středa, května 20, 2015

Nabídka krátkodobého zaměstnání: právník-lingvista u Soudního dvora EU

Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku

hledá právníky se zkušeností v oblasti překládání (příp. se zájmem o tuto oblast)

za účelem obsazení míst, která se mohou dočasně uvolnit (zejména náhrady za mateřskou dovolenou/rodičovské volno) v českém překladatelském oddělení v Lucemburku.

Jedná se o krátkodobé pracovní pozice se zařazením dle příslušných ustanovení pracovního řádu ostatních zaměstnanců. Náplní práce jsou překlady právních textů (zejména rozsudků a usnesení jednotlivých soudů SDEU, stanovisek generálních advokátů a žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce předkládaných vnitrostátními soudy) do českého jazyka.

Vedle obecných podmínek podle příslušných právních předpisů jsou stanoveny následující kvalifikační požadavky:
- ukončené univerzitní vzdělání v oblasti českého práva osvědčené diplomem o absolvování studia, umožňujícím přístup k doktorskému studiu;
- bezvadná znalost českého jazyka a české právní terminologie;
- výborná znalost francouzského jazyka (bude ověřena písemným testem – překlad právního textu z francouzského do českého jazyka);
- velmi dobrá znalost anglického, italského, německého nebo španělského jazyka;
- zkušenosti v oblasti překládání, případně zájem o tuto činnost.

V případě zájmu, a pokud splňujete výše uvedené požadavky, zašlete prosím do 7. června 2015 svůj životopis na adresu candidatures.communications@curia.europa.eu (do předmětu e-mailu uveďte „Juriste linguiste CZ“).
Celý příspěvek

úterý, května 19, 2015

Pozvánka na přednášku: Elena Lozidou, Law, Love, Anarchism

Center for Law and Public Affairs (CeLAPA), Ústav státu a práva, AV ČR Vás srdečně zve na přednášku na téma: " Law, Love, Anarchism " kterou přednese Dr. Elena Lozidou a která se koná 28. května od 16:00 hod v budově Ústavu státu a práva (Národní 18, 7. patro). 

What is the relationship between law, love and anarchism? To address this question requires us to search for the essence of these entities. If critical legal studies have engaged with love as a way of tracking, pointing to us that law has a body- an emotional body here I would like to engage with the ways in which specific writings in, philosophy, law, and anarchism articulate the problematic of love. The aim here is to show that the way that anarchists account for law, demonstrate both, a subjectivity and a way of life that does not count upon law to either live or act, and a critique of law and legally consumed subjectivity that points to the limits of law that may have not otherwise been addressed by general jurisprudence. The paper will offer an anarchist critique of law and will focus on the anarchist ethos. 

Dr Elena Lozidou is a Reader in Law and Political Theory at the School of Law, Birkbeck College. She is the author of Judith Butler: Ethics, Law, Poltics (2007) and the editor of Disobedience, sujectively speaking. Disobedience Theory and Practice (2013). She is on the Editorial Board of the Journal of Law and Critique and has published on the online blog critical legal thinking. Celý příspěvek

středa, května 13, 2015

Karlovarské právnické dny 2015

Jelikož se blíží začátek června a s ním tradičně i Karlovarské právnické dny, je zde (také již tradiční) pozvánka na tuto konferenci. Letošní program rozložený do dvou dnů (3. - 4. 6.) nabízí jedno výrazné téma, které bylo v Karlových Varech dosud spíše opomíjeno, a tím je problematika veřejných zakázek, a to včetně oblasti právních služeb. Prostor samozřejmě dostanou i stále aktuální otázky soukromoprávní rekodifikace (závazky, korporace i obecné otázky), ale i insolvence, odpovědnost státu za nezákonná rozhodnutí, ochrana spotřebitele, nebo soukromoprávní vymáhání soutěžního práva. Pojďme se tedy podívat blíže na to, o čem budou letos ve Varech soudci, advokáti, akademici, státní zástupci či podnikoví právníci diskutovat.


Jak jsem již naznačil v úvodu, nezanedbatelný prostor bude tentokrát věnován právu veřejných zakázek, o němž budou hovořit osoby vskutku povolané. Jako první k tomuto tématu vystoupí David Raus, soudce Krajského soudu v Brně, jenž přezkoumává rozhodnutí ÚOHS. David bude hovořit o soudní praxi v oblasti aplikace zásad zákona o zadávání veřejných zakázek (i ve světle unijních směrnic, jež zákon transponuje). Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal se následně zaměří na trestněprávní aspekty veřejných zakázek. Jiří Hes, právník společnosti ČEZ, pak naváže tématem šikanózního postupu při zadávání a realizaci veřejných zakázek. Blok příspěvků z této oblasti uzavře Antonín Mokrý, místopředseda ČAK, který se bude věnovat zajímavému a do jisté míry ožehavému  tématu soutěžení advokátů o veřejné zakázky.


Konference však nabídne zajímavé přednášející a témata i mimo veřejné zakázky. Z oblasti soukromoprávní rekodifikace se můžete těšit např. na předsedu senátu Nejvyššího soudu Pavla Horáka s příspěvkem diskutujícím institut smluvní pokuty dle nové úpravy, a to i s ohledem na použitelnost dosavadní judikatury. Hlavní autor občanského zákoníku, Karel Eliáš, bude hovořit o pojetí dispozitivnosti občanského zákoníku, zatímco Filip Melzer si pro své vystoupení vybral zajištění společného jmění manželů. Chybět nebudou ani příspěvky z oblasti obchodních korporací, kde si svou premiéru na Karlovarských právnických dnech odbude Petr Šuk, předseda klíčového "korporačního" senátu Nejvyššího soudu, jenž se bude věnovat tématu ukončení účasti ve společnosti s ručením omezeným. Vedle Petra Šuka se dalším tématům z oblasti ZOKu budou věnovat i tradiční přednášející Jan Dědič a Ivana Štenglová.


V oblasti trestněprávních příspěvků pořadatelé rádi opět přivítají i vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou, jejíž loňské vystoupení se setkalo s velkým ohlasem. Letos si pro svou přednášku vybrala téma zajišťování důkazů v místech výkonu advokacie. Další "trestař", František Púry, předseda senátu Nejvyššího soudu, bude diskutovat souvislosti nové soukromoprávní úpravy s postihem hospodářské a majetkové kriminality.

K již v úvodu zmiňované oblasti insolvenčního práva vystoupí Zdeněk Krčmář, předseda senátu Nejvyššího soudu, a Michal Žižlavský, advokát a člen představenstva ČAK.

