Teoretická analýza chyb v právu

Dnes bych rád našim čtenářům přiblížil teoretický rámec pro analýzu chyb v aplikaci práva. Sám jsem se s ním seznámil především prostřednictvím literatury zabývající se soutěžním právem; tuto oblast budu proto také využívat pro ilustraci vysvětlovaných konceptů. Využitelnost tohoto rámce je nicméně mnohem širší: lze ho aplikovat všude tam, kde cílem práva je zabránit chování, které má škodlivé účinky.

Celý příspěvek

ČSESP Moot Court 2016

Česká společnost pro evropské a srovnávací právo připravila ve spolupráci se studentským spolkem Common Law Society 1. ročník česko-slovenského moot courtu z práva Evropské unie. Níže naleznete nejdůležitější informace o moot courtu, včetně zadání případu, pravidel a časového harmonogramu soutěže. 

ČSESP Moot Court je určen všem českým a slovenským studentům, kteří se chtějí zdokonalit v prezentování právního případu v písemné i ústní formě. Účelem projektu je zejména přiblížit studentům praktický rozměr práva EU, naučit je prezentovat právní argumenty a připravit je na případnou budoucí účast ve větších (mezinárodních) moot courtech, jako například CEEMC nebo ELMC. Tento moot court je tak určen zpravidla (avšak nikoliv výlučně) studentům nižších ročníků, kteří mají doposud malé nebo žádné zkušenosti s tímto typem aktivity.

Celý příspěvek

Jan Exner, Matěj Tkadlec: Případ Caster Semenya – Nechme ženy závodit se ženami

Jihoafrická atletka Caster Semenya suverénně ovládla závod na 800 metrů v rámci her XXXI. olympiády v Riu de Janeiro a svoji suverenitu na této trati potvrdila i na nedávných mítincích v Curychu a v Berlíně. Velká část sportovního světa ji však za vítězku nepovažuje. Její kritici volají po opětovné regulaci přirozeného hyperandrogenismu, kterým Semenya od narození trpí a který způsobuje mimo jiné vyšší hladinu testosteronu v její krvi. My si však myslíme, že ačkoliv to ostatní atletky mohou vnímat jako nespravedlivé, ženám narozeným s touto formou vady pohlavního vývoje by mělo být umožněno závodit se ženami. Opačný krok by byl diskriminační a odporoval by jak lidské důstojnosti, tak i samotnému smyslu sportu.

Celý příspěvek

PhD Workshop 2016: Už jen týden...

...zbývá do uzávěrky přihlášek!

PhD Workshop České společnosti pro evropské a srovnávací právo se letos bude konat již počtvrté. První listopadový víkend (pátek 4. 11. až neděle 6. 11.), Právnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě, dvě desítky dotkorandů a tucet skvělých mentorů (akademiků i praktiků), kteří investují svůj čas do podrobné a individuální zpětné vazby na studentské disertační práce.
Celý příspěvek

Když se středník bere vážně

Ještě než si letní prázdniny dovolí skončit, rád bych po seriózním článku Michala Hájka a Martina Kopy nabídl jedno okurkové téma: středník. Odvažuji se odhadnout, že naprostá většina studentů práv používá středník jen k mrkání jejich smajlíků; ti sofistikovanější s ním možná ještě ve výčtech oddělují položky, které obsahují čárky. Přitom středník se tak báječné hodí mezi leckteré dvě věty českého právního textu!

Celý příspěvek

Michal Hájek a Martin Kopa: Proč musíme „přijímat uprchlíky“

V posledních dnech a týdnech se ve veřejném prostoru diskutuje nad tvrzením, že Česká republika nepřijme žádného uprchlíka (sousloví „přijmout uprchlíky” – jakkoli terminologicky nepřesné – si vypůjčujeme právě z mainstreamového diskurzu). Alternativou bývá tvrzení, že Česká republika nikoho přijímat nemusí. Nesouhlasně se k němu na sociální síti vyjádřila například Eliška Wagnerová.

Zastánci uvedených tvrzení naopak na sociálních sítích hojně sdílí rozhovor s profesorem Pavlíčkem. V něm prof. Pavlíček zastává tezi, že neexistuje „nárok na azyl“. S touto tezí však nesouhlasíme a rádi bychom v tomto postu předložili několik argumentů, které podle nás vedou k tomu, že subjektivní právo na udělení azylu (či doplňkové ochrany) lze v mnoha případech dovodit. A to hned na několika úrovních – ústavněprávní, mezinárodněprávní, unijní i na úrovni práva podústavního. Na podobná témata se na Jiném právu debatovalo již před více než pěti lety díky postům Jakuba Camrdy a Davida Kosaře a Pavla Molka. Chtěli bychom na ně tímto navázat, zohlednit vývoj, ke kterému v mezičase došlo, a zkrátka a jednoduše učinit první výkop pro následnou diskuzi k tomuto – v dnešní době velmi aktuálnímu – tématu. Vydejme se tedy na cestu.

