středa 19. ledna 2011

Domácí právník aneb "potřeboval bych poradit"

Vzhledem k tomu, že momentálně můj obzor zahrnuje především péči o vlastní zdraví a zdraví ostatních členů rodiny, nabízím Vám veskrze oddechovou (jedno)aktovku...

Místo: kdekoliv.

Postavy: právník, jeho blízcí, přátelé nebo známí.

Děj: právník se účastní rozhovoru, telefonuje nebo čte e-mail. Náhle dojde na osudovou větu uvedenou v titulu. Právník bedlivě vstřebává vylíčení skutkového stavu, jeho tvář nabývá lehce nepřítomného výrazu, oči však vyzařují pevné odhodlání pomoci moudrou radou bližnímu svému.


Když se v téhle situaci octnu, ještě dříve než pevné odhodlání mě jímá překvapení a údiv nad tím, že mi žadatel prokazuje takřka bezmeznou důvěru. Posledních devět let jsem se totiž "od devíti do pěti" zabýval nejprve (převážně) právem obchodním, nyní právem EU. "Od pěti do devíti" jsem ovšem byl konzultován v oblastech velmi vzdálených, jako je:

  • nemovitostní právo: od slevy z nájemného kvůli stavebním pracem přes rozdělení rodinného domu na dvě jednotky a sousedské spory až po otázku, zda se člověk, který za své peníze zrekonstruoval cizí stodolu, mohl stát jejím vlastníkem v důsledku zpracování;
  • pořádání místního referenda ohledně umístění "nežádoucí" stavby;
  • autorské právo a práva výkonných umělců: co všechno můžete přetisknout, potažmo převzít v hudební skladbě nebo v jejím titulu; smlouva na vydání CD;
  • kompenzace za zrušený let (abych nepodváděl: letenka byla moje, takže jsem jednal ve vlastním zájmu);
  • franšízová dokumentace k restauraci;
  • spotřebitelské právo, aneb reklamace všeho druhu - od vadného nábytku přes spálené košile z čistírny po zájezd neopdovídající popisu;
  • bankovní smlouvy: co dělat, když si na Vaši ukradenou občanku někdo půjčí 200.000 Kč, ačkoliv jste bance krádež nahlásil, a banka se tváří, že neudělala chybu a problém rozhodně na jejím příjimači (bonusová exkurze do trestního práva: kdo je obětí trestného činu a měl by tudíž podávat trestní oznámení);
  • právo občanské odpovědnosti/pojistné právo - důsledky pádu pojištěného štítu stodoly na sousedovu nepojištěnou zahradu při nevídaně silné vichřici;
  • atd.
Copak já bych se šel poradit s architektem, jehož specializací jsou dálniční mosty, ohledně výběru kachliček do koupelny?

Předpokládám, že většina jinoprávníků má s takovýmito "bokovkami" svoje zkušenosti. Takže se chlubte: jakou nejzajímavější nebo nejbizarnější otázku jste museli řešit mimo svoji kancelář?

Jste stejně jako já ve většině případů rozpolceni, protože na jednu stranu byste rádi pomohli a koneckonců Vás zajímá téměř jakýkoliv právní problém, ale na druhou stranu víte, že kráčíte po tenkém ledě, a bojíte se, aby vaše pomoc nebyla ke škodě?

A dokázal někdo z Vás takovou žádost odmítnout? Nebo ve volných chvílích studujete exotické předpisy a modlíte se k některému z patronů právnického stavu (mimochodem, věděli jste, že jenom katolická církev jich podle všeho nabízí šest), abyste v té džungli nešlápli vedle?


P.S.: Jako doplňkovou hru můžete zkusit vymyslet povolání, které je mimo profesní sféru natolik nepoužitelné, že se jeho "vykonavatel" nemusí žádostí o radu či pomoc obávat. V první chvíli jsme s manželkou mysleli na rentiéra (nakolik to je ovšem povolání), protože ten přece nic nedělá. Pak nám ale došlo, že po něm určitě někdo v jednom kuse chce peníze...