V oblasti ochrany slabší smluvní strany se budou různým tématům (včetně problematiky dodavatelských vztahů k obchodním řetězcům) věnovat Josef Bejček, Kristián Csach či jeho slovenští kolegové Jozef Vozár a Andrea Borgul'ová

Jako tradičně vystoupí s příspěvky majícími relevanci i pro českého právníka také přednášející z Německa a Rakouska  a dle svých časových možností účast předběžně přislíbil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Podobně jako v minulých ročnících čeká účastníky společenský večer s vyhlašováním právnických cen a hlavně mnoho příležitostí k neformálním diskusím s přednášejícími i ostatními kolegy napříč právnickými profesemi.

AKTUÁLNĚ: V rámci snahy o zpřístupnění účasti na konferenci i nejmladším členům právnické obce bylo rozhodnuto o výrazném snížení účastnického poplatku pro studenty, doktorandy a koncipienty, a to na 3 400 Kč + DPH. Pro vysokoškolské pedagogy, představitele justice a advokáty do 33 let je konference přístupná za účastnický poplatek ve výši 4250 Kč + DPH. Více zde

Kompletní program a další podrobnosti najdete na www.kjt.cz
Celý příspěvek

úterý, května 12, 2015

Úřad vlády ČR, Odbor kompatibility s právem EU, hledá zájemce na pozici právník – analytik-konzultant pro oblast práva EU

Úřad vlády ČR, Odbor kompatibility s právem EU, hledá zájemce na pozici právník – referent pro oblast práva EU.

Předpoklady:
- VŠ vzdělání na právnické fakultě – obor právo;
- dobrá znalost práva ČR a EU alespoň na úrovni výuky na VŠ;
- výborné stylistické schopnosti a analytické myšlení;
- aktivní znalost minimálně AJ, FJ nebo NJ na úrovni B1 evropského referenčního rámce pro jazyky;
- specializace na právo EU nebo legislativu výhodou.

Popis práce, pracovní náplň:
- připomínkování návrhů právních předpisů ČR z hlediska jejich slučitelnosti s právem EU;
- analýzy implementace práva EU do právního řádu ČR;
- poskytování konzultací a posudků orgánům státní správy v otázkách práva EU.

Nabízíme:
- zajímavou práci;
- možnost profesního růstu;
- platové ohodnocení dle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě;
- 5 týdnů dovolené.

V případě zájmu zašlete do 15. května 2015 strukturovaný životopis a krátký motivační dopis na e-mailovou adresu samonilova.nada@vlada.cz. Celý příspěvek

středa, května 06, 2015

Weyrův den právní teorie

Katedra právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity si vás dovoluje pozvat na mezinárodní vědeckou konferenci "Weyrův den právní teorie", která se uskuteční dne 5. června 2015.

Konference je rozdělena do sekcí "Aktuální problémy právní teorie" a "Právo a důstojnost" Je důstojnost společným jmenovatelem lidských práv? Shodneme se na tom, co přesně znamená? Není to univerzální pojem, který se použije, kdykoli chybí věcný argument? K diskuzi nejen o těchto otázkách vás srdečně zvou organizátoři.

Na tuto akci je možno se přihlašovat do 24. 5. 2015. Více informací o ní (včetně přihlašovacího formuláře) můžete nalézt na internetové stránce: http://teorka.law.muni.cz/content/cs/
Celý příspěvek

O nefunkčnosti peněžitého trestu a koncepce denních pokut I.


Peněžitý trest je jedním z alternativních trestů a v současnosti i tím nejdůležitějším. Nový trestní zákoník zavedl koncepci peněžitého trestu vyměřovanou skrze tzv. denní pokuty. Ty v sobě spojují dva základní principy trestání – závažnost jednání a individualizaci trestu k osobě pachatele. Z názvu příspěvku je zřejmé, že s novou koncepcí to není tak žhavé, jak by se mohlo zdát (či na právnických fakultách vyučovat).
Celý příspěvek

pondělí, května 04, 2015

Tereza Nováková: Odpovědnost za škodu před vznikem smlouvy

Institut culpa in contrahendo (doslova „zavinění při vyjednávání“) se vyvinul na ochranu dobré víry obchodních subjektů při vyjednávání smlouvy, tedy v době, kdy neexistuje formální smlouva, která by jejich právní postavení upravila.

Tento institut vznikl na ochranu té strany, která se v dobré víře spoléhala na poctivé úmysly svého obchodního partnera. Nesporným faktem však je, že naráží na jinou, pro soukromé právo esenciální zásadu smluvní svobody, tedy možnost samostatně se rozhodnout, zda smlouvu uzavřeme, s kým ji uzavřeme a za jakých podmínek ji uzavřeme.


V České republice nemá institut culpa in contrahendo prakticky žádnou historii. Až do roku 2006 rozhodovací praxe českých soudů důsledně respektovala smluvní svobodu. Zákonná úprava předsmluvní odpovědnosti existuje v ČR až od 1. 1. 2014, kdy ustanovení § 1728 – 1730 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“), obsahují základ pro obecnou úpravu tohoto institutu. Od roku 2006 až do přijetí OZ se její uplatňování v právním styku dovozovalo pouze z judikatury.

 Dobrá víra v předsmluvní fázi je dle mého názoru hodna právní ochrany a taková ochrana má ekonomické vysvětlení. Při rigidní ochraně smluvní svobody na úkor ochrany dobré víry budou totiž strany spíše odrazeny od realizace vyjednávání komplexních a nákladných transakcí, když nepoctivost jednání obchodního protějšku je nepostižitelná a veškeré ztráty utrpěné během vyjednávání jsou podnikatelským rizikem. Naopak, pokud bude stanovena obecná povinnost jednat v dobré víře i v předsmluvní fázi pod sankcí odpovědnosti za škodu a pokud soudci zajistí její flexibilní uplatňování v praxi, kdy případ od případu zohlední jejich faktická specifika, může tento institut sloužit jako incentiva pro vyjednávání obchodních transakcí a následné uzavírání smluv.


Ustanovení § 1729 OZ spojuje ukončení vyjednávání o smlouvě „za pět minut 12“, aniž pro to má obchodní subjekt spravedlivý důvod, se vznikem předsmluvní odpovědnosti.

