi, že se tam nestane nic, aby z toho nebyla aféra. Proč se o tomto pokynu děkana hned píše na Jiném právu, jsou články v MF Dnes a Lidovkách?

Já to chápu tak, že fakulta poškozená plagiátorskými kauzami a netransparentním jednáním chtěla ukázat akred. komisi svůj pokrok a vydala uvedený pokyn. Po mém soudu se týká pouze kontroly prací v systému Thesis, pro kterou stanovuje určitá formální pravidla. To činí (byť bez předpisu) i ostatní VŠ, sám si také nechám vyjet záznam pouze u prací, ve kterých mi vyjede shoda cca přes 10 %. To samozřejmě neznamená, že práci nepřečtu a neodhalím jakýkoliv jiný plagiarismus sám, ostatně při znalosti literatury a "nekalých" postupů studentů to je daleko snažší, Thesis se hodí hlavně na odhalení opisování z jiných kvalifikačních prací, které logicky nemohu znát. Z pokynu v Plzni dle mého nijak neplyne, že je zakázáno označit za plagiát práci, která má shodu méně než 30 % (třeba 0 %), ale je tam hodnotitelem objevený nepřiznaný dvoustránkový překlad článku XY. Naopak pokud bude text mít shodu vyšší než 50 %, ale zdroje budou poctivě ocitovány, přes pokyn to jako plagiát být označené nemůže, má to jen vliv na hodnocení práce. Jiný výklad by byl zjevně ad absurdum, takže to beru trochu jako bouři ve sklenici vody. V Plzni se holt snažili být papežštější než papež a výsledek je trochu nešťastný...

Ad Tomáš Sobek:

Moc nerozumím té poznámce o 30 % limitu "korektně citovaných vět". Myslí se tím pouze přímé, tedy doslovné citace? Pokud ano, tak je to velmi velkorysé (já beru kolem 5 %), pokud každá citace, tak mi to nedává moc smysl.

Anonymní řekl(a)...

Komentář ze 7:27.

Podepsán Robert Zbíral, sorry

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad BH

Říkám samozřejmost, že kvalifikační práce by neměla být jenom koláží sestavenou z citací. Skutečně jsem se setkal s diplomovou prací, kde vlastní věty autora byly vždy jen úvodem citace ve stylu: X říká: "..." Naproti tomu Y říká: "..." Ještě jiný názor má Z, který říká: "..."

Otázkou ovšem je, jaký podíl kvalifikační práce můžou tvořit citace tohoto typu. 5% 10% 30% 40%?

Ad anonym

Souhlasím, že děkanův pokyn lze číst vstřícně a medializace v novinách mě nepříjemně překvapila.

Ivo Telec řekl(a)...

Pokyn děkana plzeňské právnické fakulty znám jen z novin. Je-li však zpráva pravdivá, pak by se ze strany děkana jednalo o krajní formalismus, který se míjí cílem kvalifikačních prací i děkanskou odborností a který by podle všeho kontextu nijak nepřispěl k obnově dobrého jména Západočeské univerzity, jejíž je právnická fakulta pouhou součástí.

Zrovna v době, kdy univerzita prostřednictvím jedné své fakulty bojuje o vrácení prestiže a o to, jak má vypadat české akademické prostředí, se mi takotýto pokyn jeví jako přinejemnším nešťastný. (A zjevně i akademicky neodborný).

Cílem programu, vyvinutého na Masarykově univerzitě v Brně, je skutečně jen rozsvítit "červené světlo" upozornění, aby hodnotitelé práce se praáci podrobněji věnovali. Samo "červené světýlko" ještě nemusí znamenat nic právně nebo morálně vadného. Může jít např. o text předpisu v příloze, který ovšem v kvalifikační práci nemá většinou co pohledávat (má-li být práce příznivě hodnocena).

Celé mi to připomíná počátek roku 2006, kdy jsem se účastnil semináře Rady vysokých škol k novele zákona o vysokých školách a kdy různí akademičtí hodnostáři hledali co nejvíce důvodů, aby kvalifikační práce byly utajovány či zdůvěrňovány naebo zůstalřísutpné jen "vyvoleným". Možná právně kolizní řešení je v podstatě ani nezajímala. Zajímalo je jen akademické přítmní.

