Tak kolik jste jich dneska prásknul, pane kolego?
Zpráva Lidových novin a ČTK z minulého týdne: vyučující Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, který objeví mezi studentskými pracemi plagiát, dostane odměnu k platu ve výši 5.000 Kč. Pět vyučujících již odměnu za objevení plagiátů dostalo a ti si novinku (překvapivě) údajně pochvalují.
Jsem tím posledním, kdo by namítal něco proti sankcím za akademické opisování. Měly by být, a to tvrdé a neoddiskutovatelné. Platit ale pedagoga za něco, co je jeho povinností, se mi zdá zvrácené. Jestliže se pedagogický sbor Národohospodářské fakulty skutečně domnívá, jak je uváděné v článku v Lidových novinách, že „Plagiátorství chápeme jako největší porušení akademické cti. To, že budeme práce pečlivě pročítat, je to nejmenší, co můžeme udělat.“, tak mi není jasné, proč střežení akademické cti instituce přichází až s „pěti litry za hlavu“?
Jsem tím posledním, kdo by namítal něco proti sankcím za akademické opisování. Měly by být, a to tvrdé a neoddiskutovatelné. Platit ale pedagoga za něco, co je jeho povinností, se mi zdá zvrácené. Jestliže se pedagogický sbor Národohospodářské fakulty skutečně domnívá, jak je uváděné v článku v Lidových novinách, že „Plagiátorství chápeme jako největší porušení akademické cti. To, že budeme práce pečlivě pročítat, je to nejmenší, co můžeme udělat.“, tak mi není jasné, proč střežení akademické cti instituce přichází až s „pěti litry za hlavu“?
48 komentářů:
Možná je to tím, že jsem lokální patriot, ale řešení Masarykovy univerzity mi přijde lepší. Viz http://is.muni.cz/info/nov_20060817_plagiat.pl
Naprosto souhlasím s Michalem.
Pragmaticky vyjádřeno: 5.000 Kč je cena, na kterou si "akademici" cení "akademickou čest".
Ja myslím, že problém spočívá také v tom, co je v ČR obecně považováno za originální práci a jako takové je publikováno. V tomhle směru bych odhadoval, že ani ty "akademické" práce pravidla publikační etiky příliš nerespektují.
Každý, kdo zná Radka Policara, tak ví, že je lokální Patriot s velkým doletem. :)
Ale k věci. Osobně vítám boj proti plagiátorství. Nicméně si myslím, že je to léčba následků a ne samotných příčin. Poté, co je někdo už od základní školy doslova trénován v memorování, opisování, stahování, kopírování, se mu stane, že ho v pátém ročníku VŠ vyhodí ze školy za plagiátorství. Základní, střední i vysoké školy mají vést studenty k tomu, aby samostatně četli, přemýšleli a psali. Až budou tuto funkci skutečně plnit, tak nebude plagiátorství takový problém.
Radek Policar: nechápu, jak můžete považovat brněnské řešení za "lepší", když plagiáty hledá jen v IS MU...
Co se týče meritu věci, opět nechápu údiv Michala Bobka nad aplikací elementárních ekonomických principů (notabene národohospodářskou fakultou VŠE). Obdržím-li stejnou odměnu bez ohledu na to, zda vyvíjím úsilí k odhalení plagiátů mezi studentskými pracemi či nikoli, pak tu nejsou žádné ekonomické incentivy k tomu, abych vůbec takové úsilí podnikl. Pakliže však obdržím za každý mnou odhalený plagiát 5.000,- Kč, daleko pravděpodobněji vynaložím patřičné úsilí k odhalení plagiátu, než když je peněžní mezní příjem za takové úsilí nulový.
Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale taková je holt lidská podstata. Je-li cílem zvýšit úsilí VŠ pedagogů při odhalování plagiátů, pak je rozhodně účinnější správné nastavit ekonomické incentivy k takovému jednání pedagogů, než permanentně vysílat plané apely v tomto směru. ;o))
Souhlasím s Tomášem Sobkem, a to nikoli z nízkých recipročních důvodů:-)
Částečně ten problém vidím i jinde. Studenti se neučí "akademickému psaní". Skoro bych se přimlouval, aby takový kurs jako měl Michal Bobek na MU povinně absolvovali všichni. Nedávno vyšla ve SLONu kniha Jadwigy Šanderové Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách. Je to jistě jedna z mnoha, ale okamžitě jsem ji vnutil svému asistentovi, který do roka má napsat diplomovou práci.
Metodologie akademického psaní, mj. též umět správně citovat a teď nemyslím, jestli má být uveden nejprve rok vydání a pak místo, ale co všechno, to je hrozně důležité.
Ad Matěj Šuster: Abychom se pak nedočkali toho, že v rámci "tržních podmínek" budou studenti smlouvat s pedagogy o ceně za přijetí "neodhaleného" plagiátu:-))
Ad Matěj Šuster: Výborný argument. Navrhuji, aby s okamžitou platností začala vláda vyplácet odměny každému, kdo nebude uplácet. Míra korupce v ČR jistě klesne a celá společnost začne fungovat tak nějak lépe, že?
Myslím, že by též prospělo, kdyby se při posuzování diplomových a jiných odborných prací kladlo více důraz na kvalitu než na kvantitu. K plagiátorství se studenti nejčastěji uchýlí, aby "nahonili" strany. Mimochodem, dizertační práce Johna Nashe měla 29 stran a dostal za ni Nobelovu cenu.
Komárek:
V rozrušení, které u vás evidentně vyvolal můj příspěvek, jste se dopustil dost nekorektní analogie.
