středa 7. prosince 2016

Stejný zločin, jiný trest

Nikoho nemůže překvapit, že soudy rozhodují různě. Vezměte si náhodný trestný čin. Popište ho deseti lidem okolo sebe a zeptejte se jich, jaké a jak vysoké tresty by udělili. Dostanete mnoho různých odpovědí. To samé se stane, pokud má trest udělit deset trestních soudců, co soudí i desítky let. Logicky tak vznikají rozdíly mezi soudci i soudy, jejichž rozsah jsem zkoumal. Následnou otázkou pro každého musí být, zda jsou tyto rozdíly dostatečně velké, aby si zasloužily řešení. 

(Procento uvězněných pachatelů převážně trestného činu řízení bez odebraného řidičáku (§ 337 odst. 1 písm. a) TZ) bez souběhů a mladistvých, 2012-2014)
Celý příspěvek

úterý 6. prosince 2016

Metamorfóza Josefa Montaga a přivítání Branislava Hocka

Děkujeme Josefu Montagovi za jeho listopadové hostování na Jiném právu. Zároveň ho s radostí vítáme jako nového stálého člena našeho autorského týmu. I do budoucna se proto můžete těšit na jeho komentáře a výsledky výzkumu.

V prosinci se prostřednictvím hosta Jiného práva přesuneme z Kazachstánu do Nizozemska. Sváteční dobu nám totiž svými příspěvky bude zpestřovat Branislav Hock.
Celý příspěvek

pondělí 5. prosince 2016

Zdravý selský rozum: o ekonomickém významu a interpretaci rozumnosti v občanském zákoníku

Pravidla obsažená v občanském zákoníku velmi často odkazují na lidský rozum a rozumnost jednání. Hned čtvrtý paragraf stanoví předpoklad soukromého práva, že „každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat“. Obecně to znamená, že chová-li se člověk v interakci s ostatními rozumně, přičemž vychází z toho, že ostatní se chovají rozumně také, mělo by ho čekat minimum překvapení. Je rozumné stavět na rozumnosti? A jak má soud určit, co je a co není rozumné?
Celý příspěvek

sobota 3. prosince 2016

Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Komentář. 3. vydání.

Jak jsem to již učinil několikrát v minulosti, dovolím si využít blogu k drobné (sebe)reklamě mířené primárně na zájemce o soutěžní právo. V nakladatelství C.H. Beck mi totiž právě vyšlo 3. vydání Komentáře k zákonu o ochraně hospodářské soutěže.

Komentář má 864 stran. Z toho však cca 300 stran představuje text souvisejících předpisů, seznam literatury, index atp. Stručné info o dané publikaci jsou k dispozici na stránkách nakladatelství zde. Níže pro informaci uvádím předmluvu k tomuto třetímu vydání:

"Čtenářům předkládám třetí vydání komentáře k zákonu o ochraně hospodářské soutěže. Nejvýznamnější změnou oproti poslednímu vydání je skutečnost, že jsem při práci na tomto komentáři zůstal osamocen, jelikož JUDr. Munková nás 4. května 2010 bohužel opustila. Přesto zůstává její původní originální vliv na podobu komentáře zachován. Množství jí dříve napsaných pasáží jsem sice nahradil vlastním textem, avšak v nezanedbatelném množství případů jsem její původní text (z různých důvodů, včetně časových) zachoval a případně jen drobně aktualizoval a uzpůsobil novému formátu publikace (v takových případech je JUDr. Munková i nadále uváděna jako autorka). V případech, kdy byly zásahy do textu JUDr. Munkové z mé strany výraznější, avšak základní podoba vychází tak jako tak významně z pera JUDr. Munkové, označil jsem příslušné pasáže jako spoluautorované. Věřím, že JUDr. Munková by s tím takto souhlasila. 


