Tomáš Sobek: Paradox zabitého plodu

Právnicky je to blbost, ale přijde mi to vtipné.

Wesley Newcomb Hohfeld (1879-1918) tvrdil, že povinnosti (duty) jednoho subjektu vždy korelativně odpovídá právo (claim) druhého subjektu. Zkusme si zformulovat protipříklad. Některá zabití plodu jsou legální, typicky když je to na žádost ženy do ukončeného 12. týdne těhotenství. Legální zabití plodu vynechme a zaměřme se na protiprávní zabití plodu. Vůči komu máme povinnost nezabít plod? Vůči matce nebo vůči plodu? Asi budeme uvažovat tak, že to je povinnost vůči matce, protože plod je neoddělitelnou částí těla matky. Ale vezměme, že je to povinnost vůči plodu. (Kdo tento problematický předpoklad neakceptuje, nechť bere zbytek úvahy jenom jako vtip.) Pak se ale musíme zamyslet, jestli této povinnosti korelativně odpovídá právo plodu na život. Lidský plod je de iure potenciálním subjektem práva. Občanský zákoník k tomu říká: „Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé.“ Jinými slovy, jestliže se dítě narodilo živé, pak uvažujeme tak, že už jako plod mělo právní subjektivitu, ale pokud se nenarodilo živé, pak máme za to, že právní subjektivitu nikdy nemělo. Je otázkou, zda se to vztahuje i na právo na život, ale vezměme, že ano. (Kdo tento problematický předpoklad neakceptuje, nechť bere zbytek úvahy jenom jako vtip.) To znamená, že když protiprávně zabijeme plod, pak tím (podle předpokladu) porušujeme svoji povinnost vůči plodu, který je potenciálním subjektem práva, ale neporušujeme tím žádné jeho právo. Zabitý plod se totiž nenarodí jako živé dítě, takže v žádném okamžiku (ani v okamžiku zabití) neměl právní subjektivitu, tedy neměl žádná práva, která by bylo možné porušit, ani právo na život. Paradox zabitého plodu zní: Předpokladem toho, že lidský plod má právo na život, je to, že nebude zabit. Normálně by to mělo fungovat opačně: S výjimkou legálního potratu máme vůči lidskému plodu povinnost ho nezabít, protože má právo na život. Jenomže lidský plod má pouze potenciální subjektivitu, tedy jenom potenciální právo na život. Když je zabit, znamená to, že právo na život ve skutečnosti nemá a nikdy neměl. V kontextu potenciální subjektivity, podmíněné tím, že se dítě narodí živé, je právo na život lidského plodu logickým nesmyslem.