P.P.S.: Až se podaří dostat do normálních mezí základní fyziologické parametry všech členů rodiny, slibuji, že se vrátím k o něco serióznějším tématům. Více argumentace, méně blábolů. Je to totiž dobrá volba pro tento blog. Víc, než si myslíte.

P.P.P.S.: Taky se těšíte na další volby?

27 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Mně by hlavně zajímalo, jak je to s tou ukradenou občankou? :)
Václav Štýrský

Anonymní řekl(a)...

To je naprosto přesné. Já právě studuji zákon o telekomunikacích ...

P.H.

Jan Potměšil řekl(a)...

I když vždy upozorňuji, že jediné, čemu trochu rozumím, jsou přestupky (cca 3 přestupky, a to nikoliv dopravní, pozor!), také funguji jako všeobecná poradna:
1) může mi zaměstnavatel udělit "pokutu" 5.000,-, že jsem něco ..., resp. zkazil?
2) Dluží mi 10.000, nevím, kde bydlí, jak to zjistím, mám se soudit, jak mám podat žalobu?
3) Kouřit trávu můžu, ale podávat to nesmím? On je to vždycky aspoň přestupek?
4) Jak se mám vyhnout exekutorovi a může mi sebrat auto na leasing?
5) Co když nám dcera bude zase vyhrožovat a bude chtít peníze, smím si to nahrát, jak předejít exekuci na její dluhy?
6) Mohl bys mi napsat smlouvu o zřízení věcného břemene?
7) Smí ten jejich pes pobíhat takhle volně po cestě, nemá město vyhlášku?
8) Můžu prodávat samolepky s českou státní vlajkou?
9) Můžem zrušit tu smlouvu na hrnce, co babička podepsala?
10)Já nemusim s sebou nosit občanku, tak jo nebo ne?
11) Dostali jsme pokutu kvůli odpadům a hygiena nás chce zavřít, co s tím?
12) VZP po mě chce 46.000, co mám dělat?
atd.
Každý právník, byť ještě jen studující, je samozřejmě "expertem na všechno" pro všechny, kdo jej aspoň trochu znají. Každý právník zjistí, že má spoustu kamarádů, kteří mají shodou okolností právní problém, a to zpravidla ne jeden...:-)

Jakub Jošt řekl(a)...

Mne Vas prispevok pride usmevny aj tym, ze to co Vy popisujete ako ziadost Vasich blizkych o radu je z mojej skusenosti bezna poziadavka klienta na advokatsku kancelariu.

Nechcem opominat, ze advokat by mal mat k podobnym otazkam blizsie ako referendaire, ani fakt, ze je za ne plateny (casto velmi slusne).

Lenze v realite to vyzera podobne...:), ked niekomu kto ma spickove vzdelanie v prave EU, ADR, a pod., pristane na stole otazka kombinujuca obcianskopravne a spravnopravne podotazky s tym, ze vdaka workload ma advokat (koncipient...) na odpoved 2-3 hodiny.

Anonymní řekl(a)...