Co se týče vlastního obsahu předkládaného komentáře, lze uvést, že od předchozího vydání z roku 2009 uplynula již poměrně dlouhá doba. Textu zákona se od té doby významněji dotkly zejména dvě novely, a sice zákon č. 360/2012 Sb. a zákon č. 293/2016 Sb. Zákon č. 360/2012 Sb. provedl mnohá technická zlepšení, ale současně přinesl některé nové instituty, ať již nové zcela (např. nový delikt v podobě narušení soutěže orgány veřejné správy), anebo jen nově legislativně zakotvené (srov. např. zákonný podklad pro program shovívavosti a proceduru narovnání). Zákon č. 293/2016 Sb. lze pak označit za určitou technickou novelu, když zejména přizpůsoboval zákonný text terminologii nové kodifikace soukromého práva, opravoval legislativně-technické nedostatky, zastaralé poznámky pod čarou a další nedůslednosti. Taktéž však také změnil vymezení skutkové podstaty deliktu narušení soutěže orgány veřejné správy. Nový text komentáře samozřejmě na tyto změny reaguje. Nicméně změny, k nimž došlo od předchozího vydání, jsou mnohem rozsáhlejší, než by naznačovala jen prostá změna zákonného textu. Takové změny plynou z vývoje rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, související judikatury soudů (zejm. Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu), ale také z vývoje na unijní úrovni. Unijní soutěžní právo, ač sice pracuje s prakticky stále stejným textem základních norem (zejm. čl. 101 a 102 SFEU), zaznamenalo od posledního vydání značný vývoj, byť spíše evoluční než revoluční. K takovému vývoji došlo v rovině sekundární legislativy (srov. zejm. novou, samostatně komentovanou blokovou výjimku pro vertikální dohody – nařízení Komise č. 330/2010), soft-law, rozhodovací praxe Evropské komise a judikatury Soudního dvora EU. I na tento vývoj v rovině unijního soutěžního práva je v textu komentáře reagováno, když obdobně jako v předchozích vydáních užíváme prameny českého a unijního soutěžního práva při výkladu vedle sebe.


V předkládaném textu komentáře se v určité míře vychází z mých dříve publikovaných prací [zejm. Munková, J., Kindl, J., Svoboda, P. (2012)], avšak i oproti nim bylo nezanedbatelné množství témat mnou autorováno zcela nově (např. komentář k pojmu relevantního trhu, k problematice deliktu orgánů veřejné správy, k některým procesním ustanovením atd.).


Z technického hlediska na tomto místě uvádím, že z hlediska struktury výkladu držím principy nového formátu C.H. Beck šedých komentářů snad s výjimkou širšího využití poznámkového aparátu. V sekci „z literatury“ jsme nicméně zpravidla neuváděli knižní publikace s obecněji či komplexněji pojatým obsahem (ať již české či unijní provenience), a to zejm. z toho důvodu, že bychom je museli opakovaně uvádět prakticky u každého komentovaného ustanovení. Dané publikace jsou samozřejmě uvedeny v závěru v sekci bibliografie, popř. je na ně odkazováno v rámci komentovaného textu. Zejména se v tomto směru jednalo o již zmiňovanou publikaci Munková, J., Kindl, J., Svoboda, P. (2012), dále Petr M. a kol. (2010) a Raus, D., Oršulová, A. (2014); a na unijní úrovni pak zejména Roth, P., Rose, V. (eds.) (2008), Rose, V., Bailey, D. (eds.) (2013), Faull, J., Nikpay, A. (eds.) (2014), Whish, R., Bailey, D. (2015) nebo Jones, A. a Sufrin, B. (2014); obdobně to pak platí např. ve vztahu k procesním aspektům k publikacím Khan, N. (2012) a Ortiz Blanco, L. (ed) (2013), k problematice vertikálních dohod ke Kindl, J. (2009b), Korah, V., O’Sullivan, D. (2002) a Wijckmans, F., Tuytschaever, F. (2011) či u problematiky zneužití dominantního postavení O'Donoghue, R., Padilla, J. (2013).


Závěrem se opětovně hlásím k tomu, že byl při výkladu zachován kritický přístup a postup obdobně jako v předchozích vydáních komentáře. Vlastní text tedy někdy překračuje rámec prostého de lege lata výkladu, ale i tak (anebo právě proto) věřím, že daný komentář splní svou ambici být stále dobrou pomůckou pro praxi a současně dílem přispívajícím k diskusi a tříbení názorů v této stále se vyvíjející oblasti práva."
Celý příspěvek

pátek 2. prosince 2016

Proč se akademici z různých oborů nečtou?