Výhodnější nabídka jako spravedlivý důvod?
Na následujícím příkladu demonstruji konflikt mezi smluvní svobodou a požadavkem na ochranu dobré víry v předsmluvní fázi a navrhnu jeho řešení.
Obchodní partneři začnou vyjednávat o uzavření kupní smlouvy na pozemky. Vyjednávání trvá v řádu měsíců, kdy předsmluvní strany zajišťují vypracování projektové dokumentace, právní poradenství k zajištění souladu celé transakce s veřejnoprávními předpisy, jakož i zajišťování veřejnoprávních povolení k výstavbě. Prodávající vynaložil náklady na úpravu pozemků dle požadavků kupujícího, k čemuž by bez vidiny uzavření smlouvy prodávající nepřistoupil.

Těsně před podpisem připravené smlouvy dostane kupující výhodnější nabídku od jiného obchodního subjektu, jež spočívá například v nižší kupní ceně za obdobné pozemky. V takovém případě dle mého názoru může dojít k aplikaci předsmluvní odpovědnosti, pokud kupující z tohoto důvodu ukončí vyjednávání v době, kdy mezi subjekty existuje materiálně vztah velmi obdobný vztahu smluvnímu.
Kdybychom totiž přistoupili na výklad, podle nějž by výhodnější nabídka v této pokročilé fázi vyjednávání znamenala legitimní důvod pro jeho ukončení, ztratila by skutková podstata institutu culpa in contrahendo uvedená v ustanovení § 1729 odst. 1 OZ smysl. Ta je totiž založena na ochraně dobré víry a poctivého jednání mezi předsmluvními stranami. A právě ukončení jednání pro výhodnější nabídku v době, kdy mezi stranami existuje důvěrný vztah, by bylo v rozporu s poctivým jednáním.
Jak je ve skutkových okolnostech naznačeno, vynaložil prodávající náklady na úpravu pozemků dle přání kupujícího. Pokud by tedy soudy judikovaly, že lepší nabídka, kterou jedna předsmluvní strana obdržela v pokročilé fázi jednání, je legitimním důvodem pro změnu obchodního partnera, došlo by k zřejmé preferenci ochrany smluvní svobody před ochranou dobré víry a tím i k možné demotivaci obchodních partnerů k takto rizikovému vyjednávání komplexních smluv. Veškeré náklady vynaložené před uzavřením smlouvy by tak byly obchodním rizikem každé předsmluvní strany.
Konfliktem ekonomického oportunismu a dobré víry se zabývají i zahraniční akademici[1], kteří se domnívají, že v případě, kdy vyjednávání o smlouvě dospěla tak daleko, že druhá strana důvodně očekává její uzavření a již došlo k vynaložení nákladů jednou stranou dle požadavku druhé předsmluvní strany, nemůže obstát výklad ve prospěch ekonomického oportunismu.

Zákonné zakotvení předsmluvní odpovědnosti do OZ je jistě správným krokem, který může pozitivně stimulovat obchodní subjekty ke vstupu do vyjednávání moderních komplexních transakcí. Její význam však nelze přeceňovat a bude úkolem judikatury, aby zajistila její flexibilní uplatňování případ od případu tak, aby nedošlo k přílišnému omezení smluvní svobody. Hlavní význam obecných principů, jakým je např. povinnost jednat poctivě, spatřuji v možnosti soudce odsoudit k plnění, pokud má za to, že odsouzená strana jednala nepoctivě, čímž vytvoří postupně prostředí, ve kterém bude eliminována obava ze zneužití mezer v právu.

PS: Tereza Nováková prezentovala tento příspěvek na workshopu Právo a ekonomie: druhý studentský workshop





[1] Např. Campbell D., Collins H.,Wightman, Implicit Dimensions of Contract, Hart Publishing, Oxford 2013, 396 s., str. 131.  Celý příspěvek

čtvrtek, dubna 30, 2015

Pozvánka na mezinárodněprávní sekci Olomouckých právnických dnů

Děkanka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci prof. JUDr. Milana Hrušáková, CSc. si Vás dovoluje pozvat na mezinárodní konferenci:  

Olomoucké právnické dny  
sekce Mezinárodní právo veřejné 

konanou ve dnech 21. - 22. května 2015. 

Téma sekce: Mezinárodněprávní aspekty ukrajinské krize 

Jen málo událostí z posledních let vyvolalo v odborných internacionalistických kruzích intenzivnější debaty než ukrajinská  krize, jež začala protivládními protesty na kyjevském náměstí Svobody v listopadu 2013. Teoretické koncepty a instituty mezinárodního práva veřejného se takřka přes noc staly předmětem zvýšeného zájmu sdělovacích prostředků i širších veřejných debat – z práva v knihách se stalo právo v praxi. Cílem konference je analýza mezinárodněprávních souvislostí událostí, které jsou souhrnně označovány termínem ukrajinská krize. Její mezinárodněprávní aspekty zahrnují např. otázky užití síly a donucení v mezinárodním právu, vzniku státu, mezinárodního práva trestního, humanitárního, mezinárodního práva lidských práv, ale také například diskusi nad limity a efektivitou mezinárodního práva v případech porušování jeho kogentních norem.
Celý příspěvek

úterý, dubna 28, 2015

Biologický pas: Kde leží hranice (ne)porušení antidopingových pravidel? Díl II - vina, důkazy a spravedlivý proces

Roman Kreuziger neměl nikdy pozitivní dopingový nález. Výsledky pravidelných testů jsou zaznamenávány do jeho biologického pasu, jehož bazální meze český cyklista nikdy nepřekročil. Rozhodčí komise Českého olympijského výboru (ČOV) rozhodla o jeho nevině. Mezinárodní cyklistická unie (UCI) a Mezinárodní antidopingová kancelář (WADA) jsou však názoru, že příliš časté a výrazné výkyvy krevních hodnot v rámci bazálních mezí znamenají doping. Další kapitolu sporu napíše snad již v červnu Arbitrážní soud pro sport (CAS). Ani jeho rozhodnutí však nemusí být konečné.  
Celý příspěvek

neděle, dubna 26, 2015

Je diskrece úchylná?

Diskrece v rozhodování orgánů veřejné moci je často vnímána jako nevyhnutelné zlo. Je považována za nevyhnutelnou cenu, kterou platíme za naši neschopnost zregulovat všechny skutečnosti hodné pozornosti práva za pomoci obecných hmotných právních norem (o kterých dále budu pro zjednodušení mluvit jako o právních předpisech.) Nejsou však ve skutečnosti nevyhnutelným zlem právě právní předpisy?
Celý příspěvek

pondělí, dubna 20, 2015

David Zahumenský, Tereza Šíblová: Měl by Nejvyšší soud ČR zasílat dovolateli vyjádření k dovolání?

