úterý 16. října 2018

Soudce Brett Kavanaugh a složení Nejvyššího soudu USA

Novým soudcem SCOTUS byl nedávno schválen Brett Kavanaugh, a stal se tak členem exkluzivního klubu, který za 229 let let existence této instituce tvoří 114 členů. V novinách NYT následně vydali pěknou grafiku, která rozděluje všechny historické soudce SCOTUS podle několika málo kritérií, jako je rasa, pohlaví, vzdělání, náboženství. Sice se Američané neustále snaží o rovnost,  zdá se mi ale, že výsledkem je spíš zvýrazňování rozdílů. Nicméně, zde jsou některé výsledky přehledu NYT.

Běloši (111) a ostatní (3).


Celý příspěvek

pondělí 15. října 2018

Centrum pro lidská práva a demokratizaci hledá nové stážisty/stážistky

Centrum pro lidská práva a demokratizaci, odborné akademické centrum pro studium lidských práv, hledá nové stážisty/stážistky pro pravidelné měsíční psaní článků do Bulletinu o lidských právech a další aktivity Centra v tematických oblastech: Mezinárodní trestní spravedlnost, Evropský systém ochrany lidských práv, Mezinárodní politika, byznys a lidská práva, a Česká republika a lidská práva.

Zájemci nechť pošlou do 20. října 2018 na e-mailovou adresu info@centrumlidskaprava.cz zprávu obsahující v předmětu slovo „Stáž“ a za pomlčkou název tematické oblasti, které by se chtěli věnovat. Do obsahu zprávy uveďte krátké zdůvodnění svého zájmu a do přílohy e-mailu přiložte svůj životopis.
Celý příspěvek

sobota 13. října 2018

Nabídka míst asistentů na Obvodním soudu pro Prahu 9

Obvodní soud pro Prahu 9 se sídlem v Justičním areálu Na Míčánkách (Praha 10 – Vršovice) hledá asistenty soudce, zejm. pro civilní úsek soudu.

Celý příspěvek

neděle 7. října 2018

Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Mutu a Pechstein proti Švýcarsku: vítězství pro Arbitrážní soud pro sport. Nebo ne?

Evropský soud pro lidská práva vynesl v úterý 2. října 2018 dlouho očekávaný rozsudek ve věci Mutu a Pechstein proti Švýcarsku. Dle závěrů ESLP je rozhodčí řízení před Arbitrážním soudem pro sport v Lausanne nucené a musí tak splňovat všechny podmínky spravedlivého procesu dle čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. ESLP zároveň rozhodl, že CAS je nezávislým a nestranným soudem zřízený zákonem. Švýcarsko však přesto porušilo Úmluvu tím, že CAS odepřel Claudii Pechstein právo na veřejné projednání jejího případu. 

Celý příspěvek

pondělí 10. září 2018

Nabídka místa asistentky/asistenta soudkyně NSS

Mgr. Eva Šonková, soudkyně Nejvyššího správního soudu, hledá vhodného/vhodnou kandidáta/kandidátku na pozici asistenta/asistentky.
Celý příspěvek

čtvrtek 6. září 2018

Zločin a peněžitý trest. Počet finančních postihů roste

Psát blog je fuška, takže vždy potěší, když text napíše někdo za vás. V tomto případě děkuji Václavu Drchalovi z týdeníku Euro za článek o novém trendu v trestní politice, kde štědře cituje dva Jinoprávníky, Jakuba Drápala a moji maličkost. A s radostí článek o tom, proč počet peněžitých trestů roste, proč neroste až tak moc, a zda je to dobře či špatně, čtenářům Jiného práva sdílím. Celý příspěvek

pátek 31. srpna 2018

PhD Workshop 2018: pozvánka a instrukce pro zájemce o účast

Česká společnost pro evropské a srovnávací právo zve všechny české a slovenské studenty doktorských studijních programů na VI. ročník PhD Workshopu, který se letos uskuteční v termínu od 9. do 11. listopadu 2018 v prostorách Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně  (snad do té doby nespadne...).
Zájemci o účast se mohou přihlásit do 30. září 2018 (podrobnější instrukce jsou uvedeny níže). 
Celý příspěvek