Na Jiném právu v posledních měsících bylo častým tématem Law and Economics. Byť to vypadá, že jde o Law and Economics, nejde někdy spíše o právo z pohledu ekonomie a ekonomii z pohledu práva? Někdy čtu články, ze kterých čiší, že autoři příliš nečtou publikace z ostatních oborů. Proč tomu tak je? Není lepší možnosti se na toto zeptat, než když je hostem Pepa Montag!
Celý příspěvek

úterý 29. listopadu 2016

Mají bohatí dostávat vyšší pokuty? A kratší tresty vězení? Dva experimenty

Princip, že za stejný trestný čin má být uložen stejný trest, je předmětem širokého konsenzu. Vede k němu jak retributivistická, tak i utilitaristická teorie trestního práva. Nicméně, aplikace tohoto principu se může velmi výrazně odlišovat v závislosti na tom, zda je výše trestu chápaná pouze nominálně, nebo podle toho, jak ji subjektivně pociťuje potrestaný. A to prostě proto, že různí lidé můžou stejný trest vnímat s různou intenzitou.

Celý příspěvek

čtvrtek 24. listopadu 2016

Role, trubice a válce, na kterých jsou navinuty flexibilní materiály (,Válcové dutinky‘)

Autor: Brandon Blinkenberg, CC BY 2.5,
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=170
Již jednou (a dosti dávno) jsem na tomto blogu poukazoval na úsměvná zákoutí unijního práva. Konkrétně šlo o post Euroovečka :o). Nyní jsem nedávno narazil na něco podobného, byť právně jistě závažnějšího. Konkrétně jde v podobě klíčového slova na Curii o "Role, trubice a válce, na kterých jsou navinuty flexibilní materiály (,Válcové dutinky‘)". Lidsky řečeno, ta trubice, na které je toaletní papír. O co šlo ...?


Jedná se o případ ohledně položené předběžné otázky posuzovaný před SDEU ve spojených věcech C‑313/15 a C‑530/15 Eco-Emballages SA. Předmět sporu asi nejlépe shrnuje generální advokát Sánchez-Bordona ve svém stanovisku s odkazem EU Law Radar takto:

Uvnitř role toaletního papíru je lepenkové jádro. Patří tato vnitřní část k obalu toaletního papíru? Tato otázka paralyzovala francouzské soudy. Její zodpovězení závisí na slově ‚obal‘, které nalezneme ve směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Pokud bude znít odpověď tak, že toto lepenkové jádro představuje obal, mezi osobami, které by mohly být rozsudkem Soudního dvora poškozeny, by byli nejen francouzští výrobci toaletního papíru, ale i firmy, které se ve Francii zabývají výrobou papírových kuchyňských utěrek, hliníkových fólií nebo transparentních plastových fólií. V případě záporné odpovědi chce Conseil d’État vědět, zda Evropská komise překročila přijetím prováděcí směrnice, v níž byla definice pojmu ‚obaly‘ nepřiměřeně rozšířena, své pravomoci. Ve hře je mnoho milionů eur.

Generální advokát dospěl k závěru, že se o obal jedná. Ke shodnému závěru pak dospěl 10.listopadu 2016 i Soudní dvůr - viz jeho rozsudek. Odpověď na položenou předběžnou otázku zní:

"Článek 3 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES ze dne 11. února 2004 musí být vykládán v tom smyslu, že válcové dutinky ve formě rolí, trubic nebo válců, na kterých jsou navinuty flexibilní materiály prodávané spotřebitelům, představují „obaly“ ve smyslu tohoto ustanovení."

Takže - kdybyste to náhodou nevěděli - ta lepenková jádro uvnitř toaletního papíru jsou obaly, i když nic neobalují, ale jsou naopak ony samy obaleny. No a hned jsem zase o něco chytřejší ;-) ...
Celý příspěvek

středa 23. listopadu 2016

Dělá příležitost zloděje?