Cílem tohoto textu je poukázat na praxi Nejvyššího soudu ČR (NS), která spočívá v tom, že NS stále mnohdy nezasílá vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) k podanému dovolání v trestní věci účastníkovi, který toto dovolání podal. S odkazem na již existující judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) bude argumentováno, že takový přístup nerespektuje zásadu  kontradiktornosti řízení, jež tvoří součást  práva na spravedlivý proces.
Celý příspěvek

čtvrtek, dubna 16, 2015

Nejvyšší soud v Brně přijme asistenta/asistentku pro JUDr. Pavla Simona

Nejvyšší soud v Brně přijme asistenta/asistentku pro JUDr. Pavla Simona, předsedu senátu občanskoprávního a obchodního kolegia.

Požadujeme:
- magisterské vysokoškolské vzdělání v oboru právo;
- bezúhonnost;
- nadprůměrné schopnosti stylizační a dokonalou znalost českého jazyka a jeho gramatiky;
- dobrou orientaci a znalosti v oboru občanského, trestního a správního práva;
- dobrou znalost a praktické zkušenosti s instituty občanského práva procesního;
- nekonfliktní osobnost připravenou snášet velký pracovní nápor;
- znalost nejméně jednoho cizího jazyka;
- praxe v oboru práva v trvání nejméně dvou roků.

Náplň práce a platové podmínky:
Hlavní náplň práce asistenta soudce představuje zpracovávání podkladových materiálů pro rozhodovací činnost soudce. V případě JUDr. Pavla Simona jde o agendu odpovědnosti státu za škodu a nemajetkovou újmu v režimu zák. č. 82/1998 Sb. vyřizovanou soudním oddělením 30 Nejvyššího soudu.

Jedná se o pracovní poměr na plný úvazek, který se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zák. práce. Předpokládaný začátek pracovního poměru je 1. 6. 2015.

Platové ohodnocení se řídí nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Průběh výběrového řízení:
Vybraní zájemci o inzerovanou pozici budou v prvém kole výběrového řízení vyzváni ke zpracování konceptu rozhodnutí o dovolání v konkrétní věci. Navazující ústní pohovory s úspěšnými zájemci z prvého kola výběrového řízení se uskuteční dne 12. a v případě vyššího počtu vybraných uchazečů i dne 14. 5. 2015.

Kontakt:
Strukturovaný životopis s motivačním dopisem zašlete do 26. 4. 2015 na adresu: jitka.petlachova@nsoud.cz.


Celý příspěvek

úterý, dubna 14, 2015

Jan Vučka: Doktor Barták a znalecké posudky po x-té

Nekritickému přijímání zjevně vadných znaleckých posudků jsme se věnovali již opakovaně (zde a zde). Protože jde o poměrně rozšířený druh procesní vady, neuškodí tuto neblahou praxi zkritizovat znovu.
Hezkou ukázkou budiž rozsudek v kauze doktora Bartáka a údajného plánování vražd. Známý doktor Jaroslav Barták byl nepravomocně odsouzen k osmnácti letům odnětí svobody pro údajné plánování vražd svých domnělých protivníků zpoza vězeňských mříží.
Součástí jeho obhajoby bylo, že byl při údajném plánování vražd ovlivněn kombinací alkoholu a léků. V rámci procesu byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie.
Shrnutí jeho obsahu je uvedeno na str. 19-20 rozsudku. Nás bude zajímat samotný závěr pasáže:
Ke kombinaci [léků] s alkoholem se [znalci] nevyjadřovali, jelikož považovali za nemožné, že by ve výkonu trestu mohl být obžalovaný opilý.
Soud zamítl návrh obžalovaného na doplnění a to revizním posudkem o vyšetření jeho duševního stavu, jelikož předmětný znalecký posudek, založený ve spise, je vypracován znaleckým ústavem a soud nezjistil žádné okolnosti, které by jeho kvalitu snižovaly.
Každý student připravující se na státnice samozřejmě ví, že znalec z oboru medicíny se nemá co vyjadřovat k tomu, zda se ve věznici dá sehnat alkohol či nikoli. Nahlédnutím do základní učebnice lze přitom snadno ověřit, že znalec nemá činit hodnocení důkazů nad rámec zodpovězení zadané otázky:
[Znalec] Nemůže tedy zaujmout stanovisko, že považuje za správný údaj jedné ze skupin a jen o tento údaj posudek opřít Jestliže například spis obviněného obsahuje jak doznání obviněného, tak jeho popírání spáchání činu, musí znalec vyjádřit své stanovisko k oběma či více alternativám, ovšem pouze stanovisko znalecké, tedy neobsahující závěr o věrohodnosti té či oné informace. […] Zjistí-li orgán činný v trestním řízení, že znalec se v posudku zabýval tím, co mu nepřísluší (hodnocením důkazů, výkladem právních předpisů, právním posouzením věci), nelze k těmto částem posudku přihlížet.
(str. 382-383 Jelínkovy učebnice, vydání z roku 2007; všechna zvýraznění autorem článku)
Pokud soud neviděl žádný problém s kvalitou posudku, očividně se někde stala velká chyba.
Na okraj dodejme, že prostým googlováním lze snadno opatřit indicie svědčící pro možný výskyt alkoholu i jiných intoxikujících látek ve věznicích (Dozorce vězňům zajišťoval přísun alkoholu a drog, Bývalí pracovníci věznice nosili vězňům drogy a alkohol, Policejní razie na Mírově: Dozorci vytvořili kartel s vězni, pašovali steroidy, Dozorce nosil vězňům alkohol a drogy, Telefon do věznice pronese bachař. Pohlídá vám ho „kůň“).
Jak už jsme uváděli v článku Telefon Romana Janouška a jeden zvláštní důkaz, zákon o svobodném přístupu k informacím je zajímavý nástroj ke zjišťování skutečných kvalit české justice. Vezmeme-li si, jaké hrubé chyby obsahují rozsudky v mediálně sledovaných kauzách, kde se dala očekávat velká pečlivost při vedení procesu, raději si nedomýšlejme zbytek.
Dodejme, že včera bylo oznámeno zrušení prvostupňového rozsudku nadřízeným soudem, ovšem důvody zrušení nebyly dosud publikovány, takže se můžeme jen dohadovat, zda se týkaly posudku nebo něčeho odlišného.
Jinak proces s doktorem Bartákem byl zajímavý ještě z pohledu záhadně opatřených důkazů, jejichž legitimita byla sporná, ovšem tomuto tématu jsme se věnovali již na jiném blogu (Pachuť procesu se zlým doktorem Bartákem).

