pondělí 18. února 2019

Právo, ekonomie a empirie: třetí studentský workshop

Katedra národního hospodářství PF UK ve spolupráci s Common Law Society pořádá

Právo, ekonomie a empirie: třetí studentský workshop

Kdy: pátek 12. dubna 2019, 13:00 až 19:00 (přihlášky příspěvků do 11. března)
Kde: Právnická fakulta Univerzity Karlovy, místnost 38

Workshop je určen především studentům bakalářských, magisterských a PhD programů na právnických a ekonomických fakultách. Jeho cílem je poskytnout zpětnou vazbu studentům, kteří píší odbornou práci využívající ekonomický či empirický přístup k právu. Program workshopu bude sestávat z hlavní přednášky a jednotlivých prezentací účastníků (cca 30 min.) následovaných diskusí a doporučeními ze strany mentorů.

Obsah prezentací není tematicky omezen; vítány jsou příspěvky využívající ekonomický nebo empirický přístup ke všem oblastem práva.

Úvodní přednáška:
Filip Matějka, CERGE-EI: Ekonomie v demokratické společnosti

Mentoři (předběžně):
Zdeněk Kühn, Nejvyšší správní soud a Univerzita Karlova
Tomáš Sobek, Masarykova Univerzita
Josef Šilhán, Masarykova Univerzita
Tomáš Richter, Clifford Chance a Univerzita Karlova
Libor Dušek, Univerzita Karlova
Josef Montag, Univerzita Karlova

Zájemci o aktivní účast nechť zašlou rozšířený abstrakt (300 až 500 slov) nebo celou práci s abstraktem na adresu broulik@prf.cuni.cz nejpozději do 11. března. Rozhodnutí o přijetí příspěvku bude účastníkům zasláno do 20. března. Zájemci o účast bez přednesení příspěvku nechť se zaregistrují na stejném emailu nejpozději do 9. dubna. V průběhu workshopu bude k dispozici káva a drobné občerstvení. Následně se bude konat neformální posezení v blízké restauraci.

Událost na Facebooku naleznete zde: https://www.facebook.com/events/1902829073159290/


Celý příspěvek

pondělí 11. února 2019

Mezinárodní konference "Nezávislost soudní moci v zemích Visegrádu na křižovatce?"

Dovolte mi, abych Vás jménem Právnické fakulty MU a Ústavního soudu co nejsrdečněji pozval na konferenci věnovanou zdá se stále aktuálnějšímu tématu.  Jestliže chcete vidět a slyšet (namátkou) P. Rychetského,  A. Rzeplinského, K. Šimáčkovou, E. Wagnerovou, M. Bendu, E. Taberyho, D. Kochenova a řadu dalších skvělých zahraničních a českých hostů, přijďte se podívat. Akce proběhne ve středu 27. února v prostorách Právnické fakulty MU, program a veškeré další potřebné údaje včetně registrace jsou dostupné na http://concourts.law.muni.cz/content/cs/. 


Disclaimer: Nedávné odhalení aktivit hradního kancléře nebylo guerillovou marketingovou akcí organizátorů konference...

Celý příspěvek

čtvrtek 24. ledna 2019

Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU

Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU? Pak právě pro Vás je určena stáž v Kanceláři vládního zmocněnce. 
Celý příspěvek

pondělí 7. ledna 2019

Na přísedících nezáleží (alespoň ve Francii)

Laici mají v řadě zemí důležitou roli v soudním řízení, zejména v trestních věcech. Má ale jejich přítomnost nějaký vliv na výsledky trestního řízení? Tuto otázku by si měly zodpovědět všechny země, kde se přísedící či porotci využívají – tedy i Česko. Přítomnost přísedících něco stojí – čas samotných přísedící, ale i čas soudců, kteří musí vysvětlovat věc laikům, případně stráví více času hledáním shody a hlasováním ve větším počtu lidí.

