26 července 2013

Jan Vučka: Proč nelze znovu stíhat Petra Tluchoře

Překvapení se nekonalo; tři bývalí poslanci ODS už nejsou trestně stíháni. Nejvyšší státní zástupce však nepokládá nové trestní stíhání za vyloučené. Proč se mýlí? Protože nové trestní stíhání vyloučil Nejvyšší soud.

O vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení rozhodl Nejvyšší soud dvěma usneseními; sp. zn. 3 Tcu 76/2013 a 3 Tcu 77/2013. Oba výroky jsou prakticky totožné, proto si namátkou vyberme usnesení in re Tluchoř:

Obviněný
Bc. P. T.
nar.
je podle § 10 odst. 2 tr. ř.
vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení
ohledně jednání spočívajícího v tom, že se spoluobviněnými Bc. M. Š., nar., trvale bytem M., V., a Ing. I. F., nar., trvale bytem P., H., společně v přesně nezjištěné době nejméně od 3. října 2012 do současné doby v P., jako úřední osoby - poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve společném úmyslu opatřit sobě neoprávněný prospěch spočívající v tom, že v souvislosti se vzdáním se mandátu poslance a tím vytvoření reálné možnosti pro předsedu vlády České republiky a poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky RNDr. P. N., že bude schválen vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, který byl vládou České republiky dne 6. 9. 2012 předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a dále dne 6. 9. 2012 poslancům rozeslán jako tisk 801/0, s nímž vláda České republiky spojila žádost o vyslovení důvěry, získají členství v orgánech - představenstvu nebo dozorčí radě - a případně i v managementu společností, v nichž je majoritním akcionářem Česká republika, nebo ve státních orgánech, úmyslně v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu konkrétně s tím, aby poslanci v souladu s čl. 23 odst. 3 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústavy České republiky, jednali v souladu se svým slibem, kterým na svou čest slibují, že svůj mandát budou vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a dále, aby poslanci v souladu s čl. 26 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky vykonávali svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nebyli přitom vázáni žádnými příkazy, vykonávaje svou pravomoc v rozporu s citovanými ustanoveními čl. 23 odst. 3 a čl. 26 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky,

- předseda vlády České republiky a poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky RNDr. P. N. nejméně ode dne 18. 9. 2012 dal slib, prostřednictvím Mgr. J. N. a Mgr. R. B., MBA, poslancům Bc. P. T., Bc. M. Š. a Ing. I. F. poskytnutí této formy úplatku,
-
[1] poslanci Bc. P. T., Bc. M. Š. a Ing. I. F. jako úřední osoby, kdy za osoby poslanců Bc. M. Š. a Ing. I. F. po vzájemné dohodě jednal poslanec Bc. P. T., si nejméně ode dne 3. 10. 2012 dali slíbit úplatek ve formě získání členství v orgánech - představenstvu nebo dozorčí radě – a případně i v managementu společností, v nichž je majoritním akcionářem Česká republika, nebo ve státních orgánech,
- předseda vlády České republiky a poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky RNDr. P. N. dále nejméně ode dne 5. 11. 2012 začal vyvíjet aktivitu směrující k tomu, aby poslancům Bc. P. T., Bc. M. Š. a Ing. I. F. byl slíbený úplatek poskytnut,
- dne 6. 11. 2012 byla mezi předsedou vlády České republiky a poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky RNDr. P. N. jako stranou nabízející úplatek, jednajícím prostřednictvím Mgr. J. N. a Mgr. R. B., MBA, a Bc. P. T., Bc. M. Š. a Ing. I. F., úředními osobami - poslanci, dosažena dohoda o obsahu úplatku - získání členství v orgánech - představenstvu nebo dozorčí radě - a případně i v managementu společností, v nichž je majoritním akcionářem Česká republika, nebo ve státních orgánech,
-
[2] dne 7. 11. 2012 se poslanci Bc. P. T., Bc. M. Š. a Ing. I. F., za příslibu úplatku ve formě získání členství v orgánech - představenstvu nebo dozorčí radě - a případně i v managementu společností, v nichž je majoritním akcionářem Česká republika, nebo ve státních orgánech, od předsedy vlády České republiky a poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky RNDr. P. N., vzdali poslaneckého mandátu,

které podle usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě ze dne 13. 6. 2013, sp. zn. 4 VZV 5/2013, jímž bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. za použití § 174 odst. 2 písm. c) tr. ř. zahájeno trestní stíhání Bc. P. T., tvoří část skutku, ve kterém je spatřován trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a trestný čin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku.

Klíčové pasáže jsou zvýrazněné číslicí v hranaté závorce, ale pro větší přehlednost celý výrok ořežme o všechno, co není relevantní:

je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení
ohledně jednání spočívajícího v tom, že
1) dal si slíbit protiplnění,
2) vzdal se mandátu

Tento výrok znamená, že P. T. je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, jak pokud jde o vzdání se mandátu (bod č. 2), tak pokud jde o přijetí slibu protiplnění (bod č. 1).
Kdyby byla správná představa policie a státního zastupitelství, že Nejvyšší soud rozhodl o vynění z pravomoci, pouze pokud jde o vzdání se mandátu, pak by výrok musel znít takto:

je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení
ohledně jednání spočívajícího v tom, že
- vzdal se mandátu

Nejsem schopen říci, s ohledem na nesrozumitelnost odůvodnění rozhodnutí, zda je o zamýšlený výsledek či nikoli. Ale ať už to Nejvyšší soud myslel takto či jinak, vydal výrok právě takový a právě takto to platí.
Je úplně jedno, zdali to dává smysl nebo zdali je to správné. Nejvyšší soud zkrátka v bodu č. 1 rozhodl, že P. T. je vyňatý i pro přijetí slibu, a opravný prostředek není přípustný.
Policie i státní zastupitelství jsou tím vázané a nesmějí si z výroku vybírat jen tu půlku, co se jim hodí. Výrok platí celý včetně bodu č. 1 a tento bod neobsahuje žádné omezení, že by výrok platil jen pro jednání v parlamentních orgánech.
Pokud Nejvyšší soud chtěl vyjmout z pravomoci, jen pokud jde o přijetí slibu v orgánech Poslanecké sněmovny (nelze tuto variantu vyloučit), pak měl výrok formulovat takto:

je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení
ohledně jednání spočívajícího v tom, že
1) dal si slíbit protiplnění; a to pouze v rozsahu, který se týká jednání v orgánech Poslanecké sněmovny,
2) vzdal se mandátu

Jenže Nejvyšší soud rozhodl o vynětí paušálně, pokud jde o přijetí slibu v Parlamentu i mimo něj, a už to nelze změnit. Petr Tluchoř, Ivan Fuksa i Marek Šnajdr mohou být jednou pro vždy klidní a my si pamatujme, že opisovat slepě výrok z jiného rozhodnutí nemusí být vždy nejšťastnější.