pondělí 30. května 2016

Investiční arbitráže v roce 2015

Podle posledních statistik washingtonského Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic (ICSID) byl rok 2015 rekordní. Došlo k zahájení doposud nejvyššího počtu nových investičních žalob, které investoři podali k ICSID. Celkový počet nově podaných žalob se vyšplhal na číslo 52. Překvapivé je, že nejčastěji byly žalovány západoevropské státy, hlavně (opět) díky solárním elektrárnám ve Španělsku.
Celý příspěvek

pátek 27. května 2016

Protikuřácký zákon – je třeba klesnout na obecní úroveň

Zákon zakazující kouření v restauraci poslanci neschválili. Co dál v situaci, kdy společnost je v této otázce zřejmě hodně rozpolcená? Poptávka po zákazu je velká.[1] Stejně je ale až tvrdošíjný odpor proti němu.[2] Podle mě jediným správným řešením v této politické konstelaci je skoncovat se snahou regulovat problém zákonem. Nechť se přenese na úroveň obcí. Nechť o tom, zda se v restauracích kouřit smí nebo ne, rozhodují obce obecní vyhláškou.

Proč?
Celý příspěvek

úterý 24. května 2016

O energetickém právu

Jsem ráda, že můj předchozí příspěvek vyvolal tak živou debatu. Také bych ráda poděkovala iniciátorům iniciativy GO-CZECHIA za korekci: jejich iniciativa existuje již od roku 1997 a jejich úsilí přesvědčit českou vládu aby přidala ‚Czechia‘ do databáze trvalo 23 let (23 LET !!). Je neuvěřitelné, kolik energie se muselo investovat, aby se tento proces zahájil.

Teď, když jsem Vás zaujala, Vás nenechám jen tak snadno utéct! Tento týden se chci s Vámi podělit o kratší příspěvek na téma mého hlavního výzkumného zájmu: energetické právo. Chci Vás přesvědčit, že je to téma, o kterém byste měli vědět, a to bez ohledu na Vaši profesní specializaci.
Celý příspěvek

Místo asistenta soudce pro správní úsek Krajského soudu v Praze

Celý příspěvek

pondělí 16. května 2016

Ex ante a ex post v právu – 2. část

V předchozím příspěvku jsem se věnoval rozdílu mezi ex ante a ex post aplikací (právních) norem. Rozdíl mezi nimi spočíval v tom, zda je prostřednictvím aplikace normy (ještě) možné zabránit škodlivému následku posuzovaného jednání. Dnes se zaměřím na jiný význam, ve kterém jsou tyto pojmy používány. Tento význam se již neomezuje pouze na aplikaci norem, ale pokrývá také jejich tvorbu. Z několika rovin, které tento význam pokrývá (shodně viz např. Solum), je patrně tou na první pohled nejzjevnější právě rozdíl mezi aplikací norem a jejich tvorbou. Významnější je však dle mého názoru rovina, která odráží rozdíl mezi konsekvencialismem a deontologií.
Celý příspěvek

pátek 13. května 2016

‘Czechia’ a já

V první řadě bych chtěla poděkovat stálým autorům blogu Jiné Právo za pozvání být hostem na měsíc květen. Pavlína sice napsala, že na rozhovoru v EUI byla ohromená mou češtinou, ale já si zase z toho všeho hlavně pamatuji, že Pavlína velmi silně zapůsobila na naši výběrovou komisi její znalostí práva a ekonomie.

Velice si vážím toho, že mi byl poskytnut prostor na tomto blogu něčím přispět, a to zejména proto, že jsem vlastně trochu „nečlen“, dalo by se také říct „outsider“. V Česku jsem nikdy doopravdy nebydlela, do české školy nechodila, ani česká pravá nevystudovala (český právnický žargon je mi dosud cizí). Doufejme však, že z této pozice mohu přispět svěžími, ne-li novými postřehy, které povedou někoho k zamyšlení. V průběhu tohoto měsíce se s Vámi podělím o několik tematických blogů. Napíši o oblasti energetického práva, o mých zkušenostech v mezinárodním právnickém akademickém světě a o výzvách, které jsou spojené s mezioborovým přístupem k právu. Nicméně jsem se pro dnešek rozhodla začít jiným, trochu lehčím a méně právnickým tématem, které mi je ale kvůli mému zázemí blízko k srdci: vložení názvu „Czechia“ do databází OSN a jeho konsekvence.
Celý příspěvek

Konference ČSESP & MZV (live!)