DOPLNĚNÍ:
Proč byl prvostupňový rozsudek zrušen, není v tuto chvíli známo. Dlužno dodat, že rozsudek má celou řadu slabých míst týkajících se tajně pořízené nahrávky jako hlavního důkazu.
Například nedává smysl úvaha o údajném vyvrácení obhajoby obviněného (str. 21 rozsudku): „Obhajoba obviněného, že je všechno komplot a že byl odposloucháván i jiným zařízením a že to všechno na něj bylo nastrčené, je dál vyvráceno i svědeckými výpověďmi pracovníků věznice, kteří potvrdili, že chování obviněného nebylo standardní, nicméně kontrolami nebylo zjištěno žádné protiprávní chování zaměstnanců.
Abych si to shrnuli: obviněný byl odposloucháván tajným nahrávacím zařízením propašovaným do věznice, o kterém zaměstnanci věznice nevěděli (nebo alespoň prohlašují, že o něm nevěděli). Přesto je tvrzení zaměstanců věznice bráno jako důkaz, že nedocházelo k protiprávnímu chování a že další odposlouchávací zařízení je vyloučeno! Logika zde dostává mocně zabrat.
Ingerenci policie do opatřování tajné nahrávky pokládám za značně pravděpodobnou, leda bychom samozřejmě přijali verzi o tajemných neztotožněných osobách, jež samy od sebe propašují do vězení i ven kameru a pak ji po vzoru Batmana a jiných maskovaných strážců pořádku předají policejnímu oddělení vražd. Podobně jistě bude pouhou náhodou častý výskyt práskačů jako spolubydlících vazebně stíhaných osob obviněných ze závažné násilné kriminality.
Pokud policie svou roli popírá, pak je třeba se o to více ptát, kde přesně ta role končila. Verze o policejní provokaci sice nemá přímý důkaz ve svůj prospěch, ale utajování, jak policie vlastně nahrávku získala, vnáší do věci nepříjemnou nejistotu. Přitom sám rozsudek potvrzuje, že minimálně část výroků doktora Bartáka byla skutečně vyprovokována osobou, u níž lze předpokládat možnou spolupráci s policií (str. 7): „Jelikož bylo svědkovi jasné, že potřebuje z obžalovaného získat nějaké peníze, tak mu vnukl myšlenku, že potřebuje padělaný pas s fotkou na cizí jméno, že mu to zařídí a domluva byla taková, že až mu pas ukáže, tak vyinkasuje 60.000 Kč a polovinu z dolarů, těch 50.000 USD. […] Svědek potvrdil, že nikoho ohledně pasu nekontaktoval, byla to z jeho strany tzv. obložka. Obžalovaný nebyl znalý prostředí a tak bylo jednoduché to na něj zkusit.
Více k nejistotě o získání nahrávky a souvislostech s oscarovými dramaty na již zmiňovaném jiném blogu.
Ač jsme začali článek kritikou nekritického přijímání posudků jako svatého grálu, paradoxně dalším slabým místem rozsudku bylo neprovedení znaleckého zkoumání z jiného oboru. Obhajoba zpochybňovala autenticitu nahrávky, s čímž se soud vypořádal s následujícím odůvodněním (str. 20-21): „K námitkám obžalovaného, že zvukový a obrazový záznam, tak jak byl pořízen, prostřednictvím těch hodinek, není autentický a není možné z něj vycházet, krajský soud konstatuje, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by toto potvrzovaly. Naopak i elitní policista Mareš potvrdil, že záznam dal k uschování a kopírování tak, aby nebyl zaměněn a specialisté z toho oboru nezjistili falšování.
Nechme stranou rozsudky s elitními policisty a soustřeďme se na jedinou část, které představuje skutečné odůvodnění. Blíže neurčení specialisté nezjistili falšování - v rozsudku se blíže neurčené osoby už nějak začínají kumulovat, navíc se objevují záhadně uprostřed děje, neboť do tohoto stručného odkazu v rozsudku není ani slovo o tom, že by záznam byl nějak zkoumán specialisty z „toho“ oboru.
Nejbližší zmínka je „navštívil pracoviště OKTE, které to bez jakéhokoli zásadu přehrálo na DVD“ (str. 12, výslech svědka plk. Mareše), v ní se však o žádném zkoumání nic nehovoří. Pak je ještě zmínka o tom, že nahrávka byla přehrána svědkovi/spoluvězňovi, „ten uvedl, že se na nich poznává, hovoří tam on a obžalovaný [...] není to sestříhané, takto to bylo“ (str. 13). Tak buď se spoluvězeň pokládá za specialistu z toho oboru, nebo už vážně nevím, jak soud na své tvrzení přišel.
Samozřejmě je politováníhodné, že obě pochybení soudu ohledně znaleckých posudků (nedoplnění lékařského posudku o možný vliv kombinace léčiv a alkoholu + neprozkoumání nahrávky pro ověření autenticity) připravila obhajobu o možný argument ve prospěch obviněného.

autor je advokát v Praze Celý příspěvek

pátek, dubna 10, 2015

Knihy o investičních arbitrážích za rok 2014

John Louth z OUP sestavil pěkný přehled knih o mezinárodním právu psaných v angličtině, němčině nebo francouzštině, které byly vydány mezi dubnem 2014 a březnem 2015. Výsledkem je seznam 401 knih (zařazeny nebyly prosté úvody a ročenky).

Přehled je rozdělen podle jazyka, vydavatelství a oblasti mezinárodního práva, které se kniha věnuje. Nejvíce knih se zabývalo lidskými právy, následují témata užití síly, mezinárodní organizace a mezinárodní trestní právo (viz graf níže). Přehled zahrnuje i překrývající se kategorie o právu mezinárodních investic a ohledně řešení sporů. V případě řešení sporů bylo podle přehledu vydáno 16 knih a v případě mezinárodního práva ochrany investic to bylo 24 knih (některé tituly jsou v obou kategoriích - seznam viz dále).



Celý příspěvek

Výběrové řízení na pozici právník – specialista veřejných zakázek

Ředitel Justiční akademie vyhlašuje výběrové řízení na pozici „právník – specialista veřejných zakázek“.