Velice zajímavý vhled přináší studie Philippa Arnauda z Toulouse Does introducing lay people in criminal courts affect judicial decisions? Evidence from French reform". Ve Francii totiž před pár lety proběhl zajímavý experiment. V celkem devíti prvoinstančních soudech (zhruba analogickým našim okresním) spadajícími pod odvolací soudy v Dijonu a Toulouse (zhruba analogickým našim krajským) zavedli v letech 2012 a 2013 přísedící jako nový prvek: Namísto třech profesionálních soudců byli členy senátu navíc i dva laičtí přísedící. Experiment se týkal pouze násilných a majetkových trestních případů s trestní sazbou nad pět let ale pod deset let. Tedy trestných činů vysoké (ale ne nejvyšší) závažnosti. Experiment byl uzákoněn národní legislativou jakožto pilotní projekt; k rozšíření přísedících na celou Francii potom ale nedošlo.

Arnaud má k dispozici databázi všech soudních verdiktů v trestních věcech ve Francii. Statisticky porovnává, zda se verdikty v případech s přísedícími v regionech Dijon a Toulouse změnily ve srovnání s případy vysoké závažnosti v ostatních regionech. Eventuelně srovnává, jak se verdikty v případech s přísedícími v regionech Dijon a Toulouse změnily relativně vůči méně závažných případům v týchž regionech.

Výsledek? Nula. Přítomnost přísedících neměla vliv na to, v jaké míře soudy vynáší osvobozující verdikt. Neměla vliv na to, zda soudy udělí nepodmíněný trest. Neměla vliv na délku trestu. Neměla vliv ani na variabilitu trestů v rámci jednoho soudu. Výsledek je překvapivý přinejmenším proto, že politickou motivací k zavedení přísedících bylo přesvědčení, že profesionální soudci jsou příliš mírní a přísedící více sladí verdikty s „vůlí lidu“ (který dle průzkumů je, alespoň v obecné rovině, více punitivní).

Proč vlastně přísedící existují? Pokud je jejich účel čistě instrumentální, tj. aby soudy v důsledku jejich přítomnosti rozhodovaly jinak, jsou výsledky této francouzské studie dosti skličující. Přísedící jen stojí čas a peníze a na verdikty soudů nemají vliv. (Zde nutno zdůraznit, že nulový efekt může záviset i na konkrétní úpravě. Např. ve Francii byli přísedící v menšině, takže jejich vliv mohl být nižší než např. v Česku, kde mohou teoreticky soudce přehlasovat.) Samozřejmě ale mohou být i jiné důvody pro existenci přísedících – zvýšení povědomí o právním systému a zvýšení legitimity soudních rozhodnutí u veřejnosti. Zda se toto přísedícím skutečně daří je už ovšem téma na jiný výzkum.
Celý příspěvek

neděle 6. ledna 2019

Počet vězňů v ČR a špatné statistiky Rady Evropy: Odvolávám, co jsem odvolal

Před několika dny jsem na Jiném Právu psal o tom, že data o počtu vězňů, kteří vstupují do českých věznic, která použil ve svém článku prof. Dünkel, jsou chybná, jelikož nejsou v souladu s daty vydanými Radou Evropy; měla být posunutá o jednu zemi (např. data pro Dánsko byla použitá pro Českou republiku). Na tomto stavu se nic nezměnilo - data použitá prof. Dünkelem jsou skutečně v rozporu s tím, co uvádí data od Rady Evropy. V minulém příspěvku jsem však automaticky předpokládal, že data od Rady Evropy jsou ta správná. Chyba.
Celý příspěvek

středa 2. ledna 2019

Co způsobuje vysoký počet vězňů v České republice: Chyby v datech

V květnu jsem zde psal o tom, co způsobuje vysoký počet vězňů v České republice na základě článku německého profesora Dünkela, který ukazoval, že v České republice posíláme do vězení velmi málo osob – ale zato na velmi dlouho. Prof. Dünkel používal data z průzkumu Rady Evropy SPACE I. (str. 101-102); bohužel špatně převzal data pro osm zemí, když citoval data pro zemi následující v abecedním pořadí po konkrétní zemi. České republice tak byly přiřazeny údaje za Dánsko, Dánsku za Estonsko apod. Pro Českou republiku to znamená zásadní změnu: Neposíláme do vězení málo osob, ale v porovnání s ostatními státy jich do vězení posíláme mnoho a na dlouhou dobu. 

Celý příspěvek