Tady jde o zvýšení incentivů těch, kdo to mají kontrolovat, přičemž podmínkou pro získání odměny je odhalení prokazatelného plagiátu.
Analogií vašeho pokusu o příklad ad absurdum by naopak byla situace, kdyby fakulta vyplácela 5.000,- Kč každému studentu za to, že "přislíbí", že jeho práce nebude plagiátem. Vůbec to neřeší problém kontroly studentských prací a odhalování plagiátů, takže v krajním případě, pak - li by kontrola ze strany pedagogů zůstala téměř nulová, by šlo o čistý transfer / dar ve prospěch studentů, aniž by to mělo jakýkoli dopad na množství prací, které jsou plagiátem.
Ad Matěj Šustr:
Já myslím, že Vaše argumentace jen dokazuje nesouměřitelnost určitých hodnot: ekonomické ocenění toho, že se někdo chová tak, jak etická pravidla jeho profese určují.
Já chápu, že když dostane pedagog 5.000 na hlavu za to, že oznámí pokus o plagiátorství, tak má větší motivaci k tomu, aby to udělal. Nesouhlasím však s tím, že by tento ekonomický podnět (odměna "navíc") vůbec měl být přijímán. Vysílá to totiž signál, že pod pět tisíc se prostě plagiátorství toleruje.
Myslím, že moje analogie nekulhá: pokud ji upřesním tak, že každý dostane odměnu za to, když nahlásí pokus o úplatek. Tady mi to dokonce ani nepřijde morálně pochybné jako u pedagoga, který za odměnu nahlásí pokus o plagiátorství. Jak ale vidíte, pohybujeme se nikoliv v rovině ekonomických argumentů, ale v rovině argumentů morálních. Tam jaksi "elementární ekonomické principy" nesahají.
"Platit ale pedagoga za něco, co je jeho povinností, se mi zdá zvrácené."
Je zvracene lepe platit lepsiho pedagoga? Je zvracene lepe platit peclivejsiho pedagoga uspesnejsiho pri odhalovani plagiatu?
Dost zvraceni.
Vyroku "5000 Kc je cena, na kterou si akademici ceni akademickou cest" nerozumim.
Je lepe:
a) s plagiatorstvim neco ucinnym zpusobem udelat; nebo
b) placat se po ramenou, jak jsme uzasne moralni?
(S rizikem, ze si o me nekteri ctenari budou myslet, ze jsem amoralni, pocitam a smireny s nim nejsem.)
V clanku LN se uvadi, ze financni pobidky ucitelum nejsou jedine opatreni FNH proti plagiatorstvi.
Jinak financni pobidky maji i neprimy efekt: studenti vi, ze ucitele maji motivaci nachytat je; proto se budou chovat poctiveji. (Tj. opatreni FNH ma stejny dopad jako zprisneni trestu; prisnost je ovsem zhora omezena -- maximum je studenta vyhodit.) Idealni podoba pravidla "5000 Kc za ulovek" za par semestru -- aktualne mrtve, potencialni zive pravo.
A abych udelal radost i tem, ktere jsem timto postem nastval, pridavam hezkou, i kdyz asi znamou, versovanku: Plagiarize, plagiarize, plagiarize, let no one's work escape your eyes.
Fake It Until Make It! (původně myšleno pro orgazmus)
Jan Komárek:
A je podobně "morálně pochybné" kupř. změnit u dělníka hodinovou mzdu na úkolovou mzdu, kde se odměna odvíjí od dosaženého výkonu, a to s cílem zvýšit jeho incentivy k řádnému výkonu práce? Vždyť podobně můžete tvrdit, že dělník je tak jako tak podle zákoníku práce a pracovní smlouvy povinen vykonávat svou práci řádně (i. e. podávat stejně kvalitní výkon) bez ohledu, zda je odměnován hodinovou sazbou, anebo mzdou podle výkonu.
Anebo ještě jinak:
kdyby stát označil za jednu ze svých priorit na poli "boje se zločinností" potírání kapsářství a rozhodl se mj. stanovit zvláštní prémii pro policisty ve výši 5.000,- Kč za každého dopadeného kapsáře, považoval byste to za "morálně pochybné" protože to "vysílá signál", že pod 5.000,- Kč měsíčně se kapsářství toleruje?
Pokud ne, proč ne!? :o)
Pokud ano, pak tomuto způsobu uvažování příliš nerozumím, připadá mi to, jako když Trockij (nebo kdo to byl) odpovídal na výtky ekonomů, že v socialistickém systému (kde jsou "zespolečenstněny" výrobní prostředky) nejsou dostatečné incentivy k racionálnímu využívání vzácných zdrojů a bude v něm tudíž docházet ke značnému plýtvání, odpovídal, že v socialismu bude vychován "Nový Člověk", který bude pracovat pro blaho celku, aniž by k tomu potřeboval ekonomické incentivy. :o)
"Vysílá to totiž signál, že pod pět tisíc se prostě plagiátorství toleruje."
Tato věta zní pěkně, ale obávám se, že nedává smysl.
(Mám dnes večer nějakou polemickou náladu -- změna počasí či co --, a pokud s ní jsem na obtíž, prosím taktně mi zaklepejte na rameno.)
Možná jsem příliš ovlivněn platným právem, ale mám zato, že klíč sporu je v rozdělení pracovních úkolů na ty, které jsou v standardní náplni práce VŠ učitele, a na mimořádné úkoly či nadstandardní plnění běžných úkolů. "Stoupenci morálky" očividně mají odhalovaní plagiátorství za součást běžné náplně práce, "stoupenci ekonomických hodnot" asi nikoliv.