čtvrtek 23. srpna 2018

Evropská unie po Brexitu – institucionální, právní a ekonomická budoucnost evropské integrace

Přijměte pozvání katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy na odborný seminář "Evropská unie po Brexitu – institucionální, právní a ekonomická budoucnost evropské integrace." Odborný seminář se uskuteční ve středu 26. září 2018 od 9:00 do 14:00 v Evropském domě (Jungmannova 24, 110 00 Praha 1). Informace o registraci a další podrobnosti naleznete v přiloženém programu semináře. 
Celý příspěvek

úterý 21. srpna 2018

Tak trochu jiná opatrovnická justice

Nesčetněkrát zaznělo v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva připomenutí povinnosti plynoucí signatářským státům z článku 8 Evropské úmluvy o lidských právech: umožnit rozvoj a udržení již existujícího vztahu mezi rodiči a dětmi a přijímat opatření, která umožní dětem, aby se vrátily ke svým rodičům, byli-li z jakýchkoliv důvodů odloučeni. Naplnění uvedeného principu předpokládá nejen fungující systém sociální péče, ale také fungující a tomu přizpůsobený systém opatrovnické justice.
 
Celý příspěvek

pondělí 13. srpna 2018

Když právní stav není nikomu ku prospěchu: příběh muže, který téměř padesát let marně tvrdil, že není otcem své právní dcery

František Novotný tvrdí již 48 let, že není otcem ženy, kterou za jeho dceru označil soud. Na základě krevní zkoušky, která jeho otcovství nevyloučila, a prokázané skutečnosti, že v rozhodné době měl s matkou dítěte intimní vztah, bylo v roce 1970 určeno jeho otcovství. Pan Novotný však takový výsledek nikdy nepřijal. Se svou právní dcerou se proto nikdy nestýkal, neměl s ní žádný vztah a ona ho proto za svého otce nepovažovala. Když se začaly používat testy DNA, oba se shodli na tom, že je na čase vše vyjasnit a uvést právní situaci do souladu s realitou. Jakkoliv však disponovali výsledkem testu, který jasně prokazoval, že mezi nimi žádný biologický vztah neexistuje, ve své snaze neuspěli. České soudy i nejvyšší státní zástupce měli totiž jasno: v jejich věci přeci již existovalo soudní rozhodnutí, kterým bylo otcovství pana Novotného určeno, a šlo tedy o věc pravomocně rozsouzenou. Před dvěma měsíci vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek, v němž shledal, že Česká republika porušila právo pana Novotného na respektování soukromého života.
 
Celý příspěvek

Leto s rodinným právom a Martinou Grochovou

Rada by som na Jiném právu privítala nášho posledného letného hosťa, Martinu Grochovú. Martina sa na našom blogu predstavila už pred niekoľkými týždňami príspevkom o tom, ako sa v ČR diskutuje o ne/rozšírení inštitútu manželstva na všetkých bez rozdielu sexuálnej orientácie. A a skoro si myslím, že má v rukáve i kontroverznejšie témy...
 
Martina Grochová už piatym rokom pôsobí v justícii: po troch rokoch asistovania na NS sa presunula na ÚS, kde pracovala najprv s Kateřinou Šimáčkovou a momentálne je členkou tímu Ludvíka Davida. Zároveň nedávno odovzdala na brnenskej právnickej fakulte doktorát o "nových formách rodičovství" a v rámci svojho akademického pôsobenia sa venuje okrem rodinného práva tiež ľudským právam a práci so študentami vysokých i stredných škôl vo forme moot courtov.
 
Než sa ale privalí vlna septembrových povinností, budeme sa tešiť na príspevky o manželstve, otcovstve, materstve, a tak vôbec :-)
Celý příspěvek

středa 8. srpna 2018

Pracovní nabídka - asistent/asistentka soudce Nejvyššího správního soudu

Milan Podhrázký, soudce přeložený od 1. 9. 2018 k Nejvyššímu správnímu soudu, hledá vhodné kandidáty/kandidátky na pozici asistenta/asistentky.