Keď sa už aj Súdny dvor EÚ rozhodol virtualizovať svoju identitu a predstaviť apku pre smartfóny, je  asi najvyšší čas zmodernizovať aj formát konferencií v našom geografickom priestore.

Dnes prebieha na MZV v Černínskom paláci konferencia ČSESP o dopade práva EÚ na český právny poriadok a ak nie ste medzi stovkou šťastlivcov, ktorí diskusiu počúvajú priamo na mieste, môžete ju sprostredkovane sledovať na facebookovej stránke ČSESP a dokonca sa aj pýtať otázky prostredníctvom platformy sli.do. Bližšie informácie nájdete na webe ČSESP.

Ak ste dnes zavalení prácou, nevadí. O pár týždňov sa na webe ČSESP objaví záznam z konferencie. Celý příspěvek

čtvrtek 12. května 2016

Začněme trestat méně – kdy jindy, když ne dnes?

V březnu na konferenci v Oxfordu bangladešský ministr spravedlnosti vyprávěl, jak se vypořádávají s extrémním počtem vězňů. Následoval dotaz, kolik vězňů mají na 100 000 obyvatel. 43 - tedy pětkrát méně než v současnosti Česká republika. Pokud toto považují za masové uvězňování a stav, který je nutí k dekriminalizaci, co by měla začít dělat Česká republika? Podmínky pro snižování trestních sazeb jsou přitom s klesající kriminalitou i nezaměstnaností nejlepší za poslední roky.
Celý příspěvek

úterý 10. května 2016

Květnová energie s Annou Marhold

Když jsem před třemi lety letěla do Florencie na přijímací pohovor, měla jsem pocit, že EUI je institucí, kde se už delší dobu nikdo česky mluvící nevyskytuje. Při čekání na přijímací komisi moje dojmy potvrzovalo okolní anglicko-italské ševelení. Ale pak se otevřely dveře a já jsem byla ČESKY vyzvána, abych šla dovnitř. Byla jsem v takovém šoku (navíc umocněném profesorem Mavroidisem, který na úvod zvolal: „Dobrý den!“), že si z prvních deseti minut pohovoru nic nepamatuju. Všechno se vyjasnilo, když jsem se po hodině dostala z jámy lvové a osoba, která mě do ní předtím vpustila, si za mnou zašla popovídat. Tehdy jsem poprvé mluvila s naší květnovou hostkou Annou Marhold.
Celý příspěvek

pátek 6. května 2016

Nové Bulletiny Centra pro lidská práva a demokratizaci

V posledních dvou číslech Bulletinu CLPD se objevily kromě dalšího zajímavého čtení i poměrně mimořádné kousky. V březnu to byl exkluzivní rozhovor s prof. Manfredem Nowakem, profesorem vídeňské univerzity a světově uznávaným odborníkem na lidská práva. V dubnovém Bulletinu pak vyšel článek od doc. Veroniky Bílkové a ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové z posledního zasedání Benátské komise Rady Evropy, která vydala své stanovisko ke krizi okolo polského ústavního soudu. S Polskem nedávno zahájila Evropská komise dialog o stavu právního státu podle mechanismu, který má určit, zda existují důvody uvalení sankcí na členský stát EU, jenž by hrubým způsobem porušoval základní zásady EU. Autorky ukazují, jak o situaci v Polsku a o dalších aktuálních otázkách debatuje elita evropského ústavního práva.
Celý příspěvek

Krajský soud v Plzni přijme právníka/právničku

Celý příspěvek

Místopředseda Ústavního soudu prof. Jaroslav Fenyk přijme asistenta/asistentku

Celý příspěvek

pondělí 2. května 2016

Common Law Review: Liability and Compensation for Loss in a Comparative Perspective - Call for Papers