Kánonické modely nelegálního jednání vycházejí z předpokladu racionality (potenciálního) pachatele. Ten jedná podobně jako kterýkoli jiný ekonomický agent: rozhodnutí, zda realizovat kriminální příležitost, je výsledkem srovnání jejích přínosů a nákladů. Tradičním předmětem zájmu ekonomů jsou náklady, jimž pachatelé čelí, neboť ty jsou přímo ovlivnitelné veřejnou politikou.

Empirické predikce ekonomické teorie zločinu je však notoricky obtížné testovat, neboť změny trestní politiky nenastávají náhodně, nýbrž jsou obvykle vázány na vývoj trestné činnosti a další faktory, jenž mohou ovlivňovat zločinnost. Proto je obtížné separovat efekt změny trestní politiky od ostatních faktorů.

V našem výzkumu (aktuální verze zde) jsme s Tomášem Brabencem testovali ekonomickou teorii zločinu s využitím unikátního kvazi-experimentu na straně výnosů zločinu. Konkrétně jsme se dívali na to, jak zloději drahých kovů reagují na změny v jejich ceně, tedy v hodnotě lupu.

Celý příspěvek

Host na listopad: Josef Montag

Hostování na Jiném právu pokračuje cestou po dálavách, tentokrát do stepí a hor střední Asie. Je mi radostí přivítat na listopad Josefa Montaga, který je momentálně Assistant Professor na International School of Economics v Almaty, společném akademickém podniku London School of Economics a Kazakh-British Technical University. Josef vystudoval PhD v programu Institutions, Economics and Law na Collegio Carlo Alberto v Turíně, poté působil na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a na Mendelově univerzitě.

Josef zkoumá právo. Empiricky. Občas rád provokuje, např. otázkami typu "Should Paris Hilton Receive a Lighter Prison Sentence Because She Is Rich?". Z jeho dalších prací bych vyzvedl velmi pečlivé vyhodnocení dopadů bodového systému v Česku na smrtelné dopravní nehody. A Josef rozhodně není na Jiném právu nováčkem, dříve zde psal například o trestní odpovědnosti viníků dopravních nehod.  Těšíme na nové příspěvky!
Celý příspěvek

pondělí 14. listopadu 2016

Proč Law & Economics frčí víc v USA než v Evropě?

Law & Economics ve své dnešní podobě vzniklo ve Spojených státech, které zůstávají jeho baštou. Oproti tomu Evropa se k tomuto přístupu k právu obecně staví o něco rezervovaněji. Jak rozvádím níže, dle jednoho z vysvětlení může být příčinou tohoto rozdílu různé nastavení právně-akademických institucí. (Další vysvětlení stejně jako zdroje, ze kterých vycházím, naleznete v tomto článku publikovaném v časopisu Jurisprudence).
Celý příspěvek

pátek 11. listopadu 2016

Žaloba na Harvard za rasovou diskriminaci

Sdružení Students for Fair Admissions v roce 2014 zažalovalo Harvard University a University of North Carolina at Chapel Hill za jejich údajnou rasovou diskriminaci některých studentů při přijímačkách, vytváření rasových kvót a vyvažování poměru přijatých studentů dle jejich rasy. Sdružení také nedávno zažalovalo americké ministerstvo školství, když odmítlo jejich žádost o přístup k informacím ohledně přezkumu systému přijímacího řízení na Princetonu.

První dvě žaloby se zasekly v souvislosti s kauzou Fischer v. University of Texas, o které jsem na JP psal zde, zde a zde. Po jejím letošním vyřešení Nejvyšším soudem se žaloby opět rozeběhly a v současností probíhá rozsáhlé „discovery“.
Celý příspěvek

čtvrtek 10. listopadu 2016

Kde hledat české odborné články a jak by to šlo lépe?