Nemyslím, že kamarádi, rodina či další známí očekávají po právníkovi přesnou znalost všeho, ale jak říkal jeden vyučující na fakultě, i když budete vynikajici specialista na nekterou jedinou oblast (napr. vyznacny advokat na financni transakce), zakladni neznalost obcana, rodiny a trestu vam muze nadelat velkou ostudu ve vasem okoli. Protoze sousedy ma kazdy, rozvadi se kde kdo, sem tam se nekdo popere a spotrebitelske smlouvy se tykaji skoro vsech. Takze jsem jiz resil, i kdyz se tim profesne nezabyvam, smlouvy s telefonni spolecnosti (variace na hrnce), spor s realitkou, smenky a smenecny platebni rozkaz, trestni oznameni, spravni rizeni s katastrem, pracovni smlouvy, darovaci smlouvy (nemovitost, to bylo dost nemile), opravdu jen zakladni rady v otazce zakladani sro atd. Proste okridlena veta: "kdyz ses ten pravnik, jak mam udelat..." plati :) hlavne, kdyz je to zadarmo (resp. za pivo ;) Michal N.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad Michal N.:
Souhlas. Už několik let sám sobě slibuji, že si ještě jednou pořádně pročtu ty základní kodexy...:-)
Jinak podobné poradenství - ač u přátel a rodiny, zejména nezná-li člověk dobře danou oblast či má ujec nereálné představy - může být i rizikové ("neléčit vlastní rodinu!"), je to aspoň příležitost ukázat, že ne každý právník je namyšlený hamižný nabob, který nevidí-li otevřenou šrajtofli, nepomůže, neporadí...

Martin Bílý řekl(a)...

JJ, právě tahle škola mě naučila říkat kamarádům "ne". Kdekdo po mě chce jen ("jen"!) zkouknout smlouvu, odpověď na jednoduchou otázku (jaká pokuta už je v rozporu s dobrými mravy) atd. Známý právník je prostě poradna zdarma, ačkoliv každý chápe, že známý zedník zídku zadáčo zcela zjevně nepostaví. Duševní práce se u nás necení.

Ale od té doby, co jsem advokát, už mě to netíží, mám na to kouzelnou větu (pokud to není jednoduchá věc, kterou vysypu z hlavy po telefonu) - "ale samozřejmě, že to pro tebe rád udělám, dokonce ti dám dobrou cenu, a sice..., pošli mi všechny podklady nebo se raději stav v kanceláři". Málokteří setrvávají na tom, že chtějí jen pětiminutovou radu po internetu. A když chci, tak si s nima umím poradit.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Právě dnes:

Jsem vlastníkem několika bytových domů. Když dluží některý z mých nájemníků, může exekutor kvůli tomu zabavit věci i v mém bytě?

Kéž by všechny otázky byly tak jednoduché!

Asi nejbizarnější byl dotaz týkající se kanalisačního práva.

Dobře je na tom třeba patholog, mrtvoly odbornou pomoc obvykle nepožadují.

Anonymní řekl(a)...

Zpetne beru jako nejvetsi vtip to, ze s podobnymi problemy se na me pratele a rodina obraceli uz nekdy od druheho rocniku na fakulte...a hlavne to, ze vazne cekali smysluplnou odpoved... :-)

Petr Possel

Anonymní řekl(a)...

Jestli máte v příbuzenstvu doktora, tak víte, že tam to je úplně normální. U právníků aspoň nejde o život. Mimochodem na srazu mi říkal spolužák chemik, že jeho zas požádal známý o pervitin udělaný z efedrinu :-) Tak zas tak špatně na tom nejsme.

Radek Starý

P.S. : prý ta syntéza trvá 5 minut

Anonymní řekl(a)...

Děkuji zdejším advokátům za přiznání, že nerozumí všemu. To všichni neudělají. Bylím v domě, kde předsedou výboru SVJ je advokát. O tuto funkci neskrývaně velmi usiloval. Není ale schopen, či lépe řečeno ochoten, repektovat stanovy společenství. (Např. výbor nesvolal ani jednou za celý rok). Když je požádán na shromáždění o právní stanovisko, buď nepodá žádné (prostě neví, kolik procent hlasů ke schválení jím navrhovaného usenesení potřebuje), nebo podá chybné, tj. že chybějící potřebné hlasy opatří mimo schůzi shromáždění obchůzkou nepřítomných.
Takový advokát žije jen z podstaty vystavovat na odiv svůj titul, a že v malém okresním městě má ve svém mobilu čísla na všechny soudce. Neznalost práva ani v oblasti, do které se sám cpe, mu vůbec nepřekáží. Takovým advokátem silně pohrdám.

F.Švarc

Anonymní řekl(a)...

