Mladí právníci jako proletariát ...

Tenhle post jsem chtěl napsat již nějakou dobu, ale nějak jsem se k tomu nemohl neustále dostat, moc práce, málo času ... Navíc bude muset být jen stručný - moc práce, málo času ... :-)

Hlavním podnětem k jeho sepsání je zpráva týkající se mladého právníka (Matthew Courtney) působícího v londýnské pobočce mezinárodní právní firmy Freshfields, který se nedávno zabil pádem ze schodiště při pozdní návštěvě umělecké galerie Tate Modern. Novinově to bylo komentováno titulky jako Stressed-out lawyer, 27, dies in late-night fall at Tate Modern, Freshfields associate's death highlights concerns over heavy City workloads nebo Promising lawyer fell to his death after raising fears over his workload.

Poznámku tomuto neštěstí věnuje na svém blogu Anonymous Lawyer i Jeremy Blachman, který se jinak věnuje spíše ironickému až sarkastickému vykreslování přetížení mladých právníků (junior associates) v "mamutích" mezinárodních právních firmách. Myslím, že každého právníka či právničku jeho vtipné komentáře z pozice "fiktivního najímajícího partnera ve velké právní firmě v jednom velkém městě" dovedou k úsměvu, zejména pokud v jedné z "takových" firem pracuje. ;o) Každopádně doporučuji ...

Obdobnému cíly slouží i jeho fiktivní Anonymous Law Firm, kde jsou úžasné zejména Podcasts, ukazující formou krátkých hlasových nahrávek různé přednosti dané firmy v oblastech jako diversita, smysluplné pracovní úkoly, vstřícnost k rodinnému životu atp. U toho všeho se člověk (zejména má-li smysl pro černý humor) opravdu zasměje, ale pokud najednou narazí na zprávu obdobnou těm týkajícím se Matthew Courtneyho trochu mu zmrzne úsměv na rtech ...

Napadne ho pak třeba otázka, nejsou v některých ohledech mladí právníci vlastně jako "vykořisťovaný" proletariát ;o) (samozřejmě ne z hlediska příjmů a živoření na životním minimu, k tomu mají mladí právníci v příslušných firmách opravdu hodně, hodně, hodně ... daleko). Přesnější by proto asi nebylo hovořit o "vykořisťování" (exploitation) stricto sensu, ale spíše o práci vedoucí k "odcizení" (alienation) - k vytváření mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem subjekto-objektového vztahu (E. Fromm) či (jiným slovníkem) novodobé formy otroctví, což je další kategorie uplatňovaná příslušnou školou politické filosofie ... Tato myšlenka není z mé strany nijak originální (navíc si myslím, že je příliš zobecňující) a vyprovokovaly ji posty Davida Lubana na Balkinization Associates of the World, Unite! a Young Lawyers as Proletariat, který v nich naznačuje, že na vztahy v daných velkých firmách lze Marxovy poučky aplikovat v takřka čisté formě. Ten první post, myslím, stojí za přečtení (druhý pouze odkazuje na knížku D. Litowitze uvedenou níže).

Opět - z jednoho hlediska to může být úsměvné, ale jindy může úsměv mrznout na rtech ... byť se to asi jinak jeví trochu přitažené za vlasy. V tomto směru by určitě stálo za to přečíst si knížku Douglase Litowitze "The Destruction of Young Lawyers", který je jinak také autorem Postmodern Philosophy and Law; bohužel není momentálně přes Amazon dostupná ...

No ... tak to by asi stačilo a teď zase do práce ;o)

PS: Ten obrázek na zpestření tohoto postu asi všichni znáte. Je z úžasného filmu The Devil's Advocate (1997) - další fotky a trailer zde.

PPS: Zas tak stručný jsem nebyl, což asi značí, že to s tou prací ještě jde ...