Proč se lidé řídí právem?

Existují dvě teorie toho, jak právo dokáže ovlivňovat lidské jednání: Podle té první se lidé právními normami řídí bez dalšího; právo tedy lidské ovlivňuje už svou pouhou existencí. Podle té druhé lidé jednají v souladu s právem proto, že za protiprávní jednání jim hrozí sankce; právo bez sankcí by dle této teorie žádným způsobem jednání subjektů práva neovlivňovalo. Ve své letošní knize The Force of Law se můj oblíbený americký právní filosof Frederick Schauer (Virginia Law) snaží posoudit správnost těchto teorií.

Stoupencem první uvedené teorie je například Tom Tyler. Ten ve své knize Why People Obey the Law tvrdí, že empirické studie prokazují, že lidé se právem řídí i bez toho, aby jim hrozila sankce za jeho porušení. Namísto sankcí je podle něj hlavním faktorem formujícím chování v souladu s právem morálka.

Schauer souhlasí s Tylerovou tezí, že lidé jsou často ochotni svůj vlastní zájem podřídit společenským normám. Tvrdí však, že je nutné odlišovat lidské jednání, které je souladné s právem z jiného než právního důvodu, od jednání, které je právem přímo formováno. Jinými slovy podle něj nelze za „řízení se právem“ považovat jednání vyvolané určitou morální normou, byť takové jednání vyhovuje i nějaké právní normě. Když nás zajímá schopnost práva ovlivňovat lidské jednání, je podle Schauera nutné se ptát, zda a proč se lidé řídí právem v situacích, kdy všechny jejich jiné motivy (včetně morálních norem) jim velí zachovat se protiprávně. Tylerovy empirické studie podle Schauera tento typ vlivu práva nepotvrzují; omezený výzkum jiných autorů pak nasvědčuje spíše tomu, že  samotné právo bez sankcí má na lidské jednání vliv velmi omezený. Zároveň však Schauer uznává, že v některých kulturách může mít právo samo o sobě větší dopad na lidské jednání než v kulturách jiných.

Obecně lze shrnout, že podle Schauera platí, že pro vyvolání změny v lidském chování se právo bez sankcí neobejde.