Já bych se nebál otevřít jiné téma z podobného soudku. A to "Popularita právníků". Jako právník totiž hodně rychle člověk zjistí, že je nepopulární. Vlastně si nevyberete.
Advokáti - jsou neoblíbení
Exekutoři - nenávidění
Soudci - nepopulární,každý by to dokázal dělat lépe
Státní úředníci - zbytečné vyžírky, jsou zkorumpovaní

Znáte nějaké povolání, v kterém by se mohl právník těšit všeobecné oblibě?
Právní sice svým stylem žije z lidských problémů - kdyby nebyly, neměl by co řešit - ale to třeba lékaři také. Přesto, že žijí z lidských nemocí, tak jsou všeobecně oblíbeni a respektováni. Dokonce tak, že je lidé s nadšením volí do funkcí, kterým vůbec nerozumí. Umíte si snad představit, že by někdo podporoval akci právníků "Děkujeme odcházíme" kdy by právníci hrozili, že pokud se jim z veřejných peněz nedorovnají příjmy na úroveň západní Evropy a USA, tak půjdou jinam?

....osudem právníka je postě být neoblíbený. Každý si na vás vzpomene, když má problém, a jinak vás za zády pomlouvá.

s úctou Jan Horáček

Karel Vážný řekl(a)...

Na to nemusíte být ani advokát. Nejsem právník, ale u mne stačil zaájem o právo a že jsem tak nějak 10% života strávil v nějakém úředním řízení. Z počátku hlavně státní soc. podpory:
- přídavky na děti (mě) jakožto ženatého studenta,
- neschopnost úřadu pochopit, že papír o skončení studia osvědčuje fakt studia i fakt skončení a v důsledku toho eskorta během přijímače na OÚ, k projednání vrácení přeplatku
- sociální příspěvek, zaopatřovací příspěvek manželky vojáka,
Dál řada věcí kolem branného zákona:
- práva a povinnosti vojáka ZVS (co už se dalo u stolku dozorčího dělat lepšího než studovat Zákl-1)
- obhajoba kolegů při nezvládnutém kázeňském potrestání a nedodržení Zákl-1,
- propuštění na trvalou dovolenou (narození dítěte)
A pak mix sociálky a pracovního práva okořeněný tu a tam jinou oblastí:
- přídavky již na vlastní děti
- žádost o POB a PnP pro nemocné dítě, spory a odvolání se se sociálkou (nakonec to projeli hlavně na nekvalitě vedení spisu) – zajímavé poznatky kolem správního řádu, když úřad nechtěl pochopit, že ukončením řízení z jejich strany končí i posuzování subs. závazného posudku od LPS.
- snaha kolegů mne zvolit do evr. Rady zaměstnanců (přežil jsem)
- školský zákon a dítě s spec. poruchami učení, integrace, přestupy mezi školami
- vlastní zaviněná autonehoda na hraně zranění, příprava přest. obhajoby, regres zdr. pojišťoven, požadavky poškozené strany na odškodnění (potřeba správně předávat pojišťovně pov. ručení atd.)
- otázky odstupného , výpovědí, ZP, SP, daňového přiznání se zahraničními příjmy,…
A pak už se na mne vrhali příbuzní i známí, počínaje pracovními problémy, přes sociálku, po trestní věci, mandátní smlouvy a církevní zákon.
Vím, co se sluší, a tak v mnoha složitějších případech ode mne slyšeli pokyn jít za advokátem a doporučení toho kterého. Ale stejně jsem to jednou nezvládl, když jsem jim řekl, že mohou počkat na obvinění a oni proti nim již vedli zkrácené řízení (sdělením podezření).
Nepříjemná situace byla, kdy jsem řešil dost komplikovaný případ příbuzné -stařičké manželky zesnulého dlužníka s výkonem rozhodnutí a s exekucí, kde již částečně došlo částečně k soupisu movitých věcí (nebyly v SJM, ale u movitých věcí je to těžké) a nesmyslně napsanému urážlivému odvolání. Byly tam absurdity, kdy jsem vlastně zaplatil dluh za již mrtvého dlužníka kvůli uvolnění věcí a bral zpět odvolání a vylučovací žaloby (nemělo to smysl, levnější bylo splnit než advokát) a zároveň pro notářské řízení řešil, jak je to vlastně s dluhy ještě z BSM, které vznikly ze smluv před manželstvím, o kterých nevěděla, ani o vymáhání, ale splatných v manželství, po přechodu na SJM, pokud byly nalezeny jen proti jednomu solidárnímu dlužníkovi – manželovi atd. Pomohl mi kamarád advokát, ale většinu podání jsem psal sám, kvůli chudobě oné příbuzné. Kdyby na ní padly tehdy ty dluhy a obstavili jí důchod, tak se mohla jít vystěhovat a pást… A bylo tam vše, včetně justičního čekatele, jakožto procesního opatrovníka atd…
A nejkrásnější dotaz byl dotaz mého synka sekundána, jak může paní profesorka na G dát druhý trest spolužákovi v další hodině za zapomenutou žákajdu, když přeci už dostal poznámku v první hodině. Jestli paní profesorka nezná princip o zákazu dvojího trestu?