P.S. Ad Matěj Šuster: Přimlouval bych se za nějaký český výraz, incentiv nezní moc hezky.
P.P.S. Kdybych byl čistě teoreticky pedagogem na VŠE, takovouto odměnu bych si nevzal, neboť by mě v opačném případě hanba fackovala.
P.P.P.S. A co na to člen Katedry institucionální ekonomie NHF VŠE doc. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D.?
Za prvé, ač předpokládám, že dotyčné třídění bylo míněno žertem, protestuji proti označení "stoupenci ekonomických hodnot" a "stoupenci morálky". ;o)
Za druhé, pokusím se svůj názor ještě "dovysvětlit" pomocí analogie s policisty:
k základním povinnostem policisty patří - řekněme - odhalovat a dopadat VŠECHNY zločince. Z nějakého důvodu vypukne epedemie kapsářství a vláda si stanoiví jako prioritu "s tím něco udělat". Jako jedno z možných opatření, jehož cílem by bylo kapsářství omezit, by bylo stanovit zvláštní prémie policistům za dopadení kapsáře. To bude znamenat, že policisté začnou (za jinak stejných okolností) alokovat více času a/nebo úsilí právě na tuto oblast zločinnosti, než tomu bylo doposud. A to bylo právě cílem dotyčného vládního kroku, kdy právě tuto oblast zločinnosti považovala vláda za obzvlášť palčivou.
Připadá někomu tento postup NEMORÁLNÍ?
Pokud NE, pak by mě zajímal rozdíl mezi výše uvedeným případem a postupem FNH VŠE:
- jednou z MNOHA povinností pedagogů je pečlivě číst studentské práce a kontrolovat, zda nejde o plagiát.
- z nějakého důvodu však propukla epidemie plagiátorství a vedení fakulty považuje za prioritní, aby pedagové věnovali více svého času a/nebo úsilí právě odhalování plagiátů
- proto stanoví zvláštní prémii za dopadení plagiátorů ve výši 5.000,- Kč
Zajímalo by mě, v čem konkrétně se tyto dvě popsané situace liší?
Že by šlo jen o pocit akademiků, že jsou jaksi morálně nadřazeni všem ostatním pracujícím, a proto by jejich profese (či spíše "poslání") neměla být špiněna ekonomickými stimuly podobného druhu??? ;o))
Ad Jan Petrov:
Ceník akademika:
1. Použije při přednášce srovnávací argumentaci, neopakuje pouze své pravdy vyřčené ve vlastní učebnici....1.000 Kč
2. Při výkladu ústavního práva odkáže na judikaturu Ústavního soudu....500 Kč
3. Při zkoušce jedná se studentem s respektem....3.000 Kč
...
Výše popsané problémy trápí vysokoškolské vzdělávání stejně jako plagiátorství. Nepřipadá Vám absurdní řešit to dodatečným odměňováním akademiků za něco, co z podstaty své profese mají dělat?
Nevím, zdá se mi, že prostě na problémy českého vysokoškolského vzdělávání nějak ekonomické argumenty neplatí.
Ad Matěj Šustr:
Navrhuji stejně tak odměňovat soudce. Pokud jejich rozsudek nezvrátí nadřízený soud, dostanou odměnu 30.000 Kč ke svému platu. Vyřešíme tím problémy nekvalitního rozhodování soudů. Stejně tak můžeme soudce odměňovat za to, když případ vyřídí v rozumné době.
Co chci svými příklady ukázat: ano, jsem skutečně přesvědčen o tom, že v některých profesích musíme zvažovat, zda je použití "ekonomických pobídek ("incentiv") vhodné (a máte pravdu: mezi profesí dělníka a policisty na jedné straně a akademika a soudce na straně druhé skutečně vidím rozdíl).
Odpověď na to, kdy tomu tak je, nedávají "elementární ekonomické principy", ale morální nebo etická argumentace.
Kritériem podle mého názoru je to, zda je podstatou profese předávání nějakých etických norem (a řekl bych i norem společenských-na rozdíl od Vás myslím příklad s policistou není tak jednoznačný, jak uvádíte).
Pokud říkáte, že nepodvádění v akademické činnosti je její podstatou (aspoň já si to myslím a věřím mottu že posláním akademika je hledat pravdu) a současně ale musíte akademiky extra platit, aby na dodržování této fundamentální etické normy dohlíželi, zcela tím podkopáváte její "fundamentálnost".
No dobrá ... tady jsme prostě narazili na nepřekonatelný problém -- lze nějak racionálně argumentovat o tom, co je "morální" a co je "nemorální" (viz. středověké nazírání na sex před svatbou jako nemorálnost nejvyššího kalibru). ;o)
Jinak možná příliš vycházím z české reality, kdy 99% studentských prací je natolik mizerných, že je ztrátou času je číst a vůbec bych se nedivil pedagogovi, který raději využije svůj vzácný čas na napsání série odborných článků, než aby důkladně pročítal tyto prachbídné práce, z nichž většina technicky vzato není plagiátem, ale nepřináší naprosto, ale naprosto nic nového, tj. jde o kompilát citátů z komentářů a publikovaných článků spojených dohromady slovní vatou.
Ale přesto mi to nedá, abych se ještě jednou nevyjádřil k argumentům Jana Komárka:
Citát:
________
"Navrhuji stejně tak odměňovat soudce. Pokud jejich rozsudek nezvrátí nadřízený soud, dostanou odměnu 30.000 Kč ke svému platu. Vyřešíme tím problémy nekvalitního rozhodování soudů. Stejně tak můžeme soudce odměňovat za to, když případ vyřídí v rozumné době."