Chcete si přečíst o určité právní otázce a zjistit, zda o ní již bylo něco napsáno. Blbej den, v Česku taková databáze neexistuje. Samozřejmě pokud si chcete dohledat článek o Čerokíjích v Tenessee v letech 1796-1814 z počátku roku 2016, tak jej velmi lehce vyhledáte. Kde tedy hledat v ČR? 
Celý příspěvek

neděle 6. listopadu 2016

Martin Madej: Judicial decision on the authority of the British PM to trigger Article 50 TEU - actual outcomes and implications

On Thursday, Queen's Bench Division of the High Court of Justice delivered a long awaited judgment on the authority of the British PM to trigger Art. 50 TEU (Treaty on the European Union) under the Crown's prerogative and concluded it does NOT have such power. The notification according to the Art. 50 (2) TEU can only be given with approval of the Houses of Parliament. The High Court's ruling was made on the background of post-Brexit Britain, sunk in major disagreements about the possibility of Brexit, its nature ("hard" or "soft") and the ability of the Government to secure a good negotiating position. Any judicial decision, favouring one of the camps under these circumstances, naturally was certain to cause a lot of controversy.
Celý příspěvek

úterý 25. října 2016

Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP hledá šikovnou posilu

Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP hledá právníka. Jde o výběrové řízení na služební místo vrchní ministerský rada v oboru služby 9 – zahraniční vztahy a služba, 29 – legislativa a právní činnost, 30 – lidská práva.
Celý příspěvek

pátek 21. října 2016

Petra Novotná: Na právech virtuálně a elektronicky

V září jsem se po několika letech v práci vrátila do školních lavic. Vyzbrojena blokem a propiskou jsem na první přednášce přejela pohledem spolužáky a zjistila, že se topím v moři jablečných laptopů. Klapot klávesnic, který v hypnotických zvukových vlnách následuje za každým slovem vyučujícího, ve mně i po dvou měsících vyvolává zvláštní pocit.

Aby bylo jasno, nemám problém vtěsnat do jedné tašky laptop, čtečku, iPad a dva mobilní telefony, které mě doprovází i na kratších cestách. Bez virtuální příruční knihovny se dnes prakticky neobejdu. Nicméně papír a propiska (či barevné zvýrazňovače) zůstávají mými nejoblíbenějšími studijními pomocníky.
Celý příspěvek

čtvrtek 20. října 2016

Centrum pro lidská práva hledá stážisty

Centrum pro lidská práva a demokratizaci, akademický think-tank, člen AHRI Network a řešitel mezinárodních grantů hledá stážisty a stážistky pro pravidelné psaní do Bulletinu o lidských právech, řešení grantových projektů, přípravu policy-paperů a seminářů. Přihlášky do čtvrtka 20. října 2016.
Celý příspěvek

Rosa Parks Memorial Lecture 2016: JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D. - "Rodina a dítě pohledem lidských práv"

Common Law Society si vás dovoluje pozvat na tradiční akademickou lidskoprávní přednášku Rosa Parks Memorial Lecture, která je každoročně pořádána na počest bojovnice za lidská práva Rosy Parks. Tento rok se můžete těšit na vystoupení soudkyně Ústavního soudu České republiky JUDr. Kateřiny Šimáčkové, Ph.D., která promluví na téma "Rodina a dítě pohledem lidských práv". Celá akce proběhne již 26. 10. 2016 od 18:30, a to přímo v prostorách Právnické fakulty Univerzity Karlovy, konkrétně v místnosti č. 303.

Celý příspěvek

úterý 18. října 2016

Teror - trocha filozofie na dlouhé podzimní večery

V pondělí ČT2 vysílala německý film Teror. Jde v něm o klasickou „sandelovskou” otázku, zda životy 164 lidí mají menší váhu než životy 70 000 lidí. Tu si ve prospěch většího počtu lidí vyhodnotil i major Lars Koch, který sestřelil letadlo se 164 lidmi na palubě. Unesli ho totiž teroristé, kteří si to namířili na Allianz Arenu v Mnichově. V ní se zrovna měl konat fotbalový zápas mezi Německem a Anglií. Major Koch proto nyní čelí obžalobě pro zločin 164-násobné vraždy. Přitom dobře věděl o rozhodnutí Spolkového ústavního soudu z roku 2006, že v takové situaci nelze jeden lidský život považovat za důležitější než jiný lidský život. Navíc jednal „na vlastní pěst" bez povolení ministryně obrany. Odsoudili byste ho?
Celý příspěvek