Anonymní řekl(a)...

Niekolko poradenskych chutoviek z poslednych par dni a tyzdnov:
1) Dal som realitke zalohu na barak, ta sa rok neozvala, neberie telefon, barak nikde, zaloha nikde, co s tym?
2) Pracoval som v Brazilii, Holandsku, Spanielsku, Belgicku, Rakusku a Svedsku, ale dochodok mam len nepatrny slovensky, co s tym?
3) Mam akysi umelecky projekt (???) a chcem si ho dat patentovat, ako na to? Ale neviem ci je to vynalez alebo co vlastne... Co s tym?

S pozdravom,

Lukas Kudlac

Martin Bílý řekl(a)...

No a vůbec nejlepší je, když se ptají, jak obejít zákon. A nevěřícně koukají, když jim řeknu, že na tohle já nehraju, že jednak právo dodržovat hodlám a i kdyby ne, tak za jejich pár tisíc, ušetřených na daních, mi kariéra nestojí...

...a to se vsadím, že se doktorů lidi neptají, jak nejlépe někoho nakazit, nebo farmaceutů, jak někoho otrávit :-)

Anonymní řekl(a)...

S tím obejitím zákona je to trefné. Ačkoliv osobně nejsem vždy jednoznačně proti obejití zákona - spíše než zákonem se cítím limitován svými mravy. Pokud je zákon nesmyslný, šikanózní a za jeho obejití nehrozí sankce (nebo nezhrozí odhalení), nemám s jeho obejitím zas nějaký velký problém. Zato se odmítám účastnit porušování zákonů, věcí v souladu se zákonem, ale jednoznačně nemravných poškozující bezdůvodně jiné, také nemám rád věci, které jsou sice v souladu s doslovným zněním zákona, ale protijeho cíli, duchu a zásadám. Proto jsem v některých otázkách poctivější, než k čemu zákon nutí. To ale není schopna řada lidí pochopit a má mě za blbce, potížistu, nebo někoho, kdo jim nechce vyhovět (mám pocit, že v téhle zemi se plazíme před každým paragrafem, ale obecné právní zásady a zásady acíle jednotlivých zákonů nikoho nezajímají).

Obecně se řídím tím "mikomu neškodit" - pokud obejitím/porušením či obejitím zákona není opravdu nikdo a nic poškozeno, je zákon z mého pohledu bezdůvodný a není morálně odůvodnitelný.

Jako příklad takovýchto zbytečných zákonů bych například uvedl regulaci jmen a příjmení, ale i některé ustanovení v předpisech týkající se stavebnictví či myslivosti a řada dalších.