Místo výkonu práce: Kroměříž
Termín nástupu: dle dohody, nejlépe červen 2015
Pracovní úvazek: plný
Kvalifikační předpoklady:
- ukončené magisterské vzdělání v oboru právo (Mgr.)
- komplexní znalost problematiky veřejných zakázek
- praxe ve státní správě výhodou
- počítačová a informační gramotnost
- znalost Aj či Nj slovem i písmem

Další požadavky:
- vynikající komunikační a organizační schopnosti
- koncepční myšlení a plánování
- vstřícné jednání
- samostatnost, spolehlivost, přesnost, časová flexibilita

Charakteristika náplně práce:
- Komplexní právní agenda organizační složky státu v resortu Ministerstva spravedlnosti se specializací na proces zadávání veřejných zakázek, investičních záměrů, nakládání s majetkem státu atd.

Strukturovaný životopis, motivační dopis a kopii dokladu o nejvyšším dosaženém odborném vzdělání, popř. i reference z předchozích zaměstnání, zasílejte prosím do 30.4.2015 výhradně na e-mailovou adresu: sekretariat@jacz.cz
Celý příspěvek

Výběrové řízení na pozici akademický pracovník – koordinátor výuky

Ředitel Justiční akademie vyhlašuje výběrové řízení na pozici „akademický pracovník – koordinátor výuky civilního práva“.

Místo výkonu práce: Kroměříž
Termín nástupu: dle dohody, nejlépe červen 2015
Pracovní úvazek: plný, zástup za MD a RD
Kvalifikační požadavky:
- ukončené magisterské vzdělání v oboru právo (Mgr.)
- komplexní znalost civilního práva
- praxe ve státní správě výhodou
- počítačová a informační gramotnost

Další požadavky:
- Zkušenost s evropskými vzdělávacími projekty
- Vynikající komunikační a organizační schopnosti
- Koncepční myšlení a plánování
- Vstřícné jednání
- Samostatnost, spolehlivost, přesnost, časová flexibilita

Charakteristika náplně práce:
- Organizační zajištění akcí Justiční akademie probíhajících v rámci vzdělávání v oblasti civilního soudnictví
- Příprava a realizace plánu vzdělávání v oblasti civilního soudnictví
- Lektorská činnost pro střední odborný personál justice

Strukturovaný životopis, motivační dopis a kopii dokladu o nejvyšším dosaženém odborném vzdělání, popř. i reference z předchozích zaměstnání, zasílejte prosím do 30.4.2015 výhradně na e-mailovou adresu: sekretariat@jacz.cz
Celý příspěvek

čtvrtek, dubna 02, 2015

Právo a ekonomie: druhý studentský workshop

Připomínám, že 3. dubna je poslední možnost přihlásit na druhý studentský workshop práva a ekonomie, pořádaný příští týden na PF UK. K vidění už je i program workshopu spolu s instrukcemi. Celý příspěvek

ČR hledá soudce/soudkyni Tribunálu EU

O navyšování počtu soudců Tribunálu se mluví už několik let, ale až v posledních měsících se diskuse začala chýlit k úspěšnému konci. V listopadu loňského roku bylo zveřejněno stanovisko Soudního dvora s konkrétním návrhem rozšíření "ve třech vlnách" a v březnu na zasedání skupiny Antici proběhlo losování států první vlny, mezi kterými se ocitla i Česká republika. To znamená, že v případě schválení reformy evropské justice bude mít ČR od 1. září 2015 druhého soudce / soudkyni Tribunálu.

Ministerstvo spravedlnosti ČR proto vyhlásilo na tuto funkci výběrové řízení a kandidatury očekává do 30. dubna 2015. Bližší informace o požadavcích na kandidáty a o průběhu výběrového řízení jsou k nalezení ZDE.

Celý příspěvek

středa, dubna 01, 2015

Cimrmanův teorém

V roce 1960 uveřejnil Ronald H. Coase svůj článek The Problem of Social Cost. Tento článek se stal základem moderního hnutí Law & Economics (tj. ekonomické analýzy práva) a byl také jedním z hlavních důvodů, proč Coase později obdržel Nobelovu cenu za ekonomii. Hlavní myšlenka předestřená Coasem v jeho článku je dnes označována za Coasův teorém. Jak však ukazují nejnovější poznatky českých badatelů, příhodnější by bylo označovat tento teorém jako Cimrmanův.
Celý příspěvek

čtvrtek, března 26, 2015

Vladimír Čermák - Kafkův proces

Mám obrovskou radost, že na Jiném právu mohu přivítat Vladimíra Čermáka, který zcela jistě patří k největším osobnostem, jejichž text je na tomto blogu publikován. Náš host byl soudcem Krajského soudu v Brně, později podnikovým právníkem, "otcem zakladatelem" brněnské politologie, učitelem na JAMU, profesorem sociální filozofie a v neposlední řadě soudcem prvního Ústavního soudu. Vnímám ho jako jednoho z hlavních spolutvůrců toho "ducha" první etapy Ústavního soudu, kterého určitě pocítíte i o pár řádků níže. Tam na Vás totiž čekají jeho myšlenky, které doposud spatřily světlo světa jen v programu brněnského HaDivadla k inscenaci Procesu Franze Kafky (v adaptaci a režii Arnošta Goldflama a dramaturgii prof. Josefa Kovalčuka, který tento program k inscenaci připravil). Představte si, že premiéra byla 22. 3. 1989! Odbornými konzultanty při přípravě této inscenace byl právě Vladimír Čermák a Milan Uhde, kteří souboru osobně představili své pojetí tohoto Kafkova díla.

Rád bych ještě poděkoval několika lidem za realizaci tohoto učinkování Vladimíra Čermáka na Jiném právu. Na počátku stála Kateřina Šimáčková a Luděk Navara, kteří se na mě a na Michala Hájka obrátili s nápadem zde publikovat text, ze kterého citoval prof. Kovalčuk z JAMU na vzpomínkovém setkání k 10. výročí úmrtí prof. Čermáka. Pana profesora Kovalčuka jsem proto kontaktoval a díky jeho vstřícnosti jsem od něj předmětný text před pár dny získal. Nedovolil bych si ho ovšem publikovat bez souhlasu potomků prof. Čermáka, kteří mi ho taktéž s velkou vstřícností udělili. Všem uvedeným bych proto moc rád touto cestou poděkoval. Snad jen závěrem zmíním, že prof. Kovalčuk a jeho kolegové na JAMU chystají vydání souboru Čermákových textů vztahujících se k dramatu a divadlu, který určitě bude stát za to. Ale už nebudu zdržovat. S chutí si proto užijte zhruba 26 let starý (ale přesto v mnohém stále aktuální...) "blog" profesora Vladimíra Čermáka!
Celý příspěvek

úterý, března 24, 2015

Investiční arbitráže v roce 2014 (podle statistik ICSID)

Komplexně zpracované statistiky ohledně investičních arbitráží jde v zásadě získat ze dvou zdrojů. První možností jsou údaje Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), které byly za rok 2014 nedávno zveřejněny. O údajích za rok 2013 jsem na JP psal nedávno. Druhou možností jsou pak statistiky Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID). Oba zdroje mají své nevýhody, ale lepší zřejmě nejsou.