pondělí 17. října 2016

Stáže v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU

Odbor komunitárního práva MZV ČR (OKP) nabízí studentům právnických fakult stáže v rámci Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU.
Celý příspěvek

pátek 14. října 2016

The Ban of Russian Athletes at the 2016 Olympics from the Legal Perspective

Sportovní právo jede. Posledně na JP psali Jan Exner a Matěj Tkadlec, předtím něco . Pěkný přehled rozhodovací činnosti ad hoc tribunálů Rozhodčího soudu pro sport (CAS) napsala jinde Markéta Kořínková. Pro zájemce o tato témata bude možná lákavá přednáška Prof. Michaela Geistlingera z University of Salzburg, který 20. října na PrF UK přednese přednášku na téma “The Ban of Russian Athletes at the 2016 Olympics from the Legal Perspective”.
Celý příspěvek

čtvrtek 13. října 2016

Jak být nejlepším učitelem práva na světě?

Mnozí to možná nevíte. Docela dlouho jsem hrál hokej. Byl jsem gólman. Díky tomu jsem si už od dětství vypracoval jeden takový motivační návyk. V čemkoliv, co dělám, si najdu někoho, kdo je mým vzorem či idolem. Snažím se pak od tohoto vzoru co nejvíc odkoukat, pochytit, naučit a sám se tím ve své činnosti řídit. Jako brankář jsem vždy míval slabost pro špičkové kanadské brankáře. Na zdi jsem měl plakát Martina Brodeura či Patricka Roy. I dnes, přestože jsem na sobě už hodně dlouho výstroj neměl, mám v kanceláři plakát, na němž jsou zvěčnění Carey Price a Roberto Luongo. Své vzory pak samozřejmě mám i v právu. Mohl bych jmenovat mnoho právníků, kteří mě inspirují při praktickém zacházení s právem. Dokonce mám vzory v tak úzké disciplíně, jakou je umění právo učit. Moc dobře si totiž uvědomuji, že mám v téhle oblasti hodně co zlepšovat. Během akademického roku proto neustále přemýšlím, jak zlepšit svou výuku. Jak lépe se studenty pracovat. Jak být prostě lepší učitel práva. A o několik postřehů, které jsem za těch pár let učení odkoukal, bych se s vámi rád podělil.
Celý příspěvek

úterý 11. října 2016

Náhodné přiřazování trestů pachatelům trestných činů za účelem výzkumu

“Odsouzení byli náhodně přiřazeni k jednotlivým typům trestu.” Představte si, že tuto větu čtete v novinách, co Vás napadne? Že je takový výzkum neetický? Nelze přece náhodně přiřazovat tresty odsouzeným. Každý by měl dostat spravedlivý trest. Takový, který bude reflektovat závažnost trestné činnosti, potřeby společnosti, oběti i odsouzeného. Možná Vás napadne, že soudce, který to umožnil, by neměl vykonávat svoje povolání. Nebo třeba že se našel odvážný soudce, který se snaží zjistit efektivitu jednotlivých trestů.
Celý příspěvek

pondělí 10. října 2016

Mohou američtí republikáni nahradit Trumpa jiným kandidátem měsíc před volbami?

V pátek, tedy dva dny před dnešní druhou prezidentskou debatou mezi kandidátem republikánů Trumpem a kandidátkou demokratů Clintonovou, zveřejnil deník WashPost výbušnou nahrávku Donalda Trumpa z roku 2005. Zatímco právníci televize NBC celý minulý týden posuzovali, zda si mohou dovolit nahrávku zveřejnit, anonym poslal tip do novin, které neváhaly a kontroverzní materiál zveřejnily ihned. Výsledkem nejnovějšího skandálu je exodus řady republikánským politiků od Trumpa a debaty republikánských právníků, zda lze podle stranických pravidel odvolat kandidáta strany, po nominačním sjezdu a měsíc před volbami.
Celý příspěvek

Martin Archalous: Gina Miller versus vláda – zastaví soudy Brexit?