Celý příspěvek

úterý 31. července 2018

Evropa jako světový standard pro bezpečnost (osobních) dat

Diskuze o potřebě nového rámce pro kybernetickou bezpečnost a ochranu dat (včetně osobních údajů) probíhaly v rámci Evropy poslední dekádu poměrně kontinuálně. Výraznější hlasy se však začaly ozývat až okolo roku 2010 a vyústily v lednu 2012 zveřejněním prvního návrhu GDPR (pozn. General Data Protection Regulation – obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Ten se od finální verze schválené v dubnu 2016 v mnohém lišil. Jedno však bylo jasné – EU čeká revoluce na poli ochrany osobních údajů. A nejen těch.
Celý příspěvek

středa 25. července 2018

Eurozatykač v dobe nepohody

Európsky súdny dvor dnes vyhlásil dva kľúčové rozsudky, ktoré by spoločne so starším prípadom vo veci Aranyosi (C-404/15) mohli byť zaradené do rubriky s názvom "Eurozatykač v dobe nepohody". Prvý rozsudok je odpoveďou na predbežnú otázku írskej sudkyne, ktorá váha vydať obžalovaného do jeho rodného Poľska [C-216/18 PPU (L. M.)]; druhý rozsudok reaguje na otázku nemeckého súdu, ktorý v podobnom kontexte pochybuje o kvalite maďarských väzníc [C-220/18 PPU (Maďarské väznice)].
 
O politickej citlivosti oboch vecí nemožno pochybovať: predseda Súdneho dvora v rámci svojej prednáškovej činnosti bez servítok konštatoval, že prípad L. M. je jednoznačne najpolitickejšou kauzou, ktorú Súdny dvor za posledných 20 rokov riešil. Koniec koncov, nestáva sa každý deň, aby Súdny dvor posudzoval, či je situácia v poľskej justícii už tak alarmujúca, že by poľské súdy prestávali byť rovnocennými partnermi ostatných európskych súdov.

Celý příspěvek

neděle 8. července 2018

Výběrové řízení na asistenta soudce Nejvyššího soudu

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M., předseda senátu Nejvyššího soudu, hledá kandidáta/kandidátku na pozici asistenta/asistentky.
Celý příspěvek

Výběrové řízení na asistenta soudce u Krajského soudu v Plzni

Hledá se asistent/ka soudce pro úsek správního soudnictví. Vhodné i pro čerstvé absolventy. Hlásit se lze do 15. 8. 2018.
Celý příspěvek

sobota 23. června 2018

Martina Grochová: Návrh na uzákonění rovnoprávného manželství – má rodinné právo realitu reflektovat či usměrňovat?

Vláda včera projednala a podpořila poslanecký návrh novely občanského zákoníku. Příběh zrovnoprávnění stejnopohlavních párů na poli rodinného práva se začal psát již v roce 1992, kdy Sdružení organizací homosexuálních občanů začalo připravovat první návrh právní úpravy soužití stejnopohlavních párů. První vlaštovkou úspěchu v této oblasti bylo přijetí zákona o registrovaném partnerství v roce 2006. Od roku 2013 potom začalo do veřejného prostoru postupně pronikat heslo „Různé rodiny, stejná práva“ jako součást kampaně Stejná rodina, za níž stojí spolek PROUD a jejímž cílem bylo prosazení uzákonění možnosti homosexuálů osvojovat děti svých partnerů stejného pohlaví. Tato kampaň vyústila v předložení v pořadí čtvrtého návrhu novely zákona o registrovaném partnerství umožňující osvojení dítěte registrovaným partnerem (tzv. přiosvojení), na jejímž zpracování se PROUD podílel. Návrh však nebyl v Poslanecké sněmovně nikdy projednán.
Celý příspěvek

pátek 22. června 2018

GDPR – Quo vadis, EU?