Necítím se jednoznačně pozitivisticky loajální celému českému právu do posledního paragrafu. Spíše základním zásadám.

Ještě zcestnější, než chtít po právníkovi radu, jak obejít zákon mi příjde chtít po něm radu, "jak někomu uškodit v souladu se zákonem". To už je opravdu na úrovni dotazu na lékaře, kjak někoho zabít, aby se na to nepřišlo.

J.H.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad MB:
Na to mám takovou odpověď, že "jak obcházet právo, radím jen velmi dobrým kamarádům". I tak preferuji co nejmírnější variantu v mezích zákona, kdy je zákonu i spravedlnosti přesto učiněno zadost.
Jinak ještě k oblibě právníků - přirovnal bych k to k oblibě Židů v dobách rozvinutého antisemitismu - každý je potřebuje, ale všichni je nenávidí. Říct, že je člověk právník, pomalu aby se styděl. Těm, kteří se na chamtivé, prolhané, proradné a jistě nepoctivě obživu získávající právníky dívají skrz prsty, však tento souhrn předpojatostí, často smíšených se závistí ("ti si musí žít, a za co?") samozřejmě nebrání, aby žádali o rady i informace, třeba jak zákon obejít (jde-li o ně samotné, je to přece něco jiného, že...).

Vojtěch J. Cepl řekl(a)...

Jako soudce podobné žádosti odmítám prakticky neustále. A je to společensky nepříjemné; většina lidí má problém pochopit, proč jim nemohu dát "jenom" malou radu.

Anonymní řekl(a)...

ad Bílý : příbuzné doktory žádají také o léky na recept, který by jinak musel napsat příslušný specialista. Tahat do příátelských vztahů morálku anebo dokonce zákon je už trochu diagnoza :-)

Jan Starý

Anonymní řekl(a)...

For: V.J.Cepl

Myslím, že jako soudce máte velkou výhodu - odkážete je na skutečnost, že nesmíte dávat rady a mohlo by Vás to stát i talár.
Kupříkladu advokát pokud řekne, že musí dávat rady pouze za úplatu, tak pravděpodobně přijde o přítele...

P.Šebesta

Anonymní řekl(a)...

Pavel Raboch

Jen malá poznámka - nevím ve kterém díle básníků říkal příslušný doktor Šafránkovi "Člověče, nikdy nekuríruj vlastní rodinu!". A měl pravdu a domnívám se, že to samé platí i na poskytování právních rad. Z mojí zkušenosti příbuzní, na rozdíl od klienta, který vás platí a mám k vám z povahy věci přirozený respekt, Vaší radu nikdy neocení. V důsledku pokud budete mít štěstí, dopadne to "jen" dobře, všechno ostatní je horší varianta. Tj. ultimátní řešení - odkázat na právníka :o).

Anonymní řekl(a)...

Pane Šebesto, také jsem si myslel,
že soudce nesmí dávat rady a mohlo by jej to stát i talár. Ono to ale ve skutečnosti tak není. Znáte nějaký případ, že dávání rady soudce (u nás !) stálo talár ? Mám takový případ - dokumentovaný akustickou nahrávkou přímo z jednací síně. Máte zájem a odvahu se ujmout procesu takového soudce z taláru vysvléknout ?

F.Švarc

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad F.Švarc:
Proč by soudce nemohl dávat rady? Pokud neradí stranám věci, již soudí? Jsou i soudci, kteří pracují jako dobrovolníci, třeba v BKB nebo jinde.
Snaha neradit je vedena dle mě nikoliv zákonnými překážkami, ale (mj.) třeba špatnými zkušenostmi (podáš prst..., nebo člověk poradí, a ještě si na něj stěžují...), příp. otráveností z dotěrnosti tazatelů či neochotou (již nemá nikdo povinnost vysvětlovat - prostě ne, a je to). Nikoliv ale zákazem opřeným o zákon.

Anonymní řekl(a)...

