úterý 4. ledna 2011

Anonymita a temná stránka Internetu

Anonymita v internetových diskusích je jedním z problémů všech blogů a internetových diskusí vůbec. V dnešních New York Times o problému píše můj oblíbený právní filozof, profesor Stanley Fish v článku Anonymity and the Dark Side of the Internet. Fish kritizuje rozhodnutí NS USA z doby těsně předinternetové, podle něhož je protiústavní (neboť porušující svobodu slova) zákon, který vyžaduje identifikaci osoby veřejně šířící nějaké heslo nebo pamflet. Identita mluvčího nějakého sdělení je podle Fishe částí informace, a tedy významnou částí významu samotného sdělení. Anonymita blogosféry je strategií anonymů, kteří tak nenesou žádnou odpovědnost za smyšlenky, nesmysly a urážky, které šíří. Oddělují tak své internetové já od jejich identity v reálném světě, současně mají ale zaručeno, že jejich slova materiální význam mají, neboť adresáti jejich urážek a smyšlenek jsou identifikováni jednoznačně. Fish rozebírá nedávnou knihu na toto téma, a citací autorů jako je Leiter nebo Sunstein dospívá k závěru, že Internet by byl lepším světem, pokud provozovatelé jednotlivých stránek ponesou odpovědnost za to, co na těchto stránkách říkají jiní (zájemce odkazuji v tomto aspektu na skvělou analýzu, kterou napsal v Jiném právu offline D. Kosař). Tuto odpovědnost neponesou provozovatelé webových stránek (nebo třebas bloggeři tohoto blogu) jen tehdy, pokud zajistí, že diskuse na jejich stránkách nebude anonymní, a eventuální lži tak budou žalovatelné vůči tomu, kdo je sám šíří.
Ve Fishem rozebírané knize je pozoruhodné, že téměř všichni autoři jsou akademici, kteří jsou současně "zásadoví obhájci svobody slova. Poté, co byli konfrontování s problémy Internetu, ale začali hovořit o řeči "malé hodnoty" (“low value” speech) (což je pojem, který silná doktrína Prvního dodatku odmítá) [...] Asi nejvíce fascinující je názor, který má Daniel J. Solove, podle něhož “právo je poškozováno, protože přespříliš chrání svobodu slova.” Běžný názor na První dodatek je, že svoboda slova nemůže být chráněna "přespříliš", ale tento názor je shora uváděnými mysliteli zpochybňován."

14 komentářů:

Tomáš Sobek řekl(a)...

Tato mince má dvě strany. Celá řada autorů (např. Ruth Gavison, Jonathan Kahn, Julie E. Cohen, ...) naopak zdůrazňuje pozitivní stránky anonymity, např. že umožňuje rozvoj nekonformních názorů a kritiku beze strachu z represe. Samozřejmě záleží na sociálních kontextech.

Vojtěch j. Cepl řekl(a)...

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-benda.php?itemid=8346

dlouhatánská debata a zajímavé reakce. Mám pocit, že názor o "neslušnosti" anonymity je dnes těžko udržitelný, a vidím jasnou souvislost s osobními zkušenostmi.

Osobně mi například situace brání psát otevřeně velmi často, takže sem chodím málokdy.

David Kosař řekl(a)...

Zdeňku, díky za kompliment. Svůj příspěvek do JP OFFLINE za "skvělou analýzu" ale rozhodně nepovažuju. V té době bylo blogování v plenkách v ČR i v USA, takže se jedná spíše o prvotní přiblížení do problematiky.

Anonymní řekl(a)...

Myslím si, že lepším riešením, ako požadovať priamu identifikáciu pisateľa údajmi z "fyzického života", by som na mieste prevádzkovateľa požadoval, aby každý mohol diskutovať iba pod nejakou virtuálnou identitou, je jedno, či s údajmi "falošnými" (nezodpovedajúcimi realite, pokiaľ by sa ale nevydával za niekoho iného) alebo pravými, aby postihnutá bola v prípade potreby práve táto identita. Tak je možné aspoň nejaké sankcie adresne využívať, avšak zaručená je anonymita.

K téme tiež doporučujem skvelý článok od Ji-suk Woo-a z univerzity v Soule, ktorý dokonca požaduje zavedenie práva nebyť identifikovaný ako záruku súkromia v interaktívnom médiu. (Jisuk Woo: The Right not to be identified: privacy and anonymity in the interactive media environment, 2006)

Skôr by som sa zameral na to, že každá urážka či iný zásah do osobnosti iného je realizovaná nejakým prostriedkom (slovo, obraz, zvuk). Bežne sa napr. filtrujú v diskusiách vulgarizmy. Je možné filtrovať kontext, informáciu tak, aby nemohla nikoho uraziť?