Redakční rada Common Law Review vyhlašuje další Call for Papers. Tentokrát na téma "Liability and Compensation for Loss in a Comparative Perspective". Články v angličtině mohou psát jak studenti, tak absolventi. Rozsah článků je omezen na 2000 - 3000 slov. Přihlašování je možné do 30. června 2016 prostřednictvím emailové adresy CLR@society.cz. Podmínkou publikace je výběr tématu s komparací alespoň 2 právních řádů.
Celý příspěvek

sobota 30. dubna 2016

Soudy on-line

Mám pocit, že se v posledních letech zlepšuje komunikace českých soudů navenek. Průkopníkem byl v mých očích Nejvyšší správní soud. Pokud se nepletu, jako první umístil na svůj web fotky soudců. Jeho web patřil k těm v justici nejzdařilejším. Nejvyšší soud má od letoška nové webové stránky. Taky už se na nich můžeme podívat na jeho soudce. Oběma webům ale podle mě „chybí jiskra“, kterou bych od nich v roce 2016 čekal. V posledních letech pak podle mě boduje zejména Ústavní soud. Má sice taky nový webový kabát, ale jako jediný se vydal na sociální sítě. Facebook Ústavního soudu i jeho Twitter je stále víc a víc sledovanější. Mám přitom pocit, že se Ústavnímu soudu díky sociálním sítím daří lépe a efektivněji informovat veřejnost o svých rozhodnutích a své roli. Stále je ale co dohánět.
Celý příspěvek

neděle 24. dubna 2016

Základní práva

V minulém týdnu vylétla do právního literárního světa publikace Základní práva z per kolektivu autorů olomoucké katedry ústavního práva vedených Michalem Bartoněm.

Tato kniha primárně vznikla jako studijní text pro předmět nesoucí stejný název. Tento povinný dvousemestrální kurz musí absolvovat každý student olomoucké fakulty v úvodu svých právnických studií, do jejichž zbytku si "pod kůží" odnáší potřebné ústavněprávní znalosti, dovednosti a hodnoty.

Rozhodně však nejde pouze o učebnici, která by neměla jiné využití. Naopak mnohé její části nepochybně mohou pomoci praktikujícím právníkům ve všech oblastech, kde základní práva hrají prim (např. při tvorbě ústavních stížností, stížností k ESLP a jiných podání před obecnými soudy, ve kterých jejich tvůrci chtějí uplatnit ústavněprávní argumentaci). Autoři knihy mimo své akademické působení ostatně působí i v praxi, kde se základními právy každý den pracují (na Ústavním soudě, v advokacii, v oblasti klinického právního vzdělávání). Základní práva proto nejsou pouhým teoretickým pojednáním o abstraktních principech poletujících někde v akademických výšinách. Uvědomují si naopak praktické dopady jejich použití a vycházejí z toho, že jde o práva o mnoho přízemnější, každodenní, která i právě teď poletují kolem vás při čtení tohoto postu.

Zde najdete bližší informace včetně obsahu knihy a krátké ukázky
Celý příspěvek

úterý 19. dubna 2016

Divotvorný odkladný účinek ve správním soudnictví

Dlouho jsem tu nic nenapsal. Navíc o vaření. Jak jsem tak ale nakukoval do hodně vroucího hrnce správního soudnictví, zjistil jsem, že na chuť uvařeného jídla má zásadní vliv jedna zvláštní přísada. Odkladný účinek. Může se přimíchat už při podání žaloby. Pro ty, co mají rádi pikantnější chuť, ho lze přidat až u kasační stížnosti. V mnoha případech je přitom jeho přimíchání zcela stěžejním momentem reálného úspěchu ve věci. Pokud se totiž v některých věcech nepřimíchá a jedinou ingrediencí v hrnci je pravomocné a vykonatelné správní rozhodnutí, pak mohou správní soudy míchat a míchat a míchat. Výsledný pokrm se ale vždy podává lehce vychladlý.
Celý příspěvek

Michal Ryška, soudce Krajského soudu v Brně, hledá kandidáty na pozici asistentky/asistenta soudce

JUDr. Michal Ryška, soudce Krajského soudu v Brně, hledá vhodné kandidáty na pozici asistentky/asistenta soudce.
Celý příspěvek

pondělí 18. dubna 2016

Michael Sandel - What Money Can't Buy: The Moral Limits of Markets

Přednášku s názvem „What Money Can’t Buy: The Moral Limits of Markets“ přednese Michael Sandel dnes, v pondělí 18. dubna 2016 od 18:00 ve Velké aule Právnické fakulty UK. Online přenos níže.