Věčné to pravdy. Již na fakultě vás lidé považují za špičky ve všech oborech, což samozřejmě nadále trvá, ne-li se prohlubuje. A rčení o podání prstu a trhání rukou platí naprosto.

Jinak oblíbené oblasti jsou poměrně obvyklé: rozvody (včetně střídavé péče a všemožné varianty alimentů), dluhy a exekuce, spotřebitelské právo, oblíbené jsou také nemovitosti, zejm. jejich převody atd.

K tomu ještě potřeba připočítat členství v zastupitelstvu obce, takže správa, nyní jsem se například nořil do zákona o vodovodech a kanalizacích.

A nejhorší je, když je toho poté tolik, že člověk pomalu nestíhá a nakonec je on považován za někoho, kdo zdržuje. :)

David Kozák

Anonymní řekl(a)...

Ad. Tomas P. :)

no mrtvoly obvykle fakt pravu pomoc nepotrebuju, ale niekedy ani zijuci im nedaju pokoj.

U mna bola najbizardnejsia poziadvaka ... "kde a ako vybavit pas mrtvoly?" myslel som, ze je to najprv vtip, ale nebol, a tak som sa dozvedal,ze aj ked tu uz nebudeme mozu nas exhumovat a mozeme cestovat s "pasom mrtvoly"

No realita je naozaj taka, ze vacsina znanym si mysli, ze, ked si pravnik tak vies vsetko a hned a hlavne zadarmo. Tvorivost, myslienky jednoducho psychicku pracu si ludia este nevedia tak ocenit, kedze nevidia hmatatelne vysledky, a pritom sa clovek po celej 12 az 16 hodinovej sichte citi ako keby prisiel z bane :/

Tomáš Pecina řekl(a)...

A nejkrásnější dotaz byl dotaz mého synka sekundána, jak může paní profesorka na G dát druhý trest spolužákovi v další hodině za zapomenutou žákajdu, když přeci už dostal poznámku v první hodině. Jestli paní profesorka nezná princip o zákazu dvojího trestu?

:-))) Má ale pravdu, ten chlapec!

Anonymní řekl(a)...

Kolegové, úplně výborný post i diskuze, jsem rád, že podobné problémy a la "permanentní bezplatná právní poradna pro všechny obory" neřeším sám.

někdy se člověku podaří vykroutit, že není právník,ale učitel, načež někdy následuje "návrh" - tak bys mi mohl aspon poradit nejakého studenta, který mi to udělá zadarmo...

jinak se člověk pořád diví, co má známých, kteří mají další desítky známých s desítkama pr.problémů...
Lidé občas neveřícně kroutí hlavou , že "človek - doktor" nezná všechny zákony nazpamět, takže když jim odpovíte, na to bych se musel podívat, se zděsí, a prohodí - to si můžu najít sám/sama na to nepotřebuji právníka - čímž si myslí, že Vás popoženou k vyššímu intelekt.výkonu v tramvaji, avšak akademik -filuta toho využije a tazatele se perfidně zbaví - no vidíš, to si najdeš sám, já už stejně musím vystupovat :D

Špatní ani nejsou všelijací dávní spolužáci např. ze ZŠ, kteří si Vás přidají na Facebooku a za pár dní již píší, mám takový problém s exekutorem...

skvělá je též hláška - se chci jen zeptat, zda se něco může anebo nemůže...

jinak, jak zde všichni asi dobře víme, když někomu zadarmo a rychle poradíte (a třeba i celkem dobře, což je v právu samozřejmě velice relativní) tak je to Pyrhovo vítězství, bo to vyvolává záplavu dalších dotazů na dobu neurčitou...

asi nejtrefněji to výše vystihl advokát Bílý, též dnes citovaný v práv. příloze LN - Známý právník je prostě poradna zdarma, ačkoliv každý chápe, že známý zedník zídku zadáčo zcela zjevně nepostaví. Duševní práce se u nás necení.

P.Kolman - PF MU