Profesor Fish vykresľuje Internet ako médium v dosť zlom svetle. Píše aj, že nesúhlasí s ustanovením sec. 230 Zákona o decentnej komunikácii. V EÚ však Smernica o el. obchode (32000L0031) považuje prevádzkovateľa za zodpovedného, ak vie o protiprávnosti užívateľom poskytnutého obsahu. Nemôže síce existovať všeobecná povinnosť prevádzkovateľov kontrolovať poskytovaný obsah, avšak podľa reakcií na článok prof. Fisha (hneď prvá píše o žalobe na Google), pri väčšom množstve užívateľov nie je problém nahlásiť prevádzkovateľovi akúkoľvek urážku a túto odstrániť (alebo určiť pod podmienkou obmedzení autorskej virtuálnej identite povinnosť uverejniť ospravedlnenie). Pokiaľ by prevádzkovateľ na kvalifikované oznámenie nereagoval, bol by zodpovedný podľa Smernice.

K tvrdeniu prof. Fisha, že je z hľadiska interpretácie textu nutné poznať jeho autora, by som podotkol, že ani ostatní účastníci diskusie ho poznať nemusia. Ak známy provokatér napíše anonymne nejakú provokáciu a urobí to zo žartu, buď tento jeho úmysel z textu vyplynie, alebo tento text bude pôsobiť inak na všetkých, nielen na dotknutú osobu, pretože nikto nebude vďaka anonymite vedieť, že to písal známy provokatér. Tento si takto vybuduje inú virtuálnu identitu, ako má v reálnom svete a jeho konanie bude mať iný dopad na neho ako na jeho virtuálnu identitu. Ako píše pod článkom prof. Fisha jeden z diskutujúcich, Internet je aj o svete fikcie, nielen reality. Ak niekto anonymne šíri o mne lži, nemá to rovnakú váhu, ako keď ich šíri pod pravým menom. Na nejaký príspevok "Troya" sa môžem zvysoka akokoľvek. A čo sa týka súkromných údajov, tam závisí od úrovne ich perzistencie, nakoľko je následok takého zverejnenia závažný ako nemajetková ujma. Ak by som mohol meniť priezvisko každý mesiac a moje ID by v každej databáze (banka, poisťovňa a pod.) bolo iné, následok zverejnenia jedného z nich nie je tak závažný, ako keď existuje viacero jednoznačných, trvalých a nemenných identifikátorov jedinca. Týmto smerom by som skôr hľadal riešenie, a nie zákazom anonymity.

Ondrej Pivarči

Dan Dvoracek řekl(a)...

Osobně mne tyto úvahy děsí. Žádat institucionální odstranění anonymity z internetu znamená bojovat proti jeho pravé původní podstatě. Je to snaha dostat poslední svobodné médium na planetě pod kuratelu nějakého státu a úřadu a zničit tak jedinou existující platformu, kde si může každý plácat, co chce, což osobně pokládám za velmi důležité.
"Lék" na anonymní urážky je přesně opačný a zcela mimoprávní. Je jen problémem sociokulturním, aby se zakořenilo povědomí, že anonymní plácání na internetu nemá velkou hodnotu a jeho schopnost reálně urazit/poškodit je mizivá.
"Byl jsem uražen blogerem Batmans_Brother13 a žádám omluvu" je dle mého mínění absurdní žaloba sama o sobě právě z důvodu absence prostředku způsobilého urazit. Internet je nedůvěryhodná žumpa a každý přičetný člověk žijící v tomto století to dobře ví.
Chápu, že existují případy, kdy by bylo skutečně společensky prospěšné původce znát, nicméně tento zájem pokládám za zcela mizivý ve srovnání s jemu odpovídající destrukcí svobody zde.

Anonymní řekl(a)...

Souhlasím naprosto s názorem pana Dvořáčka pro internet v ČR. Ohledně USA jde zjevně o dlouholeté tlaky striktních protestantů, kterým anonymita nesmírně vadí, protože jim podkopává možnost odhadu predestinace. Pro ně každé jednání člověka musí být v souladu s Biblí a nesmí za něj člověk stydět, tak proč by měl někdo něco před ostatními schovávat.

Jeden podobný spolubydlící v LA mě žádal, abych nedával závěsy na okna a dokonce také abych nezamykal vstupní dveře. Naštěstí po prvním mejdanu rychle změnil názor. Někdy je lepší český individualismus než anglosaský na můj vkus pokrytecký komunitarismus.

Jiří Smutný

Tomáš Pecina řekl(a)...

S touto otázkou se utkávám už cca deset let a prošel jsem několikastupňovým vývojem od absolutního liberalismu k současnému liberalismu relativnímu (liberalismu odcamcaď-pocamcaď), kdy v diskusích, které moderuji, tj. zejména na svých dvou blozích, nerozlišuji mezi anonymy, pseudonymy a skutečnými jmény, ale pokud některý diskutér začne obtěžovat, mažu mu i další příspěvky, které jsou samy o sobě v pořádku. Protože se to o mně ví, nemusel jsem k mazání sáhnout už několik měsíců a tento law-enoforcement funguje na základě pouhé hrozby represí.