---------
A jak je tomu u rozhodčího řízení? V delším období můžeme očekávat (při relativně volném vstupu do odvětví), že ekonomicky nejúspěšnější budou ty rozhodčí instituce, které budou nabízet nejkvalitnější službu "spotřebitelům", tj. konkrétně:
1) budou schopni rozhodnout přiměřeně rychle, a zároveň
2) jejich rozhodnutí nebudou téměř nikdy rušena soudy pro závažná procesní a jiná pochybení (srov. § 31 zákona o rozhodčím řízení...).
Takové rozhodčí instituce si vytvoří dobrou pověst, resp. reputaci coby instituce, které v přiměřené lhůtě vydávají taková rozhodnutí, která lze považovat za spravedlivá. Tudíž k nim budou mít smluvní strany větší důvěru a budou ochotnější na ně smluvně přenést rozhodování o jejich budoucích majetkových sporech.
Snižuje snad fakt, že je ve vlastním ekonomickém zájmů rozhodců rozhodovat právní spory rychle a přiměřeně kvalitně, nějakým způsobem jejich morální status coby profese?
(Zde mluvím jen o rozhodčím řízení mezi podnikateli; obligatorní rozhodčí doložky ve všeobecných smluvních podmínkách spotřebitelských smluv považuji za velice spornou záležitost (a navíc jsou dost možná v rozporu se směrnicí o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách a tudíž by měly být vůči spotřebiteli neúčinné).
Citát č. 2
________________
"Pokud říkáte, že nepodvádění v akademické činnosti je její podstatou (...) a současně ale musíte akademiky extra platit, aby na dodržování této fundamentální etické normy dohlíželi, zcela tím podkopáváte její "fundamentálnost".
-------------------
Uvědomte si, že tu nejsou jen dva póly, totiž "zcela důsledně kontroluji původnost studentských prací" versus "vůbec nekontroluji plagiátorství".
Je to také otázka větší či menší intenzity a důslednosti kontroly. Teoreticky byste mohl veškerou svou pracovní dobu (i volný čas) věnovat tomu, že budete kontrolovat z veškerých myslitelných zdrojů, zda náhodou daná práce neobsahuje nějakou -- třeba i zcela bezzvýznamnou -- pasáž, která je nepřiznanou "výpůjčkou". Troufám si říci, že takové počínání není zrovna "optimální" alokací vašeho času - ani z vašeho hlediska, ani z hlediska vedení fakulty.
Má-li vedení fakulty pocit, že pedagogové sice věnují jakous takous pozornost otázce, zda jde o původní práci nebo o plagiát, ale považují za vhodné, aby věnovali této otázce ještě větší úsilí, jaké opatření mají podle vás učinit?
Tj. není to jen otázka "plnění akademických povinností" versus "neplnění těchto povinností", nýbrž pedagogové samotní mohou mít zcela legitimně poněkud jinou představu o tom, jaké úsilí je vhodné věnovat této kontrole (na úkor jiných bohulibých akademických povinností), než vedení fakulty.
Ad Matěj Šustr:
Já myslím, že je třeba rozlišovat nemožnost nalézt objektivní odpověď na morální otázky (i když i tam se najdou filozofové, kteří tvrdí, že je možné se jich dobrat-Dworkin) od možnosti o morálce racionálně argumentovat. Pokud si stanovíte výchozí premisy takové argumentace (např. Kantův kategorický imperativ), můžete od něj racionálním (nikoliv však logickým nebo matematickým) postupem odvozovat další argumenty. Myslím, že se tomu věnují filozofové od Aristotela přes zmíněného Kanta až např. po toho Dworkina. Nezdá se, že by o možnosti racionálně argumentovat pochybovali.
Ad nízká kvalita prací-nemohu posuzovat jejich kvalitu, jelikož je nemusím číst; není tedy ale spíš problém někde jinde: v existenci samotné povinnosti psát diplomky?
Rozhodčí soudy a soudy:
Řekl bych, že soudy plní i jinou společenskou funkci než pouze rozhodování sporů (reprodukce a upevňování společenských pravidel). Z toho důvodu se na ně uplatňují jiná pravidla společenské/politické morálky.
"Uvědomte si, že tu nejsou jen dva póly,..."
Děkuji za tak silný apel, já si to uvědomuji. Jen mám tak nějak pocit, že fakulta může komunikovat s pedagogy i jinak, než prostřednictvím peněz.
Nápad -- co byste říkali normě, podle které by každý student, jenž odhalí plagiát mezi studentskými pracemi, obdržel odměnu třeba 5.000,- Kč? To by snad mělo být v pořádku i "z morálního hlediska", ne!? :o)
(Tedy s výhradou, že by některým fakultám dost možná bezprostředně hrozilo, že jim takové opatření zruinuje jejich rozpočet...).
Jan Komárek:
ad. 1: nejsem ani zdaleka filosof (resp. osoba filosofie znalá), takže na tomto poli nejsem bohužel schopen smysluplně diskutovat. ;o)
ad. 2 ("nízká kvalita prací"):
Já bych celkově byl proti rušení diplomových prací, ale to by muselo mít právnické studium zcela jinou podobu než dnes. Pak-li má mít tu podobu jako dnes, pak by asi bylo lepší diplomky zrušit + ti, co chtěj mít titul JUDr., nechť si napíší opravdu kvalitní rigorozní práci, přičemž se jim ovšem školitel / vedoucí práce musí vskutku věnovat a ne jak to teď zhusta probíhá u diplomek.