Výsledek Brexitového referenda, stejně jako nedávné prohlášení britské premiérky, že článek 50 Smlouvy o EU aktivuje v březnu 2017, zaplnil titulní stránky novin. Je jasné, že pro právníky nastávají zajímavé časy – nahradit 40 let práva EU novou legislativou nejde přes noc. Mnoho právních otázek vyvolává i Brexit samotný, respektive proces, který k němu má směřovat. Článek 50 Smlouvy o EU je stručný a konkrétní proceduru výslovně přenechává „ústavním požadavkům členských států“. Ale britská ústava (jako ostatně většina evropských ústav) postup vystoupení z EU neobsahuje. Je zde tedy velký prostor pro právní spory.
Celý příspěvek

pátek 7. října 2016

Z Číny až na druhý konec světa – přivítání Petry Novotné

Během léta nás svými postřehy z Číny zásoboval Hubert Smekal, za což mu děkujeme. Poučili jsme se předem, že v Číně nikdy nemáme pít dobrovolně baijiu, dozvěděli jsme se, že vysvětlovat čínským studentům podstatu plagiátorství se míjí jakýmkoli účinkem (stranou ponechme to, jaké má vysvětlování účinky na studenty české), a uvědomili jsme si, jaké máme štěstí, že u nás nemusíme kvůli efektivnímu studiu před zkouškami chodit do hotelu.
Celý příspěvek

středa 5. října 2016

Právnická fakulta MU pořádá soutěž Právnická povídka 2017

Zdá se Vám, že všechny problémy práva nelze vyjádřit pouze paragrafy a obvyklými právnickými texty? Máte literární talent? Pak neváhejte a zúčastněte se již druhého ročníku soutěže o nejlepší právnickou povídku, fejeton či báseň! Inspirací Vám tento rok může být třeba výrok Porcie ze Shakespearova Kupce benátského: "Chtěls právo, máš je mít, a možná víc, než budeš si sám přát."
Celý příspěvek

sobota 1. října 2016

Michaela Onuferová: Experiment - Statistická diskriminace bývalých vězňů na českém pracovním trhu

Česko se dlouhodobě řadí mezi země s nejvyšší vězeňskou populací. Podle květnových čísel je náš počet vězňů na 100 000 obyvatel 211[1] – tímto se blížíme výrazně více průměru zemí východní Evropy, Ruska a Turecka (236) než Evropě západní (84). Celosvětově zaujímáme 64. příčku, v kontextu EU jsme na 4. místě. Naše věznice pracují na 107.7 % kapacity[2], což nám zajišťuje umístění v první desítce zemí EU.

Náklady na tento druh trestu jsou nemalé; v roce 2014 dosahovaly na téměř 8 miliard Kč[3], tedy zhruba 1200 Kč na jednoho vězně na den. Suma dluhu trestaných osob, ať už během či po výkonu trestu, činila k 31. 12. 2014 292 milionů Kč. Úspěšnost vymáhání peněz se pohybuje pouze okolo 3 %, čemuž výrazně napomáhá i zhoršená situace na trhu práce.
Celý příspěvek

pondělí 26. září 2016

Ústavní soud nesouhlasí s NS ve věci souběhu funkcí

Ústavní soud nedávno vydal pro obchodní korporátní praxi potenciálně značně významný nález ve věci sp.zn. I. ÚS 190/15. V tomto rozhodnutí nesouhlasil s dřívější judikatorní praxí vycházející z některých rozhodnutí Nejvyššího soudu a zakazující tzv. souběh funkcí člena statutárního orgánu a zaměstnance společnosti (např. předsedy představenstva a generálního ředitele). Je třeba říci, že praxe si s limity danými judikaturou NS zvládala poradit a při náležité přípravě interních dokumentů dotčené společnosti a souvisejících smluv s příslušným členem orgánu / zaměstnancem, byl takový souběh s relativně přijatelným rizikem možný. Přesto je vhodné si daný nález ÚS přečíst.
Celý příspěvek