Pokyn děkana plzeňské právnické fakulty považuji za vadný již proto, že děkan zjevně není orientován v účelu a povaze antiplagiátorského programu, a proto by měl být tento pokyn bez prodlení zrušen.

Zrovna na fakultě, jejíž býv. proděkan pro vědu a výzkum padělal disertační práci a posudek býv. děkana byl zrovna tak padělkem (jak jsem měl obojí v rukou), by bylo vhodné přistupovat k podobným věcem s větším rozmyslem. A také s vědomí, že co činím, činím i ve smyslu úrovně akademického prostředí, a tudíž i úrovně absolventů na trhu práce.

Nezapomínejme ani na samu ZČU a mezinárodní skandál jejího býv. prorektora Budila. Na tento kontext se snad již zapomnělo?

Ze všech těchto důvodů by PF ZČU a ZČU sama měla věnovat přepečlivou pozornost tomu, co činí.

Děkan by se měl veřejně vyjádřit, co tím odborně a akademicky myslel.

Všeobecně:
Tuto otázku nepovažuji za "věc plzeňské fakulty". Jedná se o veřejné téma zaměřené na to, jaké chceme mít akademické prostředí v tomtom státě a zda se chceme brát spíše cestou vyspělých států, anebo spíše cestou "rozvojových" zemí.
Nakonec na svého "měkkého" děkana mohou doplatit studenti, kteří mohou být odstrkováni při ucházení se o zaměstnání. Klade-li děkan takto měkké požadavky, nevím, jací budou "měkcí" studenti v praxi. Nevím, nakolik bych jim jako zaměstnavatel byl ochoten svěřit významnou odbornou práci. Musel bych provádět velmi individuální výběr spojený s vyššími náklady. Nevím, zda a komu se to bude chtít dělat.

Bohumil Havel řekl(a)...

Medializací jsem byl také překvapen, tento post jsem psal večer, aniž bych věděl co je v tisku. Původně byl post anonymní ve vazbě na fakultu.

Pokyn vedení fakulty je jistě možné číst vstřícně, ale o tom můj post nebyl - úvaha byla, zda je správné, abychom shodu pod 30% zcela eliminovali z přezkumu a shodu do 50% nechali na arbitrárním posouzení jednotlivcem.

Anonymní řekl(a)...

for: Bohumil Havel

Tak abych hned začal přepisovat svojí práci na téma Obecně závazné vyhlášky obcí v judikatuře ÚS - podle thesis mám 56% opis - ano jde totiž o txt vyhlášek + právní věty + právní názor MV + právní názor akademika + "poprání se" s těmito názory a případně můj (skromný) názor...

Jak chcete takovou diplomku napsat s max 5% přímých citací, když jen 40% gró práce jsou přepisy právních vět a příslušných částí ustanovení vyhlášek a části odůvodnění ÚS, a zbytek se dělí mezi příslušné akademické pojednání a právní názory MV se kterými se "peru"... nebo taky ne, což je ta poslední část.

Předem děkuji za poradu.

btw. nějaké procentuální vyjádření citací nebo necitací je podle mého naprostý nesmysl... nač vymýšlet již vymyšlené a na to nedodat přidanou hodnotu - vždyť i přidaná hodnota Einsteinovy teorie relativity oproti Newtonovu konceptu je přesně vyjádřená vzorcem E=mc2... kdy jinak celého Newtona citoval a polemizoval s ním právě na základě tohoto jednoho jediného výroku.

Patrik Šebesta

kocour řekl(a)...

"Limit 30% pro citace v základním textu"

... to se počítá s mezerama nebo bez?

Mně to přijde stejně postavené na hlavu jako určovat minimální povinné zakřivení banánů, sorry.

P.H.

P.S.: Těší mne, že podle směrnice plzeňského děkana tento můj post není kompilát a tedy ani potenciální plagiát :-)