Ad. 3 ("soudy vs. rozhodčí soudy")
Citát:
________
soudy plní "... i jinou společenskou funkci než POUZE (!!!) rozhodování sporů (reprodukce a upevňování společenských pravidel)"
--------
POUZE rozhodování sporů!? Jsem poněkud perplex, poněvadž doposud jsem se pod vlivem prof. Zoulíka domníval, že právě rozhodování sporů o právo je vlastní podstatou soudnictví, ale nyní vidím, že jsem se zřejmě mýlil. :o)))
Který soud proboha kdy nějakou významnější měrou přispěl k "reprodukci a upevňování společenských pravidel"? To je snad záležitostí rodiny a dalších zprostředkujících neformálních (jakož i formálních - jesle, škola aj.) institucí, ne?
Nevím, který z klasiků to řekl a určitě jde o parafrázi, ale kdosi moudrý pravil cosi ve smyslu "běda společnosti, v níž lidé jednají v souladu s právem jen ze strachu z trestu". :o)
Navíc mě fascinuje obrovský rozdíl mezi Vaším ideálem (v kostce: "soud jako morální autorita") a skutečností (viz. nízký kredit českých soudů u veřejnosti). Takže jak!? :o)
OK, dobrovolně uznávám, že bod 3. v mém posledním příspěvku ("soudy vs. rozhodčí soudy") útočí na něco, co autor netvrdí, resp. útočí na nejhorší možnou interpretaci toho, co autor chtěl říci.
Nicméně dlouhodobě mě rozčiluje přesvědčení mnoha učenců z oblasti společenských věd, který by se dal v kostce shrnout např. takto:
- "peníze pocházejí od ďábla"
Zejm. se zcela vymyká mému chápání, proč se peněžní odměnou údajně špiní "morální kredit" akademika, ale nepeněžní odměna typu veřejné pochvaly je košer.
"Nekorumpuje" kupř. náhodou dárce krve to, že si mohou darování krve v určité částce odečíst z daňového základu? Resp. jedná člověk, který daruje krev a pak využije možnosti si (zákonem stanovenou) peněžní hodnotu tohoto daru odečíst z daní, nemorálně / degraduje to dodatečně jeho chvályhodný čin "darovat krev", protože z toho finančně profitoval?
Tento názor mě rozčiluje proto, že jsem přesvědčen, že nebýt podobných mlhavých morálních skrupulí, dalo by se prostřednictvím ekonomických pobídek dosáhnout v leckterých oblastech lepšího stavu, než je tomu doposud (např. nedostatek orgánů k transplantaci aj.).
Několik nesouvislých neoriginálních poznámek:
Existence právního řádu spočívá i na vědomí, že kdo právo poruší, dostane se před soud (i v civilní i v trestní věci). Stačí jen hrozba trestu, abyste něco ne(dělal); stačí jen hrozba soudního řízení, abyste jednal v souladu s právem. (Že nejednáme v souladu s právem jen pro hrozbu sankce, souhlasím. Ale bylo by zajímavé pozorovat, co by se stalo, kdyby z ničeho nic zanikla justice. Eroze.)
Pokud strany vědí, co je právo, spíše se dohodnou, než aby podstoupily nákladné soudní řízení (viz praxe v USA). A k nalézání / dotváření práva se spíše hodí jedna centralizovaná instituce, nejvyšší (správní) / ústavní soud, než desítky arbitrážních těles, jakkoli kvalitních.
Pokud jste obchodník a nasmlouváte si rozhodčí doložku -- Váš problém. Pokud jste si jí předem nenasmlouváte, předpokládám, že dáte přednost, aby Vás soudil zcela nezávislý orgán, i když poněkud těžkopádnější.
J. Komárek a ceník akademika:
Pěkný vtípek, ale nic víc.
Tak taky jeden: Komunikace fakulty s učiteli: Pepíku, prosimtě zkus si ty písemky víc hlídat.
(Prosím, berte to jako nadsázku: Připadá mi škoda, když se jednoznačně prospěšná aktivita uzemní z dosti nejednoznačných důvodů morálního krasodušství.)
Nechcem do tej vasej veselej diskusie moc zasahovat, tak len jedna malinka poznamka na okraj:
nebolo by rozumnejsie, keby skola davala ucitelovi tych 5000 ("ukolovo") za kvalitne vedenie diplomky?
okrem ineho tym chcem poukazat na rozdiel medzi platenim ukolovej mzdy napr. robotnika a ukolovym platenym fizlovanim kantorov
Ad peter brezina
Zní to rozumně, ale nedovedu si představit, jak by to v reálu dopadlo, kdyby vedoucí katedry posuzovali kvalitu vedení dipl. prací u členů katedry.
Jan Petrov:
Tady by bylo zajímavé si pečlivě přečíst např. knihu Bruna Leoniho "Právo a svoboda", resp. podrobněji si prostudovat, jak vlastně vznikl korpus klasického římského práva (nemýlím - li se, většinu dodnes platných principů soukromého práva vlastně "vytvořili" / nalezli formou svých dobrozdání římští (soukromí) právníci, na něž se obrátila s žádostí o konzultaci daného právního sporu některá ze stran sporu ...
///podrobnosti si již přesně nepamatuji, jen jsem kdysi četl v Právníku zajímavý článek Petra Bělovského o "ius respondendi", který je koukám zřejmě dostupný online zde: http://www.prf.cuni.cz/intervalla/fulltext/iusrespon.doc ///.