Podle statistik ICSID, které pokrývají jednak rok 2014 a taky celé období od založení rozhodčího soudu, trvá trend poměrně vysokého počtu nových investičních sporů. Poslední čtyři roky bývá u ICSID registrováno okolo čtyřiceti nových sporů ročně. V předchozím desetiletí byl standardní počet spíše mezi dvaceti a třiceti žalobami ročně.
Celý příspěvek

pondělí, března 23, 2015

A European Network of Constitutional Law Blogs

Zakladatel respektovaného Verfassungsblog.de Maximilian Steinbeis se na mě obrátil s nabídkou, aby se Jiné právo stalo součástí zamýšlené sítě právních blogů, které se věnují ústavnímu právu. Cílem by byla intenzivnější spolupráce mezi blogy, jako je vedle zmíněného Verfassungsblogu např. UK Constitutional Law Blog, Diritti Comparati anebo Combats pour les Droits de'l Homme formou společných sympozií a debat. Max se v souvislosti se založením této sítě uchází o prostředky v rámci soutěže nadace "Advocate Europe". Ty by bylo možné použít mj. na překlady textů, autorské poplatky, či nevirtuální setkání autorů blogů. Pokud se Vám myšlenka European Network of Constitutional Law Blogs zamlouvá, můžete ji podpořit zde

Jan Komárek

Celý příspěvek

sobota, března 21, 2015

Jan Potměšil: Zákaz pobytu 2 roky poté aneb jak se nám represe (ne)vyplatila

Každý se jistě dosud vzpomíná na tažení poslankyně Řápkové proti „nepřizpůsobivým“, bezdomovcům a jiným „živlům“, které jí mělo přidat na popularitě rázné „řešitelky“ sociálních problémů a veřejných nepořádků. Jedním z prostředků, jak zavést Ordnung, byla i sankce zákazu pobytu nově zakotvená do přestupkového zákona. Vzhledem k tomu, že má být zachována i ve zcela novém „zákonu o přestupcích a řízení o nich“, bylo by vhodné se seznámit s tím, jak se osvědčila.

Proces přijímání nové sankce jsem pečlivě sledoval, své výhrady k návrhu, jakož i přehled legislativního procesu, jsem shrnul zde, proti nové sankci jsem vystoupil i v tisku. Když už byla novelizace nakonec přijata, přemýšlel jsem alespoň, pak by měl být nový institut v praxi aplikován (má-li být vůbec využíván), viz zde. Na nějakou dobu jsem pak život nové sankce příliš nesledoval, než mě oslovila kolegyně, resp. sociální pracovnice, které se zejména na Praze 1 začali „ztrácet“ klienti (bezdomovci, drogově závislí).

Osoby, jimž pomáhala přežít ze dne na den a poskytovala jim sociální služby, se jí začaly jaksi vytrácet, příp. „migrovaly“ na Prahu 2, 3, 5. Začala pátrat po důvodech – příčinou měla být politika radnice první městské části, která začala ukládat sankci zákazu pobytu tak, aby „centrum“ vyčistila od žebráků a jiných „podivných postav“. Od Úřadu městské části Praha 1 jsme poté získali na základě informačního zákona (byť po delších peripetiích) celková čísla o uložené sankci a také 30 posledních rozhodnutí o uložení sankce.Od ledna 2013 do podzimu 2014 měla být sankce uložena cca 70 osobám.

Ještě zajímavější než souhrnné počty však bylo zjištění, za co byl zákaz pobytu ukládán – ve 14 z 15 případů (!) to bylo za porušení městské vyhlášky o žebrání. Tedy za porušení podzákonného předpisu, resp. za bagatelní jednání, které řada jiných měst ani neřeší. Kdy spolu s pokutou (a náklady řízení, byť nezřídka sníženými) byla uložena sankce nejzávažněji zasahující do práv „delikventa“, tedy zákaz pobytu. Ač má být užívána jen u skutečně zásadního narušování veřejného pořádku v místě, kterému nelze čelit jinak.

Jinými slovy – dvakrát vás postihnou za žebrání s kelímkem, a podruhé už dostanete nejen pokutu a náklady řízení, které nemáte z čeho platit (proto žebráte), ale i zákaz vstupu na Prahu 1 (podotýkám pak, že dle mých informací se „žebrácké gangy“,organizované a „kasírované“ pasáky, podařilo v centru v podstatě eliminovat, dotyční tedy zřejmě žebrají skutečně jen „na sebe“).

A teď se dostáváme k tomu nejzajímavějšímu: Víte, kde začíná a kde končí Praha 1? Nebo od kdy do kdy vám plyne 3-měsícíční zákaz, o jehož uložení jste se náhodou dozvěděli od policie při „šťáře“ po pohřešovaných a hledaných osobách? Či kam se půjdete osprchovat, na polívku či ke kurátorovi, než tam, kde jste zvyklí nebo kam musíte či kde jsou vaši přátelé? Ono mizení totiž nemá za následek jen přestupková sankce, ale i následný trestní postih – většina těch, kdo sankci porušila, byla následně i trestně odstíhána za maření výkonu sankce, a nezřídka skončila i ve vězení, „natvrdo“.

Dle informací poskytnutých Obvodním soudem pro Prahu 1 bylo k lednu 2015 odstíháno od počátku účinnosti sankce za maření jejího výkonu cca 160 osob. Na první pohled je zde tedy nepoměr v porovnání s údaji Úřadem MČ Praha 1, kdy buď Praha 1 podhodnocuje, nebo soud špatně počítá. I tak však lze z daných údajů s vysokou pravděpodobností dovodit, že kdo na začátku žebrá, nakonec skončí v kriminálu. Jinými slovy – na začátku je porušení vyhlášky, a na konci několik měsíců „v chládku“. Je otázkou, zda je to skutečně to, co jsme si přáli. Min. z hlediska ekonomického, když ne sociálního.

