Jen si dej ještě jednoho paňáka, vždyť jedeš jen kousek ...

Nedávno jsem na The Becker-Posner Blogu narazil na zajímavé téma. Konkrétně na otázku možné odpovědnosti hostitelů (včetně barů a obdobných podniků) za škodu způsobenou jejich hosty při řízení v opilosti, když pokračovali v poskytování alkoholických nápojů i po té, co bylo zřejmé, že dotčený host přebral a přitom věděli, že daný host má v úmyslu řídit (a neudělali ničeho, aby tomu zabránili). Konkrétně to diskutuje Posner tady a Becker zde. Nejdříve mi to přišlo celé tak trochu divné ...

... na druhé zamyšlení - vlastně proč ne? Posner i Becker to pochopitelně diskutují v americkém kontextu. Diskuse se zaměřuje na tzv. Social Host Liability, resp. Dramshop Liability, tzn. na koncepty, dle kterých lze takovou zprostředkovanou odpovědnost nalézt. Zajímavé aspekty to té debaty přináší i komentáře k původním přípspěvkům, které poukazují na některé komparativní příklady, včetně případů, kdy historické sociální konvence (např. v Číně společenská povinnost nabídnout "pohoštění") narážejí v době, kdy se majoritní dopravní prostředek z koně či osla změnil na auto .... Při čtení těch příspěvků Posnera a Beckera mne hned napadlo, jak by to bylo podle českého práva?

Nevím o žádném případu - byť žádnou rešerši jsem na to nedělal, kdyby byla na straně baru či jiného "hostitele" dovozena odpovědnost za škodu, kterou způsobil (za jejich podstatného přispění) podnapilý host-řidič. Nicméně náš koncept odpovědnosti za škodu je dosti široký - zejména s ohledem na obecnou prevenční povinnost dle § 415 občanského zákoníku, že by takovou odpovědnost bylo možno dovodit. Samozřejmě by zde byly důkazní obtíže, ale čistě arguendo - pokud jako hostitel nalévám hostovi alkohol, který jej dobrovolně pije, a pokračuji v tom, až se host nakonec přivede do stavu "nezpůsobilého provozu" a činím tak přesto, že vím, že host bude po skončení dýchánku řídit, což on také učiní a způsobí škodu, můj podíl na posléze vzniklé odpovědnosti za škodu by se asi dovodit dal. Co myslíte? Anebo prostě podíl primárního původce škody (opilého řidiče) vylučuje dovození odpovědnosti ze strany třetí osoby?

Osobně bych se klonil k tomu, že to dovození odpovědnosti možné je (přinejmenším při splnění výše uvedených předpokladů), kdy prostě taková třetí osoba bude účastníkem (byť koncept takového zprostředkovaného účastenství není - alespoň o tom nevím - v naší civilistice příliš rozveden, narozdíl třeba od trestního práva) na vzniklém občanskoprávním deliktu a bude odpovídat za vzniklou škodu. Ale je to spíše jen takový první dojem, hodně založený na advokátském přístupu "odargumentovat se dá všechno" (s dovětkem "problém je jen to dokázat" ;o))).

V této souvislosti mne také trochu zarazil (až paradigmaticky) odlišný přístup Posnera k některým věcem.

Konkrétně Posner s naprostou jistotou ve svém příspěvku uvádí: "Social host liability raises the interesting general question of when someone who has not inflicted an injury should be punished for having failed to prevent it. In general, such liability is not imposed. For example, it is not a tort to fail to rescue a stranger in distress even if you could do so without incurring any danger, or other significant cost, to yourself. I am not my brother's keeper. Or, as the courts say, there is no "good Samaritan" duty enforced by the law (it is different of course if one has agreed by contract to undertake a duty of rescue). One reason not to impose such liability is that it might induce potential rescuers to steer clear of any situation in which they might be punished for failing to attempt a rescue; so strong swimmers might avoid beaches at which poor swimmers congregate."

V našem právu zmiňovaný § 415 obč. zák. rozhodně míří opačným směrem a v našem právu také existuje "povinnost dobrého Samaritána", protože obecně všichni máme povinnost pomoci jinému v kvalifikované nouzi, pokud tím nehrozí nebezpečí nám nebo jinému (viz základní skutková podstata tr. činu neposkytnutí pomoci dle § 207 TZ). Asi bych se moc nebál, že by z toho důvodu schopní plavci nechodili na pláže, kde se shromažďují slabí plavci - ostatně jak takové plavce poznáte, dokud neplavou? Má tento "solidárnější" prvek naší právní úpravy nějaký význam pro závěr ohledně social host liability v našem právu? Že by se (samozřejmě hrubě zjednodušuji) jednalo o jednu z ukázek sociálnějšího rozměru Evropy (jsme tu dobří Samaritáni) oproti individualistické Americi (nejsou dobří Samaritáni) ...?