Peter Brezina:
Lze-li jen s krajními obtížemi / s vysokými náklady monitorovat a (relativně objektivně) posuzovat, zda se pedagog vskutku dostatečně věnuje studentovi při tvorbě diplomky, pak by taková dodatečná odměna nebylo moc účinná.
Ledaže by toto hodnotili studenti kupř. formou anonymních dotazníků ... což je asi problematické z jiných důvodů.
Ale co na to jít jinak -- dávat odměnu každému (kromě pedagogů), kdo odhalí plagiát + pedagogovi, který dotyčný plagiát měl při náležité péči odhalit a neodhalil, bude korespondující částka stržena z jeho platu.
Doufám, že mi tu teď nějaký nenapravitelný moralista nezačne tvrdit, že je profese VŠ pedagogů "morálně degradována" i tím, pokud jsou tyto akdemické povinnosti vynucovány formou peněžních pokut (de facto "negativní peněžní odměny"). :o)
Ad matěj šuster
Co přesně myslíte výrazem
"nenapravitelný moralista"?
Tomáš Sobek
Věcne zřejmě nic, jde jen o "šleh". V daném kontextu je dotyčné označení evidentně adresováno např. Janu Komárkovi.
Připadá mi totiž, že pozitivní ekonomická pobídka (odměna za odhalení plagiátu) a negativní ekonomická pobídka (pokuta za NEodhalení plagiátu) se z morálního hlediska až tak neliší.
Jaký je morální rozdíl mezi případy, kdy pedagog důsledně kontroluje práce jen proto, že se chce vyhnout pokutě za NEodhalení plagiátu, a případy, kdy pedagog důsledně kontroluje práce jen proto, že chce získat odměnu za odhalení plagiátu?
Lze spatřovat zásadní morální rozdíl v tom, že v druhém případě se jeho majetek rozmnožuje, kdežto v prvém případě "jen" neztenčuje? :o))
matěj šuter
Kousek z mé dizertace. Snad je tam nějaká souvislost.
Vezměme, že ředitelka mateřské školky má problémy s nedochvilností rodičů při vyzvedávání dětí, a proto uvažuje o vhodném opatření k redukci tohoto nešvaru. Rozhodne se, že zavede pokuty. Pokaždé, když si nějaký rodič přijde pro svého potomka pozdě, zaplatí malý finanční obnos jako pokutu. Bude takové opatření účinné? Většina respondentů by bez váhání řekla, že jeho důsledné uplatňování bude redukovat pozdní příchody rodičů. Zdá se totiž zcela přirozené očekávat, že když jsou pro nějaké chování zavedeny negativní důsledky, sníží se výskyt tohoto chování. Jenomže experimentální zavedení pokut v praxi nedochvilnost rodičů ještě zvýšila, a to dokonce dvojnásobně. Jak si něco takového vysvětlit? Zdá se, že rodiče po zavedení pokut začali interpretovat sociální interakci s učitelkami mateřské školky novým způsobem. Na začátku, tedy před zavedením pokut, mohli uvažovat takto: „Mateřská školka se smluvně zavázala mi hlídat dítě jen po sjednanou dobu. Pokud na mě učitelka trpělivě čeká i po uplynutí této doby, pak jen ze své dobré vůle, a proto bych neměl této její vstřícnosti zneužívat.“ Po zavedení pokut ale rodiče začali ke svým pozdním příchodům přistupovat jinak: „Za čas navíc si platím finanční obnos. Přitom záleží pouze na mně, jestli se budu honit, abych přišel včas, anebo si zaplatím požadovanou částku.“ Peníze, které platili navíc, rodiče zřejmě nechápali normativně jako pokutu, tedy jako finanční sankci za porušení povinnosti, ale ekonomicky jako cenu za čas hlídání navíc, tedy jako fakultativní příplatek. Důležité při tom je, že se tu vytrácí klíčový motivační prvek, totiž morální pocity viny rodičů z toho, že porušují své závazky a zneužívají dobré vůle cizího člověka.
Tomáš Sobek
Budete se možná divit, ale o této studii / experimentu (tuším odněkud z Izraele, ne?) jsem již slyšel.
Dotyčnou studii jsem bohužel nečetl, takže neznám podrobnosti.
Poněkud cynicky bych ale prohlásil, že pokuty byly zřejmě v daném případě nastaveny příliš nízko. Zcela jistě existuje taková výše pokuty, která by účinně dosáhla svého cíle, tj. odradila by rodiče od toho, aby děti vyzvedávali pozdě (možná by je ale zároveň odradila rovněž i od toho, aby děti do dané školky vůbec dávali :o).
Je to zajímavý (a kontraintuitivní) výsledek, ale jeho zobecnitelnost bych rozhodně nepřeceňoval.
matěj šuster
Ano, je to z Izraele. Mnozí špičkoví ekonomové (např. R. Frank) zdůraznují právě význam morálních sentimentů pro racionální rozhodování. Dobrou noc.