Celý příspěvek

středa 13. dubna 2016

Panelová diskuze s poslanci Evropského parlamentu: „Jak by měla Evropská unie přispět k řešení migrační krize?“

Studentský spolek Common Law Society zve čtenáře Jiného práva na panelovou diskusi s poslanci Evropského parlamentu na téma „Jak by měla Evropská unie přispět k řešení migrační krize?“, která se uskuteční v pondělí 25. dubna 2016 od 18:00 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (místnost č. 100). 
Celý příspěvek

pondělí 4. dubna 2016

Reflexe postkomunismu - Jan Komárek a Petr Pithart


Ve středu 13. dubna (od 14:00) si budu na PF UK (m. č. 405) povídat v rámci sociologického semináře s Petrem Pithartem o reflexích postkomunismu - v jeho nedávno vydané knize a v řadě jiných, které se v uplynulém roce objevily v cizojazyčných akademických nakladatelstvích (za všechny upozorňuji na The Legacies of Totalitarianism od Aviezera Tuckera a Thinking through Transition, na které se podílela také řada českých autorů).

Všichni čtenáři Jiného práva jsou srdečně zváni.

Jan Komárek

Celý příspěvek

Pozvánka na workshop: Lidská práva, mezikulturní perspektivy a postnárodní kostelace

Center for Law and Public Affairs (CeLAPA) Vás srdečně zve na workshop na téma: "Lidská práva, mezikulturní perspektivy a postnárodní kostelace", který se koná 12. dubna od 13:30hod v budově Právnické fakulty UK, místnost 38.

Registrace: agha@ilaw.cas.cz



Program:

13:30 - 14:00 Ůvodní slovo: Jiří Přibáň "Lidska prava z nelidskosti”

14:00 - 14:50 Lidská práva: mezi právem a politikou

Jan Kysela “Lidská práva: triumf nad propastí?”

Jiří Baroš “Kritika rights-talku a hledání alternativní tradice lidských práv”

Ondřej Preuss “Lidské práva univerzální v čase i v prostoru?”

Lenka Bezoušková “Možnosti a meze konceptu lidských práv v islámském právu”

15:00 - 15:50 Lidská práva a stát

Harald Scheu “Demokracie, lidská práva a řízení podle čl. 7 Smlouvy o EU”

Veronika Bílková “Role lidských práv v zahraniční politice ČR”

Michal Šejvl “Proč začala Evropa mluvit o právech?”

15: 50 - 16: 20 Václav Bělohradský “Globální vesnice uniklých sdělení”

16:20 - 17: 20 Ideje a ideologie lidských práv

Ondřej Lánský “Lidská práva – legitimizační nástroj nebo emancipační projekt?”

Pavel Dufek “Lidská práva a politická teorie: je možno myslet LP “neideologicky”?"

Petr Agha “Hyper-realita lidských práv"

Celý příspěvek

pátek 1. dubna 2016

CC: Cimrman Commons

V nedávné době se v českých médiích opakovaně objevila iniciativa, aby videozáznamy her Divadla Járy Cimrmana byly přístupné zadarmo. Hlavní tváří této iniciativy je Filip Smoljak – syn Ladislava Smoljaka, kterému dle všeho náleží něco okolo 10% autorských práv k uvedeným videozáznamům. Součástí této iniciativy je petice adresována ministru kultury, která vznáší následující požadavek: „Aby novela autorského zákona dala autorům, kteří si své dílo přejí dát k dispozici ke svobodnému šíření, možnost se majetkového autorského práva vzdát ještě za života autora, případně ze závěti, a aby tak mohli učinit jednoduše, bez nutnosti konzultovat s právníky.“