Něco stojí správní řízení, jehož výsledkem je navíc pokuta a náklady. Kde nic není, ani čert nebere, navíc od někoho, kdo má pobyt na ohlašovně nebo žije ze dne na den mimo rodnou obec a vyřizování úřední korespondence je to poslední, co řeší. Takže taková pokuta 500 + 1.000 Kč nákladů časem vystoupá v exekuci na 7.000 – 12.000 Kč. Poté jste odstíhán za „mařenu“ a dostanete např. 4 měsíce nepodmíněně. Ve vězení podstoupíte nákladnou vstupní prohlídku a výstupní prohlídku, sociální práce nulová, a na ulici jste zpět vypuštěn se záznamem v Rejstříku, s dluhy za trestní řízení a výkon trestu, a ze státní pokladny při nákladech cca 1.000 Kč na vězně a den odteče za ony 4 měsíce cca 120.000 Kč.

Tzn., abychom se na několik měsíců zbavili jednoho „živla“ z ulice, utratili jsme desítky tisíc, za které by „živel“ mohl mít ubytování, jídlo a sociální služby na celý rok. Vskutku efektivní řešení problému. Společnost, zdá se, tenduje k vylučování dalších a dalších „jiných“, a problémy řeší nikoliv odstraňováním jejich příčin, ale „zakazováním následků“, či trestáním za projevy těchto následků. Na začátku třeba rozvod, ztráta bytu, ztráta práce, nebo duševní nemoc, nebo neschopnost postavit se na nohy po opuštění „děcáku“ či po výkonu trestu, anebo závislost, a na konci vězení (za ještě celkem přijatelný způsob obstarávání si prostředků k přežití).

Když už budeme paternalisty, nebylo by za ty peníze jednodušší a efektivnější dotyčnému pomoci s obstaráním dokladů, bydlení, sociálních služeb a práce či jiné podobné smysluplné aktivity? Místo toho ho raději odsuneme z města, příp. poté za brány „nápravného“ zařízení. Možná aby nám nepřipomínal, že ne vše ve společnosti funguje, že i my se můžeme ocitnout v podobné situaci, ač si to nechceme přiznat, nebo pro účely potvrzení předsudku, že „si za to přece mohou sami“ a „kdyby chtěli…“ – a „když nechtí, tak následuje trest“. Poslední, na koho je v tomto soukolí myšleno, je ale onen bezdomovec, kdysi „také člověk“, a naopak nejdůležitější je estetický cit šťastnějších spoluobčanů a prosperující turismus v navoněných kulisách staré Prahy.

Myslím, že už jen rozpočet na krátkodobé odstranění jednoho člověka z veřejného prostoru (a vícestranné zhoršení jeho situace) by měl vzbudit pozornost a pohoršení nad tím, kolik platíme za „narušení veřejného pořádku“ existencí člověka, jímž se jinak nehodláme jakkoliv zabývat. Obcím se represe opakovaně nevyplácí, opakovaně selhávají a opakovaně, zejména před komunálními volbami, pak viní stát, že mají „málo zákonů“ či že jsou vinni jejich občané samotní, a přesto to opakovaně zkoušejí znovu a znovu. S tím asi nelze příliš pohnout.

Alespoň Ministerstvo spravedlnosti se svým trendem dekriminalizace by si ale mělo položit otázku, zda opravdu chce dotovat takto nákladný způsob zajišťování „místních záležitostí veřejného pořádku“. A aspoň Ministerstvo práce a sociálních věcí (které proti zachování zákazu pobytu v novém zákonu ani nezvedlo hlas) by mohlo řešit, proč se ten který člověk ocitl tam, kde je, a co je skutečně efektivním způsobem řešení. Pokud, jak z výše uvedeného vyplývá, to popsaný způsob represe zjevně není, alespoň při pohledu „náklady vs. výnosy“. A máme-li zájem o každého jednoho člověka a zlepšování jeho životní situace, tak už vůbec ne.

Jan Potměšil

Celý příspěvek

pondělí, března 16, 2015

Profesní etika právníků v praxi - diskusní fórum

Pro bono aliance a Právnická fakulta Masarykovy university v Brně si Vás dovolují pozvat na 2. meziprofesní diskusní fórum PROFESNÍ ETIKA PRÁVNÍKŮ V PRAXI, které se koná na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně ve středu 25. 3. 2015, 14:00, místnost č. 214

Formát akce:
14:00 – 15:45 – pracovní diskuse osobně pozvaných účastníků
16:00 – 17:30 – panelová diskuse pro studenty a další pozvané

Pozvání k pracovní diskusi zatím přijali:
Kateřina Šimáčková (ÚS), David Uhlíř (ÚS), Daniela Zemanová (NSS, SUČR), Jan Passer (NSS), Pavel Pukovec (NSZ), Vítězslav Dohnal (advokát, PBA), David Zahumenský (advokát), Lucie Atkins (PF MU), Martin Škop (PF MU), Jaroslav Benák (PF MU)

Účastníci diskusního fóra se budou zabývat např. těmito otázkami:
• co udělat pro to, aby bylo více právníků schopných profesní etiku učit,
• co je nejpodstatnější minimum z hlediska obsahového pro případný předmět "profesní etika" na právnické fakultě a v rámci profesní přípravy,
• jaký je stav vzdělávání o profesní etice na jednotlivých právnických fakultách,
• jaký je stav vzdělávání o profesní etice v jednotlivých profesích.

Diskusní fórum navazuje na aktivity, která Právnická fakulta MU a Pro bono aliance pořádaly v minulosti v rámci projektů Teorie - dovednosti - praxe: inovace studia práva a Dlouhodobé partnerství výzkumu, praxe a výuky práva.
Celý příspěvek

neděle, března 15, 2015

Když Ústavní soud vaří

Mám rád kuchařky. Díky povedenému receptu totiž velmi jednoduše zvládneme připravit povedený pokrm. Pokud to zkusíte bez receptu, často to skončí tak, že se připravené jídlo nedá jíst. A podobně to vidím i v právu. Tam roli kuchařek hrají různé testy, testíky, algoritmy a jiné metodologické postupy. Přiznám se, že v oblasti ústavního práva jsem jejich velkým fanouškem. Jsou podle mě součástí práce de lege artis s ústavním právem. Pomohou Vám přehledně strukturovat argumentaci, která je díky nim přesvědčivější. Pamatují na ústavněprávně relevantní aspekty argumentace a "drží" Vás před uklouznutím do vod podústavního práva. A hlavně – pomohou Vám odhalit pravé důvody Vašeho soudního rozhodnutí. Jdou ruku v ruce s transparentností soudního rozhodování. „Třetí“ Ústavní soud podle mého názoru  v nedávné době hned několikrát nepostupoval v souladu s těmito ústavněprávními metodologickými recepty. Rád bych proto alespoň tři nejkřiklavější z nich podrobil věcné kritice.
Celý příspěvek