Tedy přeneseno do roviny, zda je na místě dát stejná práva anonymním názorům jako neanonymním, soudím, že ano, už proto, že zákaz anonymity na různých českých forech typu Lidovky nic podstatného nepřinesl, nemoderované debaty jsou stejně jalové, jako byly předtím.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Já bych prosím ještě důrazně rozlišoval mezi moderováním či jinými podobnými restrikcemi na soukromém webu (zde jsem toho názoru, že je čistě moje věc koho a za jakých podmínech nechám přispívat na svůj web) a zákonem o blogování, podle kterého by musel být každý poskytrovatel obsahu na internetu povinně dohledatelný, třeba pomocí digitálního ID vydávaného nějakým moudrým úřadem.

Michal Bobek řekl(a)...

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/klara-samkova-vesela-.php?itemid=11711

Michal Bobek řekl(a)...

Ad pan T. Pecina:

Zaujalo mě, že osoba, která na různých fórech a opakovaně uráží jak tento blog, tak mě osobně (trpím nemocí šílených bloggerů, jsem „právník sice jen prostřední, ale zato dobrý a bedlivý censor“, inherentní narcista atp.), tak se nám na tento špatný a nekoncepční blog přijde svěřit, že sám provádí obsahovou cenzuru příspěvků a to dokonce i v podobě „odplatné“, tedy „pokud některý diskutér začne obtěžovat, mažu mu i další příspěvky, které jsou samy o sobě v pořádku“.

Nu, ještě že jsme ti šílení cenzoři, kteří netolerují jiné názory. Jinak bychom mohli podobné věci mazat ...

Tomáš Sobek řekl(a)...

Člověk se vyvíjí. Když jsem začal komunikovat na tomto blogu, choval jsem se často nevhodně. Postupně jsem blíže poznal "místní" a pochopil jsem, že jsou to vesměs lidé, kterých si musím vážit. Pravidla by měla být nastavená tak, aby takovou "adaptaci" umožňovala.

Jan Potměšil řekl(a)...

Některé sebestředné osoby, příp. osoby naplněné subjektivním pocitem nositelství Pravdy, kterou Musí sdělit a kterou ostatní "nechtějí slyšet", mohou být dotčeny, pokud jim není dán plný prostor, dle jejich představ (a hledají chybu logicky jen mimo sebe a mluví o cenzuře), jinak však přispívají často a rády.
Jiní by zas měli co říci, ale nepíší. Buď z důvodu pocitu nutnosti být zdrženlivý a dávat si pozor, co říkám (úředníci, navíc v pracovní době, dále soudci), by se jim to náhodou nevrátilo ("to byste neměl, kolego, na vašem místě, ve vašem postavení..."), nebo jde o obyčejný ostych (málokdo zde píše anonymně, naopak se stalo standardem se podepisovat) a nebo jde o nemístný ostych a obavy z toho, že nejsem taková "bedna" jako jiní, co zde píší (to bych nemohl psát vůbec). Pomíjím varianty nezájmu či nedostatku času nebo pocitu, že diskutovat zde je zbytečné (což platí u většiny masových periodik, kde jsou diskuze opravdu jalové, tady to snad neplatí). Chápu na druhé straně ty, kteří se nechtějí vydat všanc eventuálně škodolibým, arogantním či jinak nepříjemným reakcím (byť tak hrozné to tu snad není).
A podstata - byl bych moc rád, kdyby se druhá zmíněná "zdrženlivá" skupina přispěvatelů více odvážila - moc by mě zajímalo, co si myslí soudci, co si myslí akademici, co lidé z jiných úřadů, co jiní právníci z jiných sfér. Myslím, že není třeba být tolik skromný a ostýchavý (dobré nápady mohou vzejít odkudkoliv), ani mít obavy z blamování (každý chybujeme, názory jsou různé) ani z konkurence "větších es" (budu za blbce") ani z porušení "stavovského kodexu mlčenlivosti" (i soudce či úředník snad má právo na svobodu projevu).
Abych to shrnul, přál bych si více odvahy a více příspěvků od kolegů z veřejné sféry i stavu soudcovského či z advokacie. Víc hlav víc ví a komunikace skrze odborné časopisy je nepružná a těžkopádná a postrádá možnost reagovat rychle a neformálně.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Pane Bobku, rozdíl je v tom, že zatímco já jsem poslední censorský zásah provedl asi tak před šesti měsíci, vy jste mi za poslední rok nepustili z těžko pochopitelných důvodů celou řadu komentářů, např. po zákazu Dělnické strany hned několik. To se pak nemůžete divit, že vás nezahrnuji chválou a obdivem.

Michal Bobek řekl(a)...

Ad T. Pecina: střílíte hodně vedle. Celkem čtyři z nás moderují komentáře na tomto blogu. Nemyslím, že bych byl ten, kdo má při moderaci komentářů tu "nejtěžší ruku". Byl byste patrně hodně překvapen.

Ale pravda je, že ve výběru mezi současnými lichotkami na moji adresu a vizí být zahrnut "chválou a obdivem" rozhodně raději zůstanu při stavu současném.

Howgh.