Každopádně, pokud jste tím chtěl naznačit, že při zavedení odměn za odhalení plagiátů u pedagogů lze se stejnou pravděpodobností očekávat jak to, že pedagogové zvýší úsilí, tak to, že své úsilí naopak sníží, poněvadž tuto činnost začnou vnímat jako "fakultativní" (a extra placenou), pak si dovolím OSTŘE nesouhlasit. ;o)
Btw, pro zájemce:
Tomášem Sobkem zmiňovaná studie je zde:
Gneezy, Uri & Rustichini, Aldo - "A Fine is a Price", Journal of Legal Studies, Vol. 29, No. 1, January 2000
Na str. 15 c.d. se lze dočíst:
"It is true that a ‘‘large enough’’ fee would eventually reduce the behavior. For instance, many day-care centers in the United States clearly announce a fee for coming late at the start of the year, and this fee is large and proportional to the length of the delay. The resulting penalty is more severe for the average delay than the nonlinear fine we introduced in our study, even after adjusting for difference in prices and incomes in the two
countries. Casual observation shows that there are few delays, but we have not examined if the average delay is different from the one in our sample. Comparing the two systems would be an interesting research project."
ad Matej Suster 23:24
"Lze-li jen s krajními obtížemi / s vysokými náklady monitorovat a (relativně objektivně) posuzovat, zda se pedagog vskutku dostatečně věnuje studentovi při tvorbě diplomky, pak by taková dodatečná odměna nebylo moc účinná."
Tak neviem. Kamarat uci na VOS a kupodivu im to tam funguje. Mozno je problem aj v tom, ze na posudenie kvalitneho vedenia prace je treba viac nez len primitivna statistika a fizlovanie, aj ked sa na druhu stranu vlastne vystaci s tym, ked sa ti ucitelia (=veduci prac) spravaju ako dospeli ludia. A napriklad neberu diplomku ako pritaz, ale ako prilezitost nieco dosiahnut, aj ked nie vlastnymi rukami (ale teda fakt je, ze takto k diplomkam pristupuje dost malo ludi, par som ale uz stretol...).
Ale este ine som chcel: to vam fakt pride normalne a ok a "stimulujuce" (btw, ano, STIMUL je ten pravy pojem na preklad slova incentive...), ked sa ucitelia degraduju na nejakych dozorcov? Navyse mam pocit, ze zrovna plagiatorstvo sice je problem ceskej akademie, ale ani zdaleka nie najvacsi... Pride mi, ze pan dekan si proste nahana popularitu, a toto je taka neskodna, ale asi ucinna metoda. Na FHS UK (to je moje druhe posobisko) asi pred mesiacom par studentov vyhodili za opisovanie referatov zo skoly, ale do novin s tym nesli. Zato to kazdy student dostal do mailu (alebo to vyvesili na vyvesku v IS alebo take nieco...). Prof. Sokol asi nema politicke ambicie :)
Ad matěj šuster
Ten příklad s mateřskou školou jsem uvedl pouze proto, že musíme zvažovat i jiné než finanční motivace. Rodiče pospíchali si vyzvednout dítě, protože jim bylo "blbé",aby na ně učitelka čekala přesčas. Ale když za to platili pokuty, tak už jim to "blbé" nepřišlo. Je možné, že mnozí učitelé přestanou hlásit plagiátorství právě proto, že s tím bude spojena finanční odměna. Bude jim prostě "blbé", aby za peníze někoho "napráskali".
Něco na tom je. Předpokládám, že
(1) učitelé na FNH dostanou odměnu za studenta nahlášeného vedení k disciplinárnímu postihu;
(2) toto napráskání se dříve dělo ve zcela mizivém procentu případů; a
(3) i teď mohou učitelé studenta nenapráskat, uložit mu sankci sami (fail v kurzu), a odměnu nezískat. (Je ovšem možné, že vedení FNH určilo povinnost napráskání disciplinární komisi, pod hrozbou sankce.)
Ta Izraelská studie je zajímavá. V této souvislosti je zajímavá otázka nelinearity / nespojitosti: Jakmile školka zavede penále ve výši jen poloviny skutečných nákladů na delší hlídání (tj. např. ceny, za kterou by vychovatelky byly ochotny posečkat), pak pocit morálního provinění rodičů klesne ne na polovinu, ale až na nulu.
Matěj Šustr: Leoni, ano, četl jsem o něm na leblogu. Bez bližší znalosti věci se obávám, že tu romantickou představu do dnešní doby transponovat nelze.
Subjekty přece jen více ocení rychlé a jednoznačně fixování právního pravidla (nejvyšším soudem), než pochvalu dalších generací, jak úžasně decentralizované bylo to jejich právo.
(Mimochodem, normotvroba provozovaná nejvyššími soudy nemá některé nectnosti normotvorby parlamentní--větší cit k detailu, absence vnějších tlaků aj. Dále i parlamentní normotvorba není sama o sobě špatná; je jako dynamit, u kterého záleží, jak se použije.)
Petr Brezina: Nemyslim si, ze by vedeni FNH bylo nejak nadseno, ze se to objevilo v novinach. (Jiste si rikaji, ze po akci "prodej kreditu" dostanou dalsi sodu.)
Vím, že veleakce typu "tough on crime" jsou nesympatické. Pořád mi ale připadá lepší varovat studenty prospektivně než trestat retrospektivně.
(Opravdu si myslím, že je tu přehlíženo, že vedení FNH může považovat akci "Reward: 5000 CZK" za spíše preventivní -- a ta má smysl jen, pokud "visí na každém rohu". Možná se nyní nacházíme jen v krátkém "tranzitivním období".)
Nemyslím si, že jde jen o ekonomii a pryč s morálkou. Jen v tomto případě mi hodnota dosaženého cíle připadá vysoká, zatímco amorálnost kroků vedoucích k jeho dosažení nepatrná, příp. sporná, či až žádná.
Mi se odměňování lektorů nelíbí z toho důvodu, že škola neodměňuje žádoucí chování lektorů.
Nyní není v zájmu učitele, aby "jeho" diplomky byly co nejlepší, ale spíše nechat žáka zcela bez pomoci, aby se v tom řádně "vykoupal" a pak tam najít zkopírované pasáže a podstatný příspěvek k platu je doma.