Je hříčkou osudu, že problematikou veřejného užívání autorských děl se zabýval i sám Jára Cimrman. Nečinil tak však zcela dobrovolně: V souvislosti s podezřením z podzemní činnosti totiž rakouská byrokracie obstavila Cimrmanovi všechny příjmy, které mu plynuly z jeho dramatických děl. Místo toho, aby přispíval do eráru prohnilého mocnářství, rozhodl se proto Cimrman raději šířit svá díla zdarma, a to za podmínek, které sám stanovil. Během své návštěvy Tomáše Alvy Edisona portoval Cimrman tuto svou myšlenku do Spojených států, kde zaznamenala velice pozitivní odezvu. Ačkoli sám Cimrman prosazoval pro podmínky veřejného užívání autorských děl označení Cimrman Commons (CC), Američanům činilo vyslovení Cimrmanova jména neskonalé obtíže, a tak se nakonec uchýlili k jinému označení zachycenému stejnou zkratkou: Creative Commons.
Celý příspěvek

čtvrtek 31. března 2016

Spolupráce justičních orgánů České republiky s Mezinárodním trestním soudem v Haagu

Ačkoli se z pohledu České republiky může zdát činnost Mezinárodního trestního soudu v Haagu poněkud vzdálená, nelze ignorovat skutečnost, že zločiny spadající do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu, tedy zločin genocidia, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a výhledově i zločin agrese, se dotýkají celého mezinárodního společenství. Mezinárodní trestní soud zároveň rok od roku rozšiřuje sféru svého zájmu, kdy se kromě případů týkajících se několika zemí Afriky nyní věnuje například také situacím na Ukrajině či v Gruzii, tedy v zemích ne až tak vzdálených od ČR. Česká republika tak musí být připravena vyhovět případné žádosti Mezinárodního trestního soudu o právní pomoc.
Celý příspěvek

Jan Kratochvíl: Justiční zkoušky – jinak a lépe?

V předchozím postu jsem vyjádřil své pocity z justiční zkoušky a naznačil jsem, že se domnívám, že by justiční zkouška mohla být dělána jinak a lépe. V tomto příspěvku představím, co považuji za hlavní problémy současné podoby justiční zkoušky a jak by šlo ji zlepšit. Podotýkám, že návrhy na zlepšení jsou jakousi formou brainstormingu a určitě netvrdím, že takto to musí být a takto je to nejlepší. Je dost možné, že mě někdo přesvědčí, že takto by to lepší nebylo.
Celý příspěvek

úterý 29. března 2016

Nová kniha Tomáše Sobka

V nakladatelství Aleš Čeněk vychází nová kniha Právní rozum a morální cit: Hodnotové základy právního myšlení, ve které Tomáš Sobek dále rozvíjí svou analýzu vztahu práva a hodnot (více v anotaci níže).  S radostí Vám ji doporučuji.
Celý příspěvek

neděle 27. března 2016

Zmizelé komentáře k příspěvkům

Milí čtenáři a diskutující Jiného práva, jak jste si asi všimli, od čtvrtka 24. března nejsou pod články viditelné žádné komentáře. Než se v některých začne vařit krev, raději dodáme, že se nejedná o další stupeň "cenzury", ale o technický problém, který se snažíme vyřešit. Bohužel prozatím neúspěšně, vypadá to dokonce, že někomu vše funguje řádně a na levé straně titulky se části posledních komentářů zobrazují všem. Jestli někdo má s danou záležitostí či prostředím Disqusu obecně zkušenosti, budeme moc vděční, když napíšete na zuzi @ vikarska . eu.