G-D-P-R. Čtyři písmena, která vyvolala povyk hodný vyhlášení války EU. Ale proč tolik emocí? Děje se opravdu něco tak převratného, jak se nás některá média a často i někteří odborníci napříč celým trhem snaží přesvědčit?
Foto: TheDigitalArtist | Zdroj: Fotobanka Pixabay
Především bychom se měli zamyslet nad tím, proč bylo GDPR (z angl. General Data Protection Regulation) v roce 2016 vůbec přijato. Podle zdůvodnění evropského zákonodárce byl jeden z (hlavních) důvodů přijetí nového předpisu především globalizace, rychlý rozvoj technologií a související významný nárůst rozsahu shromažďování a sdílení osobních údajů, jakož i technologický vývoj, který umožnil soukromým společnostem a orgánům veřejné moci využívat osobní údaje ve stále větším rozsahu. Ambicí tohoto předpisu je tak nejen narovnat současný stav zpracování osobních údajů, ale vytvořit právní rámec pro rozvoj digitální ekonomiky do budoucna, který fyzickým osobám poskytne kontrolu nad jejich údaji a v konečném důsledku podpoří důvěru založenou na vymahatelnosti práva v oblasti digitální ekonomiky (a to včetně základů umělé inteligence – viz např. právo nebýt předmětem pouze automatizovaného rozhodování). GDPR je v současné době jednou z nejkomplexnějších právních úprav ochrany soukromí na světě a je pravděpodobné, že ovlivní tuto oblast práva v řadě zemí mimo EU, jak již ostatně můžeme sledovat např. na asijském trhu.

Celý příspěvek

úterý 12. června 2018

Lidskoprávní letní školy

Pro ty, jimž jako program na letní měsíce nestačí pouze týdenní pobyt s plastovým lehátkem u Jadranu, CLPD každý rok připravuje seznam nejzajímavějších letních škol zaměřených na lidská práva, mezinárodní právo, práva menšin a další blízká témata. Deadliny pro přihlášky právě probíhají.
Celý příspěvek

středa 6. června 2018

Jan Lhotský: Aktivace zločinu agrese - za napadení cizího státu od července do Haagu?

Termín „zločin agrese“ v mezinárodním právu při jisté míře zjednodušení označuje individuální trestní odpovědnost osoby (například hlava státu) za nařízení ozbrojeného útoku proti cizímu státu. O jeho zahrnutí do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu v Haagu se jednalo dlouhé roky a v prosinci 2017 padlo poslední rozhodnutí, na jehož základě bude zločin agrese zahrnut do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu 17. července 2018, tedy dvacet let po podepsání jeho zakládající smlouvy – Římského statutu. Vedle genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů tak bude agrese čtvrtým zločinem, kterým se Mezinárodní trestní soud bude moci zabývat. Jaká je jeho právní úprava a pro jaké případy můžeme jeho využití v budoucnu reálně očekávat?

Socha před OSN v New Yorku
Z Norimberku do Říma a dále do Kampaly
Zločin agrese, tehdy ještě nazýván zločinem proti míru, byl úspěšně souzen mezinárodními trestními tribunály po 2. světové válce v Norimberku a v Tokiu. Následovalo dlouhých padesát let, během kterých žádný mezinárodní trestní tribunál neměl jurisdikci vůči zločinu agrese, a jelikož autoři Římského statutu se v roce 1998 na definici zločinu agrese neshodli, do smlouvy jej sice společně s ostatními třemi zločiny uvedli (čl. 5 odst. 1 ŘS), ale rovněž upřesnili, že soud bude moci vykonávat jurisdikci vůči němu až poté, co se smluvní strany dohodnou na definici a podmínkách výkonu jurisdikce vůči zločinu agrese. Při vzniku Mezinárodního trestního soudu tedy byla otázka zločinu agrese ponechána na později.

V roce 2010 byla svolána konference v ugandské Kampale, na které měly smluvní strany tento nedostatek překonat. To se nakonec podařilo, je však třeba říci, že přijatá definice a podmínky pro výkon jurisdikce jsou dosti komplikované. Delegáti se shodli, že jurisdikce Mezinárodního trestního soudu bude rozšířena poté, co přijetí změny Římského statutu (kampalského dodatku) ratifikuje třicet států, a jako druhou podmínku stanovili, že smluvní strany Římského statutu budou muset po sedmi letech aktivaci jurisdikce ještě potvrdit.

Celý příspěvek

neděle 3. června 2018

Jan Vučka: Soudní protokoly porušují zásadu kontradiktornosti řízení

Feministky to mají jednoduché, protože mají slovo „sexistický“. Jak však jednoslovně popsat narušování rovnosti obžaloby a obhajoby před soudem?
Celý příspěvek

úterý 29. května 2018

Co je výtržnictví? Přerušení divadelního představení ano, ale přerušení demonstrace ne?

