Přijdou ruští atleti o letní olympijské hry 2016 v Riu de Janeiro?
Rada Mezinárodní atletické federace (IAAF) dočasně pozastavila členství Ruské atletické federaci (RAF), a to s okamžitým účinkem. V praxi to mimo jiné znamená, že ruští atleti nesmějí startovat na mezinárodních soutěžích pod hlavičkou IAAF a pokud RAF neprovede změny, které po ní IAAF požaduje, je v ohrožení i jejich účast na letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiro. Důvodem verdiktu Rady IAAF je dopingový skandál, který vypukl v pondělí 9. listopadu po zveřejnění zprávy nezávislé vyšetřovací komise Světové antidopingové agentury (WADA).
Dopingový komisař vyskakuje z okna hotelu, aby unikl policejnímu sledování. Trenéři podplácejí sportovce, aby brali zakázané látky a ti naopak podplácejí antidopingové orgány, aby jejich delikty kryly. Ruské tajné služby odposlouchávají dění v moskevské antidopingové laboratoři, kde působí jako inženýři bývalí agenti Výboru státní bezpečnosti (KGB). Zní to jako scénář akčního hollywoodského filmu. Ve skutečnosti jde o aktuální podobu ruské atletiky tak, jak ji představuje zpráva nezávislé vyšetřovací komise WADA. Celý ruský sport čeká velký kus práce.
Systematický státní doping
Zpráva ukazuje na systematické porušování antidopingových pravidel v Rusku. Vyšetřovací komise požaduje vyloučení ruských sportovců z atletických soutěží, včetně těch v rámci olympijských her 2016 v Brazílii, a odebrání akreditace moskevské antidopingové laboratoři. Druhý zmíněný krok WADA realizovala okamžitě, k tomu prvnímu přistoupila Rada IAAF v pátek 13. listopadu ve večerních hodinách po čtyřhodinové videokonferenci jasným verdiktem v poměru 22 hlasů pro a jenom jeden proti. Zpráva navíc volá po doživotním zákazu činnosti pro pět ruských atletů, mezi které patří například i olympijská vítězka 2012 z Londýna v běhu na 800 metrů Mariya Savinova.
Více než třistastránková zpráva, která je jenom prvním krokem nezávislé komise WADA na cestě k vyčištění světové atletiky od dopingu, vrhá stín na výkony ruských atletů a na jejich výsledky na olympijských hrách 2012 v Londýně a 2014 v Soči. Problém se může dotknout i fotbalového světového šampionátu, který se má v roce 2018 uskutečnit právě v Rusku. V čele organizačního výboru mistrovství totiž nestojí nikdo jiný než ruský ministr sportu Vitaly Mutko, kterého komise označuje za „komplice“ ruského dopingového systému. S fungováním ruské atletiky a jejího dopingového systému seznámil sportovní svět již dokument německé televizní společnosti ARD odvysílaný poprvé před rokem. Dle předsedy nezávislé vyšetřovací komise WADA Dicka Pounda jsou však zjištění učiněná komisí „horší, než se předpokládalo“.
Účast Ruska na dopingových praktikách prokazují dle zprávy mnohá svědectví hovořící o tlaku vyvinutém ministerstvem sportu a Federální službou bezpečnosti (FSB, bývalá KGB) na výkon antidopingových kontrol s cílem umožnit ruským atletům pokračovat v přípravě bez podezření na užívání zakázaných látek. Slovy Dicka Pounda: „Náš závěr je takový, že tohle všechno se nemohlo odehrát bez vědomí ruských úřadů, tedy aniž by tyto daly svůj souhlas, explicitní nebo implicitní.“
Dopingová studená válka
Závěry vyšetřovací komise oživují myšlenky na systematický státní doping, který probíhal v tehdejším východním bloku v 80. letech minulého století. Zejména z ruské strany nyní často zaznívá, že jde o politický tah a další pomyslný úder západu na dopingové frontě pokračující Studené války. Dick Pound však v průběhu tiskové konference naznačil, že jde jen o „špičku ledovce“ a že se problém může velmi brzy dotknout i jiné atletické velmoci – Keni.
Ruští atleti jsou dle komise, stejně jako za éry Sovětského svazu, před výběrem ze dvou alternativ – dopovat, nebo opustit národní tým a vzdát se veškeré podpory od státu. Sportovci jsou pod tlakem svých trenérů a antidopingoví komisaři pod tlakem státních úřadů. Dle svědků navštěvovali agenti tajné služby pravidelně antidopingovou laboratoř v Moskvě, která analyzovala vzorky odevzdané během velkých sportovních akcí, které se v Rusku odehrály – Mistrovství světa v atletice 2013, olympijské hry 2014 v Soči a světový šampionát v plavání 2015. Antidopingovým komisařům byly dle zprávy odposlouchávaný telefony, v jejich kancelářích byly nainstalovány štěnice a bylo jim zabraňováno svobodně informovat WADA o dění v laboratoři a výsledcích jejich testů.
Ředitel moskevské laboratoře Grigory Rodchenkov, který dohlížel na manipulaci s odebranými vzorky a na jejich analýzu, přijímal dle zprávy úplatky od ruských sportovců za to, že kryl jejich doping. Rodchenkov sám přiznal, že v prosinci 2014 – tři dny před plánovanou návštěvou inspektorů WADA – zničil přes 1400 odebraných vzorků tak, aby WADA nemohla uskutečnit nové testy v některé jiné z jí akreditovaných laboratoří.
Ve zprávě vyšetřovací komise WADA nejde jen o atletiku nebo jen o Rusko, ačkoliv míří primárně na tento sport a jeho velmoc. Suspendace členství RAF v IAAF, tedy i zákaz startu ruských atletů v mezinárodních soutěžích, je dočasná. Pro její zrušení musí ruský svaz provést změny, o kterých rozhodla Rada IAAF společně se suspendací. Rychlost a efektivita změn jsou tedy nyní hlavním ruským úkolem, jehož splnění je nutné k tomu, aby ruští atleti nepřišli o vrchol svého čtyřletého snažení – olympijské hry 2016 v Riu de Janeiro. RAF má také možnost odvolat se proti rozhodnutí Rady IAAF k Arbitrážnímu soudu pro sport (CAS) v Lausanne. K tomuto kroku však dle tamních funcionáří hodlá přistoupit případně až po reakci IAAF na provedené změny.
Ochrana čistých sportovců na prvním místě?
Ačkoliv jde o jasný signál nekompromisního boje proti dopingu, rozhodnutí IAAF aplikující princip kolektivní viny zároveň do značné míry popírá Mezinárodním olympijským výborem (MOV) i IAAF proklamovaný cíl – ochranu čistých sportovců. Ti nesmějí platit za chybu systému, když sami nedopovali. IAAF by podle mého názoru měla klást větší důraz na již zahájené prošetření vznesených obvinění a následné potrestání těch, u nichž shledá vinu. Až závěry těchto řízení nám ukáží, jak velký třesk sportovní svět čeká.