Moc se všem omlouváme a doufáme, že situaci co nejdříve napravíme. Celý příspěvek

pátek 25. března 2016

Slávka Henčeková: Dobré mravy v autopoietickom právnom systéme alebo rozprávka päťtisíc a jednej noci

Na blogu Jiného práva sa toho z právnej teórie povedalo skutočne veľa nielen čo do kvantity, ale predovšetkým kvality. Pri hľadaní informácii o autopoietickom systéme práva, resp. o autopoiesis som ale natrafila len na krátku zmienku v príspevku Zdeňka Kühna k inštitucionálnej formalite. Pravdepodobne je dôvodom to, že sa teória práva ako autopoietického systému, ktorej autorom je nemecký sociológ Niklas Luhmann (predstavená predovšetkým v diele Das Recht der Gesellschaft, 1993, resp. Law as a Social System, 2004), v českom, resp. česko-slovenskom prostredí príliš neuchytila (čomu napovedá stručný rozsah publikačnej činnosti na danú tému, predovšetkým od Jiřího Přibáňa či Eduarda Bárányho). Otázka, samozrejme, je, prečo sa o danej teórii v našom geografickom priestore toho nenapísalo o čosi viac. Jedným z dôvodov môže byť terminologická i logická zložitosť teórie, ktorá sa znásobuje jazykom jej pôvodu - nemčinou. Tým druhým by mohlo byť nadobudnutie dojmu, že teória autopoietického systému neprináša nič nové (napr. na rozdiel od iných systémových teórií). A tretím by mohla byť predstava, že daná teória nie je v praxi (a možno ani v teórii), použiteľná. 
Celý příspěvek

úterý 22. března 2016

Šifrování mobilů a debata „going dark“

Teroristé z kalifornského San Bernardina používali mobil iPhone 5C, který po jejich zastřelení našla FBI. V tomto typu telefonů je bezpečnostní slabina a policie požádala výrobce, aby telefon vykuchali a předali obsah. Apple odmítl a strhla se další kapitola boje mezi Silicon Valley a americkou federální vládou, který navazuje na “crypto wars” z 90. let, a který pomalu přesidluje i do Evropy.

Bezpečnostní slabinu v iPhone 5C už nemusí mít novější modely, takže debata samozřejmě není jen o tom, jestli lze někoho nutit předložit obsah mobilu. Zásadní také je, zda lze nějaké společnosti zakázat, aby vyráběla produkty s tak silným šifrováním, že ani samotný výrobce nebude schopen šifrování prolomit. Případně, je možné někoho nutit, aby vytvořil novou technologii, která na žádost policie prolomí bezpečnost jeho vlastních produktů?
Celý příspěvek

neděle 20. března 2016

Cesta ke vzniku Mezinárodního trestního soudu a současný stav

V oblasti mezinárodní trestní justice si letos připomeneme již osmnácté výročí přijetí Statutu Mezinárodního trestního soudu. Tento Statut byl přijat na Diplomatické konferenci zplnomocněných zástupců ke zřízení Mezinárodního trestního soudu, která se konala od 15. června do 17. července 1998 v Římě (z čehož se odvozuje obecně vžitý název Římský statut) a v platnost vstoupil po dosažení potřebných šedesáti ratifikací dne 1. července 2002. Mezinárodní trestní soud tedy letos v červnu „oslaví“ své 18. narozeniny. V lidském životě se jistě jedná o významný mezník, je tomu tak však i u Mezinárodního trestního soudu?
Celý příspěvek

čtvrtek 17. března 2016

Jak Ústavní soud vynalezl kouř bez ohně: nesouvislé poznámky k usnesení Pl. ÚS 15/11

Autorský tým JP byl v minulých dnech označen (kromě svazáků či komunistů) za oporu současného režimu, tudíž si snad mohu bez zhoršení kádrového profilu dovolit "disidentsky" vyjádřit k jednomu z posledních výstupů v Joštově usazeného pilíře establishmentu. Včera bylo zveřejněno usnesení Pl. ÚS 11/15, kterým se odmítá návrh Krajského soudu v Ostravě na zrušení § 160 odst. 2 z.č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon). Toto ustanovení dovoluje předsedovi soudu přikázat incidenční spor v rámci insolvence jinému soudci, pokud by ponechání sporu v hlavním řízení mohlo vést k průtahům. Plénum návrh odmítlo nejtěsnějším rozdílem 8:7 z důvodu chybějící aktivní legitimace navrhovatele. Přiznám se, že po přečtení nálezu se mi z nesouhlasného kroucení motá hlava ještě nyní. Podle znění disentů asi týmž problémem trpí i přehlasovaná menšina. Není se co divit.
Celý příspěvek