Josef Pisak:
No pravda je, že tu je jistá (byť dle mého soudu dost vzdálená) paralela s tím, co popisuje Glen Whitman v článku "Slavery, Snakes, and Switching: The Role of Incentives in Creating Unintended Consequences"
For a reward or punishment to be effective, it also must aim at the right target. That's not as easy as it sounds. S. E. Rhoads, in his book The Economist's View of the World, tells the story of the Italian town of Abruzzi, which had a problem with too many vipers. To motivate citizens to kill vipers, the town fathers created a viper bounty to be paid for dead vipers. "Alas, the supply of vipers increased. Townspeople had started breeding them in their basements" (p. 58). The problem, of course, is that the town fathers rewarded the wrong thing. What they wanted was not more dead vipers, but fewer vipers in the first place.
Souhlasím, ta podobnost s těmi zmijemi tu určitá je, odměňování za odhalování plagiátů zjevně neléčí příčiny tohoto bezpochyby zavrženíhodného počínání, jen se snaží uhasit následky.
A tedy ty příčiny?
Jestliže se student během celého studia setkává pouze s naprostým nezájmem pedagogů o to, co kdy vytvořil, zápočet dostane ve chvíli kdy seminární práci odevzdá (a tedy ji zjevně nikdo nečte), nikdy nedostane zpětnou vazbu, co napsal špatně a co bylo naopak fajn, nikdy ho nikdo nepokárá za to, že něco opsal,… proč by měl nyní na konci studia očekávat něco jiného a domnívat se, že jeho práce bude něčím více než potravou pro moly ve fakultním archívu???
A tento popis bohužel není vzdálen realitě, jako studentka posledního ročníku mám praktiky na naší alma mater v živé paměti.
Samozřejmě může být namítnuto, že je to taky na studentovi, má možnost si o akademickém psaní něco přečíst, kvalitních publikací by se pár našlo (byť většinou cizojazyčných a tudíž na český styl ne úplně použitelných). Ale nemělo by to být běžnou součástí právnického studia? Přikláním se k volání zmíněném v některém výše zmíněném postu po kurzu akademického psaní jako povinné součástí studia, avšak obávám se, že v praxi by tento požadavek narazil na dva problémy: 1) nedostatek pedagogů, kteří vědí, jak má akademické psaní vypadat (viz většina učebnic), natož aby věděli, jak to naučit; (2) ve chvíli, kdy máme v ročnících po několika stovkách studentů, je dosti nereálné číst každou studentskou práci a dát k ní nějaký feedback.
Tedy co s tím?
Budeme za to trestat studenty vyhozením a odměňovat pedagogy za to, že odhalí důsledky svého trestuhodného nezájmu o studenta během jeho studia?
Sice trošku "s křížkem po funuse", ale přece jen pár poznámek k tématu. Podle mne je nešťastné, že je odměna za práci spojena přímo s takovýmto výsekem jinak běžné práce vysokoškolského učitele. Protože nepochybně hlídání toho, jestli práce není "obšlehnutá" do této práce patří. POkud je ta odměna postavena takto, tak jednak vyvolává nežádoucí pozornost a druhak podle mne se mine účinkem. Studenti se budou nejspíš stále spoléhat na to, že je jich tolik, že procento "odhalených" bude malé a části učitelů bude blbé "bonzovar", takže této činnosti budou věnovat ještě menší pozornost, než dříve. Takže lepší by bylo, aby se zkrátka všem dalo najevo, že se plagiátorství bude věnovat zvýšená pozornost a učitelům, že se může projevit v jejich prémiích jako součást celkového hodnocení jejich práce, ale ne, že určitá částka za kus.
Vidím, že diskuze pokračuje, tak ještě jednu poznámku. Myslím, že boj s plagiátorstvím pouze vytvoří tlak na adaptaci studentů. Nedávno jsem byl přítomen rozhovoru, kdy jedna studentka říkala druhé: "Obšlehla jsem to, ale pro jistotu jsem měnila pořadí slov." Jednoho dne budeme muset přistoupit k požadavku, který je u nás zatím nemyslitelný: KOMPILACE NESTAČÍ. V ODBORNÉM TEXTU MUSÍ BÝT NĚJAKÁ VLASTNÍ MYŠLENKA.
Takze aj ja si este prihodim:
jedna otazka: moze byt "vlastni myslenkou" pri kompilacii inteligentny vyber toho, co kompilujem, a ako to zoradim? Zvlast pri diplomke mi to vobec nepride nepatricne - nedavno napriklad kamarad takto kompilacne pojednal jednu pravnehistoricku temu, kde doteraz boli v zasade spracovane len jej jednotlive aspekty. (ze priznal vsetky zdroje snad nemusim dodavat...)
Dalsi priklad: je nepripusta praca, ktora je v zasade kompilatom a prekladom cudzojazycnej prace/diskurzu? (z EN do CZ? z CZ do EN?)
Ad Peter Brezina
Tvou námitku akceptuji. Souhlasím, že inteligentně strukturovaný celek je více než pouhý souhrn jeho částí a v tomto smyslu může být i kompilace objevná nebo kreativní. A samozřejmě také souhlasím, že kvalitní překlad vyžaduje intelektuální investici. Takže bychom neměli nějakou práci odmítat jen proto, že to je kompilace (resp. překlad), ale proto, že to je ŠPATNÁ kompilace (resp. překlad). Zároveň platí, že na diplomovou práci se nekladou takové nároky jako na dizertační nebo habilitační práci.
Okomentovat