Celý příspěvek

Hubert Smekal: Jak se studují práva v Číně: Najděte si hotel s klimatizací

Omlouvám se čtenářkám a čtenářům Jiného práva za drastické zpoždění, důvody vysvětluji záhy. Stalo se přesně to, čeho jsem se obával – pár dní před odjezdem se mi opět dostalo cti sdílet stůl s místním proděkanem, což se neobešlo bez spršky přípitků místní pomstou jménem baijou (vizte můj poslední post). Vypěstoval jsem si vůči tomuto moku značnou nechuť, a byť se mi podařilo výrazně zredukovat konzumovanou kvantitu, reakce mého těla mě svou intenzitou dosti nemile překvapila. Zhruba takto si představuji lehčí otravu – místo psaní textu pro Jiné právo jsem zbytek odpoledne a značnou část noci dávil šťávy, párkrát bohužel i na veřejnosti. Do odjezdu z Weihai jsem již neměl na mimopracovní aktivity ani chvilku, načež první dva srpnové týdny jsem vyčlenil na dovolenkové cestování po provincii Yunnan (pokud by někdo měl zájem, napište, jedná se o velmi zajímavou destinaci, místa jako Shaxi, Tiger Leaping Gorge (vizte foto) či tibetský Yubeng jsou kouzelná). Tento článek píši z devatenáctihodinového trmácení na lince Deqin – Kunming (za chvíli zastavujeme v Shangri La), vzpomínám na post Slávky Henčekové o ohleduplných Japoncích a závidím. Číňané jsou pravý opak – v hromadných prostředcích mají v mobilu nastavený hlasitý odposlech, telefon drží nedbale horizontálně nastaven cca 20 cm od úst a přesvědčují okolí o síle svého hlasu. Sluchátka bohužel ještě do Říše středu nedorazila, pokud náhodou Číňanka netelefonuje, tak na mobilu nahlas sleduje seriál, případně poslouchá západní hudbu nazpívanou místním interpretem. Pánové bezostyšně v dálkových busech kouří. (Pomsta přišla okamžitě – opovážil jsem se kritizovat hostitelskou zemi a vysypal se autobus. Ve 3500 m.n.m. je vzduch řídký asi i pro motory… Update: řidiči si naštěstí poradili.)

Nebojte, níže konečně seriózněji!

Celý příspěvek

Sáblíková neměla u arbitráže šanci na úspěch

Alespoň to tak vypadá podle stručného rozhodnutí Rozhodčího soudu pro sport, které bylo dnes vydáno, a to formálně ve sporu Českého olympijského výboru a České cyklistické federace proti Mezinárodní cyklistické unii. Speciální ad hoc tribunál složený pro olympijské hry se totiž žalobou odmítl zcela zabývat, a to pro nepřípustnost. 

Celý příspěvek

Evropské soudy - strážci pravé víry?

Dne 31. května 2016 vydala generální advokátka Soudního dvora (SDEU) Juliane Kokott stanovisko ve věci C-157/15 Samira Achbita v G4S Secure Solutions NV, které zaujalo ze dvou důvodů: je v patrném rozporu s nedávnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) a dle mého názoru nepřímo protežuje křesťanské vyznání.[1]

Celý příspěvek

Afirmativní akce na amerických univerzitách pokračuje

Velkým překvapením skončila kauza žaloby na University of Texas za její systém zvýhodňování menšin u přijímaček. Poprvé za třicet let ve své funkci soudce Nejvyššího soudu USA hlasoval Anthnony Kennedy ve prospěch pozitivní rasové diskriminace menšin, a SCOTUS tak v poměru 4:3 žalobu neúspěšné bílé uchazečky o přijetí Abigail Fisher zamítl. Specifická texaská kauza ale nemusí znamenat, že by v případě afirmativní akce mělo jít o vyřešenou záležitost. Zatímco třeba Yale raději likviduje své záznamy o přijímačkách, na Harvard a další elitní americké univerzity se valí nové žaloby Američanů asijského původu, které stojí na masivních empirických datech za posledních dvacet let.

Celý příspěvek