Kauza "Slušných" lidí je hodnocena ze všech stran; vícero právníků se vyjádřilo, že dle jejich názoru je takové jednání trestné (1, 2). Opravdu ale došlo k výtržnictví (sestřih videa z akce např. zde)? Trestní zákoník zní relativně jednoduše: "Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že ... ruší ... průběh ... shromáždění." Takže asi ano. Je to ale tak jednoduché, jak to vypadá?
Celý příspěvek

pondělí 21. května 2018

O jaké zaměstnance usiluje české vězeňství?

V dnešní době nezaměstnanosti se pracovníci shánějí těžce; natož pak v neoblíbených a relativně nepříjemných prostředích, jako jsou věznice. Vězeňská služba proto spustila další kolo náborové kampaně, které doprovodila tříminutovým spotem. Ten je dostupný na úvodní webové stránce Vězeňské služby, popř. zde. Co nám říká o vězeňské službě?

Celý příspěvek

Jan Lhotský: Konflikt v Sýrii – jak na mezinárodní trestní spravedlnost? (2. část)

V první části tohoto příspěvku bylo pojednáváno o tom, jaké orgány v současnosti monitorují nebo vyšetřují situaci v Sýrii, a rovněž jaké jsou v nynější možnosti vnitrostátního stíhání pachatelů zločinů (s)páchaných v Sýrii. Vzhledem k tomu, že v případě válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy se jedná o zločiny podle mezinárodního práva, v této části příspěvku bude věnována pozornost roli mezinárodní trestní justice.

Mezinárodní trestní soud v Haagu
K umožnění vyšetřování uvedených zločinů mezinárodním soudem by bylo třeba rezoluce Rady bezpečnosti podle kapitoly VII Charty OSN.[1] Měla by Rada bezpečnosti vytvořit samostatný trestní tribunál pro Sýrii? Anebo by měla vyšetřování situace v Sýrii svěřit Mezinárodnímu trestnímu soudu?

Možnost vytvoření ad hoc trestního tribunálu
Tak jako byly v devadesátých letech 20. století vytvořeny mezinárodní trestní tribunály pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu, mohl by být v případě politické vůle Radou bezpečnosti ustaven Mezinárodní trestní tribunál pro Sýrii. Druhou alternativou by bylo postoupit situaci v Sýrii k vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS).

Vytvoření nového ad hoc tribunálu by mělo několik výhod. Zaprvé, všechny státy, které jsou členy OSN, by měly právní povinnost s takovým soudem spolupracovat. Zadruhé, takový tribunál by se mohl věnovat vyšetřování pouze jedné situace, přičemž MTS se musí zaměřovat na řadu různých vyšetřování v kulturně velmi odlišných oblastech. Specializovaný tribunál by tak mohl pravděpodobně lépe zaměřit svoji pozornost na syrský konflikt a jeho specifika.

Celý příspěvek

neděle 13. května 2018

Jan Lhotský: Konflikt v Sýrii – jak na mezinárodní trestní spravedlnost? (1. část)

Arabské jaro. Tento optimisticky znějící termín zahrnuje řadu politických změn v severní Africe a na Blízkém východě včetně Sýrie. Protesty proti syrské vládě začaly v březnu 2011. Byly však násilně potlačeny, až celá situace přerostla v občanskou válku. Během následujících více než sedmi let jsme svědky rozsáhlých zločinů, které jsou bezpochyby v rozporu s mezinárodním právem. Proč nebyly zodpovědné osoby dosud postaveny před spravedlnost? A co je možné učinit, aby se tak v budoucnu stalo?

Rada OSN pro lidská práva jedná o Sýrii
Ve standardní situaci je za trestní spravedlnost zodpovědný stát, na jehož území ke zločinům dochází. V případě Sýrie však na vnitrostátní policii a justici spoléhat nelze, jednak z důvodu probíhajícího ozbrojeného konfliktu a různých skupin kontrolujících různá území, a jednak z důvodu důvěryhodných informací o účasti státních představitelů na páchání zločinů, a tedy neobjektivitě případných vyšetřovacích a soudních orgánů.

Co se týče možnosti svěřit jurisdikci vůči zločinům páchaným v Sýrii mezinárodní instituci, v roce 2014 se Francie pokusila v Radě bezpečnosti OSN prosadit rezoluci, jež by postoupila situaci v Sýrii k vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu. Rezoluce však byla z politických důvodů vetována ze strany Ruska a Číny.[1]

V první části tohoto článku se budu zabývat současnými mezinárodními orgány, které situaci v Sýrii monitorují, poté shrnu možnosti trestání zodpovědných osob, které jsou k dispozici již za současné situace. Ve druhé části příspěvku se vyjádřím k možnosti vytvoření ad hoc trestního tribunálu i případnému postoupení situace v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Celý příspěvek

čtvrtek 10. května 2018

Jan Vučka: Odlišný přístup obhájce a znalce k důkazům (nový judikát ÚS)

Kritice zacházení se znaleckými posudky jsme se zde věnovali již dříve (zde a zde). Obecně lze konstatovat, že od českých soudů dodnes úplně nevymizelo chápání znaleckého posudku jako nezpochybnitelného důkazu na úrovni božího soudu. Nové rozhodnutí Ústavního soudu bohužel tento stav utvrdilo.
Celý příspěvek

Povinné očkování před ESLP: zatím nanečisto

Tým studentů z Právnické fakulty Masarykovy univerzity se minulý týden účastnil finále soutěže European Human Rights Moot Court Competition, které se konalo u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. O přípravě na toto finále (včetně výletu do Oxfordu) si můžete přečíst zde, v tomto příspěvku Vám přinášíme bezprostřední dojmy studentů po skončení soutěže.
 
„Co od této soutěže očekáváte?“ Tak zněla první otázka, kterou nám v září položily naše budoucí koučky. V tu chvíli každého z nás napadaly asi různé motivace – prohloubit znalosti lidských práv, naučit se přesvědčivě argumentovat, zlepšit své vyjadřovací schopnosti, zlepšit angličtinu, získat zkušenosti s koncipováním právního podání, poznat nové lidi, vykročit ze své komfortní zóny, udělat něco nad rámec běžné výuky nebo zkrátka jen zkusit něco nového a zajímavého, případně podívat se do Štrasburku, hlavního města lidských práv. Nyní už můžeme s klidem říct, že účast na European Human Rights Moot Court Competition nám dala v podstatě vše z výše uvedených.
 
Cesta za úspěchem ve finále však nebyla jednoduchá. Ve chvíli, kdy nám koučky sdělily složení týmu, nás všechny pravděpodobně zasáhly smíšené pocity – na jednu stranu neuvěřitelná radost a chuť postavit se výzvě, na druhou stranu nervozita, že vlastně nevíme, co nás čeká a zda to vůbec zvládneme. A tak začal úvodní úkol, zpracování písemných podání k zadanému příkladu, který se letos týkal povinného očkování ve světle práva na vyznání.
Celý příspěvek

Host Jiného práva na květen - Jan Lhotský

Po delší době na JP vítáme nového hosta, a to Honzu Lhotského. Na JP jsem už odkazoval např. na Honzův rozhovor se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem nebo rozhovor s Prof. Malenovským, soudcem Soudního dvora EU. Honza má PhD z mezinárodního práva veřejného, působil v advokacii a pracoval v právním oddělení Evropské služby pro vnější činnost v Bruselu, která je zodpovědná za vnější vztahy EU. Působil rovněž jako Visiting Professional u Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Je vedoucím Centra pro lidská práva a demokratizaci a v rámci mezinárodního práva se specializuje především na lidská práva a mezinárodní trestní právo.

Honza napíše asi něco k Sýrii, a pak k dalším mezinárodněprávním tématům.
Celý příspěvek

Krajský soud v Plzni - tři místa asistentů soudce pro úsek správního soudnictví

Výběrové řízení se vyhlašuje jako průběžné. Do výběrového řízení je možné se hlásit do 15. 6. 2018. 
Celý příspěvek

pondělí 7. května 2018

Nabídka místa asistenta/asistentky soudkyně NSS

Mgr. Eva Šonková, soudkyně Nejvyššího správního soudu, hledá vhodného/vhodnou kandidáta/kandidátku na pozici asistenta/asistentky.
Celý příspěvek